Jak si vede první solární silnice světa?
20.8.2019 15:00 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Výrazný neúspěch solární silnice v Tourouvre au Perche pokazil reputaci projektům, které naopak výtečně fungují: třeba 70 metrů dlouhý úsek cyklostezky v holandském Krommenie, padesátimetrový solární cíp na letišti Amsterodam Schiphol nebo stometrový solární pruh na cyklostezce v Rotterdamu. Nedá se tedy říct, že by solární vozovky nefungovaly. Jen se zatím hodí spíš pro cyklostezky než rušný provoz silnic.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | SolaRoad
Ta první a největší asi souvisí s frekvencí průjezdu automobilů. Ukázalo se, že fotocitlivý povrch neustojí pravidelný provoz, továrním testům navzdory. Už na konci roku 2016 jevilo 75 % integrovaných solárních panelů známky mechanického poškození.
Pak tu byly zanesené nečistoty, sníh, bláto a shnilé listí opadané ze stromů. To všechno výrazně snížilo účinnost silniční elektrárny ve větší míře, než konstruktéři očekávali. Vozovka měla původně produkovat 790 kW/h každý den a měla zajistit osvětlení pro 3-5000 obyvatel. Už od startu ale nebyla schopná přesáhnout 50 % tohoto odhadu. Častý výskyt dopravních kolon ve špičce totiž „zastiňoval“ povrch vozovky k energetické nečinnosti. I tak aspoň zvládala podsvítit fontánu.Dnes už neprodukuje elektřinu žádnou, což projektu v přepočtu za 170 milionů korun na reputaci nepřidává. Proč? V lednu letošního roku bylo poškozeno už 83 % solárních panelů. Sto metrů vozovky už muselo být demontováno. Netěsnost a nepevnost se neodrazila jen na výkonu, ale i průjezdnosti. V solárním úseku silnice dnes můžete jet nanejvýš sedmdesátkou a i tak jízda způsobuje značný hluk. K nelibosti obyvatel.
Celkové zhodnocení po třech letech do instalace a dvou letech v provozu se dnes pohybuje v rozmezí od „totálního a epického selhání“ po „naprosté fiasko“. Výrobce a dodavatel solární silnice, společnost SolaRoad, je opatrnější. Tvrdí jen, že: „Projekt se neukázal být tak úspěšným, jak jsme očekávali.“ Důsledky kolapsu normandské solární silnice se bohužel neomezily jen na Francii. Firmy, které se s podobným nápadem pokoušely prorazit na americký trh, hlásí rušení původních objednávek. Řada dalších projektů solárních silnic v Evropě má momentálně stopku. Zdůvodnění? Nízká ziskovost a ještě nižší efektivita. Což je trochu škoda. Protože jeden, sice výrazný a nepopiratelný neúspěch, pokazil reputaci projektům, které naopak výtečně fungují, byť v trochu odlišném uspořádání. Třeba 70 metrů dlouhý úsek cyklostezky v holandském Krommenie. Ten měl ročně produkovat odhadem 50 kW/h z metru čtverečního povrchu, ale první rok „dával“ 73 kW/h a druhý rok dokonce 93 kW/h na metr čtvereční ročně. Podobně pak zazářil bezporuchovým provozem padesátimetrový solární cíp na letišti Amsterodam Schiphol nebo stometrový solární pruh na cyklostezce v Rotterdamu. Nedá se tedy říct, že by solární vozovky nefungovaly. Jen se zatím hodí spíš pro cyklostezky, než rušný provoz silnic.reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Dále čtěte |
České zemědělství je o krok blíž k energetické revoluci: poslanci schválili uzákonění agrovoltaiky
Agrovoltaika by v Česku mohla vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
MS