Josef Šedlbauer radí, jak nenechat krajinu vyschnout
6.5.2020 13:30 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Meandrující říčky a potoky pomáhají zpomalit vodu v krajině. Na smínku meandry Rokytky v Praze, kde došlo k nahrazení regulovaného vybetonovaného koryta přirozenějším meandrujícím tokem s možností rozlivu do louky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Zewlakk Vrabec / zmenyprahy.cz
Kraje jako koordinátor plošné, systematické a komplexní obnovy krajiny
„Jedna součást veřejné správy se v debatách opomíjí, a přitom je velmi důležitá. Jsou to kraje. Mají kapacitu lidskou a odbornou, a zároveň finanční a politickou sílu do krajiny investovat,“ uvádí Šedlbauer. Jako zastupitel v Libereckém kraji proto prosazuje, aby kraj realizoval plán obnovy krajiny a zadržel na území, které spravuje, co nejvíce vody.
Náklady na potřebná opatření z rozpočtu kraje odhaduje Šedlbauer na 100 – 150 milionů Kč ročně. Kromě toho by kraj měl být schopen získat kolem 400 milionů Kč ročně z dalších zdrojů, jako jsou státní podniky Povodí a Státní pozemkový úřad. To představuje kolem půl miliardy korun investovaných do obnovy schopnosti krajiny zadržovat vodu. Pokud se podobně bude investovat do krajinných opatření po dobu pěti až deseti let, účinek by měl být patrný.
Zatím se v Libereckém kraji ale podařilo prosadit jen dílčí opatření: fond na podporu zadržování vody v krajině. Množství prostředků v něm je podle liberecké platformy Pro KRAJinu spíše symbolické.
„Chceme, aby se obnova krajiny stala strategickou prioritou Libereckého kraje. Aby vedení kraje bylo lídrem, který získává a motivuje obce, firmy a občany, vytváří tlak na vládu a dává příklad dalším regionům,“ uvádí platforma na svém facebookové profilu. „Zpracovali jsme pro krajské zastupitelstvo promyšlený plán, ze kterého se podařilo prosadit pouze zlomek. Dotační fond na podporu projektů pro zadržování vody v krajině, kde bylo v roce 2019 šest milionů, v roce 2020 osm milionů korun. Pro srovnání, na vlastní propagaci Liberecký kraj vydává dvojnásobek,“ dodává občanská iniciativa, která se chce za podpory Zelených účastnit letošních krajských voleb.
Přednášku Josefa Šedlbauera o suchu od jeho příčin, přes dopady i možná řešení na úrovni jednotlivců, obcí, krajů a státu si můžete poslechnout v záznamu.
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Dále čtěte |
Hladina Visly ve Varšavě klesla na doposud nejnižší úroveň
Povodí Dyje by mohla pomáhat voda z Dunaje, vzniknou první studie
Průtoky v řekách v povodí Moravy jsou podprůměrné, šestina profilů hlásí sucho
Další články autora |
Světelné znečištění v ČR nechceme. Ale uvést do praxe regulaci bude složité, říká Petr Žák
Jak si řešením povodní nezpůsobit další problémy. A ještě získat mošt a křížaly
Za to, v jak špatném stavu jsou lesy a lesařina, můžou především škody zvěří a výběrová řízení, říká lesník Vladislav Ferkl Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
JŠ
Jan Šimůnek
6.5.2020 15:39V principu souhlas. Tady by se mohly uplatnit OZE pumpováním té vody nahoru, aby krajinou protékala opakovaně (a byl z ní větší benefit). Mělo by to větší význam něž více-méně nesmyslná náhodná a nepředvídatelná produkce elektřiny.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
6.5.2020 15:46 Reaguje na Jan ŠimůnekO "pumpování vody nahoru prostřednictvím OZE" se m.j. snaží projekt Chytrá krajina vedený prof. Skleničkou , ČZU Praha.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
11.5.2020 18:05 Reaguje na Miroslav VinklerTo je teda chytrá krajiny, když potřebuje, aby v ní někdo honil vodu jak v akváriu.... spíš úplně blbá... člověk má pomocí technologií neutralizovat svůj negativní dopad a ne někde honit vodu... až bude celá krajina ČR i Evropy v pořádku a nebude to stačit, tak pak možná, ale realizovat to teď je výsměch základní logice věci....
KRAJINA'S NOT DEAD
Odpovědět
KRAJINA'S NOT DEAD
SC
Stanislav Chytrý
13.5.2020 12:55 Reaguje na Lukáš KašpárekTak nějak. Naše krajina potřebuje jiné věci, než přečerpávaní vody z jednoho konce na druhý, aby si solární baroni a jiní ještě více mastili kapsy.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
9.5.2020 07:42 Reaguje na Jan ŠimůnekOZE je přece úplná pitomost a zvyšuje produkci CO2 a ničí vše živé, podle vás.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
9.5.2020 20:54 Reaguje na Pavel HanzlA produkce těch FV panelů podle Vás nezvyšuje produkci CO2? Povídejte.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
10.5.2020 20:10 Reaguje na Daniel VišňovskýNezvyšuje ani o gram. Slunce se v panalu přímo přemění na elektřinu a ta jde přímo do baterií nebo ke spotřebičům.
Je to složité jak žebř a v Petrohradě to neznají.
Odpovědět
Je to složité jak žebř a v Petrohradě to neznají.
JŠ
Jan Šimůnek
11.5.2020 17:55 Reaguje na Pavel HanzlByl jste dotázán na produkci FV panelů, nikoli na jejich chod. Ta je extrémně energeticky náročná a ještě před několika desetiletími ani špičkové panely nevyrobily za celou svou životnost tolik energie, kolik spotřebovala jejich výroba. Teď už vyrobí víc, ale za cenu horší kvality a kratší životnosti panelů. A potom musíte vzít v úvahu energetické nároky jejich likvidace.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
11.5.2020 20:17 Reaguje na Jan ŠimůnekProdukce panelů je čistá elektřina, nic jiného, žádné externality tam nejsou. Pokud se ptáte na výrobu a recyklaci tak je to v tom článku, který zásadně číst nebudete.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
11.5.2020 20:23 Reaguje na Jan ŠimůnekSamozřejmě se nikdo nikdy neptá na likvidaci JE, která se zlikvidovat vůbec nedá, za neskutečné miliardy se zburá betonový balvan a reaktor se musí zakopat do země, vyhořelé palivo je extrémně toxické několik set (nebo tisíců??) let. Zalívá se do skla, protoýže zlikvidovat NEJDE VŮBEC. Jeho další energetické využití je stále na úrovni tokamaku. Co chcete proboha srovnávat?? Každé JE ročně vytvoří několik tun radioaktivního odpadu, který likvidovat nelze VŮBEC.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
11.5.2020 18:01 Reaguje na Pavel HanzlPokud by ty panely nebo větrníky nebyly napojeny na síť, ale pumpovaly vodu do nějakých zásobních nádrží nad mokřady, nebyly by zdrojem destabilizace sítě ,a tudíž by nevadily tolik, jako když jejich majitelé předstírají, že mají elektrárnu.
Odpovědět
SC
Stanislav Chytrý
13.5.2020 12:57 Reaguje na Pavel HanzlOZE jako takové pitomost nejsou. Jsou velice potřebné i užitečné. Co je pitomost, tak spoléhat na ně jako na primární zdroj elektrické energie a všemožně je dotovat. Kam to vede se stačí podívat na účet za elektřinu.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
18.5.2020 13:30 Reaguje na Stanislav ChytrýTo je čistě záležitost čechýčkistánu, ale bude hůř. Článek o fixní platbě za pojistky máte hned vedle.
Odpovědět
Karel Zvářal
6.5.2020 15:44Dobrá přednáška, nebyl to ztracený čas. Snad se většinu ze zamýšlených opatření podaří realizovat, s vodou se musíme naučit hospodařit. Jak jinak, než chytře, bo jen blbec se nechá vyplavit dvakrát. Mokřady, poldry, rybníčky, meandry, přehrady... a sledovat předpovědi, aby to nedopadlo jak v 97-mém a o pět let později.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
7.5.2020 13:03 Reaguje na Karel ZvářalA zrovna na Šumavě vedení NP brání obnově průvodních vodních děl (klauzů). Totéž v Krkonoších. Razí se všude bezzásahovost. Třeba Čertova rokle. Vše plné kamení. Jinak v Táboře je o 20 procent havranů víc.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
11.5.2020 15:30 Reaguje na Michal UkropecJá si to tedy nepamatuji:-), ale nebyly klauzy čistě náhodou jen ryze jednoúčelové hráze pro občasné užití, kterým byla doprava dřeva?
Dřevo už se neplaví, takže z tohoto pohledu nám jsou naprd, a jako hráze trvale zadržující vodu nebyly klauzy nikdy koncipovány a ani tak nikdy nefungovaly.
Odpovědět
Dřevo už se neplaví, takže z tohoto pohledu nám jsou naprd, a jako hráze trvale zadržující vodu nebyly klauzy nikdy koncipovány a ani tak nikdy nefungovaly.
JŠ
Jan Šimůnek
11.5.2020 18:16 Reaguje na Svatá ProstotoI kdyby to tak bylo, to, že zadržují vodu, kterou potřebujeme mít zadrženou, je jednoznačně jejich plus. A pokud ekologové brání jejich obnově či údržbě, pak jednoznačně škodí životnímu prostředí (což je jejich standardní činnost).
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
12.5.2020 17:21 Reaguje na Jan ŠimůnekNo, ona je otázka, zda zrovna ty klauzy jsou z hlediska toho zadržování opravdu to pravé, když byly budovány ke zcela jinému účelu, čemuž odpovídá asi i jejich umístění a způsob toho vybudování.
Odpovědět
PH
Miroslav Vinkler
6.5.2020 16:02S inteligencí krajských zastupitelů, míněno pouze a jenom ve vazbě na ŽP, bych byl velmi opatrný.
Jedinou možností jak kraj může něco rozumného udělat je překopání krajských územních plánů, správně "Zásady územního rozvoje kraje XY" jako závazné podmínky pro tvorby podřízených územních plánů obcí a měst , pro opatření na nápravu krajiny.
Bohužel, nenašel jsem ani jediný kraj ze 14ti v ČR, kde by o něco takového usilovali.
Rozpočet kraje Liberec je 3,55 mld. Kč.
6 mil. Kč je 0,0016 % rozpočtu a i optimista pochopí, že za tyto peníze toho moc nepoděláme.
P. Šedlbauerovi přeji, aby krajské volby dopadly tak,že se po volbách vyčlení pro začátek nejméně 0,5% rozpočtu na zdravou krajinu v libereckém kraji.
Odpovědět
Jedinou možností jak kraj může něco rozumného udělat je překopání krajských územních plánů, správně "Zásady územního rozvoje kraje XY" jako závazné podmínky pro tvorby podřízených územních plánů obcí a měst , pro opatření na nápravu krajiny.
Bohužel, nenašel jsem ani jediný kraj ze 14ti v ČR, kde by o něco takového usilovali.
Rozpočet kraje Liberec je 3,55 mld. Kč.
6 mil. Kč je 0,0016 % rozpočtu a i optimista pochopí, že za tyto peníze toho moc nepoděláme.
P. Šedlbauerovi přeji, aby krajské volby dopadly tak,že se po volbách vyčlení pro začátek nejméně 0,5% rozpočtu na zdravou krajinu v libereckém kraji.
