https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/inspekce-potvrdila-ze-za-uhyn-asi-tuny-ryb-v-odre-muze-nedostatek-kysliku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Inspekce potvrdila, že za úhyn asi tuny ryb v Odře může nedostatek kyslíku

4.8.2023 12:19 (ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) dnes definitivně potvrdila, že příčinou úhynu zhruba tuny ryb v řece Odře na česko-polské hranici v Bohumíně na Karvinsku byl nedostatek kyslíku způsobený extrémními hydrometeorologickými podmínkami. Potvrdily to laboratorní rozbory i šetření expertů. Cizí zavinění tak bylo zcela vyloučeno. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes ČIŽP zveřejnila na svých webových stránkách.
 

Mrtvé ryby se v řece objevily minulou středu. O dva dny dříve na Ostravsku intenzivně pršelo. Během přívalového deště za zhruba půl hodiny spadlo na metr čtvereční 25 až 35 milimetrů srážek. "V jejich důsledku došlo k odlehčování jednotných kanalizací a k výplachům dlouhodobých sedimentů z kanalizací a ke splachům z polí a zpevněných ploch," uvádí ČIŽP. Kvůli nárazovému přísunu znečištění se tak ve vodě po přechodnou dobu výrazně snížil obsah kyslíku, kvůli čemuž začaly hynout citlivější říční ryby.

"Podle Českého rybářského svazu zůstaly nedotčeny populace cejnů a kaprů, uhynuly ostroretky, oukleje, parmy a jiné ryby. Uhynulé ryby pak byly po zvýšení průtoku v jejich počátečním rozkladu několik dnů vyplavovány a splavovány níže po toku k polské hranici," sdělila inspekce.

Inspektoři také vyloučili, že by se v místě rozmnožovala takzvaná zlatá řasa, která při vyšším výskytu způsobuje úhyn ryb. Inspekce se zabývala i tím, zda úhyn nemohl souviset s poruchou a nedovoleným vypouštěním odpadních vod z ústřední čistírny. Nic takového se nepotvrdilo.

O tom, že v Odře na české straně hynou ryby, informovala minulou středu polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Věcí se začala zabývat Česká inspekce životního prostředí i Státní podnik Povodí Odry, který vypouštěl vodu z přehrady Šance a částečně také z nádrže Morávka, aby naředil vodu v řece. Uhynulé ryby se objevily zhruba na čtyřkilometrovém úseku od ústí Stružky po hraniční profil v Bohumíně. Odborníci od počátku poukazovali na to, že ryby zřejmě uhynuly v souvislosti s nedostatkem kyslíku.

Největší úhyn ryb v českých vodách za posledních 20 let postihl v srpnu 2018 rybník Nesyt na Břeclavsku, kvůli nedostatku kyslíku ve vodě tam uhynulo přes 100 tun ryb. Loni kvůli nedostatku kyslíku uhynulo 42 tun ryb v Dyji u Bulhar na Břeclavsku. V Bečvě v září 2020 uhynulo 40 tun ryb kvůli úniku kyanidu.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

4.8.2023 17:42
,,Kvůli nárazovému přísunu znečištění se tak ve vodě po přechodnou dobu výrazně snížil obsah kyslíku,,
tak to je krásná věta,
ta špína neotrávila ryby, jen sežrala kyslík a chudinky ryby to udusilo,
která nečistota tak usilovně žera kyslík ve vodě, to by mohli v ČŽIP vysvětlit,
třeba v elektrárnách pracně kyslík z vody odstraňují,kvůli korozi, tam by jim ta špína udělala medvědí službu

Odpovědět
JD

Jindřich Duras

5.8.2023 21:30 Reaguje na vaber
Která nečistota žere kyslík ve vodě, to vám můžu říct snadno i já :-). Exkrementy jsou to, pane, exkrementy! Tedy ne přímo ony, ale baktérie, které je v teplé vodě začnou rychle rozkládat...
Odpovědět
va

vaber

6.8.2023 08:57 Reaguje na Jindřich Duras
jak rychle se ty bakterie rozmnoží tedy přemnoží a jak rychle odstraní kyslík a jaké jsou hodnoty množství kyslíku pro přežití a nepřežití vodních živočichů,
dle mě to chce silnější důkazy ne jen ,oznámení chyběl kyslík, na klilometru řeky
nebo dávám blbé otázky?
když se nebudem ptát, nedohrabeme se pravdy a vše se bude stále opakovat
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

6.8.2023 21:24 Reaguje na vaber
Tyhle vodní baktérie... ony tam vtečou spolu s tou odpadní vodou...a ty, co bydlí v řece na kamenech a hlavně v bahně, se nemusí rozmnožit, ale dokážou rychle reagovat prudkým zvýšením své aktivity.
Kyslík spotřebují v nějaké nadjezí za několik hodin.
Ne, dáváte dobré otázky a pravdy se dobrat nutně potřebujeme. Já na tom s kolegy pracuji jako drak a sbíráme data o tomhle typu znečištění. Musím sem konečně napsat článek, slíbil jsem to...
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

28.8.2023 12:42 Reaguje na vaber
takhle to začíná
https://youtu.be/h1DSA4oFLgQ?feature=shared
a končí, jak Vám profesionál (JD) níže vysvětlil

Jen Brnak27.8.2023 17:11
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/opatreni-udrzujici-kvalitu-vody-na-brnenske-prehrade-budou-intenzivnejsi#dis-id-f13b6b1c2df655e2c412081c7af2b452
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

5.8.2023 21:28
"Cizí zavinění tak bylo zcela vyloučeno" - absurdní závěr. Už jsem se na tohle téma tady rozčiloval několikrát.
Prostě česká klasika: Nikdo nic neudělal špatně, ale v řece uhynuly ryby a může za to déšť. Že by za to mohla města a obce (tedy lidé), kde špatně hospodaří se srážkovou vodou a s odpadní vodou samosebou taky, to nás ani nenapadne. Proč? Protože to bychom s tím museli také začít něco dělat, což fakt ale nechceme. Takhle se na to můžeme v klidu vykašlat...stejně jako dosud.
Tyhle lži mi jdou fakt na nervy.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

9.8.2023 19:48 Reaguje na Jindřich Duras
máš Jindro, pravdu, jsme už s hroší kůží. Člověk se musí dostat na jiné řeky do ciziny, aby si "znovu" uvědomil a pochopil, že zasraná řeka není normálka, ale na MZe a VŠCHT sedí kanálnická lobby a dělá že nic, že eroze a klima a jináč není třeba nic měnit ... leda ještě sestřelit jediný bod, co se OOV MŽP za dlouhá léta podařil prosadit, že podle novely Vodního zákona musela ALESPOŇ poslední OK před ČOV být měřená na objem (!) odlehčených vod za rok. NE vzorky, proboha jen ne žádné výsledky! Jenom suma odpadní vody. Víc neprošlo a do dvou let to další novelou dokázali vymazat.
Řeky prohrávají a český volič tleská: "nemusím platit na vodu tolik"
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

5.8.2023 21:34
Hlavně že kapři a cejni, kteří tam do toho úseku řeky vůbec nepatří(!!!), přežili. To se mi ulepšilo! Uhynuly jen parmy, ostroretky, oukleje a jiné ryby...tedy tzv. reofilní (proudomilné) a v řekách původní ryby, jejichž populace jdou v posledních letech skokově do háje.
Doprkýnek, ti, co se vyjadřují - lžou, nebo jsou "jen" totálně nekompetentní?!
Jejich výroky doporučuji archivovat k zařazení do soutěže o Ropáka roku!
Odpovědět
va

vaber

6.8.2023 09:16 Reaguje na Jindřich Duras
před časem u nás uhynuly ryby, asi to byl tolstolobik,byly to kusy 60cm a větší ,bylo jich tak sto kusů, vůbec jsem netušil ,že tam takové ryby jsou, žádný kapr nebo jiná ryba neuhynuly,
řekl bych,že je otrávilo něco co kleslo ke dnu, kde tyto ryby žijí,
mluvilo se o odpadu z blízké bioplynky,
samozřejmě nic se nezkoumalo ,rybáři ryby sebrali a tím to skončilo
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.8.2023 10:01 Reaguje na Jindřich Duras
Odra má proměnlivý charakter co se týká rybích pásem. Pár kilometrů
cejnového pásma střída o kousek dál pásmo parmové a o kousek dál je
tomu naopak. Je to dílem regulace a poloregulace v jednotlivých
úsecích. Jinak souhlasím s názorem na splach odněkud z přítoku a
nebo zvednutí kalu z nadjezí. Například na Olši (přítok Odry) se
místy v parmovém pásmu objeví i pstruzi a v nadjezí pstruhové Moravice jsem chytával pěkné kapry. Pokud má někde ryba vhodné
podmínky k životu, tak tam žije a nemusí se tam přirozeně množit,
když tam pronikne jako plůdek z přítoků na kterých jsou rybníky.
Odra protéká soustavou Polaneckých a Jistebnických rybníků. Její
přítok Opava rybníky u Děhýlova a z rybniční soustavy Orlovských
a Rychvaldských rybníků včetně částečně slaného Heřmanického
rybníka pak teče přítok "pramenící" v čističce odpadních vod v
Orlové. Takže je zde celá škála rizik na tom konkrétním úseku.
Na Odře jsou v daném úseku kapitální kapři a zvláště sumci,
kteří to bez problémů přežili. Každopádně se je třeba zaměřit
na přítoky ve kterých se organické sajrajty hromadí a čekají na
svoji příležitost, jak zlikvidovat život v řece. No a to by
znamenalo začít doslova detektivně zkoumat co kde vtéká do těch
přítoků a kde se to za sucha hromadí. Samozřejmě tomu ale taky
zamezit, ale nevím v dnešní době jak. Ony ty chovné rybníky jsou
napájeny vlastně stokou z čističky a pokud jsou plné, tak voda
teče rovnou do řeky bez možnosti dočištění v rybnících. Na jednom
z přítoků jsem paradoxně před 20 léty chytával hrouzky, okouny a ježdíky, ale nyní je tam hustý porost kanadského moru a ryby téměř žádné. Svědčí to o značném množství organických živin, které vyživují ten vodní mor kanadský. No a po přívalovém dešti ho voda vždy utrhne a odnese do řeky i se zbytky živin, které dosud zpracovával. Varováním budiž to množství rostlinstva, které je
voda schopna uživit a to má být voda čistá a vhodná pro ryby?
Pro laiky je to průzračná voda plná rostlinstva a tak nemají
důvod z úhynů vinit právě tyto zdroje schopné spotřebovat
v řece kyslík.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

6.8.2023 21:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Jen drobná reakce:
1/ Ta místa vtoku odpadní vody není třeba kdovíjak hledat - jsou zobrazena v kanalizačním řádu příslušného města. Takže žádná detektivka. Stačí začít na věci pracovat.
2/ Vodní rostliny - jejich růst v tekoucí vodě omezuje především led v zimě (vyhobluje koryto) a povodně v létě. Pokud se průtoky regulují a dno se zanáší splavovanou zeminou, voda v zimě nezamrzá - ideál pro jejich růst.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.8.2023 08:58 Reaguje na Jindřich Duras
1. souhlas, ale to detektivní šetření jsem myslel
tak, že by bylo dobré zjistit, jakou mají
úživnost ty vody pro vodní rostliny, ač jsou
údajně čisté.
2. mrazy s ledem jsou hlavně u výtoků teplých vod
z čističek nereálné a při zvýšených průtocích
je po nízkých průtocích proud utrhne a vyplaví.
V řece se to projeví nárazovým zatížením na
které není řeka a ryby připraveny. Je to pro
vodu v řece šok a to množství živin "sežere"
kyslík.
Každý skokový nárůst živin je špatný pro chemismus
vody a pro ryby je to doslova šok, před kterým buď
unikne a nebo zahyne a to byl podle mne ten případ.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

9.8.2023 20:33 Reaguje na Břetislav Machaček
Odru do Baltu jsem začínal na 2 m3/s ve Svinově!!!, tzn. po kotníky, max. do půli lýtek ... no, kterej magor chce tenhle čůrek tzv. "zesplavnit"?!
A rozloučení ze strany ČR? Ukrutná sračka z Bohumínské stružky. Musel jsem obloukem, abych tam nezvrátil snídani. A to se považuju za dost otrlého vzorkaře.

Ne že by Poláci měli vymalováno, ale od loňského vykopnutí dvou velkých šéfů pro malou aktivitu po masivním úhynu jsou v pozoru na celé řece. Potkal jsem hasiče hned za hranicemi (PB obce Olza a Odra) a už se ptali ... že jim padají ryby v Koźle a pod Kanał Gliwicki ... další loď křižovala v Olawě a hledali po březích padliny ... další šlamastika Brzeg Dolny a nakonec Głogów.
Na jednu řeku průserů kupa, ale cítil jsem, že makaj a nekálej na to. Esli kvůli tlaku Němců nebo kvůli národní hrdosti netuším, ale každopádně jim fandím.

A každej českej fanoušek zesplavnění čehokoliv by si měl jít k tomu smradu čuchnout a bude-li držkovat, tak i smočit rypec. Jakmile čteme vatu, tlachy a PR z novin, nic nepochopíme. Těch 200 km se 24 śluzama je doslova a do písmene kanál, tedy zničená řeka ... ne mrtvá, ale zničená. Těch dalších 400-500 km se to zlepšuje, ale tisíce výhonů efektivně brání zlepšení výraznému, organické zatížení je "fakt hustý". A první nákladní loď vezoucí jiné cargo než kameny na výhony a písek ze dna? Až ve Štětíně :-)
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

9.8.2023 19:35
smutné na tom "českém" přístupu je, že po Bečvě a Dyji nám zavolá polská min. ŽP, obecní úřad vůbec netuší a rybáři jen krčí rameny. Kdybychom jako společnost fungovali normálně, tak 1. stovky "očí" rybářů spustí alarm, 2. hasiči a 3. povodí dá echo 4. úřadu a ten obratem volá 5. ŽP ČR, že posíláme do sousedního státu problém, abychom nebyli za prasáky a křiváky tutlající a doufající, že se to nějak zamete a po česku očůrá.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist