Jíst, spásat a zastřihovat. Zubři mají ve Španělsku zabránit požárům
16.4.2021 20:20 | BARCELONA
(ČTK)
"Zubr evropský zajistí okamžitou biodiverzitu," řekl Morán. "Vyčistí husté části lesa, takže dovnitř pustí světlo a v podrostu místo křoví a zákrsků poroste tráva. Tím jednak sníží riziko požárů, a navíc prospějí řadě dalších druhů, kterým poskytnou potravu a volnost pohybu,"
Mezi faktory, které přispívají k nárůstu počtu španělských lesních požárů, patří klimatické změny a vylidňování venkovských oblastí, řekla Mónica Parrillová, která vede kampaň Greenpeace proti lesním požárům. Zároveň ve Španělsku klesá chov ovcí a země tak nemá žádné větší býložravce spásající lesní podrost, který lesní požáry sytí.
A to je chvíle, kdy na scénu vstupují zubři evropští. Ti sice byli ve Španělsku vyhubeni před 10 000 lety, ale nyní jejich počty stoupají díky programům s cílem vrátit do přírody původní druhy zvířat. Fernando Morán, veterinář, který ve Španělsku vede Evropské středisko pro záchranu zubrů, popisuje tohoto evropského bratrance amerického bizona jako "živou sekačku na trávu".
Zubři váží až 1000 kilogramů a denně zkonzumují zhruba 30 kilogramů vegetace. Tu tvoří přibližně z 30 procent dřevitá vláknina a zbytek představují listy a výhonky.
"Zubr evropský zajistí okamžitou biodiverzitu," řekl Morán. "Vyčistí husté části lesa, takže dovnitř pustí světlo a v podrostu místo křoví a zákrsků poroste tráva. Tím jednak sníží riziko požárů, a navíc prospějí řadě dalších druhů, kterým poskytnou potravu a volnost pohybu," dodal.
Fosilní nálezy a jeskynní malby naznačují, že se zubr proháněl po Pyrenejském poloostrově odhadem 1,2 milionu let, než byl vyhuben. Zubři ale dál žili na řadě míst v Evropě, dokud nebyl poslední volně žijící kus zastřelen v roce 1917 v Polsku a o deset let později v Rusku.
Zhruba 50 jedinců přežilo v zajetí a všech 8400 zubrů evropských, kteří nyní žijí, jsou potomky pouhých 12 z nich. Ve Španělsku je 18 středisek odchovávajících zubry a během posledních deseti let tu zvýšili jejich počet z 22 na 150 kusů.
Na lesní inženýry podle Morána udělal dojem už první projekt, v jehož rámci bylo v roce 2010 vypuštěno sedm zubrů na 20hektarovou plochu dubového lesa. Zubři se tu postarali o lesnickou práci. Čistili podrost a dokonce nechávali růst rovné semenáčky, zatímco ohnuté spořádali - možná proto, že k ohnutým mají lepší přístup. Podobné manuální čištění lesa stojí asi 3000 eur (asi 77 800 korun) za hektar - a zubři ho provádějí zadarmo.
Zubří střediska nedostávají žádnou vládní podporu a fungují díky darům a dobrovolníkům. Protože jsou zubři evropští už tak dlouho vyhubení, španělské úřady je neuznávají jako ohrožený druh a neposkytují na jejich ochranu žádné finance. Stejně je to v řadě dalších zemí v Evropské unii, uvedl Morán. Polsko a Rumunsko jsou jediné země EU, které mají státem dotované zubří programy.
Ve Španělsku je navíc zatím nelegální vypustit zubry do volné přírody, protože nejsou uznáváni jako původní druh. Všechny programy se proto mohou odehrávat jen na soukromých pozemcích nebo v uzavřeném prostoru národních parků. Zubři musí mít majitele, kteří jsou za ně zodpovědní.
"Podporujeme a pomáháme majitelům půdy, kteří mají zájem pustit se do projektu se zubry. Je to dobré pro půdu, ušetří jim to peníze a navíc to povzbuzuje ekoturistiku," uvedl Morán.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
V NP Podyjí po několika letech přijdou na svět hříbata divokých koní
Ochránci přírody začali v milovické rezervaci velkých kopytníků používat terénní elektromobil
Milovická rezervace vyšle dva zubry na obnovu populace v ukrajinském národním parkuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
16.4.2021 11:31Tohle by měly místo ovcí používat naše neziskovky na údržbu lokalit s orchidejemi a dalšími vzácnými rostlinami. Výhoda by byla v tom, že na zubry by si vlci netroufli. Negativem je to, že takový zubr se blbě dojí a stříhá, takže další ekonomický přínos z tohoto chovu by byl nulový.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
16.4.2021 12:13 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaO ovčí vlnu není zájem, takže nestříhání zubrů není ekonomicky významné.
Co se týče mléka
Nevím, jak velký je podíl ovcí chovaných na mléčnou produkci. V mém okolí převažují malochovatelé, kteří mají ovce spíš jako sekačky a nedojí je, nahradili ovcemi dřívější králíky, husy, vepříky. Můj známý chovatel z Novohradských hor využívá ovce také na spásání a jako zdroj masa, přitom hlavním benefitem jeho chovu ovcí jsou dotace na udržování krajiny, nikoliv příjmy za skopové a jehněčí.
Odpovědět
Co se týče mléka
Nevím, jak velký je podíl ovcí chovaných na mléčnou produkci. V mém okolí převažují malochovatelé, kteří mají ovce spíš jako sekačky a nedojí je, nahradili ovcemi dřívější králíky, husy, vepříky. Můj známý chovatel z Novohradských hor využívá ovce také na spásání a jako zdroj masa, přitom hlavním benefitem jeho chovu ovcí jsou dotace na udržování krajiny, nikoliv příjmy za skopové a jehněčí.
JD
Jiří Daneš
16.4.2021 18:45 Reaguje na Majka KletečkováOn zase ten zájem o ovčí vlnu bude, jen co se ekoaktivisté soustředí na boj proti skutečně nezdravým mikroplastům, pocházejícím především z oděvů z umělých vláken. Jediná opravdu zdraví nepožkuzující vlákna jsou bavlněná,bambusová a vlněná.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
16.4.2021 19:44 Reaguje na Jiří DanešZapomněl jste na bavlnu a len. Nebo tyhle komodity Vašim kritériím nevyhovují a nakonec se dočkáme, že ekoterorité docílí přetočení prvního dílu Krtečka?
Odpovědět
radim buffalo tobias
18.4.2021 08:30 Reaguje na Majka Kletečkovápokuď nevíš, dotaž se na SCHOK.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
16.4.2021 19:50 Reaguje na Zbyněk Šeděnkahttps://www.youtube.com/watch?v=8wl8ZxAaB2E Síce sú to bizóny na snehu, ale ak je vlkov dosť a majú skúsenosti tak žiadny problém. Hlavne je vidieť že sa tie bizóny napriek svojej sile boja.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
16.4.2021 20:20 Reaguje na Vladimir MertanU nás zatím těch vlků není tolik a na rozdíl od Ameriky s tak velkými zvířaty nemají zkušenosti. Navíc, podle mě v malé rezervaci se to stádo nedá rozplašit tak exektivně jako na velké pláni, ke vlci ty bizony splaší a pak už jenom směřují konkrétní zvíře mimo hlavní stádo.
Odpovědět
Sl
Slovan
16.4.2021 21:46 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPřesně. Bez toho, aby vlci rozdělili konkrétního jedince od stáda nemají šanci ani na těch amerických prériích, natož v malé rezervaci.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
16.4.2021 22:27 Reaguje na SlovanPodle mě vlci v Americe rozplašit ty bizony umí. Výhodou je velký manévrovací prostor a skutečně jsem na vlastní obrazovku viděl, jak velká vlčí smečka (cca 15 vlků)rozplašila bizoní stádo a mladého bizona skolili. U nás je to o něčem jiném. Volně se zubři nechovají a v těch ohradách, pokud by tam vlci vniknuli, tak stačí, aby se ten zubr opřel zadkem o plot, v tu ránu má chráněna záda a zepředu si na něho žádný vlk netroufne.
Odpovědět
Sl
Slovan
16.4.2021 23:24 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaSamozřejmě to chce i nějaké know-how. Jinak souhlasím - pro ně je základ to stádo rozehnat. Pokud o nedokážou, matka a stádo si i to mládě uhlídají. To v Milovicích ale hrozí je těžko.
S tím "a skutečně jsem na vlastní obrazovku viděl" jste mě pobavil, díky! :-D
Odpovědět
S tím "a skutečně jsem na vlastní obrazovku viděl" jste mě pobavil, díky! :-D
BM
Břetislav Machaček
17.4.2021 08:37 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPokud se ale zubr opře do ohrady díky splašení
trochu víc, tak je tu malér navíc. Zubři ve
volné krajině nejsou zatím vítáni ani v tom
španělsku, kde si dovolili označit původní
zvíře jako nepůvodní a vyžadovat pouze chov
za ploty s plnou odpovědností majitelů. U
nás za ně zodpovídá asi kdo, když mimo
ohradu způsobí škodu či neštěstí?
Odpovědět
trochu víc, tak je tu malér navíc. Zubři ve
volné krajině nejsou zatím vítáni ani v tom
španělsku, kde si dovolili označit původní
zvíře jako nepůvodní a vyžadovat pouze chov
za ploty s plnou odpovědností majitelů. U
nás za ně zodpovídá asi kdo, když mimo
ohradu způsobí škodu či neštěstí?
BM
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
17.4.2021 15:24 Reaguje na Břetislav MachačekNěco podobného už tu bylo. Loni na Plzeňsku volně pobíhalo 38 bizonů. Vedle jejich výběhu se něco stavělo, stavební technika byla hlučnější, tak se bizoni splašili a "udělali si výlet".
Odpovědět
radim buffalo tobias
18.4.2021 08:41 Reaguje na Zbyněk Šeděnkaaž na to že zubr je lesní zvíře a bizon spíše žije na prériích. jinak tady jde těm různým skupinám ekoparazitů z těch "neziskovek" o kšeft, řekl bych. ať mi někdo vysvětlí, proč museli sem tahat zrovna ty "poníky" z anglie, když to samé by jim udělali třeba huculové či jakékoliv jiné primitívní plemeno koní co se extenzívně chovají po Evropě. rád bych věděl také, kolik cca asi berou ti vedoucí parazité z České krajiny co pravidelně somrují peníze po lidech teď zase na ohrady, které zase bude stavět s nimi spřízněná firma třeba nějakého příbuzného.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
18.4.2021 11:01 Reaguje na radim buffalo tobiasHucul je vyšlechtěné plemeno, zatímco exmoorský kůň je snad poslední původní divoký kůň v Evropě.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
18.4.2021 12:03 Reaguje na radim buffalo tobiasHuculové jsou sympatičtí houževnatí a otužilí koně (kdysi jsem na nich jezdila), ale i tak na rozdíl od divokých poníků vyžadují nezanedbatelné množství lidské péče. Exmoorští poníci jsou na rozdíl od nich schopni přežít bez lidské péče v drsnějších přírodních podmínkách. Stejní koníci nebo alespoň velice podobní se kdysi dávno volně proháněli po Evropě.
Odpovědět
František Groessl
17.4.2021 18:55 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMáte nějaké bližší zkušenosti s tím, co tu radíte? Máte ponětí o pastvě zubrů? Jste odborník na vlky?
Nebo je to jen takové internetové pindání?
Pokud skutečně máte zkušenosti, rádi se od Vás necháme poučit. Projděte prosím naše stránky, včetně sociálních sítí. Kontakt na nás na konci webu. www.csoplibosvary.cz
Za chvíli začne sezóna, tak bychom se i rádi přijeli podívat na Vaše plochy, kde něco smysluplného děláte. Abychom případně dál nedělali něco špatně :-)
Odpovědět
Nebo je to jen takové internetové pindání?
Pokud skutečně máte zkušenosti, rádi se od Vás necháme poučit. Projděte prosím naše stránky, včetně sociálních sítí. Kontakt na nás na konci webu. www.csoplibosvary.cz
Za chvíli začne sezóna, tak bychom se i rádi přijeli podívat na Vaše plochy, kde něco smysluplného děláte. Abychom případně dál nedělali něco špatně :-)
radim buffalo tobias
18.4.2021 08:26 Reaguje na Zbyněk Šeděnkaproč píšeš takové pomatenosti ? když už pominu to o stříhání a dojení což míníš v nadsázce, tak se takový zubr dá solidně ekozpeněžit pro další lokality kde "neziskovky" budou sát další peníze jak od soukromých donátorů tak i od státu aj. viz třeba ta skupina Česká krajina.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
18.4.2021 12:11 Reaguje na radim buffalo tobiasNebýt lidí, tak by na našem území zubři stále žili. Proto fandím tomu, že se do několika málo vybraných oblastí zubři vrací jako spásači, kteří ovlivńují krajinu jiným způsobem než třeba domácí skot nebo koně. Napomáhají větší biodiverzitě.
Odpovědět
kk
MK
Sl
Slovan
16.4.2021 21:57Třeba ve Švýcarsku již běží projekt, který má za konečný cíl návrat divoké populace zubrů do tamní přírody. Možná bychom mohli zkusit aspoň na Šumavě něco podobného.
https://www.wisent-thal.ch/
Odpovědět
https://www.wisent-thal.ch/
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
16.4.2021 22:30 Reaguje na SlovanNa slovenskopolském pomezí to běží už desítky let. Viděl jsem rozhovor s jedním pánem, který v malé vesničce u lesa měl seník a v zimě se mu tam pravidelně chodil krmit zubr. Když se ho ptali, jak to řešil, tak říkal, že si akorát dává pozor, aby se u toho seníku nepotkali oba.
Odpovědět
Sl
Slovan
16.4.2021 23:21 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJistě, o Poloninách samozřejmě vím :) Podobný program již nějakou dobu běží i v rumunských Karpatech. Podle mě začne těchto projektů přibývat, což je jenom dobře. Na spoustě míst jsou polodivoké chovy, což by mělo mít za následek i následnou snahu o vypuštění do volné přírody (např. Rhodopy v Bulharsku, Kantaberské pohoří na severu Španělska, apod.)
Zubr není žádný zabiják jak si možná někteří myslí. Prostě si člověk musí dát jen v divoké přírodě pozor - já na tom nevidím nic divného.
Odpovědět
Zubr není žádný zabiják jak si možná někteří myslí. Prostě si člověk musí dát jen v divoké přírodě pozor - já na tom nevidím nic divného.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
17.4.2021 00:11 Reaguje na SlovanZrovna nedávno byl v TV pořad o rumunských Karpatech. Byla tam i část věnovaná právě zubrům. S kamerou se k nim v pohodě přiblížili na nějakých 10 - 12 metrů. To stádečko bylo v lese mezi velkými stromy. Krávy v pohodě polehávaly a vůdčí býk stál a pozoroval příchozí. Byl ale úplně v klidu. Žádná skloněná hlava, žádné hrabání přední nohou, prostě jenom stál bokem k té kameře a pozoroval. Byl na ně úžasný pohled.
Odpovědět
Sl
Slovan
17.4.2021 10:43 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJá doufám, že se i nám jednou podobný pohled naskytne na divoce žijící stádo i někde u nás. V Polsku se zubři pasou a odpočívají i na loukách nebo polích a nikdo z toho tragédii nedělá. Lidé si je naopak nadšeně fotí a natáčí. A zubři jsou, jak správně píšete, v naprostém klidu - žádná agresivita.
Odpovědět
radim buffalo tobias
18.4.2021 08:51 Reaguje na Slovanjá jsem zrovna v té době pobýval ve španělsku, jak s velikou slávou vypustili ty zubry do té 20 ha obůrky. byla to atrakce pro široké okolí. a když už jsme u toho Španělska...tam přece se extenzívně chovají různá plemena koní, třeba masné plemeno Burguete aj...nebo v Baskicku a okolí poník Pottoka...nevím proč zrovna museli mít ty jako divoké koně z Anglie...asi to byl domluvený o.k. kšeft jak pro chovatele, tak i dopravce a i tu Českou krajinu...ať mi někdo vysvětlí, proč nešlo použít Hucula nebo polského Konika...
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
18.4.2021 12:17 Reaguje na radim buffalo tobiasUrčitě šlo použít i huculy nebo polské koniky (obojí člověkem vyšlechtěná plemena nepříliš náročná na "údržbu" ve srovnání s řadou jiných plemen). Ale ti divocí koně z Anglie se ukazují být vhodnějšími, jsou otužilejší a zdravější. Navíc jsou to pravděpodobně potomci nebo blízcí příbuzní původních divokých koní žijících v Evropě.
Odpovědět
Sl
Slovan
18.4.2021 13:02 Reaguje na radim buffalo tobiasVidíte koně jako koně, tak to ale není. Divoký kůň nepotřebuje téměř lidskou péči - nemusíte asistovat u porodu, jsou méně náchylní k různým nemocem, poruchám imunity, metabolickým poruchám, potravinovým i kožním alergiím atd. I strava jako taková je jiná a divokého koně nemusíte např. dokrmovat, nejsou vybíravý a jejich pastva je za den delší než u vyšlechtěných plemen. Proto mají lepší chrup - prostě ta lidská péče se u těchto zvířat soustředí případně jen na zajištění dostatku vody. Tímto způsobem si tedy ušetříte i spoustu času.
Různá primitivní plemena jsou také vhodná a hojně se k těmto účelům používají. Konik se ochranáři hojně využívá. Např. v deltě Dunaje, bulharských Rhodopech nebo Chorvatských Velebitech. Ve Španěslku se zase dosti používají plemena primitivních koní Pottok nebo Retuertas. Všechna tato primitivní plemena si jsou s těmi divokými opravdu velmi podobná což se o šlechtěných plemenech říci nedá (např. onen Burguete). Takže ta primitivní plemena se samozřejmě dají úplně v pohodě použít - Česká krajina se však rozhodla pro Exmoory. Kde je problém?
Odpovědět
Různá primitivní plemena jsou také vhodná a hojně se k těmto účelům používají. Konik se ochranáři hojně využívá. Např. v deltě Dunaje, bulharských Rhodopech nebo Chorvatských Velebitech. Ve Španěslku se zase dosti používají plemena primitivních koní Pottok nebo Retuertas. Všechna tato primitivní plemena si jsou s těmi divokými opravdu velmi podobná což se o šlechtěných plemenech říci nedá (např. onen Burguete). Takže ta primitivní plemena se samozřejmě dají úplně v pohodě použít - Česká krajina se však rozhodla pro Exmoory. Kde je problém?
VM
Vladimir Mertan
17.4.2021 00:43https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/583374-vratili-sa-zubry-ale-chce-ich-vobec-niekto/ Pekný článok Andreja Baráta
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.4.2021 09:05 Reaguje na Vladimir MertanDobrý, realistický článek. Pokud to ta pustá krajina umožňuje,
tak budiž, ale prosím ubrat z nadšení při možnostech třeba u nás.
Vlastníkům lesů vadí údajně přemnožená vysoká a jsem zvědav, co
budou hovořit po návštěvě zubřího stádečka. To pak mohou výsadbu
komplet zopakovat a o zemědělcích nehovořím. Jemu může zachutnat
cokoliv, jako chutnalo naši mlsné kravce a bez dohledu ochutnala
všechno a více ještě zničila pošlapáním a poleháváním uprostřed
pole. Opět naši předci věděli, co činí, aby přežili hlavně oni.
Je pole a les živil, ale naše ochranáře živí potraviny z krámu.
Odpovědět
tak budiž, ale prosím ubrat z nadšení při možnostech třeba u nás.
Vlastníkům lesů vadí údajně přemnožená vysoká a jsem zvědav, co
budou hovořit po návštěvě zubřího stádečka. To pak mohou výsadbu
komplet zopakovat a o zemědělcích nehovořím. Jemu může zachutnat
cokoliv, jako chutnalo naši mlsné kravce a bez dohledu ochutnala
všechno a více ještě zničila pošlapáním a poleháváním uprostřed
pole. Opět naši předci věděli, co činí, aby přežili hlavně oni.
Je pole a les živil, ale naše ochranáře živí potraviny z krámu.
Sl
Slovan
17.4.2021 10:37 Reaguje na Vladimir MertanNěkterým budou vadit velká zvířata typu zubr, medvěd, vlk, bobr, orel apod. vždy a všude. Pro mě jsou tito lidé však naprostí hlupáci. Spousta lidí je z těch zvířat v přírodě naopak nadšených! Troufnu si říci, že i drtivá většina. Zrovna Poloniny a celé to pohraničí patří k tomu nejzachovalejšímu území v celé Evropě. Opuštěné území. Kde jinde mají ta zvířata v klidu žít, když ne tam?!
Hezké srnky v Polsku, ne?
https://www.youtube.com/watch?v=PluC28xPP8o&ab_channel=xRad
Odpovědět
Hezké srnky v Polsku, ne?
https://www.youtube.com/watch?v=PluC28xPP8o&ab_channel=xRad
BM
Břetislav Machaček
17.4.2021 16:44 Reaguje na SlovanVám se to sice líbí, ale co asi ten zemědělec, kterého to
pole živí? Ten pohled ochranářů a zemědělců, lesáků, rybářů
a myslivců se bude vždy různit proto, poněvadž ti druzí
do toho vkládají svou práci, finance a očekávají návratnost
práce a investic. Ti prví do toho vkládají zlomek toho
a většinou to nechávají na bedrech státu a těch, kteří
musejí na ty náklady nejprve vydělat. Pohled se tak různí
a různit bude. V čistě tržním prostředí by to bylo dávno
vyřešeno a nebyla by polemika, co má chovatel či pěstitel
strpět proto, aby se mohli druzí kochat pohledem na jeho
zničené pole či zadávená zvířata.
Odpovědět
pole živí? Ten pohled ochranářů a zemědělců, lesáků, rybářů
a myslivců se bude vždy různit proto, poněvadž ti druzí
do toho vkládají svou práci, finance a očekávají návratnost
práce a investic. Ti prví do toho vkládají zlomek toho
a většinou to nechávají na bedrech státu a těch, kteří
musejí na ty náklady nejprve vydělat. Pohled se tak různí
a různit bude. V čistě tržním prostředí by to bylo dávno
vyřešeno a nebyla by polemika, co má chovatel či pěstitel
strpět proto, aby se mohli druzí kochat pohledem na jeho
zničené pole či zadávená zvířata.
Sl
Slovan
17.4.2021 22:10 Reaguje na Břetislav MachačekJistě, protože ten ochránce starající se o louky, budující různé tůně a mokřady nebo věnující se monitoringu a výzkumu v terénu tím stráví málo času, že? No a navíc se mi nelíbí, když někdo zobecňuje - není zemědělec jako zemědělec, lesák jako lesák apod. Tak ty lidi laskavě neházejte do stejného názorového pytle (který se navíc názorově shoduje, jak jinak, s tím vaším). Tak špatně na tom zatím nejsme a doufám, že ani nikdy nebudeme ;)
Takový divočák, pokud bude žít ve volné přírodě, vždy nějaké škody určité skupině bude dělat taky, stejně jako srnec apod. - je to snad důvod k tomu zde tuto zvěř nemít a z naší přírody ji vyhubit? Dle vaší logiky ano.
Odpovědět
Takový divočák, pokud bude žít ve volné přírodě, vždy nějaké škody určité skupině bude dělat taky, stejně jako srnec apod. - je to snad důvod k tomu zde tuto zvěř nemít a z naší přírody ji vyhubit? Dle vaší logiky ano.
MK
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
18.4.2021 00:21 Reaguje na SlovanBylo tam i pár doprovodných videí zabírajících kontakt zubrů s vlky. Pokud jsem se dobře díval, tak ti zubři zaujali úplně jinou strategii než američtí bizoni. Žádný útěk, spíše frontální útok. Něco podobného obvykle praktikují kaferští buvoli vůči lvům.
Odpovědět
