Historie kanálu Dunaj-Odra-Labe: Podporoval ho prezident Zeman i Tomáš Baťa, nápad na něj měl už Karel IV.

Mapa návrhů D-O-L.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Plavba a vodní cesty o.p.s. / Wikimedia Commons

O vybudování vodní cesty, která by mimo jiné usnadnila dopravu výrobků severomoravského průmyslu, se začalo vážněji uvažovat na konci 19. století. Záměrem na stavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe se zabýval i slavný budovatel vodních staveb Vojtěch Lanna mladší (1836-1909). S propojením Dunaje a Odry počítal i rakouský vodocestný zákon přijatý na přelomu 19. a 20. století, který plánoval též splavnění Labe až k Jaroměři, nic z toho ale nevzniklo, i kvůli budování železnic, které převzaly značnou část zboží, jež se mělo přepravovat po vodě.

Velkým příznivcem vybudování vodní cesty byl zakladatel zlínského obuvnického impéria Tomáš Baťa (1876-1932), který usiloval zejména o splavnění Moravy. Dva roky po jeho předčasné smrti při letecké nehodě se pak začal budovat Baťův kanál, 52 kilometrů dlouhé spojení Otrokovic a Rohatce bylo dokončeno po čtyřletém budování v roce 1938, zhruba polovinu nákladů na jeho stavbu platil koncern Baťa. Zpočátku sloužil hlavně nákladní dopravě, po roce 1989 byl obnoven pro turisty.

O vybudování kanálu se uvažovalo i za minulého režimu, ovšem pouze v dlouhodobém horizontu, v roce 1971 například česká vláda vydala nařízení o územní ochraně "říční varianty" průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe. Na návrzích a studiích se pracovalo i v 90. letech, několikrát o něm jednala také vláda. Plány na kanál začali intenzivně kritizovat ekologičtí aktivisté, o jeho ekonomickém smyslu pochybovala také část dopravních expertů.

Velkým zastáncem budování kanálu je současný prezident Miloš Zeman, jehož vláda v roce 2001 rozhodla o zachování trasy kanálu v územních plánech, aby to neznemožnilo případnou realizaci. Později sice Zeman patřil podle vlastních slov mezi jeho odpůrce, jak řekl na debatě se studenty břeclavských středních škol v listopadu 2009, po vypuknutí hospodářské krize ale změnil názor. Viděl v něm mimo jiné příležitost k vytvoření desítek tisíc pracovních míst.

Vybudování kanálu prosazoval Miloš Zeman například jako lídr Strany práv občanů - zemanovců během kampaně před sněmovními volbami v roce 2010, vrátil se k němu také o tři roky později, když kandidoval na hlavu státu. "Znamenalo by to vytvoření 60 000 pracovních míst a zvýšení protipovodňové ochrany Moravy. Větší část by nám mohla pomoci financovat Evropská unie," řekl například v lednu 2013. A stavby kanálu Dunaj-Odra-Labe propaguje Zeman také jako prezident.

O projektu vodní cesty v posledních pěti letech hovořila i programová prohlášení vlád. Například kabinet Jiřího Rusnoka, který v roce 2013 vznikl z iniciativy Miloše Zemana a přes nesouhlas většiny stran zastoupených ve Sněmovně, chtěl "podpořit zpracování komplexní studie proveditelnosti a SEA vodního díla Dunaj-Odra". Obě vlády vedené Andrejem Babišem (ANO) měly v prohlášení uvedeno, že "po dokončení rozpracované studie proveditelnosti projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe rozhodne vláda o dalším postupu".

V roce 2018 ministerstvo dopravy označilo projekt kanálu za ekonomicky efektivní, později komise MD navrhla dále pokračovat v přípravách vodního kanálu jen mezi Dunajem a Odrou, protože labská větev se podle ní jevila jako riziková. Například na veřejném slyšení v Senátu v červnu 2019 se pak plánovaný vodní koridor stal terčem ostré kritiky hlavně z řad akademiků, kteří ministerské studii vytýkali nadhodnocení přínosů a podhodnocení nákladů. V říjnu 2019 ministerstvo dopravy navrhlo vládě zaměřit se na propojení Dunaje a Odry, zároveň se však rozhodlo ponechat územní rezervu i pro labskou část projektu.

O rok později Babišova vláda schválila přípravu první části vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi s tím, že stavba koridoru by mohla začít po roce 2030. Uvažovaný kanál ale i nadále vyvolával nesouhlas, a to nejen ekologických aktivistů, ale i tehdejší opozice a představitelů dotčených obcí nebo krajů.

Už v roce 2010 úřednický kabinet Jana Fischera rozhodl o územní rezervě pro vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, který blokoval pozemky v plánované trase kanálu. Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) rozhodnutí svých předchůdců po 13 letech zrušila, což fakticky znamená konec tohoto projektu. Vládní koalice, která se moci ujala koncem roku 2021, se ke zrušení kanálu zavázala už ve svém programovém prohlášení.