Greenpeace odebírala vzorky vltavské vody k analýze mikroplastů Aktualizováno

Ekologická organizace Greenpeace ČR dnes odebírala vzorky vltavské vody v Praze, kterou bude analyzovat na přítomnost mikroplastů. Bude hledat zejména mikrovlákna unikající při praní prádla. Odebrané vzorky bude analyzovat laboratoř Greenpeace v britském Exeteru, výsledky by měly být k dispozici do konce září. Jde o třetí fázi kampaně Plast je past, k níž se během zhruba šesti týdnů přidalo kolem 75.000 lidí. Na briefingu před vyplutím lodí to dnes řekl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.

Výzva Plast je past má za cíl omezit všudypřítomné plastové znečištění, součástí třetí části kampaně je i apel na české výrobce outdoorového oblečení, aby problém úniků mikrovláken z jejich výrobků začali řešit. "Při praní jedné fleecové bundy vznikne až milion malých plastových syntetických vláken, které se následně skrze odpadní vodu dostávají do řek a oceánů. Čistírna odpadních vod průměrného stotisícového města denně vypustí do řeky až 110 kilogramů mikrovláken," uvedl Jan Freidinger z Greenpeace.

Organizace dnes testovala v Praze vodu ve Vltavě. Začala na Císařské louce, první vzorky odebírala ve Zlíchovském přístavu. Následně se přesunula k ústí Botiče, pak až ke Karlovu mostu. Skončila v Troji, kde odebrala vzorky nad, u i pod čistírnou odpadních vod. Ve čtvrtek bude Greenpeace vodu testovat v Labi v Ústí nad Labem.

"Chceme zjistit, jaké jsou koncentrace mikroplastových částic v Česku a zároveň se pokusíme identifikovat i zdroje znečištění. Předpokládáme, že jedním z rozhodujících zdrojů je skutečně praní syntetického prádla," uvedl Freidinger.

Cílem této části kampaně je podle něj snaha upozornit lidi, že existují jednoduché rady, jak odpady zredukovat. "Když člověk prádlo pere zodpovědně, například na krátký cyklus, méně otáček, nižší teplotu, používá šetrné tekuté prací prostředky s neutrálním pH, velmi výrazně to snižuje oděr při praní a množství mikrovláken," poznamenal.

Podle vědců se v oceánech může nacházet až 1,4 trilionu plastových mikrovláken, která ohrožují mořské živočichy, kteří si je pletou s potravou. "Vlákna jsou velmi malá, tudíž se lehce dostávají do trávicího traktu. Díky svému tvaru mohou až zacpat střeva, nebo pokud si je cíleně nějaký organismus plete s potravou, tak místo příjmu živin hladoví a v konkurenci ostatních buď hyne, nebo se stává jednoduchým terčem predátorů," vysvětlil Freidinger.

Mikrovlákna se ale dostávají i do lidského těla, ta s nejmenším průměrem se mohou dostat i do krevního řečiště. "Přestože 99 procent částeček trávicím traktem velmi snadno projde, je zde jedno procento, které se dokáže zachytit a následně i hromadit v těle člověka," uvedl.

V rámci výzvy Plast je past signatáři chtějí vytvořit tlak na politiky, od nichž vyžadují, aby podporovali návrh směrnice o omezení jednorázových plastů, který v květnu představila Evropská komise. V druhé fázi se také zaměřili na supermarkety a obchody, jichž se signatáři dotazovali, jak chtějí v budoucnu řešit problematiku plastových obalů. V srpnu též dobrovolníci u supermarketu poblíž pražského náměstí Republiky demonstrativně rozbalili obaly s potravinami, obsah přemístili do látkových tašek a plasty odnesli zpět do obchodu.

---

reklama

---