https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/indicti-poulicni-zehliri-uz-nemusi-kazit-vzduch.diky-napadu-ctrnactilete-divky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Indičtí pouliční žehlíři už nemusí kazit vzduch. Díky nápadu čtrnáctileté dívky

26.12.2020 06:33 | DILLÍ (ČTK)
Pojízdný vozík je vybavený solárními panely a bateriemi, které dodávají energii napařovací žehličce. Energie z panelů na stříšce může být využita okamžitě anebo uložena do čtyř napájecích článků. K jejich dobití stačí asi pět hodin přímého slunečního svitu. Vozík žehlířům umožní dokonce i navýšit výdělek, protože lidem nabídne možnost dobít si baterii telefonu nebo si za mince zavolat. Dívka pořídila nejprve detailní nákres nového vozíku, prototyp byl otestován loni v prosinci v indické inovační nadaci, která spadá pod ministerstvo vědy a technologie. Nadace pak Vinišiným jménem požádala o patent.
Pojízdný vozík je vybavený solárními panely a bateriemi, které dodávají energii napařovací žehličce. Energie z panelů na stříšce může být využita okamžitě anebo uložena do čtyř napájecích článků. K jejich dobití stačí asi pět hodin přímého slunečního svitu. Vozík žehlířům umožní dokonce i navýšit výdělek, protože lidem nabídne možnost dobít si baterii telefonu nebo si za mince zavolat. Dívka pořídila nejprve detailní nákres nového vozíku, prototyp byl otestován loni v prosinci v indické inovační nadaci, která spadá pod ministerstvo vědy a technologie. Nadace pak Vinišiným jménem požádala o patent.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Mezi prodavači čaje a zeleniny vyhlazují pouliční žehlíři na svých pojízdných stolcích v ulicích indických měst šaty milionů lidí. Mají k tomu upravené vozíky, v nichž teplo jejich žehličkám dodává dřevěné uhlí. Takovýchto pojízdných žehlíren je v Indii deset milionů, avšak jejich činnost má kvůli velké spotřebě dřeva zničující dopad na lesy. Pomoci se rozhodla čtrnáctiletá Viniša Umašankarová a podařilo se jí to, napsala Thomson Reuters Foundation.
 

Každý z tradičních žehlířů spotřebuje denně podle odhadů pět kilogramů dřevěného uhlí. Odpad po něm se vrší na hromadách a spalování znečišťuje vzduch. Umašankarová, která studuje na soukromé škole ve městě Tiruvannámalai ve státě Tamilnádu, vymyslela účinnou náhradu - její pojízdná žehlírna využívá energii ze slunce.

"Spočítala jsem to ohromné množství potřebného dřevěného uhlí, znečištění, které přispívá ke klimatické změně, škody způsobené matce Zemi a lidskému zdraví. Chtěla jsem využít obnovitelný zdroj, který dřevěné uhlí nahradí," řekla dívka. Za svou šestiměsíční práci získala prestižní dětskou klimatickou cenu udělovanou mladým lidem za přínos k ochraně ovzduší. Stojí za ní švédská energetická firma a vítěz dostane 100.000 švédských korun (257.000 korun) na další rozvoj svého projektu.

Výsledkem toho Vinišina je pojízdný vozík vybavený solárními panely a bateriemi, které dodávají energii napařovací žehličce. Energie z panelů na stříšce může být využita okamžitě anebo uložena do čtyř napájecích článků. K jejich dobití stačí asi pět hodin přímého slunečního svitu. Každý z článků zajistí šestihodinový provoz žehličky a žehlíř tak může pracovat, i když je zataženo. Žehlírnu lze navíc napojit na elektrickou síť, v nutném případě na generátor elektřiny.

Vozík žehlířům umožní dokonce i navýšit výdělek, protože lidem nabídne možnost dobít si baterii telefonu nebo si za mince zavolat. Naučit se s ním pracovat lze podle Umašankarové za čtvrt hodiny a dívka chce ještě natočit instruktážní video, které využijí hlavně cizojazyční uživatelé.

"Využívat sluneční energii je dnes nevyhnutelné, zejména v tak slunných zemích jako Indie, v jejíchž částech slunce svítí 300 dní v roce," řekla Umašankarová. Podle ní je sluneční svit Indii schopen poskytnout až 3000 krát více energie, než jí nyní Indie spotřebovává.

Umašankarová pořídila nejprve detailní nákres nového vozíku a prototyp byl otestován loni v prosinci v indické inovační nadaci, která spadá pod ministerstvo vědy a technologie. Nadace pak Vinišiným jménem požádala o patent.

Dívka, jejímž vzorem je Marie Curie-Sklodowská, tvrdí, že žehlírny na sluneční energii ušetří nespočet stromů. Dočetla se, že jeden velký strom vyprodukuje denně množství kyslíku pro pět lidí. Pro výrobu kvalitního dřevěného uhlí se kácí hlavně vzrostlé stromy. Doufá, že žehlíři přejdou k jejímu vozíku, bude-li to pro ně výhodné. Za dřevěné uhlí, které potřebují na dva dny, musí nyní zaplatit 700 až 1000 rupií (200 až 288 korun), její vozík v současné podobě je přijde jednorázově na 40 000 rupií. Školačka chce peníze doprovázející ocenění použít k vývoji levnějšího vozíku, který náklady sníží.

Umašankarová poslouchá, jak rodiče i prarodiče vyprávějí, že když byli mladí, bylo chladnější a předvídatelnější počasí. "Tato generace chce normální podmínky, méně sucha a záplav. Proto se tak zajímáme o klimatickou změnu," řekla o své generaci Umašankarová.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VH

Vladimír Hošek

26.12.2020 06:35
Kolika zákazníkům musí vyžehlit šaty, aby vydělala na to uhlí (200-288) a na sebe atd. Kolik musí chtít za jedno žehlení? Něco mi tu nehraje.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

26.12.2020 07:47 Reaguje na Vladimír Hošek
Pane Hošku, když jsem byla v Indii, tak cena za jedno žehlení byla 2 rupie. Ale opravdu nevím, zda mě trošku nenatáhli, já zase tak dobře smlouvat neumím a mluvím jen anglicky, takže mi mnoho z nich nerozumnělo.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

26.12.2020 08:47 Reaguje na Katka Pazderů
Děkuji za cenné info. Tzn. že musí za den obsloužit nejméně 350 až 500 zákazníků jen na pokrytí materiálových nákladů, a to zcela určitě pro místní bude ta cena nižší.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.12.2020 14:53 Reaguje na Katka Pazderů
Nespletla jste se o nulu? 2 rupky je fakt moc málo.
Odpovědět

Jirka Černý

26.12.2020 08:00 Reaguje na Vladimír Hošek
Když zaokrouhlím 1000 rupií na 300 Kč a vozík má stát 40 000 rupií vyjde na cca 12 000 Kč? Asi toho nehraje trochu víc.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

26.12.2020 08:52 Reaguje na Jirka Černý
No to mě napadlo jako první. A on není pochybný jen finanční rámec, ona i ta fyzika nebude správná.
Jestli to není nějaká indická Gréta.
Odpovědět

Jirka Černý

26.12.2020 10:06 Reaguje na Vladimír Hošek
Takhle velký panel dobije za 5 hodin 4 baterie a každá z nich utáhne po 6 hodin žehličku s průměrem odběru 2500w. To vše tak za 9000 když odečtu cenu toho rotopedu? Kdyby to tak bylo hned si nechám dva poslat.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.12.2020 10:39 Reaguje na Jirka Černý
Já bych to viděl reálně asi takto. Žehlička má příkon 2 kW a je využita třeba ze 40 %. Baterie mají 4.8 kWh a 1 kWh dodá za den FV panel (navíc dělá zelenou reklamu). Když dívka ráno vyjede s nabitými bateriemi, vydrží jí to akorát na celý den. Baterky jsou tedy základem a prakticky tvoří cenu žehlírny. Pokud ušetří 100 Kč denně za dřevěné uhlí a za elektřinu vydá 20 Kč, zaplatí se žehlírna za půl roku.

Já dávám dívce palec nahoru, novinářům, jak to domotali, palec dolu.
Odpovědět
ig

26.12.2020 11:16 Reaguje na Jiří Svoboda
+1
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

26.12.2020 12:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Když Indka inkasuje za jedno žehlení 2 rupie což je realita viz zkušenost paní Pazderů a dle článku je 200 Kč = 700 rupií), tak váš výpočet začne kulhat a stává se imaginárním, ušetřit 80 Kč je za hranicí představivosti.

PS. předpokládám, že si tu Indku švédští dobroserové vymysleli nebo ČTK?

Kdyby všichni žehliči snížili materiálové náklady o 80% myslíte, že by se cena udržela na dnešní výši.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.12.2020 19:37 Reaguje na Vladimír Hošek
Dá se předpokládat, že dívka vydělá dvakrát tolik, co stojí to uhlí do žehličky, tedy asi 700 rupií denně. Tady asi údaj paní Pazderů nebude sedět. Možná na mladého žehliče zapůsobila svým úsměvem a cena žehlení nebyla pro něj to podstatné.

Řekl bych, že tato nová technologie způsobí krach poloviny žehličů, kteří na ni nedosáhnou, nabídka žehlení klesne a cena se udrží.

Kéž by to, co tu tak vědecky řešíme, byly nejvážnější problémy Indie.
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.12.2020 09:41 Reaguje na Jiří Svoboda
To je ta zatrachtilá trojčlenka, která zdiskredituje naprostou většinu podobných "vizí".
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

27.12.2020 10:22 Reaguje na Jiří Svoboda
Již nepředvídejte, vaše předvídavost má zase parametry, že žehlířka ušetří 100 Kč/den.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

27.12.2020 11:27 Reaguje na Vladimír Hošek
Rozhodně nevím, co je správně. Je ale zjevný fakt, že tuto činnost provozuje v Indii 10 milionů lidí a jakous takous obživu jim to dát asi musí, jinak by to nedělali.

Z dřevěného uhlí do žehličky je 20 kg emisí CO2 denně. Jen žehliči v Indii vyprodukují 1/2 emisí ČR.

Opakuji, skvělý nápad s vynikající ekonomickou rentabilitou. Její ocenění je plně na místě.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

27.12.2020 18:30 Reaguje na Jiří Svoboda
Jo, kromě už výše uvedeného je zde problém v počáteční investici. Dále omezená životnost baterií a její ekologická likvidace. To vše v kontextu se myšlenkovými pochody indů a indek, to vás vůbec nenapadá.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

26.12.2020 12:53 Reaguje na Jiří Svoboda
O tom, že polovzdělaní novináři to pěkně dopletli není pochyb.
Odpovědět

Jirka Černý

26.12.2020 19:10 Reaguje na Jiří Svoboda
Tak smysl to určitě dává i bez ekologického pohledu, veškerá práce s tím bude dát to po práci do zásuvky, předpokládám že s žehličkou na dřevěné uhlí je dost práce která díky elektrické variantě odpadne.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.12.2020 17:22
No a pak je tu ještě nápad holky vyznávající ležérní odívání: Chodit
nenažehlení, pomačkaní a ušetří se milióny kWh a všechny lesy v okolí.
Žehliči se postaví s miskou na žebrání a ušetří za žehlící vozíky.
Ušetří se CO2 z dřevěného uhlí, z výroby elektřiny i z výroby vozíků, baterek a panelů. Ta si ocenění zajisté zaslouží taky. Pokud tam bude
ta náhrada soláry fungovat, tak budiž, ale bude to tam a ne u nás,
kde po týdnu na tři hodiny zasvítilo slunce a jinak jde proud z uhláků.
Tam, kde to má efekt, tak je to opodstatněné, ale kde ne, tak to nesmí
být vnucováno zákonem za cenu zvýšených nákladů. Oni naopak musí vše
chladit celoročně a nám stačí dát v zimě pivo na balkón a taky to už
neděláme a cpeme ho zbytečně do lednice. Máslo se dávalo v létě ztuhnout
do okovu ve studni a spouštělo se tam krátkodobě i maso a jiné potraviny.
Pokrok je pokrok a kde má efekt, tak budiž, kde ne, tak nevnucovat za
cenu dotací a jiných nesmyslů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.12.2020 16:04
Mám intenzivní pocit, že to energeticky nevyjde ani kdyby stál celý den na slunci.
Odpovědět
JH

Jaroslav Hlava

30.12.2020 07:54
Suma na pořízení solární žehlírny je pro indického žehliče nedostupná. Scénář pak může vypadat stejně jako u tamních rikšistů - rikšák si zařízení pronajme a 95% denního výdělku odevzdává majiteli. Ovšem při znalosti indických reálíí je zřejmé, že solární žehlírna je jenom teoretická úvaha.Trochu mě zaráží i ty hromady odpadu z dřevěného uhlí. Spálil někdy autor článku trochu dřevěné uhlí? Zbytek (popel) je nula nula nic. Celkem vzato na mě článek působí hodně hypoteticky.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist