https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-se-mesta-mohou-vyporadat-s-klimatickymi-zmenami-pomohou-mobilni-lesy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak se města mohou vypořádat s klimatickými změnami? Pomohou mobilní lesy

11.9.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Stromy a keře se zdají být skoro univerzálním řešením problémů života ve městech. Ochlazují okolní prostředí a snižují efekt tepelných ostrovů, čistí vzduch, lapají oxid uhličitý, regulují vsak dešťové vody a chrání před povodněmi, pomáhají lidské psychice. / Ilustrační foto
Stromy a keře se zdají být skoro univerzálním řešením problémů života ve městech. Ochlazují okolní prostředí a snižují efekt tepelných ostrovů, čistí vzduch, lapají oxid uhličitý, regulují vsak dešťové vody a chrání před povodněmi, pomáhají lidské psychice. / Ilustrační foto
Zdroj | Max Pixel
Stromy a keře se zdají být skoro univerzálním řešením problémů života ve městech. Ochlazují okolní prostředí a snižují efekt tepelných ostrovů, čistí vzduch, lapají oxid uhličitý, regulují vsak dešťové vody a chrání před povodněmi, pomáhají lidské psychice. Problém je, že velké metropole na ně mají jen velmi málo místa a jejich „pořízení“ chce čas. Co s tím? O možném řešení píše Horizon.
 

„Ztratili jsme s přírodou kontakt a tím se sami připravujeme o možnosti, jak naše města adaptovat na klimatické změny,“ podotýká Laura Wendligová. Ač je sama badatelkou Technického výzkumného střediska v Espoo, varuje při snahách o adaptaci metropolí na měnící se klima před zbytečným nadužíváním „technických“ řešení, nebo jednostranným technicky zacíleným pohledem na věc. Příkladů má spoustu. Třeba?

Všichni už tak nějak chápou, že rovné tmavé střechy mrakodrapů slouží jako lapače tepla, které pak emitují do okolí. A skoro všichni už mají jasno, že takový efekt tepelných ostrovů, z nichž sálá horkost do okolí, je problém značně ovlivňující kvalitu života obyvatel. A znovu, všichni už tak nějak tuší, že ideálním řešením této situace by mohly být střechy ozeleněné, pokryté vegetací.

Radši to natřeme na bílo!

Jenže: již realizované projekty takových výškových staveb obvykle nepočítají se zatížením vrstvou substrátu na střeše, jeho odvodněním, údržbou. Přebudovat již existující střechu na zelenou se často jeví jako velká technická výzva, která přijde na miliony. Kdo a proč by to měl navrhnout, platit a provést? Nehledě na to, že radnice většiny měst mají rády řešení s rychlým výsledkem.

Takže místo technicky komplikované úpravy střechy na vegetací ozeleněnou se stávající povrch přetře bílou barvou (s vysokou odrazivostí, a tudíž nižším tepelným příjmem), zaplatí se klimatizace (která sice okamžitě ochladí interiér, byť dlouhodobě bude problém se spotřebou energie a teplem zhoršovat) a je hotovo. S tím, že pár environmentálně progresivních radnic možná nařídí, aby budoucí projekty staveb se zelení počítaly.

To vše je podle Wendligové příklad toho, jak technicky a nelogicky si počínáme. Pokud chceme okamžitý efekt a zelenou střechu, nemusíme zásadním způsobem zasahovat do existujícího projektu. Stačí tu vegetaci, stromy a keře, na střechu instalovat v květináčích. A je ozeleněno, aniž by byla ohrožena statika budovy a zruinovalo to radnici či majitele. „Města si uvědomují, jak je dnes zeleň prospěšná, ale až příliš se soustředí na technickou stránku věci,“ říká Wendligová.

Že vybudovat stromořadí na rušné ulici by znamenalo uzavřít na měsíce dopravu v centru, překopat chodníky a vozovky, vytvořit pásy půdy a pak dlouhá léta čekat, než stromy vzejdou? Že se podobné plány tvoří dlouhá léta, realizují snad ještě déle a stojí velké peníze?

Instantní stromořadí v truhlíku

„Stromořadí lemující vozovku a chodníky ale můžeme na místo jednoduše dovézt, již vzrostlé, v přepravních boxech,“ vysvětluje Wendligová svou vizi mobilních lesů. Ty by mohly ve městech po celém světe vytvořit ony očekávané zelené plochy, vitální úseky lokální biodiverzity, přírodní čističky a klimatizace. Komfortnější prostředí by tak bylo vytvořeno okamžitě, pozitivní efekt by byl dosažen prakticky ihned. A města by získala čas na podrobnější plánování stabilního ozelenění do budoucna.

„Je velmi těžké měnit města, zvlášť ta hustě zasídlená nebo stará,“ dodává Raúl Sánchez-Francés, environmentální specialista španělského technologického centra CARTIF. „Ale musíme je začít chápat jako ekosystémy, a jejich obyvatele jako součást těchto ekosystémů.“ Jako člen výzkumného týmu zpracovává metodiku na ozelenění měst.

Společným prvkem řady jeho nápadů je snadná mobilita prvků zeleně, která může být dodatečně instalována jako lapače vody a uhlíku na parkovištích, jako vertikální stěny zelených fasád domů nebo mobilní stromořadí a parky. „Technická řešení jsou dobrá, ale často nákladná a s dlouhou dobou realizace. Přírodní řešení jsou jednodušší, s rychlejším efektem.“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Dana Haspeklová

Dana Haspeklová

12.9.2019 14:14
Jenže ..... jakákoliv zeleň v "truhlících" vyžaduje o hodně více péče! O hodně větší a pravidelný přísun vody a dalších živin a každopádně je i choulostivější na jakékoliv výkyvy - i přezimování. Jaký je potom ten efekt?
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.9.2019 17:13 Reaguje na Dana Haspeklová
Někdo na tom vydělá, jak by na normální zeleni nevydělal.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.9.2019 17:17
Prof. Symon byl vykopnut z postu ředitele SZÚ (ještě za komunistů) když si dovolil konstatovat v rozhovoru pro Rudé Právo, že mobilní zeleň (to jsou ty truhlíky s "mobilním lesem") nemá prakticky žádný hygienický význam a je v podstatě jen estetickou záležitostí. A měl, pochopitelně, pravdu, jen šlo o to, že už ti komunisté nebyli s to zorganizovat ve městech růst stromů, a tak dělali šmé s truhlíky, jak se teď po nich opičí zelení.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

12.9.2019 18:52
Co kdyby se ty šedé paneláky natřely nazeleno? Oku to bude lahodit a truhlíci budou tím pádem zbyteční... Jj, zelené střechy, zelené stěny, truhlíky...ale hoblované trávníky a obouchané koruny stromů.

https://www.youtube.com/watch?v=mfYX1VIPPYM

https://www.youtube.com/watch?v=dXZ0g4nYUwM
Odpovědět
Anyr

Anyr

12.9.2019 19:44
No, čím dál víc sleduju svět, tím víc chápu zoufalství některých lidí. :D

Proč se nedělají plány na vytrhávání zbytečných, nevyužívaných, příliš velkých atp. betonových a asfaltových ploch?
Jezdící truhlíky se stromy jsou dost ujetý. :D Oproti tomu asfaltové a betonové plochy ve městech, co tam jsou průměrně zcela zbytečně, se najdou vždy a všude.

Nicméně, pořád lepší truhlík se stromem, než aby se lidi z měst stěhovali k nám ven. Fuj, až mě zima pochází. :D
Odpovědět

Jan Škrdla

12.9.2019 21:21
Stálo by za to uvést, kolik truhlík s tak velkým stromem, který už je co se mikroklimatu týče znát, a který není jen na okrasu a pro srandu králíkům, stojí. A kolik stojí údržba.
Dle mého názoru je to luxus, který si mohou dovolit města od 100 tis. nahoru (spíš ještě větší).
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist