Havlíček: Konečná podoba pravidel pro jádro a plyn je lepší než původní návrh taxonomie

Konečná podoba takzvané taxonomie, kterou minulý týden schválila Evropská komise, je lepší proti původnímu návrhu z přelomu roku, řekl bývalý ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček. Výsledek považuje za velký úspěch některých zemí, zejména Francie a České republiky.

Evropská komise schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie, na něž mají členské země EU zásadně odlišné názory. Komise v taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jadernou energii a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Pravidla, jejichž cílem je přesvědčit soukromé investory k podpoře zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, kritizuje skupina dalších států a Rakousko avizovalo, že podá žalobu.

Konečná podoba taxonomie se proti původnímu návrhu z přelomu roku dočkala několika změn. Komise například odstranila dílčí termíny pro přechod k čistému plynu a ponechala jen konečný rok 2035, kdy budou muset zelenými investicemi podpořené podniky využívat pouze nízkoemisní plyny. Už v současnosti se však budou muset vejít do maximálních povolených hodnot produkce oxidu uhličitého.

"Oceňujeme to, že Evropská komise je nakonec vstřícnější vůči plynu v tom, že je to až na závěr. Nejsou tam ty mezitermíny 2026 a 2030. I tak se domníváme, že rok 2035 je hodně náročný ve smyslu splnění bezemisní složky nebo stoprocentně bezemisního zdroje a bude nezbytně nutné o tom ještě diskutovat," řekl Havlíček.

U jádra se zásadní podmínky nezměnily, státy tedy budou muset mimo jiné mít hlubinná úložiště vyhořelého paliva od roku 2050. Zelený status budou mít pouze ty nové jaderné bloky, které získají stavební povolení do roku 2045. Každé tři roky přitom bude moci komise na základě nových vědeckých poznatků pravidla přehodnotit a navrhnout změnu podmínek.

U jaderných projektů byla také upravena podmínka pro notifikaci jaderných projektů - ta se nyní vztahuje pouze na investice nad 40 milionů eur (zhruba miliarda korun), což Havlíček také ocenil. "Je to nepochybně velký úspěch zemí, které o to usilovaly, zejména Francie a České republiky," řekl.

---

reklama

---