Hrabošů na Moravě je mnoho, sedláci mají povoleno zvýšit dávky jedu
22.2.2023 01:16
(ČTK)
Jedy k hubení hrabošů se nazývají rodenticidy a zemědělci je nesmí aplikovat plošně, ale musí je klást do nor. Povoleny jsou dva přípravky, a to Stutox II a Ratron GW v množství deseti kilogramů na hektar. Největší rozšíření hrabošů eviduje ÚKZUZ na jižní Moravě, kde je na hektaru 1874 aktivních vchodů do nor, v Olomouckém kraji je to 1379 a ve Zlínském 1234.
Vzhledem k tomu, že hraboš se bude na jaře dále množit, dají se předpokládat značné škody na úrodě, které budou nadále stoupat. Naposledy působili hraboši extrémní škody v létě 2019, také nejvíce na jižní Moravě. Kromě úrody obilí okusovali i mladé ovocné stromky a někteří ovocnáři tak přišli o část sadů. Před čtyřmi lety vzbudilo chemické hubení hrabošů velký, převážně negativní ohlas mezi laickou veřejností, proti chemickému hubení se stavěli například někteří ornitologové. Zemědělci tehdy požadovali výjimku, aby mohli jed rozhazovat na polích plošně, a přeli se se zástupci ministerstva životního prostředí i přímo v terénu. Od té doby se hraboši nijak zvlášť nepřemnožili, až nyní.
Zemědělec musí nahlásit aplikaci jedu nejpozději tři dny před zahájením a ÚKZUZ může kontrolovat dodržování nařízení.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméně
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrodyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
ss
smějící se bestie
22.2.2023 08:08A co takhle stojánky pro dravce ?
Že by to bylo moc práce !
Odpovědět
Že by to bylo moc práce !
MU
Michal Uhrovič
22.2.2023 08:28 Reaguje na smějící se bestiePodle místních zemědělců stojánky pro dravce problém neřeší. Nejjednodušší je jed, který když se nesprávně aplikuje, tak umře kde co. A přece vědci zjistili, že jed zabije jen hraboše, tak kde je problém. To stejní vědci zjistitli spoustu věcí, které zemědělci popírají.
A tak to u nás chodí
Odpovědět
A tak to u nás chodí
MJ
Marcela Jezberová
22.2.2023 09:49 Reaguje na smějící se bestieStojánky na dravce jsou fajn, jen bohužel na to, aby dravci stíhali sežrat tolik hrabošů, aby výrazně zploštili jejich populační křivku, nemáme dost dravců. To by se dravci museli preventivně výrazně namnožit před přemnožením hrabošů, což bohužel nějak nezvládají. Zatím jejich populace narůstá až poté, co se jim namnoží potrava a nikoliv předem. Bohužel po opadnutí hrabošího boomu část káňat neprosperuje a hyne hlady, protože pro změnu zase mají potravy málo. Smutné, ale v přirozené.
Pozemky s ozimými plodinami jsou jako řešeto a hraboši vám běhají pod nohama. Známý zemědělec mi říkal, že si naivně myslel, že na polích bude vídat víc káňat, když je víc hrabošů, protože na podzim, když oral, kroužilo mu nad traktorem i několik káňat najednou. Ale teď nic, hraboši si běhají po poli úplně bezpečně, káňata na jejich volný výběh nijak nereagují.
Podle odborníka z UKZUZ, se kterým jsem mluvila včera, je nárůst počtu hrabošů tak rychlý a tak masivní (větší, než před čtyřmi lety), že přirození predátoři nemají nejmenší šanci to významně ovlivnit.
Odpovědět
Pozemky s ozimými plodinami jsou jako řešeto a hraboši vám běhají pod nohama. Známý zemědělec mi říkal, že si naivně myslel, že na polích bude vídat víc káňat, když je víc hrabošů, protože na podzim, když oral, kroužilo mu nad traktorem i několik káňat najednou. Ale teď nic, hraboši si běhají po poli úplně bezpečně, káňata na jejich volný výběh nijak nereagují.
Podle odborníka z UKZUZ, se kterým jsem mluvila včera, je nárůst počtu hrabošů tak rychlý a tak masivní (větší, než před čtyřmi lety), že přirození predátoři nemají nejmenší šanci to významně ovlivnit.
ss
smějící se bestie
22.2.2023 10:26 Reaguje na Marcela JezberováKdyž je dost stojánek, dravci se slétnou i zdaleka.
Když se hned po žních, tak bylo možno vidět na polích i čápy, racky, volavky.
Odpovědět
Když se hned po žních, tak bylo možno vidět na polích i čápy, racky, volavky.
MJ
Marcela Jezberová
22.2.2023 10:46 Reaguje na smějící se bestieStojánky jsou na zvýšení počtu dravců neúčinné, jezdím občas kolem pole cca 80 ha plocha a berličky jsou zde natlučené poctivě. Ovšem káńata si jich asi zatím nevšimla, protože obsazené bývají výjimečně. Berlička vám káňata nerozmnoží.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
22.2.2023 10:53 Reaguje na Marcela JezberováA není to trávení jedem Sutox II kontraproduktivní, když to odnesou i ti draví ptáci a ostatní zvířata?
Neříkám, že hlavní příčina úhynu dravých ptáků je Stutox, ale určitě k tomu přispívá.
Kdyby byla větší vůle, možná by se našlo řešení, které by prospělo všem. Ale raději vymyslíme ChatGTP, který nám s hraboši moc nepomůže.
Odpovědět
Neříkám, že hlavní příčina úhynu dravých ptáků je Stutox, ale určitě k tomu přispívá.
Kdyby byla větší vůle, možná by se našlo řešení, které by prospělo všem. Ale raději vymyslíme ChatGTP, který nám s hraboši moc nepomůže.
MJ
Marcela Jezberová
22.2.2023 11:04 Reaguje na Michal UhrovičOběti mezi dravými ptáky se počítají na jednotky kusů za období použití rodenticidů. Informace jsou dohledatelné. Škody na porostech a úrodě jdou do miliard. Plné břicho a bohatě prostřený stůl nemáte díky vesmírné esenci, ale díky úrodě na polích. Když ji sežere hraboš, nebudete ji mít na stole vy.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
22.2.2023 11:30 Reaguje na Marcela JezberováJá to chápu a plné břicho a bohatý stůl nemám díky zemědělcům, ale díky práci mé a mojí rodiny na svých polích.
Mě vadí to, že ve 21. století musíme řešit hraboše jedem, který bohužel netráví jen hraboše. Nemám nic proti zemědělcům, mám problém ze zabedněnci.
Odpovědět
Mě vadí to, že ve 21. století musíme řešit hraboše jedem, který bohužel netráví jen hraboše. Nemám nic proti zemědělcům, mám problém ze zabedněnci.
JS
Jiří S
23.2.2023 08:14 Reaguje na Michal UhrovičDovolím se taky vyjádřit k danému tématu. Berličky bohužel nemají takovou efektivitu. Třeba u nás sice dravci na nich seděli, ale došlo spíše než k úbytku hrabošů tak k úbytku zajíců. Dravec si vždy najde snazší a větší kořist. Taky půjdete raději po řízku, než po rýži.
Co se týče orby, tak tu jsme prováděli na 25 - 30 cm, za pluhem bylo racků nepočítaně o hraboše dokonce byla rvačka. Každopádně hraboš se namnožil zpět z větrolamů a podobných refugií. Dokonce bych řekl, tím že se nezničili na poli všichni hraboši, tak se tím pročistila populace hrabošů od nemocí a nastavili novou populační křivku, tedy těmito zásahy se spíše povedlo jim pomoci, aby nevychcípali přirozeně na nemoci (známé populační křivky R-stratégů). Jenom jed je dokáže bohužel vyřídit úspěšně takřka celou populaci.
Závěrem určitě je v pořádku dávat berličky, dokud je hrabošů přiměřené množství. Každopádně když dojde na obrovský jejich rozvoj, pak žádné přirozené zásahy nefungují (berličky, hluboká orba). Nenecháte si zničit celé dvě úrody, než přirozeně zhynou na nemoci. Tudíž aplikace Stutoxu II je nezbytná a to hlavně rozhozem na povrch, protože do nor nemá tato aplikace efektivitu.
Zkoušeli jsme obě strategie a skutečně efektivita stutoxu a ochrana následné sklizně byla v porovnání s poškozením přírody (žádný registrovaný úhyn) skvělá. Kdežto u orby a berliček došlo k poškození další úrody.
Děkuji. Jirka S.
Odpovědět
Co se týče orby, tak tu jsme prováděli na 25 - 30 cm, za pluhem bylo racků nepočítaně o hraboše dokonce byla rvačka. Každopádně hraboš se namnožil zpět z větrolamů a podobných refugií. Dokonce bych řekl, tím že se nezničili na poli všichni hraboši, tak se tím pročistila populace hrabošů od nemocí a nastavili novou populační křivku, tedy těmito zásahy se spíše povedlo jim pomoci, aby nevychcípali přirozeně na nemoci (známé populační křivky R-stratégů). Jenom jed je dokáže bohužel vyřídit úspěšně takřka celou populaci.
Závěrem určitě je v pořádku dávat berličky, dokud je hrabošů přiměřené množství. Každopádně když dojde na obrovský jejich rozvoj, pak žádné přirozené zásahy nefungují (berličky, hluboká orba). Nenecháte si zničit celé dvě úrody, než přirozeně zhynou na nemoci. Tudíž aplikace Stutoxu II je nezbytná a to hlavně rozhozem na povrch, protože do nor nemá tato aplikace efektivitu.
Zkoušeli jsme obě strategie a skutečně efektivita stutoxu a ochrana následné sklizně byla v porovnání s poškozením přírody (žádný registrovaný úhyn) skvělá. Kdežto u orby a berliček došlo k poškození další úrody.
Děkuji. Jirka S.
pp
pavel peregrin
23.2.2023 12:12 Reaguje na Michal UhrovičKolikrát tady mám psát, že jsme Stutox rozmetali kdysi plošně a NIKDY! se nic dalšího neotrávilo!!
Odpovědět
JO
Jarka O.
23.2.2023 14:26 Reaguje na Michal UhrovičKdyby byly všechny pesticidy jako Stutox (působí ihned a rychle se rozkládá na fosforečné hnojivo), tak by problémů s akumulací a biokumulací byla setina.
Odpovědět
ZK
Zan K.
23.2.2023 15:47 Reaguje na Marcela JezberováBodejť. Když se mohou lehčeji přiživovat jinde? I dnes si chodí např. medvědi vyžírat k horským chatám...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.2.2023 11:13 Reaguje na Marcela JezberováPřesně tak. Navíc pozoruji v okolí, tak díky teplé zimě
v domovině kání rousných jich letos přiletělo pouze pár.
Jiné zimy jich tu bývaly po okolí desítky a s hraboši ten
počet kání zamával. Nyní je to jak píšete a to tu máme
na Karvinsku celkem na polích mokro. Navíc tu škody asi
nebudou velké i proto, že ubylo řepky a rapidně přibylo
polí s ozimy. Nejsou tu v okolí žádné neoseté plochy
a počítám, že tento rok se hraboši nekontrolovatelně
namnoží. Mají nachystán prostřený stůl a klid bez kání
rousných ze severu. Obávám se toho, že až se budou pole
po sklizni podmítat, tak potáhnou do zahrad v okolí a
na pole s kukuřicí. Pár let tomu nazpět to byla invaze
a na silnicích jich auta přejela tisíce, když táhli
přes dálnici na pole s kukuřicí. I na zahradách jsme
museli sáhnout po jedech, protože likvidovali úrodu
před sklizní. Z brambor ani slupky, z celeru, řepy a
mrkve pouze nať. Vykousali dokonce vnitřky brukví
gigantů nad zemí a promenádovali se po trávnicích i
ve dne. Hlad je hlad a sežrali i tulipány a údajně
jedovaté narcisy. Mi konkrétně zůstalo z 500 tulipánů
slovy dvacet a ze sta narcisů pět. To naštvalo i mne
a východiskem byl jed v granulích NORAT H, který platí
i na hryzce.
Odpovědět
v domovině kání rousných jich letos přiletělo pouze pár.
Jiné zimy jich tu bývaly po okolí desítky a s hraboši ten
počet kání zamával. Nyní je to jak píšete a to tu máme
na Karvinsku celkem na polích mokro. Navíc tu škody asi
nebudou velké i proto, že ubylo řepky a rapidně přibylo
polí s ozimy. Nejsou tu v okolí žádné neoseté plochy
a počítám, že tento rok se hraboši nekontrolovatelně
namnoží. Mají nachystán prostřený stůl a klid bez kání
rousných ze severu. Obávám se toho, že až se budou pole
po sklizni podmítat, tak potáhnou do zahrad v okolí a
na pole s kukuřicí. Pár let tomu nazpět to byla invaze
a na silnicích jich auta přejela tisíce, když táhli
přes dálnici na pole s kukuřicí. I na zahradách jsme
museli sáhnout po jedech, protože likvidovali úrodu
před sklizní. Z brambor ani slupky, z celeru, řepy a
mrkve pouze nať. Vykousali dokonce vnitřky brukví
gigantů nad zemí a promenádovali se po trávnicích i
ve dne. Hlad je hlad a sežrali i tulipány a údajně
jedovaté narcisy. Mi konkrétně zůstalo z 500 tulipánů
slovy dvacet a ze sta narcisů pět. To naštvalo i mne
a východiskem byl jed v granulích NORAT H, který platí
i na hryzce.
MJ
Marcela Jezberová
22.2.2023 10:44Pár informací k hrabošům, třeba zde: https://www.youtube.com/watch?v=EHxc2UO0rv0. Hraboši trápili naše předky a tito se s hrabošem nepárali neboť věděli, že čeho je moc, toho je příliš a u hrabošů to platí obzvlášť: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:1a3d13b0-ce2d-11e7-9c14-005056827e51?page=uuid:cb6b02f0-ce46-11e7-b059-5ef3fc9ae867, dokončení:https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:1a3d13b0-ce2d-11e7-9c14-005056827e51?page=uuid:cb795ad0-ce46-11e7-b059-5ef3fc9ae867 .
Ovšem obávám se, že výzva, aby školní mládež vyrazila do polí mořiti hraboše utloukáním březovými košťaty se v současnosti nesetká s příznivou odezvou.
Odpovědět
Ovšem obávám se, že výzva, aby školní mládež vyrazila do polí mořiti hraboše utloukáním březovými košťaty se v současnosti nesetká s příznivou odezvou.
Karel Zvářal
22.2.2023 11:01Fóké větříčko, fóké! Když tuto zaklínací formuli sedlák ráno pronese, může chodit s kýblíkem po poli až do Jozefka. Čímž se vyhne běhání na pásu ve fitku, příp dovolené v Karibiku. Aspoň ta nejpostiženější místa je záhodno obejít, stačí položit granulky k norce s výhrabky, nemusí ke každé, jak se panikáři někdy domnívají. Jeden hraboš má rozsáhlý labyrint, jen výjimečně je jich tam více. Koncem zimy je ještě dostatek času k zákroku, zanedbal-li sedlák podzimní a zimní prevenci, příp nestačila biologická ochrana.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
22.2.2023 11:06 Reaguje na Karel ZvářalHouby větříčku. Mráz jako na Sibiři, půl metru sněhu a pořádné tání! Fungují na to modlitby?
Odpovědět
Karel Zvářal
22.2.2023 11:09 Reaguje na Marcela JezberováPod sněhem je jim moc dobře, mráz na ně nemůže, při tání se často rozutečou do okolí. Právě ta bezněžná/mírná zima je ideální k průběžným zákrokům (na zamrzlém poli), krok za krokem týden co týden se jim věnovat a ono se to projeví.
Odpovědět
MU
DV
Daniel Višňovský
24.2.2023 21:08 Reaguje na Karel ZvářalA nebylo by lepší to nechat kocourovi, který ani nebude potřebovat jed?
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
22.2.2023 11:33 Reaguje na Marcela JezberováMění se podnebí, ale myšlení lidí občas ne a to je ten problém.
Odpovědět
Plha z Kojčic
23.2.2023 05:23Přesněěěěě ...... Otravte ty bestie !! A s nimi i káňata, sovy, lišky, lasičky a kuny. A bude konečně klid. Akorát napřesrok nebrečte, že se vám zase namnožili hraboši.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.2.2023 12:08 Reaguje na Plha z KojčicMelete o něčem, o čem nemáte potuchy.
Odpovědět
ZK
Zan K.
23.2.2023 15:44 Reaguje na pavel peregrinAle má. Když byla přírodní rovnovýha, nebyló třeba.
Odpovědět
Sl
ZK
Zan K.
23.2.2023 15:42Jasně. Více jedu, více chemie, ničit co se dá. Nejprv vyrušit přírodní rovnováhu a pak si tvořit nějakou novou, "lepší". Přímo ďábelsky propracováno....
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
27.2.2023 14:19 Reaguje na Zan K.Ale přírodní rovnováha není narušena hraboši ani zemědělci, ale přemnoženýma lidma.
Odpovědět
JO
Jarka O.
28.2.2023 08:27 Reaguje na Michal UhrovičTo je blbost. Příroda je narušena tím, že se nevyužívá VT pokrok k dobrému!
Odpovědět
