https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-si-vede-prvni-solarni-silnice-sveta
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak si vede první solární silnice světa?

20.8.2019 15:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Výrazný neúspěch solární silnice v Tourouvre au Perche pokazil reputaci projektům, které naopak výtečně fungují: třeba 70 metrů dlouhý úsek cyklostezky v holandském Krommenie, padesátimetrový solární cíp na letišti Amsterodam Schiphol nebo stometrový solární pruh na cyklostezce v Rotterdamu. Nedá se tedy říct, že by solární vozovky nefungovaly. Jen se zatím hodí spíš pro cyklostezky než rušný provoz silnic.
Výrazný neúspěch solární silnice v Tourouvre au Perche pokazil reputaci projektům, které naopak výtečně fungují: třeba 70 metrů dlouhý úsek cyklostezky v holandském Krommenie, padesátimetrový solární cíp na letišti Amsterodam Schiphol nebo stometrový solární pruh na cyklostezce v Rotterdamu. Nedá se tedy říct, že by solární vozovky nefungovaly. Jen se zatím hodí spíš pro cyklostezky než rušný provoz silnic.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | SolaRoad
Chybami se prý člověk učí. V tomto smyslu se první solární silnice v normandském Tourouvre au Perche dnes jeví jako opravdu obsáhlý zdroj poznání. Dílo, dohotovené v roce 2016, je dnes označováno za katastrofu. Smutné je, že hrubý neúspěch této vozovky zastiňuje jiné, skromnější, ale o poznání více funkční projekty. Píše o tom Business Insider.
 
Když se v roce 2016 slavnostního otevření první solární silnice účastnili francouzští ministři, světová média pěla mnohohlasem pochvalné ódy. Zdálo se, že na ploše 2800 metrů čtverečních se tu přepisuje budoucnost dopravy i energetiky.

Teď už to tak slibně nevypadá a podle deníku Le Monde nelze nazvat celý projekt jinak než „kolosální chybou“. Kde ji tedy Francouzi udělali?

Ta první a největší asi souvisí s frekvencí průjezdu automobilů. Ukázalo se, že fotocitlivý povrch neustojí pravidelný provoz, továrním testům navzdory. Už na konci roku 2016 jevilo 75 % integrovaných solárních panelů známky mechanického poškození.

Pak tu byly zanesené nečistoty, sníh, bláto a shnilé listí opadané ze stromů. To všechno výrazně snížilo účinnost silniční elektrárny ve větší míře, než konstruktéři očekávali. Vozovka měla původně produkovat 790 kW/h každý den a měla zajistit osvětlení pro 3-5000 obyvatel. Už od startu ale nebyla schopná přesáhnout 50 % tohoto odhadu.

Častý výskyt dopravních kolon ve špičce totiž „zastiňoval“ povrch vozovky k energetické nečinnosti. I tak aspoň zvládala podsvítit fontánu.

Dnes už neprodukuje elektřinu žádnou, což projektu v přepočtu za 170 milionů korun na reputaci nepřidává. Proč? V lednu letošního roku bylo poškozeno už 83 % solárních panelů. Sto metrů vozovky už muselo být demontováno. Netěsnost a nepevnost se neodrazila jen na výkonu, ale i průjezdnosti. V solárním úseku silnice dnes můžete jet nanejvýš sedmdesátkou a i tak jízda způsobuje značný hluk. K nelibosti obyvatel.

Celkové zhodnocení po třech letech do instalace a dvou letech v provozu se dnes pohybuje v rozmezí od „totálního a epického selhání“ po „naprosté fiasko“. Výrobce a dodavatel solární silnice, společnost SolaRoad, je opatrnější. Tvrdí jen, že: „Projekt se neukázal být tak úspěšným, jak jsme očekávali.“

Důsledky kolapsu normandské solární silnice se bohužel neomezily jen na Francii. Firmy, které se s podobným nápadem pokoušely prorazit na americký trh, hlásí rušení původních objednávek. Řada dalších projektů solárních silnic v Evropě má momentálně stopku. Zdůvodnění? Nízká ziskovost a ještě nižší efektivita. Což je trochu škoda.

Protože jeden, sice výrazný a nepopiratelný neúspěch, pokazil reputaci projektům, které naopak výtečně fungují, byť v trochu odlišném uspořádání. Třeba 70 metrů dlouhý úsek cyklostezky v holandském Krommenie. Ten měl ročně produkovat odhadem 50 kW/h z metru čtverečního povrchu, ale první rok „dával“ 73 kW/h a druhý rok dokonce 93 kW/h na metr čtvereční ročně.

Podobně pak zazářil bezporuchovým provozem padesátimetrový solární cíp na letišti Amsterodam Schiphol nebo stometrový solární pruh na cyklostezce v Rotterdamu. Nedá se tedy říct, že by solární vozovky nefungovaly. Jen se zatím hodí spíš pro cyklostezky, než rušný provoz silnic.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MS

Michal Staša

21.8.2019 08:32
Jednotkou energie je kWh, nikoliv kW/h.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist