K výraznému zlepšování nedochází, říká zpráva o stavu životního prostředí

K výraznějšímu zlepšování kvality životního prostředí v České republice nedochází, přestože kvůli ekonomické krizi poklesly tlaky z průmyslu, energetiky i dopravy. Naopak roste zátěž z dopravy a domácností. Kvůli krizi lidé pálí levnější paliva, ke znečišťování ovzduší přispívá i osobní doprava, říká Zpráva o stavu životního prostředí v ČR 2009.

„Stav životního prostředí v České republice stále není z hlediska kvality ovzduší vyhovující,“ uvádí Zpráva, kterou ve středu schválila vláda. Lokality, kde nese zhoršená kvalita životního prostředí riziko dlouhodobých dopadů na zdraví obyvatel, jsou průmyslově zatížené regiony, oblasti s intenzivní silniční dopravou a malá sídla, kde tlak na životní prostředí pochází především z vytápění domácností.

Emise klesají, teploty rostou

Zpráva uvádí, že i nadále pokračuje snižování produkce skleníkových plynů. Ta meziročně v roce 2009 poklesla o 4,1 %. Celkově se od roku 1990 snížily emise o 27, 5 %, což je více než dvojnásobek oproti celkovému poklesu emisí v zemích EU27. Materiálová náročnost ekonomiky, která představuje indikátor celkových zátěží životního prostředí spojených se získáváním a spotřebou materiálů, podle zprávy rovněž klesá.

Také loni pokračovalo zvyšování průměrné teploty. Ta dosáhla 8,4 °C a byla o 0,9 °C vyšší než normál z let 1961–1990, zatímco roční srážkový úhrn 744 mm představoval 110 % dlouhodobého normálu. Nicméně v porovnání s předchozím rokem byl rok 2009 o 0,5 °C v ročním průměru chladnější a bohatší na srážky.

Zvýšila se plocha ekologicky obhospodařované zemědělské půdy (na 9, 3 %) i počet ekofarem, zatímco spotřeba minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin se v roce 2009 snížila o 38,4 %, respektive o 11,4 %. Nicméně podle dokumentu je významná plocha zemědělské půdy ohrožena vodní erozí a nezanedbatelné není ani ohrožení větrnou erozí. Významná je i plocha zemědělské půdy ohrožená utužením a okyselováním. Kvůli intenzifikaci zemědělství a úbytku půdy i nadále ubývá polního ptactva. O něco lépe se daří lesům, podíl listnáčů na celkové ploše lesů v posledních letech „velmi mírně, ale vytrvale stoupá,“ říká zpráva.

Poklesla také celková produkce odpadů (o 5,4%) a celková evidovaná produkce komunálního odpadu na jednoho obyvatele patří k nejnižším v Evropě. Nicméně nejčastěji končí odpady na skládkách, odstraňuje se tak plných 96 % komunálu. Recykluje se vysoké množství obalů, v roce 2009 jich bylo recyklací využito 70 % a 8% k výrobě energie.

Zpráva uvádí, že klesá spotřeba vody v průmyslu i v domácnostech a zvyšuje se jakost vod podle základní klasifikace ukazatelů. Nejhorší V. třídu jakosti vod má již jen několik úseků vodních toků, naopak většina jich patří do I. až III. kategorie. Pozitivní je také nárůst podílu odolnějších listnáčů v lesích, ale zdravotní stav lesů prý není vyhovující a stav přírodních stanovišť a evropsky významných druhů živočichů a rostlin je neuspokojivý.

Kvalita ovzduší Moravskoslezska? Kritická

Zvětšila se plocha území se zhoršenou kvalitou ovzduší i počet obyvatel vystavených nadlimitním koncentracím znečišťujících látek. V roce 2008 pokrývala plochu 3 % a v roce 2009 již 4,4 % území státu. Nadlimitní znečištění prachem a dalšími pevnými látkami v ovzduší ohrožovalo 18 % obyvatel, překročeným koncentracím pro benzo(a) pyren vznikající při spalování organických látek bylo vystaveno zhruba 36 % obyvatel a přízemnímu ozonu 23 % obyvatel.

„Kvalitu ovzduší Moravskoslezského kraje je možné označit za kritickou,“ píše Zpráva. Více než dvě třetiny druhů živočichů a rostlin významných pro Evropské společenství je z hlediska ochrany hodnoceno ve stavu nedostatečném a nepříznivém, téměř tři čtvrtiny přírodních stanovišť v ČR jsou z hlediska ochrany hodnoceny ve stavu nepříznivém. Neustále dochází k nárůstu zastavěných ploch na úkor zemědělské půdy, což představuje podstatné destabilizující prvky v krajině.

Zpráva také mapuje vývoj hlavních hnacích sil stavu životního prostředí. Průmyslová produkce ČR v roce 2009 v souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí meziročně klesla o 13,6 %, pokračuje snižování spotřeby energie (o 1,8 % v roce 2009).

Zřejmě v důsledku finanční krize poklesla nákladní doprava, meziročně o 12,5 %. Pokles zaznamenala v silniční i železniční dopravě. V osobní dopravě vede silniční doprava nad železniční rozdílem třídy. V roce 2009 železnice zajišťovala pouze 5,6 % celkových přepravních výkonů osobní dopravy v ČR. Výjimku podle zprávy tvoří jen městská a příměstská doprava, kde význam železnice zřetelně stoupá. Zřejmě díky většímu podílu osobních automobilů vzrostla i spotřeba pohonných látek, více u nafty (o 1,9 %) než u benzínu (o 0,9 %). Na českých silnicích ale pořád jezdí hlavně stará auta, podíl osobních vozidel starších než deset let činí zhruba 60 %, což představuje 2,63 mil. vozidel.

---

reklama

---