Hospodářská komora: Opatření unijních ministrů neřeší problémy českého průmyslu

Opatření, která přijali unijní ministři pro energetiku, neřeší podle Hospodářské komory problémy českého průmyslu, nebudou mít okamžitý vliv na ceny energií. ČTK to sdělil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Zástupci zemí Evropské unie se včera s cílem zmírnit dopady energetické krize dohodli na povinných úsporách elektřiny v nejvytíženějších hodinách, a to alespoň o pět procent, a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv.

Schválená opatření byla podle Dlouhého předem ohlášená a přijetí se očekávalo. Považuje je ovšem za velmi obecná, neřešící potíže českého průmyslu a velkých podniků. "Budeme trvat na tom, aby se tato unijní opatření nyní promítla co nejrychleji do konkrétních kroků české vlády, včetně potenciálních limitů na ceny energií pro velké firmy. Oznámená unijní opatření nebudou mít okamžitý vliv na ceny, za které se u nás energie budou nakupovat. To musí udělat česká vláda," řekl.

Úspory elektřiny v nejvytíženějších hodinách mají dohromady podle unijních ministrů tvořit deset procent zimních měsíců, jejich výběr stejně jako konkrétní úsporná opatření budou na rozhodnutí jednotlivých členských států. Cílem je minimalizovat využívání paroplynových elektráren, jejichž dodávky jsou zapojovány v časech nejvyšší poptávky a vysoké náklady zvyšují cenu elektrické energie.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák před jednáním ministrů pro energetiku uvedl, že snížení spotřeby elektřiny podporuje, nejedná se podle něj ale o klíčové opatření.

U společností dodávajících fosilní paliva evropští ministři pro energetiku počítají nejméně s 33procentním zdaněním mimořádných příjmů. Takzvaný solidární příspěvek se bude vypočítávat ze zisků z letošního a příštího roku, přičemž za takzvaně přebytečné jsou považovány zisky nad hranicí 120 procent průměru z posledních čtyř let.

Krizový balík opatření stanovuje také limit 180 eur za megawatthodinu (MWh) pro příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Veškeré příjmy nad touto hranicí mohou státy využít pro vlastní opatření.

"Zavedení cenového stropu na výrobny elektřiny a následné rozdělování výnosů nepovažujeme za ideální řešení, protože nebude mít okamžitý dopad na ceny na trhu – řeší pouze příjmovou stránku rozpočtů členských států," uvedl Hanák. Dodal, že opatření nezaručuje přidělení potřebné podpory firmám všech velikostí.

Česká vláda už dříve rozhodla, že pro živnostníky, malé a střední firmy připojené na nízké hladině napětí bude platit zastropování cen elektřiny a plynu. Cena silové elektřiny včetně daně z přidané hodnoty (DPH) nebude moci od listopadu přesáhnout šest korun za jednu kilowatthodinu (kWh), v případě jedné kWh plynu bude maximální cena činit tři koruny včetně DPH. Velkoodběratelé by měli mít nárok na podporu z tzv. dočasného krizového rámce, který státům Evropské unie umožnil okamžitou podporu firem v důsledku drahých energií a protiruských sankcí. Ministři na opatření slibují 30 miliard korun.

---

reklama

---