Globální led ubývá rekordně rychle
Autoři studie využili satelitních pozorování za posledních 23 let a zjistili, že mezi léty 1994 a 2017 bylo ztraceno asi 28 bilionů tun ledu, což by podle jejich výpočtů stačilo k pokrytí celého Spojeného království ledem o tloušťce 100 metrů. Zatímco všechny předchozí studie zkoumaly tento fenomén ve vztahu k jednotlivým částem světa, unikátnost této studie spočívá v tom, že hodnotí úbytek ledu celosvětově.
Závěry výzkumníků jsou alarmující, jelikož se ukazuje, že se ve sledovaném období tání ledu zrychlilo až o 57 % z 0,8 bilionů tun ročně v 90. letech na 1,2 bilionů tuny v roce 2017. Přičemž největší objemové ztráty byly zaznamenány u ledovců, a to až o 6 bilionů tun ledu, což je zhruba čtvrtina celosvětové ztráty ve sledovaném období.
Jedním z údajů, které výzkum sledoval, byla ztráta důležitého mořského ledu. Mizející plovoucí mořský led v polárních oblastech ovlivňuje zpětnovazební mechanismus známý pod pojmem albedo. Podstatou jevu je fakt, že přirozeně bílý led odráží sluneční záření zpět do vesmíru, ovšem když se plovoucí led ztrácí, odhaluje tmavou vodu, která absorbuje více a více tepla a urychluje tak oteplování. Vědecká pracovnice Střediska pro polární pozorování a modelování v Leedsu Isobel Lawrence uvedla: „Jednou z klíčových rolí arktického mořského ledu je odrážet sluneční záření zpět do vesmíru, což pomáhá udržovat Arktidu v chladu.“
Před dalšími důsledky tání ledu, například v podobě zvyšující se hladiny moří, varuje Thomas Slater, hlavní autor studie. "Zvýšení hladiny moře v tomto měřítku bude mít velmi vážné dopady na pobřežní komunity v tomto století," řekl.
Odhaduje se, že úbytek ledu během sledovaného období zvýšil hladinu moře až o 35 milimetrů. Přičemž vědci uvádějí, že každý centimetr, o který hladina moře stoupne, připraví o domov přibližně milion lidí z nízko položených oblastí. Hrozí, že tání ledovců způsobí v některých regionech jak povodně, tak nedostatek vody, protože při velkých táních dochází k zaplavení oblastí po proudu a zároveň zmenšující se ledovce produkují mnohem méně stálého toku vody, tolik potřebného pro prosperující zemědělství.
„Ústup ledovců po celém světě má proto zásadní význam, a to v místním i globálním měřítku,“ dodává spoluautorka zprávy Inès Otosaka.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (26)
Milan R
18.2.2021 16:10smějící se bestie
18.2.2021 16:55Mimo Chodem
18.2.2021 17:11 Reaguje na smějící se bestieMajka Kletečková
18.2.2021 17:41 Reaguje na smějící se bestieKarel Zvářal
18.2.2021 17:06O tom melduji stále, že na GO (antropocénu) se člověk jednoznačně podílí. Protože takových oblastí je po světě takřka něúrekom.
Břetislav Machaček
18.2.2021 19:17 Reaguje na Karel Zvářalpřeměnu na elektřinu je 15-20 procent a zbytek se odráží zpět
místo toho, aby byl absorbován půdou pod panely. Vznikají tak
tepelné ostrovy i se svými negativy na teplé stoupavé proudy vzduchu. Ty mají vliv na cirkulaci vzduchu a rovněž i na místní
srážky. Vše se vším souvisí a každá odrazová plocha má vliv na
zahřívání vzduchu a to i ta pole místo pralesů. K tomu kvanta
nových silnic, staveb, parkovišť atd. Švédští vědci varují před snahou postavit na Marocké a Tuniské Sahaře obrovský solární park pro vývoz elektřiny do Evropy. Tepelný ostrov takových rozměrů
může mít podle nich vliv na klima větší, než je přínos z výroby zelené energie. A teď co?
Karel Zvářal
18.2.2021 19:44 Reaguje na Břetislav MachačekTřeba si vemte jen Atlantský les (Brazílie - viz. níže), který se zmenšil téměř na desetinu, ač dřívě měl rozlohu 1,1 mil km2. Kolik je to gigatetelínů v krajině??? A to je jen Jižní Amerika, kolik takto je ve světě vyplundrovaných pra/lesů...
Odborník mi to "vyvrátil", že 70% planety tvoří voda... Tak říkám, že kamna v rohu místnosti tvoří zanedbatelný její objem, přesto ji dokáží vytopit. Holé plochy (pouště, skály) byly v přírodě vždy, ale člověk tím mocným odlesňováním další žebrování na gigaradiátor přidává. I laik pozná rozdíl, když má spát v přehřátém paneláku, nebo pod širákem (v lese). Takže za mě: CO2 je banální pseudo/problém, řešme tepelná souostroví.
https://technika.magazinplus.cz/veda-technika/1104-vedci-zjistili-sokujici-pravdu-o-stavu-atlantskeho-lesa-v-brazilii.html
Břetislav Machaček
18.2.2021 20:22 Reaguje na Karel Zvářaloteplováni klimatu a přitom k němu oklikou sami
přispívají stále více a více. Když už jsme naše
lesy kdysi přeměnili na pole, tak je máme využívat na pěstováni potravin, ale ne biopaliv a nedovážet
potraviny ze států, které ty pralesy kácejí. Ono
to jejich poučování, že to nemají dělat a přitom
od nich ty potraviny a krmiva kupovat si protiřečí.
Byznys je ale byznys a tak na oko jim EU nadává a
navíc to podporuje i navážením dříví do elektráren.
Z našich polí se dělají zdroje biopaliv, která
je navíc totálně likvidují. S tím likvidují i
hmyz, ptáky a zvěř. Vše ale vyšlo z dílny nové
ekologie, která tak přírodu stále více ničí. Já
se dnes před lidmi už stydím, že jsem kdysi byl
pro ně "zelený"(nebyl jsem nikdy organizován),
ale byl jsem jimi tak hodnocen za způsob života
a své aktivity. Těžko se mi vysvětluje, že se to
bohužel zvrhlo a že s tím nesouhlasím. Ekologie
je i o člověku a jeho životě a ne jen o přírodě.
Člověk je stejný tvor, jako každý přemnožený druh,
který v určitém stádiu přemnožení přírodu zcela
přemění. Udělají to přemnožení býložravci při
přeměně pastvin na pouště a nebo i predátoři
vyhubením své potravy. Migrují pak za potravou
podobně jako lidé a dělají to tak dlouho, dokud
je kam. Pak dochází k hladu a vymírání. Člověk
jde stejnou cestou a cíl bude stejný. Snahy EU
jsou pouhým utopickým pokusem tomu zabránit.
Karel Zvářal
18.2.2021 20:34 Reaguje na Břetislav MachačekPavel Hanzl
18.2.2021 22:41 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
19.2.2021 05:05 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
19.2.2021 12:10 Reaguje na Karel ZvářalProblém s přemnožováním lidí skutečně je, se stabilní populací by řešení ekologických problémů bylo snazší.
Jenže primárním je hovadské jednání, ne počet lidí. Se současnou technikou může pár tisíc lidí zničit celý brazilský prales, na to nemusíte mít stamilióny.
Pavel Hanzl
18.2.2021 22:33 Reaguje na Břetislav MachačekPanely se ohřívají méně, než asfaltové, betonové nebo pískové plochy, (18% energie jde do drátů) velká část se odráží zpět a hlavně nevysušují půdu pod nimi.
Pavel Hanzl
18.2.2021 22:22To znamená, že uhlíková neutralita v roce 50 je zcela čurinovní pojem, protože tou dobou bude na půlce Zeměkoule už peklo.
Pavel Hanzl
18.2.2021 22:34https://nazory.ihned.cz/komentare/c1-66882800-fotovoltaika-ceskou-pudu-nezabira-solarni-panely-jsou-pro-ni-navic-blahodarne
Michal Ukropec
19.2.2021 08:23Karel Zvářal
19.2.2021 08:27 Reaguje na Michal UkropecPavel Hanzl
19.2.2021 21:20 Reaguje na Michal Ukropecvaber
19.2.2021 09:14Miloš Zahradník
19.2.2021 09:43 Reaguje na vabervaber
21.2.2021 09:26 Reaguje na Miloš Zahradníkv pouštních oblastech kde nejsou srážky je tepleji než na rovníku