K čemu se hodí bakterie, která se umí zahalit kovem jako Iron Man?

Vědci se dlouho domnívali, že prvky, které jsou toxické pro živé tvory, jsou stejně nebezpečné i pro mikroby. Nově provedená studie ale odhalila, že bakterie z rodu Geobacter je schopna na sebe navázat kobalt a doslova se částicemi tohoto kovu „obrnit“ jako Iron Man. Možná tak svítá na lepší časy v recyklaci tohoto využívaného, ale čím dál vzácnějšího kovu. O výzkumu informuje Michigan State University.

Když profesorka Gemma Reguera z univerzity v Michiganu poprvé prezentovala návrh svého výzkumného projektu komisi Národní vědecké nadace, jeden její člen se vyjádřil, že projekt není pro životní prostředí dostatečně relevantní. Ostatní členové komise naštěstí tento pocit nesdíleli a nadace výzkum nakonec podpořila.

Nyní přišla profesorka a její výzkumný tým s výsledky. Bakterie z rodu Geobacter sulfurreducens je schopna interagovat s kobaltem, aniž by ji to jakkoli poškodilo. To je poměrně překvapivé zjištění. „Kobalt je pro většinu mikrobů naprostý zabiják. Pronikne do jejich buněk a způsobí v nich chaos,“ vysvětluje Reguera.

Kobalt je kov, kterého začíná být nedostatek. Používá se v lithium-iontových bateriích a v mnoha slitinách, z nichž se vyrábí například turbíny, součásti spalovacích motorů nebo součásti kosmických lodí. Nevýhodou kobaltu je jeho toxicita.

Tým Gemmy Reguery ale objevil, že když se Geobacter setká s kobaltem, umí se jeho nanočásticemi „obalit“, aniž by přitom pronikly dovnitř bakterie a zabily ji. Bakterie totiž kovem svůj povrch pokryje. „Z nanočástic kobaltu si na svém povrchu vytvoří kovový plášť, který ji chrání. Je to jako když si na sebe Iron Man vezme svůj oblek,“ říká Reguera.

Tento objev podle profesorky otevírá vědě řadu nových možností. Geobacter by v budoucnu mohl být hlavní složkou nové biotechnologie, která bude umět recyklovat kobalt z lithium-iontových baterií, čímž by se dala snížit spotřeba kobaltu a závislost na jeho dovozu.

„Jde o to, že je třeba se na spoustu věcí kolem sebe podívat jinýma očima než jsme zvyklí. To, co známe, je jen špička ledovce. Mikroby existují na Zemi už miliardy let, takže náš předpoklad, že něco umí nebo neumí, nemusí vůbec odrážet realitu,“ dodává Reguera. Se svým vědeckým týmem doufá, že by Geobacter mohl umět pracovat stejně dobře i s toxickým kadmiem.

---

reklama

---