https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-se-k-jadernemu-odpadu-stavi-nemecko-svedsko-a-finsko-otevrene
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak se k jadernému odpadu staví Německo, Švédsko a Finsko? Otevřeněji než Česko

11.4.2018 13:14 | PRAHA (Ekolist.cz)
Německo, Švédsko či Finsko se od nás liší především tím, jak otevřená a transparentní je to debata. Vyplývá to z informací, které dnes zazněly na tiskovém brífinku k dnešní odborné konferenci Jaderný odpad – nechtěné dědictví jaderné energetiky, kterou pořádají Jihočeské matky, Hnutí DUHA a Calla.
Německo, Švédsko či Finsko se od nás liší především tím, jak otevřená a transparentní je to debata. Vyplývá to z informací, které dnes zazněly na tiskovém brífinku k dnešní odborné konferenci Jaderný odpad – nechtěné dědictví jaderné energetiky, kterou pořádají Jihočeské matky, Hnutí DUHA a Calla.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Václav Vašků
Vyhořelé jaderné palivo je vážné téma. Je to náš odkaz, který přetrvá řadu generací. Je to také na výsost nebezpečný odkaz. Vymyslet, jak se s tímto odpadem vypořádat, se snaží řada zemí včetně Česka. Německo, Švédsko či Finsko se od nás liší především tím, jak otevřená a transparentní je to debata. Vyplývá to z informací, které dnes zazněly na tiskovém brífinku k dnešní odborné konferenci Jaderný odpad – nechtěné dědictví jaderné energetiky, kterou pořádají Jihočeské matky, Hnutí DUHA a Calla.
 

Sousední Německo se podle slov Michaela Sailera, ředitele Öko-Institutu a předsedy Komise pro nakládání s jaderným odpadem, několik desítek let utápělo v boji, kdy stát prosazoval jedno konkrétní úložiště. „Pak ale Německo prozřelo a začalo se hledat úložiště, které by bylo hlavně bezpečné,“ říká Sailer. Zřídila se parlamentní komise, ve které byli jak poslanci, tak zástupci spolkových zemí, zástupci neziskových organizací i vědci.

„Samozřejmě, že zástupce Bavorska tvrdil, že v Bavorsku není možné úložiště vybudovat. Stejně se tvářili všichni zástupci spolkových zemí,“ říká Sailer, „ale klíčové bylo, že se všichni zavázali místo pro bezpečné úložiště najít. A aby byla možná kontrola ze strany veřejnosti, všechna jednání komise byla veřejná s online přenosem.

Výsledkem práce komise jsou závěry, které se staly předlohou přijatého zákona. V něm se mimo jiné stanoví, že všechny v Německu vzniklé jaderné odpady se musí uložit na Německém území. Hlavním kritériem při výběru lokality musí být bezpečnost. A proces rozhodování musí být transparentní.

Nyní v Německu běží proces zkoumání bezpečnosti jednotlivých lokalit, konečný výběr pak bude mít na starosti parlament.

Johan Swahn, ředitel švédské Kanceláře nevládních organizací pro kontrolu nakládání s jaderným odpadem, dokládá, že otevřenost je při hledání úložiště důležitý moment. „Švédsko a Finsko jsou obecně považovány za země, které jsou v procesu hledání trvalého úložiště nejdál,“ říká Swahn. „Teď se ale díky veřejné kontrole ukázalo, že jeden technický předpoklad je mylný a my se ocitáme o několik kroků zpět.“

Švédský a finský model úložiště už dlouhá léta počítá s tím, že jaderný odpad bude uzavřen do měděných barelů. Dlouhou dobu se tento obal zdál pro úložiště v žulových masivech ten nejvhodnější.

Díky veřejně dostupným vědeckým podkladům se ale přišlo na systémové chyby výzkumu koroze měděných barelů. „Jinými slovy koroze mědi je trochu jiná, než jsme si mysleli,“ říká Swahn a dodává, že na základě tohoto poznatku švédský soud doporučil vládě, aby neschválil licenci firmě, která měla úložiště spravovat. Problém se týká i Finska, protože i to počítalo s použitím měděných kontejnerů.

Situace v Česku je podle Edvarda Sequense naprosto jiná, zejména co se týče otevřenosti a transparentnosti. „V Česku je hledání úložiště neprůhledné a ze strany státu je vedené z pozice síly,“ popisuje Edvard Sequens z organizace Calla. Podle jeho slov se se státem většina obcí, v jejich katastru jsou vytipované lokality možného úložiště, soudí. Místo hledání bezpečného úložiště tak jde spíš o boj obcí se státem. V dohledné době by mělo dojít k zúžení aktuálně devíti uvažovaných lokalit na čtyři. Podle Sequense ale stát neposkytuje k jednotlivým lokalitám data a není tu tak možná veřejná kontrola.

Cestu pro pokračování české debaty o úložišti vidí švédský odborník Johan Swahn v otevření debaty. „My jsme si 40 let mysleli, že měď je nejlepší obal pro jaderný odpad. Díky volně dostupným podkladům se včas přišlo na to, že tomu tak není.“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Martin Mach Ondřej
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VH

Vladimír Hošek

11.4.2018 15:20
No a také se nabízí otázka, jak je pan Sequens pokrytecký.
Odpovědět
reklama



Blíž přírodě

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist