Irsko už nebude spalovat rašelinu, ale dřevo z Austrálie
Irští ekologičtí aktivisté z organizace An Taisce se bouří proti plánu, který má „neekologické“ spalování domácí rašeliny nahradit „ekologickým“ spalováním dřeva, dovezeného z Austrálie. / Ilustrační foto
Irští ekologičtí aktivisté z organizace An Taisce se bouří proti plánu, který má „neekologické“ spalování domácí rašeliny nahradit „ekologickým“ spalováním dřeva, dovezeného z Austrálie. Za stejně špatné považují obě zmíněné varianty. Píše o tom RTE.ie.
Nic proti Irsku, ale tenhle ostrov je šestinou své rozlohy jedno velké rašeliniště. A proto tu má zužitkování rašeliny jako paliva dlouhou tradici, která nabrala na intenzitě v průběhu II. světové války, kdy došlo k omezení dovozu uhlí. A pak už se velkokapacitní těžba nezastavila. S přírodní rezervou 1,2 milionů hektarů rašelinišť toho ani nebylo zapotřebí a místní státem spoluspravovaný úřad Bord na Móna zásoboval tímto levným palivem všechna odvětví průmyslu. Rašelina vytvářela 70 % irské energetiky. Teď se ale situace mění. Bord na Móna vyhlásila, že v roce 2030 bude s těžbou konec.
Rašelina je horší, než uhlí
Ze dvou důvodů: těžitelný objem rašeliny se už značně zmenšil. A za druhé, místní ekologičtí aktivisté vytrvale upozorňují na to, že spalování rašeliny má k nějaké čisté energii hodně daleko. Jedna kWh energie získaná spalováním rašeliny vyprodukuje 1100 g CO2 na emisích. Takže víc než uhlí. Ostatně, těžba pásů rašeliny svými ekologickými důsledky v mnohém povrchovou těžbu v uhelných dolech připomíná. A emise se do ovzduší uvolňují v průběhu celé těžby a zániku rašelinišť. „Na spalování biomasy rašelinišť prostě není nic ekologického nebo uhlíkově neutrálního,“ shrnují to aktivisté z organizace An Taisce.
Irsko se tedy musí poohlédnout po jiném zdroji energie a dosavadní model lokálně těžených biopaliv se většině Irů líbil, protože zemi přibližoval, alespoň papírově, uhlíkové neutralitě. Jenže v současnosti nedisponuje žádnou podobnou alternativou, hospodářských lesů je tu opravdu pomálu. A tak se, k velké nelibosti aktivistů z An Taisce, pouští Bord na Móna do nového experimentu s biopalivy. Zdrojem nového spalitelného materiálu se má stát dřevní biomasa, která sem přicestuje nákladními loděmi z 21 000 kilometrů vzdálené Austrálie.
Australské dřevo neprodukuje emise!
Vlastně, první taková zásilka s nákladem o váze 37 000 tun už v červenci do Irska dorazila. A Bord na Móna si dřevo z Austrálie nemůže vynachválit. Zvláště proto, že dřevo je na rozdíl od rašeliny v rámci EU považováno za plně obnovitelný zdroj energie a tudíž neprodukuje emise (respektive, je uhlíkově neutrální). „Přechodem na spalování dřevní biomasy můžeme snížit emisní zátěž našeho celonárodního průmyslu o 50 % a přitom uchováme pracovní místa v sektoru spaloven a elektráren.“
Lidé z An Taisce se ale zdráhají uvěřit, že by stromy, které cestují přes celý svět do irských kotlů, mohly nějak reálně pomoci přírodě nebo klimatu. „Podle nás Bord na Móna katastrofálně selhala ve snaze nalézt a vytvořit nový zdroj bioenergie. Původně slibovala vytvoření smrkových monokultur, ale nyní hovoří o spalování dřeva z dovozu. Spalování dřevní biomasy je obecně velmi chabý způsob získávání energie a jeho dovoz ze vzdáleného kontinentu nemůžeme ani omylem považovat za environmentálně smysluplné řešení.“
reklama
Radomír DohnalAutor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
Výsledek toho, co dělají ekologové a co mají také v programu. Nic víc a nic míň.
Odpovědět
Fakt jo? Já četl ve článku něco jiného.. ale když vy tomu tak chcete věřit, tak prosím :)
Odpovědět
Máte pravdu, nejlepším řešením pro Irsko je stavba jaderné elektrárny a využití odpadního tepla pro vytápění.
Odpovědět
Vy máte vždycky hned na vině ekology - musí vás dost rozčilovat, že? Spíš ale nemáte moc pravdu. Ono se obvykle jedná o to, že se pozitivního nápadu chytnou struktury byznysu a vše si vezmou do rukou. K tomu je ideální i napojení na státní či jiný veřejný rozpočet. Pak už jako ekolog jenom zíráte a nemáte šanci s tím cokoli udělat. To je příběh velmi často opakovaný.
Kritici, co jim ekologové leží v žaludku si pak vše jednoduše spojí zkratkou - a je to.
Odpovědět
Maersk onehdá ohlásil, že v roce 2030 bude mít k dispozici bezemisní nákladní lodě na elektrický pohon. S tím dovozem australských stromů se mělo počkat do té doby, pak by to bylo dokonalé. Žádné emise z transportu, žádné emise ze stromů, protože jak známo, australské stromy hoří bez emisí CO2 a beztak je potřeba z Austrálie stromy odstranit kvůli nebezpečí požárů (poušť nehoří).
Odpovědět
jen pikantní podrobnost: Bord na Móna zvažovala, že jedním z možných zdrojů výhřevné biomasy by mohl být dřevitý odpad po zpracování palem olejných, který by se dovážel z Indonésie.
Odpovědět
ono záleží. ale dejmetomu v situaci, kdy z jednoho konce planety jezdí nějaká komodita (třeba hadry, elektronika, železná ruda, ropa, obilí), a zpět jezdí lodi prázdné nebo plné prázdných kontejnerů, a loď by se musela pro jízdní vlastnosti a ovladatelnost balastovat (třeba mořskou vodou), tak je vytížení něčím, co by bylo jinak nesmyslné a nemravné vozit přes půl planety, velmi smysluplné (analogicky kaminonem něco můžeme vozit lacino a i pod cenou spotřebované nafty tzv. vytěžovákem). co já vím, tak se ze severní evropy a ameriky vozí do číny stavební dřevo a zemina (kde se asi berou ty ostrovy ve sporných vodách směrem k filipínám). ovšem nevím o žádné komoditě, která by se vozila ve velkém z irska do austráli, ale rád se nechám poučit.
Odpovědět
Irsko-australská výměna by mě taky zajímala :) do Indonésie by aspoň mohli vozit plastový odpad :) tak třeba nás ještě překvapí.
Odpovědět
A ten budou zase pálit v Indonésii :-)
Odpovědět
Vzdálenost Dublin -Sydney je vzduchem 17214 km. Vývoz dřeva z Austrálie do Irska se opírá o metodiku EU pro účtování energií z obnovitelných zdrojů mezi dvěma státy (obchod s emisními povolenkami). Jedná se o zásilku dřeva o hmotnosti 37 000 tun.
Lepší příklad naprosté zvrhlosti kam až vede uplatňování obchodního modelu dle doporučení IPCC snad ani neexistuje.
Odpovědět
To je výsledek, když pro hodnocení prospěšnosti se přestanou používat peníze, ale nějaké nesmyslné kritéria vzniknuvší na základě "záchrany světa".
Odpovědět
Pokud by k přepravě byl použit tanker s moderním motorem např. Wärtsilä-Sulzer RTA96-C - přeplňovaný dieselový dvoutaktní 14 válec s technologií Common rail - tak ten má spotřebu 13,7 tun paliva/hod.
Max. rychlost je 47,6 km/hod ,potom na překonání lodní trasy cca
20 000 km potřebujeme 17,5 dne.
V případě, že cesta bude trvat 18 dní,potom 18 x 24 x 13,7= 5918 tun paliva (otázkou je jakou kvalitu palivo má ,určitě to není nafta od stanice Shell).
Jaký je energetický ekvivalent suchého dřeva k naftě ? Dejme tomu poloviční , pak můžeme prohlásit, že z 37tis. tun dřeva se mi cca 12 tis. tun "vypaří" jako jeho podíl na energetickou náročnost dopravy.
A to ještě nezapočítáváme energetickou náročnost na dopravu dřeva do místa nalodění a jeho odvoz z cílového přístavu do místa spotřeby.
To skutečně nemá chybu !
Odpovědět
hezké. kupecké počty jsou velmi užitečný nástroj. jediné, co je nutné gůglit, je lodní motor a jeho parametry, ostatní by mohl zvládnout absolvent třetí třídy obecné školy. díky.
Odpovědět
Já myslím, že v tomto případě není potřeba nic dokazovat... je to zvrhlost...
Odpovědět
ale zvrhlost je i to, říkat, že jde o naplňování doporučení z IPCC..
Odpovědět
Vědci sdružení vIPPC shromáždili a prezentovali v první zprávě v roce 1990 argumenty, že globální klimatická změna představuje skutečnou hrozbu.
To přesvědčilo představitele zemí, které se v roce 1992 zúčastnily Summitu Země v Riu de Janeiro, aby podepsali Rámcovou úmluvu Spojených národů o změně
klimatu.
Počátek emisních povolenek se datuje už od roku 1992. Navazujícím Kjótským protokolem z roku 1997 pak tato myšlenka nabývala již konkrétních obrysů.
Ke splnění cílů Kjótského protokolu si signatářské státy zvolily následující nástroje: obchodování s emisemi (emission trading); společně zaváděná opatření (joint implementation);
- mechanismus čistého rozvoje (clean development mechanism).
Obchodování s emisemi je nejvyužívanějším z nástrojů Kjótského protokolu zakotveného ve směrnici 2003/87/ES.
Odpovědět
Ano, to je všechno pravda.
Nesmysl, je že z toho vyvozujete, že to irskou elektrárnu zavazuje dovážet dřevo z Austrálie.
Asi jako kdyby jste chodil běhat k pražské magistrále, protože vám doktor doporučil pohyb. A obviňoval jste doktora z toho, že to je nezdravé.
Odpovědět
Pokud máte elektrárnu na dřevo nebo rašelinu, tak když vám přestanou dodávat rašelinu, musíte shánět dřevo. A pokud nejbližší sehnatelné (množství, cena) dřevo je v Austrálii, tak to budete vozit z Austrálie.
Prostě jakmile začnete kur... (ohýbat) ekonomiku a znásilňovat její zákony, tak výsledek nutně bude odpovídající tomu primárnímu stavu ekonomiky.
Kdo zažil socík před rokem 1989, tak se nediví, protože tak to prostě v socialistické (bez ohledu na to, že dnes je záminkou socialismu ekologie) ekonomice je.
Odpovědět
ale dovolím si Vás doplnit - motor je použit třeba na Emma Maersk, která má nosnost 11000 TEU (dvacetistopých kontejnerů), každý z nich maximálně 30,4 tuny brutto, čili fantastických 37 tisíc tun dřeva můžeme chápat jako pouhých 37000/11000/30,4 = 11% kapacity takového plavidla.
to samozřejmě není úplně pravda, je to o něco více, neboť netto vnitřní rozměr kontejneru je asi 32 kubíků, do toho by nikdo 30 tun palivového dřeva nenapchal. takže ať nežeru, čtvrtina kapacity plavidla.
Odpovědět
Tuhle je práce spíš pro nějaký bulker, tam to vyjde výhodněji. Ale i tak je to příliš moc :-)
Odpovědět
ale jo, přiznávám bez mučení, že parametry nějakého přiměřeného bulkeru s nosností okolo 70 tisíc kubíků/ 40 tisíc tun na mne z gůglu na první dobrou nevyskočily.
Odpovědět
takže se naskytlo pár volných minut na strejdu gůgla, a poměrně čtivý rozhovor s kapitánem přiměřené velkého bulkeru s nosností těsně pod 80 tisíc tun: https://trutnovinky.cz/zpravy/aktuality/2017/brezen/ctyri-mesice-na-mori-ctyri-doma-tak-zije-milos-vomacka-kapitan-z-trutnova/ denní spotřeba 42 tun mazutu při maximálce 15 uzlů, ekonomická rychlost spotřeba 34 tun mazutu za den (rychlost neudána, dejmetomu 12 uzlů?), to znamená půlku rovníku objede za 180*60/12/24=37,5 dne (uzel je námořní míle za hodinu a námořní míle je úhlová minuta na rovníku) a sežere tedy 37,5*34 = 1275 tun mazutu, 37 tis. tun dřeva (dřevoštěpky?) je polovina jeho nosnosti.
Odpovědět
Takže když pojede nejkratší trasou jakou se mi podařilo naklikat skrz Suez (17000 km) tak sežere 1080 tun mazutu, což je při optimálním vytížení (bude plně naložená ještě jiným materiálem a nikdy nepojede prázdná) 15 kg mazutu na dopravení jedné tuny dřeva. To není tak zlé, to si Austrálie pořídí to odlesnění ještě levně :-)
Odpovědět
když to porovnám s tabulkovou spotřebou vétřiesky 27 l/100km (v terénu a plně vytížená reálně i dvojnásobek) a nosností třístranného sklápěče s rukou 3 tuny v terénu a 5 na silnici, dojdeme k překvapivému výsledku, že vozit dřevo bulkerem z austrálie do irska je stejně výhodné jako vétřieskou něco přes sto kilometrů, a kolikpak to vychází pro běžný rodinný naftový kombík se spotřebou 6l/10 s přívěsem o užitečné hmotnosti 400 kilogramů? 50 kilometrů.
Odpovědět
Takže bychom si mohli zapamatovat, že doprava 1 t po oceánu mezi "libovolnými" dvěma místy stojí řádově 300-500 Kč a 50 kg emisí CO2. To rozhodně není mnoho. Pokud je tedy někde něco levnějšího o 1Kč/kg, vyplatí se to v principu dovézt.
Odpovědět
Cenově asi lépe, on ten mazut určitě nestojí 30Kč/l. U toho dřeva taky strašně záleží, v jaké formě se veze, jestli syrové kmeny (~50% voda), nebo je řádně usušené (15-25% voda). Nejlépe asi vyjde zpracovat na místě na peletky nebo brikety, což je objemově nejskladnější a voda je cca 10%, výhřevnost asi 18MJ/kg.. potom těch 15kg mazutu udělá asi -3.5% na netto energii, což je docela ok.
Stranou nechávám způsob těžby a její udržitelnost, ale asi si to dokážeme představit...
Odpovědět
Ad palivo - tyhle motory jedou na "cokoliv". Mám tady lahvičku "bunker fuel #6", hnusné černé svinstvo které skoro neteče, nechce se ani věřit, že na to funguje nějaký motor. Je ověřené, že velké diesely jedou i na roztavená víčka z PET lahví. Možná, že by vhodně zvolená sbírka víček problém vyřešila :D
Odpovědět
V čem se to liší od dovozu dřeva z Kanady do UK, kde se toto dřevo spaluje v elektrárně a ta elektřina se pak vydává ze "eko" a "obnovitelnou"?
Odpovědět
Pouze ve vzdálenosti, která je asi čtvrtinová oproti Austrálii.
Odpovědět
jak jsme postupným cizelováním kupeckých počtů výše zjistili, cesta lodí po moři je ukrutně eko-eko efektivní a mnohem více emisí a peněz než cesta okolo planety stojí pokácení a doprava k lodi a od lodi, prostě ta otřepaná "last mile", jestli to jede tisíc nebo dvacet tisíc kilometrů je vlastně úplně nezajímavé.
Odpovědět
Ano, lodní doprava by byla ekologicky výhodná. Co je na ní ovšem v praxi ekologicky horší, to je skutečnost, že nákladní lodě poměrně značně znečisťují moře. Námořníky se zatím nedaří přesvědčit k tomu, aby odpad na lodi ukládali a v přístavu odevzdali k ekologické likvidaci, oni veškerý odpad vylévají a vyhazují do moře. Časté a ekologicky nebezpečné je také to, že z lodních motorů často uniká olej do chladicí vody, která vytéká do moře.
Odpovědět
samozřejmě, záleží, co považujeme za zlo. jestli jen oxidy síry a dusíku a ropné látky do moře, nebo také antropogenní sodovkový plyn s uhlíkem z fosilních zdrojů. myslel jsem, že oteplovací hysterie a diskuse okolo ní jsou o sodovkovém plynu, o vypouštění "sraček" jako zlu není mezi oteplovači a skeptiky sporu.
Odpovědět
A to není špatný nápad, vozit dřevo k pálení z Austrálie do Irska :)! Pokud by to byl vor bez motoru, pak docela ekologické, ne? :o)
Spousta diskutérů tu osočuje IPCC. Ale ono je to spíš o špatném uchopení jeho závěrů a doporučení, myslím.
Odpovědět
|
|