https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kdyz-prijde-na-klima-maso-z-laboratore-nas-podle-vedcu-nevytrhne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Když přijde na klima, maso z laboratoře nás podle vědců nezachrání. Naopak

28.2.2019 09:04 | PRAHA (Ekolist.cz)
V laboratořích vyrobené syntetické maso je považováno za jednu ze slibných cest, s jejíž pomocí by mohlo hladové a početně narůstající lidstvo přežít neradostné scénáře budoucnosti. Ilustrační snímek.
V laboratořích vyrobené syntetické maso je považováno za jednu ze slibných cest, s jejíž pomocí by mohlo hladové a početně narůstající lidstvo přežít neradostné scénáře budoucnosti. Ilustrační snímek.
V laboratořích vyrobené syntetické maso je považováno za jednu ze slibných cest, s jejíž pomocí by mohlo hladové a početně narůstající lidstvo přežít neradostné scénáře budoucnosti. Aktuální studie Oxfordské univerzity ale prospěšnost tohoto řešení zpochybňuje. V závislosti na trendech spotřeby se totiž umělé maso jeví větší zátěží pro klima, než současná stáda skotu. Píše o tom Independent.
 

Teoreticky to funguje dokonale: živočišné bílkoviny syntetizované v laboratořích skutečně dokáží zastoupit masnou produkci. Způsobů, jak in vitro nechat „narůst“ stejk nebo jemně mletý hamburger, zná moderní věda už několik. Takto vyrobené maso není zatíženo krutostí velkochovů, může být zdravější a bez nejrůznějších přidaných antibiotik, a hlavně za ním nestojí nekonečné hektary pastvin (třeba po vyklučených pralesích), na kterých by se pásla tisícihlavá rohatá stáda.

Teorie sedí. S praxí je to horší

Zemědělství, které dnes nese cejch čtvrtiny veškerých produkovaných emisí ovlivňujících klima a globální oteplení, by se umělým masem zbavilo podstatné části své ekologické zátěže. Včetně metanu a oxidů dusíku, které masivně chov skotu produkuje. Až potud teorie funguje na jedničku. Ve skutečnosti už to tak slavné není. Proti umělému masu se zatím staví nevyspělá technologie, neschopná skutečně „masové“ produkce, i chabý zájem lidí o takové superčisté laboratorní výpěstky. Budoucnost by to ale mohla změnit.

John Lynch, který se na oxfordské Martin School vlivu zemědělství na planetární klima věnuje, si dovolil vývoj trochu předběhnout a do budoucnosti se podívat. Místo křišťálové věštecké koule ale sáhl po datech o globální spotřebě masa za posledních 1000 let, zhodnotil energetickou náročnost jednotlivých výrobních postupů, produkci emisí, sestavil různé spotřební vzorce a na základě dostupných dat vykreslil tři hlavní scénáře. V principu mu šlo hlavně o to, zda laboratorní maso skutečně může být pro klima lepší alternativou, než stáda skotu. A bez zbytečného napínání: není.

Méně metanu a dusíku. Mnohem více CO2

Přesněji, nahradit hovězí dobytek laboratorním masem by mělo přínos, a to v podobě snížení emisí oxidů dusíku nebo metanu. Jenže třeba skleníkový plyn metan zůstává v atmosféře cirka 12 let, zatímco oxid uhličitý v ní dokáže přetrvávat tisíciletí. Kde se tu vzal oxid uhličitý? Právě z onoho výrobního laboratorního procesu, z masných farem budoucnosti. Pokud by ten samý objem masa, který dnes získáváme z pasoucích se krav, měly produkovat továrny, přispívaly by svými emisemi ke globálnímu oteplení násobně více.

Lynch si s daty trochu pohrál. Nikdo přeci neříká, že v budoucnu nebudeme schopni získávat energii z čistších a udržitelnějších zdrojů, že? Bude mít tedy laboratorní produkce masa lepší emisní bilanci, pokud ji bude pohánět třeba solární energie? Ano, ale i tato bilance bude prakticky shodná s tím, na kolik nás hovězí přijde dnes. Laboratorní výroba masa je prostě velmi nákladný a náročný proces.

Maso z laboratoře není globální řešení

Zpátky ke klimatu: „I pro ty nejkonzervativnější scénáře, tedy laboratoře zásobované dekarbonizovanou obnovitelnou energií, je umělá výroba masa minimálně na stejné úrovni uhlíkové stopy, jako stávající chovatelské systémy,“ říká Lynch. „S tím, že dlouhodobé dopady produkce umělého masa na klima jsou dramaticky horší, než jakákoliv forma chovu dobytka.“ Mimochodem, proč se tu pořád mluví o krávách – v laboratoři je možné „šlechtit“ i maso vepřové nebo mořské plody. Jenže ty mají v reálu výrazně menší dopad na klima, než hovězí.

Závěr? Produkce umělého masa by v dlouhodobém měřítku škodila klimatu více, než krávy na pastvě. A v případě, že by se trend globální konzumace skutečného hovězího masa omezil, stala by se jeho laboratorní alternativa ještě méně udržitelnou, a to ekonomicky i ekologicky. Vždy pochopitelně bude záležet na zdroji užité energie. „Čistě prakticky tedy nemůžeme říci, že by laboratorní maso bylo klimaticky nadřazené, lepší, než hovězí na pastvách,“ uzavírá Lynch.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (7)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jan Křížek

28.2.2019 16:57
Zase plácáte o skleníkovém efektu, takže přikládám výpočet.
Ukážeme si dva příklady. Jedn bez jakéhokoliv skleníkového plynu, i když hlavním skleníkovým plynem je vodní pára a je jí v atmosféře 87% z celkového množství skleníkových plynů a CO2 je celkově v atmosféře planety 0,04%. Průměrné albedo planety je přibližně 15% - tj odrazivost planety. Pro lepší pochopení budeme plochu osvícenou Sluncem vyjadřovat v jednotkách a jako celek pro lepší pochopení 100 jednotek.
1. Bez skleníkových plynů:
sluneční svit 100 jednotek odraz planety 15% 100 - 15 = 85 jednotek, 85 jednotek dodaných k ohřátí planety.
2. 20% skleníkových plynů:
sluneční svit 100 jednotek. Skleníkové plyny odráží nejen zevnitř, ale i vně planety, tj před průnikem do atmosféry, takže 100 - 20 = 80 jednotek putuje pořád k Zemi odrazivost planety je 15% (15% z 80 je 12) takže 80 - 12 = 68 jednotek . Pamatujeme si 68 jednotek.
12 jednotek se odrazí zpět od panety a skleníkový efekt vrací zpět k Zemi 20% (20% z 12 je 2,4) 2,4 jednotek se vrací k Zemi a zpět odrazí 15% (15% z 2,4 je 0,36) 68 jednotek z prvního osvícení planety a 2,4 jednotek z druhého osvícení planety je 70,04 jednotek, takže i když velkolepě zaokrouhlím výsledek nahoru na 71 jednotek, tak jsem to přepískl.
Shrnutí je následující: Planeta Země je bez skleníkových plynů ohřáta o 85 jednotek. Se skleníkovými při 20% odrazivosti skleníkvými plyny je Země ohřáta pouze o 71 jednotek, takže se naučte počítat a nedělejte mezi lidmi nesmyslné peklo. Ono se vám to lhaní vrátí.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

1.3.2019 09:26 Reaguje na Jan Křížek
Skleníkové plyny odrážejí především IR záření, tj. teplo z těch Vašich "85 jednotek"..
Odpovědět
J

Jan Křížek

2.3.2019 18:20 Reaguje na Petr Dvořák
Ano, ale IR je součástí slunečního svitu a vodní páry jsou skleníkový plyn, který je 87% množství veškerých skleníkových plynů, takže dojde k dvojímu odrazu. První odraz je od skleníkových plynů zpět do vesmíru a pak zbytek od planety. Nejde předpokládat, že se vstupující svit neodrazí, ale že pouze odražený od Země se kumuluje. Navíc odrazivost vodních par je velmi zřetelná při jízdě autem za mlhy. Pokud by byla pravda, že odraz je až od plamety, pak by jste měl za mlhy měl vidět odraz až od pevných předmětů, což se dá ověřit i vizuálně bez pomoci zmatečních rovnic, že jde o naprostý nesmysl.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

4.3.2019 12:55 Reaguje na Jan Křížek
Jenže tady je řeč o odrazu dlouhovlnného IR záření vyzářeného, nikoliv odraženého povrchem Země. Tzn. i to neodražené světlo (včetně krátkovlnných, viditelných složek) se promění v teplo (ohřeje půdu) a je následně zpětně vyzařováno Zemí.
Pokud se hovoří o skleníkovém efektu vodní páry, jedná se o nekondenzující (neviditelnou) vlhkost vzduchu. Mlha je již kondenzující voda, nikoliv pára - stejně tak oblačnost.
Odpovědět
sv

28.2.2019 20:57
Za prvé, metan sice vydrží v atmosféře kratší dobu ale pak nezmizí jako mávnutím kouzelného proutku. Snad i absolvent zš ví, že metan musí nutně reagovat s kyslíkem, přičemž vznikne co? Vznikne voda a … pozor překvapení ... oxid uhličitý.
Za druhé, z tohoto článku vůbec není jasné, z čeho se ta uhlíková stopa počítala. Zajímalo by mě, jak někdo může počítat s emisemi nějakého průmyslového provozu, když dosud žádný takový provoz neexistuje ani na papíře natož ve skutečnosti a vše se dosud odehrává v miniaturním rozsahu a laboratorních podmínkách. Dále pokud je předpokladem, že krávy produkují pouze metan a nic jiného, tak to není studie ale ta příslovečná kravina. Krávy (a jiné druhy masného dobytka) také potřebují elektřinu a teplo, přepravují se po celém světě, krmivo pro ně se přepravuje po celém světě, jejich zpracování vyžaduje teplo a světlo, maso z nich se přepravuje po celém světě, atd. atp. To vše samozřejmě produkuje oxid uhličitý.
Odpovědět
KP

Katka Pazderů

1.3.2019 06:20
může počítat s čím chce, cílem není sdělení, ale produkce článku a zisk bodů a peněz pro autory. A čím kontroverznější téma uchopíte, tím lepší bude časopis, který vám to otiskne. Víc v tom nehledejte. No, možná ještě PR chovatelů dobytka.
Budeme-li prostě jen příležitostnými vegetariány, bude naše produkce CO2 daleko menší. A budeme zdravější.
Odpovědět
mr

1.3.2019 10:38 Reaguje na Katka Pazderů
Nezlobte se, ale nesouhlasím. Člověk není vegetarián, ani příležitostný. On je totiž všežravec. Ať se vám to líbí nelíbí, tak to kdysi už příroda zařídila. A ty plyny jaksi produkujeme i my, ať chceme nebo ne, jelikož i to už kdysi za nás příroda vyřešila. Proto takové kecy o snížení počtu dobytka, aby se tu v konečném efektu vešlo více lidí považuji za ujetou sluníčkářské machinaci s veřejným názorem, jež by stejně jednou skončil katastrofou. Původní zemědělství byl uzavřený koloběh látek s nekonečnou trvanlivostí. Jeho dnešní stav u mě vyvolává už pochybnosti s tou nekonečností. A co se týče dobytka, tak je určitě rozumnější mít jeho stavy s několika nulami navíc, i kdyby v důsledku toho mělo být lidstvo i o několik mld. menší. Jinak pokusy na lidech s umělým masem už začaly fy. s prodejem třeba uzenin - zjistěte si jejich obsah masa.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě



Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist