Změna klimatu v otázkách a odpovědích

Otázky a odpovědi o globálním oteplování ke konferenci OSN o klimatických změnách, která začíná 30. listopadu v Paříží.

Co je globální oteplování?

Pod pojmem globální oteplování se obecně rozumí nárůst teploty Země v důsledku zvyšování koncentrací skleníkových plynů v atmosféře a přirozené variability klimatu. Podle údajů Sekretariátu Rámcové konvence OSN o změnách klimatu (UNFCCC) se průměrná teplota za posledních 150 let zvedla o 0,8 stupně Celsia. V Paříži by se měla potvrdit dohoda, podle které by globální oteplování nemělo překročit dva stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období.

Co globální oteplování způsobuje?

Část vědců a vědeckých organizací vidí přímou souvislost mezi zvyšováním teploty a lidskou činností. Podle nich lidstvo využíváním fosilních paliv produkuje velké množství skleníkových plynů, které přispívají k ohřívání atmosféry. Podle zatím poslední zprávy Mezivládního panelu ke změnám klimatu (IPCC) koncentrace oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v ovzduší vzrostly na úroveň, která nemá obdoby nejméně za posledních 800.000 let. Spalování fosilních paliv je hlavní příčinou čtyřicetiprocentního růstu koncentrace oxidu uhličitého od doby průmyslové revoluce. Světová produkce skleníkových plynů se zrychluje: z ročního růstu o 1,2 procenta v období let 1970 až 2000 na 2,2 procenta v dekádě 2000 až 2010.

Teorie člověkem způsobeného oteplování má však i své odpůrce. Podle nich není vztah mezi oteplováním a lidskou činností jasně prokázaný a může jít o přirozený jev, který provází klima od pradávna. Jako možnou příčinu těchto výkyvů uvádějí například změny sluneční aktivity či drobné odchylky v rotaci zemské osy.

Co je to skleníkový efekt?

Takzvaný skleníkový efekt je důsledkem schopnosti atmosféry propouštět sluneční záření a zároveň zadržovat teplo odražené od zemského povrchu. Jedná se o jev, jenž je za normálních okolností pro Zemi přínosný, protože bez něj by podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu byla teplota zemského povrchu oproti současnému stavu asi o 33°C nižší. Značná část vědců se však obává, že lidstvo zvýšenou produkcí skleníkových plynů tento efekt nežádoucím způsobem stupňuje, a způsobuje tak globální oteplování.

Jaké jsou nejvýznamnější skleníkové plyny?

Nejvýznamnějším skleníkovým plynem přirozeného původu je vodní pára, jejíž podíl na celkovém skleníkovém efektu se odhaduje v rozmezí 60 až 80 procent. Nejrozšířenějším skleníkovým plynem produkovaným v souvislosti s lidskou činností je oxid uhličitý, který je zodpovědný za asi 60 procent globálního oteplování způsobeného člověkem. Kromě oxidu uhličitého jsou do této kategorie skleníkových plynů řazeny metan (20 procent), halogenované uhlovodíky (14 procent) a oxid dusný (6 procent).

Jaké jsou zdroje skleníkových plynů?

Na přírůstku emisí v letech 1970 až 2010 se skoro z 80 procent podílelo spalování černého uhlí, ropy a zemního plynu a průmysl. Z jednotlivých oborů hospodářství je největší hrozbou výroba energie (35 procent), následuje zemědělství a lesnictví (24 procent), průmysl (21 procent), doprava (14 procent) a stavebnictví (šest procent).

Oxid uhličitý a oxid dusný vzniká při spalování černého uhlí, ropy a zemního plynu. Hrozbou je také kácení lesů, stromy totiž pohlcují CO2 z atmosféry a pomáhají tak regulovat podnebí. Hospodářská zvířata při trávení velké množství metanu a hnojiva s obsahem dusíku emitují oxid dusný. Na přírůstku emisí v letech 1970 až 2010 se skoro ze čtyř pětin podílelo spalování fosilních paliv a průmysl.

Kdo jsou největší znečišťovatelé ovzduší?

Největším znečišťovatelem ovzduší byla v roce 2013 Čína, která se podílela na celkovém znečištění 29 procenty. Následují Spojené státy (15 procent), Indie (sedm procent), Rusko (5,3 procent) a Japonsko (3,8 procenta). Největším evropským znečišťovatelem bylo Německo (2,2 procenta).

Jaké následky může globální oteplování mít?

K často zmiňovaným následkům globálního oteplování patří tání ledovců a s ním spojený růst hladiny oceánů, který může ohrozit nízko položené přímořské oblasti. Dále je mu připisován častější výskyt extrémních povětrnostních jevů jako jsou záplavy, velká vedra nebo hurikány. Změny počasí mohou kvůli neúrodě uvrhnout podle Světové banky do chudoby dalších 100 milionů lidí. Někteří vědci také varují před možností většího rozšíření malárie a dalších chorob, to by podle Světové banky mohlo postihnout až 200 milionů lidí. Hrozí také vyhynutí až 30 procent živočišných a rostlinných druhů v případě, že by teplota vzrostla o 2,4 procenta. Podle IPCC by se hladina světového oceánu mohla zvýšit do roku 2100 o 26 až 82 centimetrů, což by se mohlo dotknout až 280 milionů lidí. Vážnost zmíněných hrozeb a míra jejich dopadu na život na Zemi je však stále předmětem sporů.

Přehled deseti největších světových znečišťovatelů ovzduší

Země	Podíl na celosvětových emisích v procentech (2013)
Čína	29
USA	15
EU	10
Indie	7
Rusko	5,3
Japonsko	3,8
Německo	2,2
Jižní Korea	1,8
Saúdská Arábie	1,4

Země Emise na obyvatele v tunách CO2 (2013)

Saúdská Arábie	16,6
USA	16,5
Jižní Korea	12,7
Německo	12,7
Rusko	12,6
Japonsko	10,7
Čína	7,4
EU	7,3
Írán	5,2
Indie	1,7

Zdroj: EDGAR (Emission Database for Global Atmospheric Research)

---

reklama

---