Herbáře z 16. století pomáhají odborníkům mapovat proměny flóry

Ve sbírkách po celém světě obsahují herbáře na 390 milionů druhů. "Kdybychom se jich zbavili, bylo by to jako kdybychom vyhodili všechny historické archivy, památky nebo sbírky umění," uzavírá italský botanik.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

‘Inestimable importance’: 500-year-old cache of pressed flowers reveals new secrets https://t.co/dnbGqFTY9f

— The Guardian (@guardian) November 8, 2023

Aldrovandi své herbáře kdysi sestavoval s úmyslem identifikovat místní druhy a zjistit, které z nich by se hodily k lékárenskému využití. Po půl tisíciletí jeho sbírku botanikové považují za dokument dávno uplynulé doby a vodítko, s jehož pomocí rekonstruují dramatické změny, které se ve složení místní flóry odehrály.

V Aldrovandiho době rostly v okolí Boloně druhy, které jsou dnes ohrožené nebo zcela vymizely, jako je například srdečník obecný. Ten se používal k léčebným účelům a nyní v regionu vůbec neroste. Množství druhů se od 16. století zvýšilo, ale kvalita flóry jako celku šla naopak dolů, protože mnoho vzácnějších druhů je nyní ohrožených, uvádějí vědci. Od dob sestavení herbáře se množství obyvatel Itálie zvýšilo o 560 procent.

Aldrovandiho herbáře mají celkem 15 svazků, v každém z nich je na listech nalepeno 580 druhů rostlin. Sbírka obsahuje i cenné poznámky o rozšíření jednotlivých druhů, místech výskytu, lidových názvech a využití v lidové medicíně.

"Z historické a vědecké perspektivy je význam tohoto herbáře nedocenitelný," napsali odborníci ve své nově zveřejněné studii. Podle nich lze díky němu sledovat první náznaky přerodu, jímž tehdy Evropa procházela a jehož součástí byl například příliv exotických druhů rostlin. V době vzniku herbáře měly jen čtyři procenta rostlin americký původ a šlo tehdy o exempláře pěstované skoro výhradně v soukromých nebo botanických zahradách. Rostliny jako cukety nebo papriky byly na starém kontinentě nové díky importu ze Střední a Jižní Ameriky. Od té doby se ale počet rostlin s mimoevropským původem zvýšil o 1000 procent, což ukazuje i na rostoucí důležitost obchodu mezi Amerikou a Evropou.

"Tak velký rozdíl jsme nečekali. To zvýšení je v určitých ohledech strašidelné, protože je nezpochybnitelným důkazem vlivu člověka," komentoval výsledky šéf výzkumného týmu, Fabrizio Buldrini z boloňské univerzity.

Odborníci srovnávali Aldrovandiho herbáře se sbírkami Girolama Cocconiho, který rostliny v regionu Boloně dokumentoval kolem roku 1883, a s daty sesbíranými mezi lety 1965 a 2021. Mimo jiné z nich vyvodili, jaký dopad měla na flóru tak zvaná malá doba ledová, která na kontinentu panovala až do poloviny 19. století. Vysokohorské druhy, jako je například kakost, které typicky rostou ve výšce kolem 1700 metrů nad mořem, Cocconi nacházel mnohem níže, kolem 800 metrů nad mořem. Pryskyřník horský, který se dnes vyskytuje ve výšce kolem 1000 metrů, tehdy rostl ve výškách 300 metrů nad mořem.

Odborníci věří, že jejich závěry ukážou i to, jak mimořádně důležité jsou herbářové sbírky. "V poslední době byl ve vědě trend, který tyto sbírky znevažoval a považoval je jen za neskladnou přítěž, která je k ničemu a jen na ni sedá prach a kterou je navíc problém skladovat a udržovat, když zároveň v moderním výzkumu nemá využití. Nic nemůže být dál od pravdy: herbáře jsou nepostradatelné a nenahraditelné databanky pro mnoho vědních oborů," myslí si Buldrini.

Ve sbírkách po celém světě obsahují herbáře na 390 milionů druhů. "Kdybychom se jich zbavili, bylo by to jako kdybychom vyhodili všechny historické archivy, památky nebo sbírky umění," uzavírá italský botanik.