https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/josef-sedlbauer-radi-jak-nenechat-krajinu-vyschnout
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Josef Šedlbauer radí, jak nenechat krajinu vyschnout

6.5.2020 13:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Meandrující říčky a potoky pomáhají zpomalit vodu v krajině. Na smínku meandry Rokytky v Praze, kde došlo k nahrazení regulovaného vybetonovaného koryta přirozenějším meandrujícím tokem s možností rozlivu do louky.
Meandrující říčky a potoky pomáhají zpomalit vodu v krajině. Na smínku meandry Rokytky v Praze, kde došlo k nahrazení regulovaného vybetonovaného koryta přirozenějším meandrujícím tokem s možností rozlivu do louky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Zewlakk Vrabec / zmenyprahy.cz
Najít recept na zmírnění sucha se dnes snaží kdekdo. Tato snaha ale vyžaduje systematické plánování, domlouvání a faktickou realizaci projektů k obnově krajiny. Kdo má potřebnou kapacitu, peníze a politickou sílu taková opatření prosadit? Liberecký vysokoškolský pedagog, chemik a politik Josef Šedlbauer říká, že jsou to kraje. V debatách o opatření proti suchu se na ně přitom podle Šedlbauera zapomíná.
 

Kraje jako koordinátor plošné, systematické a komplexní obnovy krajiny

„Jedna součást veřejné správy se v debatách opomíjí, a přitom je velmi důležitá. Jsou to kraje. Mají kapacitu lidskou a odbornou, a zároveň finanční a politickou sílu do krajiny investovat,“ uvádí Šedlbauer. Jako zastupitel v Libereckém kraji proto prosazuje, aby kraj realizoval plán obnovy krajiny a zadržel na území, které spravuje, co nejvíce vody.

Náklady na potřebná opatření z rozpočtu kraje odhaduje Šedlbauer na 100 – 150 milionů Kč ročně. Kromě toho by kraj měl být schopen získat kolem 400 milionů Kč ročně z dalších zdrojů, jako jsou státní podniky Povodí a Státní pozemkový úřad. To představuje kolem půl miliardy korun investovaných do obnovy schopnosti krajiny zadržovat vodu. Pokud se podobně bude investovat do krajinných opatření po dobu pěti až deseti let, účinek by měl být patrný.

Zatím se v Libereckém kraji ale podařilo prosadit jen dílčí opatření: fond na podporu zadržování vody v krajině. Množství prostředků v něm je podle liberecké platformy Pro KRAJinu spíše symbolické.

„Chceme, aby se obnova krajiny stala strategickou prioritou Libereckého kraje. Aby vedení kraje bylo lídrem, který získává a motivuje obce, firmy a občany, vytváří tlak na vládu a dává příklad dalším regionům,“ uvádí platforma na svém facebookové profilu. „Zpracovali jsme pro krajské zastupitelstvo promyšlený plán, ze kterého se podařilo prosadit pouze zlomek. Dotační fond na podporu projektů pro zadržování vody v krajině, kde bylo v roce 2019 šest milionů, v roce 2020 osm milionů korun. Pro srovnání, na vlastní propagaci Liberecký kraj vydává dvojnásobek,“ dodává občanská iniciativa, která se chce za podpory Zelených účastnit letošních krajských voleb.

Přednášku Josefa Šedlbauera o suchu od jeho příčin, přes dopady i možná řešení na úrovni jednotlivců, obcí, krajů a státu si můžete poslechnout v záznamu.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

6.5.2020 15:39
V principu souhlas. Tady by se mohly uplatnit OZE pumpováním té vody nahoru, aby krajinou protékala opakovaně (a byl z ní větší benefit). Mělo by to větší význam něž více-méně nesmyslná náhodná a nepředvídatelná produkce elektřiny.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.5.2020 15:46 Reaguje na Jan Šimůnek
O "pumpování vody nahoru prostřednictvím OZE" se m.j. snaží projekt Chytrá krajina vedený prof. Skleničkou , ČZU Praha.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.5.2020 18:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
To je teda chytrá krajiny, když potřebuje, aby v ní někdo honil vodu jak v akváriu.... spíš úplně blbá... člověk má pomocí technologií neutralizovat svůj negativní dopad a ne někde honit vodu... až bude celá krajina ČR i Evropy v pořádku a nebude to stačit, tak pak možná, ale realizovat to teď je výsměch základní logice věci....

KRAJINA'S NOT DEAD
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

13.5.2020 12:55 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tak nějak. Naše krajina potřebuje jiné věci, než přečerpávaní vody z jednoho konce na druhý, aby si solární baroni a jiní ještě více mastili kapsy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.5.2020 07:42 Reaguje na Jan Šimůnek
OZE je přece úplná pitomost a zvyšuje produkci CO2 a ničí vše živé, podle vás.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

9.5.2020 20:54 Reaguje na Pavel Hanzl
A produkce těch FV panelů podle Vás nezvyšuje produkci CO2? Povídejte.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.5.2020 20:10 Reaguje na Daniel Višňovský
Nezvyšuje ani o gram. Slunce se v panalu přímo přemění na elektřinu a ta jde přímo do baterií nebo ke spotřebičům.
Je to složité jak žebř a v Petrohradě to neznají.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.5.2020 17:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Byl jste dotázán na produkci FV panelů, nikoli na jejich chod. Ta je extrémně energeticky náročná a ještě před několika desetiletími ani špičkové panely nevyrobily za celou svou životnost tolik energie, kolik spotřebovala jejich výroba. Teď už vyrobí víc, ale za cenu horší kvality a kratší životnosti panelů. A potom musíte vzít v úvahu energetické nároky jejich likvidace.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.5.2020 20:17 Reaguje na Jan Šimůnek
Produkce panelů je čistá elektřina, nic jiného, žádné externality tam nejsou. Pokud se ptáte na výrobu a recyklaci tak je to v tom článku, který zásadně číst nebudete.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.5.2020 20:23 Reaguje na Jan Šimůnek
Samozřejmě se nikdo nikdy neptá na likvidaci JE, která se zlikvidovat vůbec nedá, za neskutečné miliardy se zburá betonový balvan a reaktor se musí zakopat do země, vyhořelé palivo je extrémně toxické několik set (nebo tisíců??) let. Zalívá se do skla, protoýže zlikvidovat NEJDE VŮBEC. Jeho další energetické využití je stále na úrovni tokamaku. Co chcete proboha srovnávat?? Každé JE ročně vytvoří několik tun radioaktivního odpadu, který likvidovat nelze VŮBEC.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.5.2020 18:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud by ty panely nebo větrníky nebyly napojeny na síť, ale pumpovaly vodu do nějakých zásobních nádrží nad mokřady, nebyly by zdrojem destabilizace sítě ,a tudíž by nevadily tolik, jako když jejich majitelé předstírají, že mají elektrárnu.
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

13.5.2020 12:57 Reaguje na Pavel Hanzl
OZE jako takové pitomost nejsou. Jsou velice potřebné i užitečné. Co je pitomost, tak spoléhat na ně jako na primární zdroj elektrické energie a všemožně je dotovat. Kam to vede se stačí podívat na účet za elektřinu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.5.2020 13:30 Reaguje na Stanislav Chytrý
To je čistě záležitost čechýčkistánu, ale bude hůř. Článek o fixní platbě za pojistky máte hned vedle.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.5.2020 15:44
Dobrá přednáška, nebyl to ztracený čas. Snad se většinu ze zamýšlených opatření podaří realizovat, s vodou se musíme naučit hospodařit. Jak jinak, než chytře, bo jen blbec se nechá vyplavit dvakrát. Mokřady, poldry, rybníčky, meandry, přehrady... a sledovat předpovědi, aby to nedopadlo jak v 97-mém a o pět let později.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

7.5.2020 13:03 Reaguje na Karel Zvářal
A zrovna na Šumavě vedení NP brání obnově průvodních vodních děl (klauzů). Totéž v Krkonoších. Razí se všude bezzásahovost. Třeba Čertova rokle. Vše plné kamení. Jinak v Táboře je o 20 procent havranů víc.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

11.5.2020 15:30 Reaguje na Michal Ukropec
Já si to tedy nepamatuji:-), ale nebyly klauzy čistě náhodou jen ryze jednoúčelové hráze pro občasné užití, kterým byla doprava dřeva?

Dřevo už se neplaví, takže z tohoto pohledu nám jsou naprd, a jako hráze trvale zadržující vodu nebyly klauzy nikdy koncipovány a ani tak nikdy nefungovaly.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.5.2020 18:16 Reaguje na Svatá Prostoto
I kdyby to tak bylo, to, že zadržují vodu, kterou potřebujeme mít zadrženou, je jednoznačně jejich plus. A pokud ekologové brání jejich obnově či údržbě, pak jednoznačně škodí životnímu prostředí (což je jejich standardní činnost).
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

12.5.2020 17:21 Reaguje na Jan Šimůnek
No, ona je otázka, zda zrovna ty klauzy jsou z hlediska toho zadržování opravdu to pravé, když byly budovány ke zcela jinému účelu, čemuž odpovídá asi i jejich umístění a způsob toho vybudování.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.5.2020 13:31 Reaguje na Svatá Prostoto
Každé zadržení vody je plus.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

6.5.2020 16:02
S inteligencí krajských zastupitelů, míněno pouze a jenom ve vazbě na ŽP, bych byl velmi opatrný.
Jedinou možností jak kraj může něco rozumného udělat je překopání krajských územních plánů, správně "Zásady územního rozvoje kraje XY" jako závazné podmínky pro tvorby podřízených územních plánů obcí a měst , pro opatření na nápravu krajiny.

Bohužel, nenašel jsem ani jediný kraj ze 14ti v ČR, kde by o něco takového usilovali.
Rozpočet kraje Liberec je 3,55 mld. Kč.
6 mil. Kč je 0,0016 % rozpočtu a i optimista pochopí, že za tyto peníze toho moc nepoděláme.
P. Šedlbauerovi přeji, aby krajské volby dopadly tak,že se po volbách vyčlení pro začátek nejméně 0,5% rozpočtu na zdravou krajinu v libereckém kraji.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist