Klimatická změna zásadně proměnila a dále proměňuje zemědělské oblasti v ČR
17.2.2023 02:30 | VĚTRNÝ JENÍKOV
(ČTK)
Mapy v učebnicích zeměpisu z přelomu století dnes neplatí a současné za dalších 20 let také platit nebudou. Kvůli růstu průměrných teplot a prodloužení vegetační sezony z Česka mizí oblasti bramborářské, pícninářské i obilnářské, naopak se výrazně rozšířily oblasti kukuřičná a řepařská typické pro teplejší oblasti.
Foto | Antonio Jordán / Imaggeo
Při srovnání podmínek z let 1961 až 2000 a z let 2001 až 2020 je zjevné, že se výrazně rozšířily oblasti kukuřičná a řepařská typické pro teplejší oblasti, podmínky umožnily vznik oblasti vinohradnické. Z dříve chladnější Českomoravské vrchoviny se postupně stala teplejší oblast, kde je stále výhodnější pěstovat i plodiny, kterým se v minulém století dařilo převážně na jižní Moravě či v Polabí. Kdysi nejúrodnější oblasti Česka vysychají, a pokud v nich dostatečně neprší, výnosy jsou zde často nižší než na Vysočině.
"Loňský rok s průměrnou teplotou 9,2 stupně přesně zapadá do trendu, který je zřetelný od 60. let minulého století,“ řekl Žalud. Od té doby se dekádu co dekádu otepluje, přičemž druhá dekáda tohoto století se oteplovala ještě rychleji než předchozí. Za 60 let se průměrná teplota zvýšila o 2,2 stupně. Na druhé straně se významně nemění roční průměr srážek, což ale neznamená, že vody v krajině je stejně. "Kolegové spočítali, že nárůst teplot znamená, že se za rok vypaří o 100 milimetrů více vody než dřív,“ řekl Žalud. Oblasti, které sucho zasahovalo již dříve, jsou tak suchem ještě víc ohrožené.
Voda však proti minulosti nechybí jen kvůli výparu. Při podrobnějším pohledu meteorolog a klimatolog Pavel Zahradníček ze stejné instituce zjistil, že statisticky významně klesají srážky v dubnu až červnu a naopak rostou v červenci až v září. Což je pro zemědělství problém, protože voda může chybět na jaře a naopak přebývá v létě, kdy už není při sklizni zdaleka tolik potřeba. "V létě navíc přicházejí často intenzivní až extrémní srážky, které z krajiny rychle odtečou," řekl Zahradníček. Dlouhodobým trendem je také úbytek sněhových srážek, více v zimě prší, což dále snižuje zásobu vody pro jarní zahájení vegetace.
Čím dál více se tak zvyšuje počet dnů ve vegetačním období, kdy je v půdě sucho. "Dokud to bylo 15 dnů v roce, tak je to snesitelné a běžné, ale když jich bude 50, je potřeba se na to adaptovat," řekl Zahradníček.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Skupina poslanců navrhla uzákonění rodinných zemědělských hospodářství
Nové centrum má od příštího roku zefektivnit výzkum v zemědělství a potravinářství
Na zemědělské dotace dá stát příští rok 3,75 miliardy korun, více než letosOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (87)
Miroslav Vinkler
17.2.2023 05:43Nevím jak jinde, ale zde (šumpersko) se na nějakou adaptaci krajiny nehraje.
Mimo několika vzácných výjimek nepozoruji nic, co by se dalo nazvat aspoň vzdálenou přípravou krajiny na změnu klimatických podmínek.
Zato v opačném gardu - nepříznivé zásahy do krajiny - máme skutečně bohatou úrodu.
Proto mě vždy rozesměje blábolení, jak se ČR chystá na klimatickou změnu. Možná hubou , a to je tak všechno.
Odpovědět
Mimo několika vzácných výjimek nepozoruji nic, co by se dalo nazvat aspoň vzdálenou přípravou krajiny na změnu klimatických podmínek.
Zato v opačném gardu - nepříznivé zásahy do krajiny - máme skutečně bohatou úrodu.
Proto mě vždy rozesměje blábolení, jak se ČR chystá na klimatickou změnu. Možná hubou , a to je tak všechno.
pp
va
vaber
17.2.2023 09:34klimatická změna a jak se na ni připravíme, tomu se vždy musím zasmát,
existuje něco ,čemu se říká Sahara, kdysi odborníci říkali ,že vznikla před několika miliony let , nyní se říká že vznikla před několika tisíci roky a velice rychle,
myslím,že vznik Sahary souvisí s ústupem ledovců z Evropy, protože když byly ledovce, udržovaly rozhraní mezi studeným a teplým vzduchem ,někde na úrovni jižního konce ladovců, to ovlivňovalo klima a srážky na Sahaře
ledovce ustupují a tento proces stále pokračuje a já jsem zvědav ,jak rušení meliorací nebo zakládání tůněk tento proces zvrátí a jak se na něj lidstvo může připravit
Odpovědět
existuje něco ,čemu se říká Sahara, kdysi odborníci říkali ,že vznikla před několika miliony let , nyní se říká že vznikla před několika tisíci roky a velice rychle,
myslím,že vznik Sahary souvisí s ústupem ledovců z Evropy, protože když byly ledovce, udržovaly rozhraní mezi studeným a teplým vzduchem ,někde na úrovni jižního konce ladovců, to ovlivňovalo klima a srážky na Sahaře
ledovce ustupují a tento proces stále pokračuje a já jsem zvědav ,jak rušení meliorací nebo zakládání tůněk tento proces zvrátí a jak se na něj lidstvo může připravit
MU
Michal Uhrovič
17.2.2023 10:02 Reaguje na vaberNa všechno se vykašleme, nic neřešmě a raději to ani nezkoušejme. Naše děti to nějak vyřeší nebo pochcípají. O co jde, sorry jako.
Odpovědět
MČ
Martin Černý
17.2.2023 10:15 Reaguje na vaberMožná jukněte do nějaké základní učebnice klimatologie, jak fungují klimatické buňky (v případě Sahary Hadleyovy) - to je univerzální planetární základ, který funguje třeba i na Jupiteru. Pak si třeba ve wikipedii nalistujte "Zelenou Saharu" a dozvíte se, že zelená byla ne kvůli tomu, že bylo (od ledovců) chladněji, ale naopak že kvůli orbitálním cyklům bylo v tu dobu tepleji a monzunová oblast (aka intertropická. zóna konvergence) se proto sezónně dostávala do vyších zeměpisných šířek.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2023 10:45 Reaguje na Martin ČernýAka borec!-) Vidím, že jsa sečtělý, dosti spoléháte na to, co je psáno, je absolutní pravda a nic více není třeba řešit. Třeba turbuletní proudění známe teprve od druhé války. Ono má bezpochyby vliv na proudění vzduchu, chod oblačnosti a na počasí. A my nemůže s jistotou říct, že toto proudění se v čase nemění, resp v historických dobách bylo více či méně živé, nad jinými oblastmi, atp. Tak jako nevěřím, že kysličník je jedinou příčinou změn klimatu - za to může i člověk (průmyslová deforestace, dehydratace, urbanizace krajiny/kontinentů), může mít i součet všech popisovaných jevů vliv na změny klimatu. Itálie letos opět bude trpět, a to sucho se projeví i u nás. Takže je třeba volit jiné plodiny, jiné osevní postupy, prostě změnit koncepci zemědělství.
Odpovědět
MČ
Martin Černý
17.2.2023 12:27 Reaguje na Karel ZvářalPsal jsem to jako odpověď/osvětu panu "veber", který si myslel, že zelená Sahara byla produktem chladného klimatu. Pokud tam mám něco špatně, opravte mne, budu rád. K vaší jemně ironické narážce na sečtělost obecná poznámka - je fajn, když někdo dokáže přemýšlet zdravým selským rozumem, ale ještě lépe to dopadá, když ten zdravý selský rozum má navíc k dispozici ověřená fakta a nevaří z vody.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2023 12:48 Reaguje na Martin ČernýNo, pan Vaber nebyl daleko od pravdy. Pokud byla Sahara zelená, byla určitě i chladnější= deštivější. A pokud jsem mýlil stran turbulentního proudění, je někde pojednání o jeho historickém vývoji? Protože naše planeta je živá, vyvíjí se téměř vše (před sto lety byl autor teorie kont driftu "prohlášen" za blázna). Ač máme přesné přístroje, neumíme zjistit pohyb zem desek. Tak by mě zajímalo, jak fungovalo turbulentní proudění (a jeho vliv na klímu) v běhu časů, když jsem si dovolil použít úvahu bez "tvrdých vědeckých dat".
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2023 12:51 Reaguje na Karel ZvářalZjistit= předvídat. Když to řachne, tak prd pomůže ukazovat rozkmitané měřáky.
Odpovědět
MČ
Martin Černý
17.2.2023 14:11 Reaguje na Karel ZvářalPokud podle vás platí, že chladnější = deštivější, tak jak vysvětlíte tropické deštné pralesy? K té otázce na historický vývoj turbulentního proudění (asi myšleno tzv. "jet streams", tedy rozhraní klimatických buněk), o tom z fleku nic nevím a nebudu dělat chytrého - ale zkusil bych třeba knihu Paleoclimatology (Ramstein et al 2021), nebo Encyclopedia of Paleoclimatology and Ancient Environments (Tegen 2009), potulují se obě jako pdf po internetu.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2023 14:18 Reaguje na Martin ČernýKdyž vytěžili ČÁST brazilského pralesa, stoupla průměrná teplota v oblasti o 3°C. Dosti průkazný rozdíl (aspoň pro mě) o významu lesa na teplotu a mikro/klímu. Prší tam méně často, avšak vydatněji. To je to, co nepotřebujeme. Lépe častěji a méně, aby voda zasákla a neutekla do moře, kde je jí dostatek. Knihu číst nebudu, stíhám sledovat všechny nové poznatky v masmediích.
Odpovědět
MČ
Martin Černý
17.2.2023 14:51 Reaguje na Karel ZvářalJá o koze, vy o voze. Psal jste výše, že chladno = víc deště (a implikujete z toho zelenou saharu). A teď že když se vykácí les, je tam větší hic - no samozřejmě že ano. V případě Sahary to je ovšem naopak - nejdřív kvůli retrakci (posunu) moznumového pásu k rovníku se tam hlavně hodně vysušilo, a proto pak zmizela ta savana. Nicméně s efektem lesa na regionální až globální klima máte samozřejmě pravdu, respektive ASI máte pravdu. Před nějakou dobou (tuším 2009) přišli dva Rusové (Makarieva a Gorschkov) s docela převratnou teorii, která postupně nabývá na pozornosti v odborném světě - tzv koncept Biotické pumpy. Jako všichni víme, že z lesů se odpařuje hodně vody (víc než z holé země) a tím se ta oblast ochlazuje, ale tihle dva přišli s revoluční myšlenkou, že tímhle procesem lesy "vyrábějí" i vítr (dělají nad sebou tlakovou níži), tedy že si přitahují vlhkost z oceánů, a to i daleko do vnitrozemí. Mně se to (jako poučenému laikovi v této oblasti) líbí a dává mi to smysl. Někteří atmosferičtí fyzici to ale zatracují a asi si pár let počkáme, až se dají do kupy nějaká komplexní/globální měření, jestli to tak i na velkých škálách opravdu funguje.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2023 15:05 Reaguje na Martin Černýhttps://www.ted.com/talks/antonio_donato_nobre_the_magic_of_the_amazon_a_river_that_flows_invisibly_all_around_us
Velice pěkná přednáška o tom, kde končí a jaký má vliv na klímu amazon prales, v rámci diskuse k:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-souvisi-nejak-globalni-oteplovani-s-masivni-deforestaci-destneho-lesa
Odpovědět
Velice pěkná přednáška o tom, kde končí a jaký má vliv na klímu amazon prales, v rámci diskuse k:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-souvisi-nejak-globalni-oteplovani-s-masivni-deforestaci-destneho-lesa
va
vaber
18.2.2023 08:57 Reaguje na Martin Černýco jsou ověřená fakta?
kdysi byla ověřená fakta několik milionů let a nyní jsou několik tisíc let,
pokud si myslíte že odborníci ví vše přesně a co se někde napíše je fakt ,
je to vaše víra a volba
pomatená představa je ,že moudrost znamená sečtělost,
opakovat dokáže každá opička
Odpovědět
kdysi byla ověřená fakta několik milionů let a nyní jsou několik tisíc let,
pokud si myslíte že odborníci ví vše přesně a co se někde napíše je fakt ,
je to vaše víra a volba
pomatená představa je ,že moudrost znamená sečtělost,
opakovat dokáže každá opička
Karel Zvářal
18.2.2023 11:28 Reaguje na vaberJj, ta poslední věta sedí, tady to tak funguje cca v 80% případů. Ani moudrý, ani sečtělý, stačí když si zadá do gůglu diskutovaný pojem, ze změti článku vybere ten, který se mu hodí, dá odkaz - a tváří se, jako by to psal sám:-) Často novinářská (opakovaně recyklovaná) kachna, viz jeden z včerejších odkazů u trávených ptáků v pusté divočině. Žádné důkazy, laboratorní rozbory, jen povšechné poplašné žvanění. Ale prostě se to píše, tak tomu musíte věřit, když tomu věřím já...
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
17.2.2023 10:57 Reaguje na Martin ČernýMáte pravdu, ale psát to místním je zcela zbytečné. Kam se hrabou nějaké studie a výzkumy na místní ,,odborníky s názorem,,. :)
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2023 11:09 Reaguje na Petr EliášJak jinak, gůglisti jsou mistři nad mistry!-)) Když vidím ty "odborníky", jak postupovali na Bečvě, nedělám si iluze, že jinde to funguje moc odlišně. Prostě jede se podle jednotných not, a cokoliv "narušující" je tabuizováno, odmítáno.
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.2.2023 13:48 Reaguje na Petr EliášTak tak. Jediné spravne je mít názor podle dnešních novin a studie těch správně myslících odborníků s tím správným názorem.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
17.2.2023 13:58 Reaguje na Jarka O.Asi nechápeš, že důležité je mít názor něčím podložený. Nejen blekotáním vlastních domněnek. ;-)
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.2.2023 15:01 Reaguje na Petr EliášAle chápeš, na domněnkách je věda založená soudruhu. Vědci mají domněnky. I novináři. Proto právě je třeba vybírat ty správné lidi. Třebas vaše domněnky a názory byly, soudruhu, často mimo.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
17.2.2023 15:50 Reaguje na Jarka O.Jojo, všichni jsou mimo - tedy kromě vás, místních mudrců. :-) Hele, já se s tebou o blbinách bavit nebudu. Otravuj někoho jiného jarine. :-)
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
17.2.2023 15:50 Reaguje na Jarka O.Jojo, všichni jsou mimo - tedy kromě vás, místních mudrců. :-) Hele, já se s tebou o blbinách bavit nebudu. Otravuj někoho jiného jarine. :-)
Odpovědět
JO
Jarka O.
18.2.2023 22:38 Reaguje na Petr EliášMístní mudrci, ano... dnes se krotíte soudruhu.
Odpovědět
JH
JH
17.2.2023 16:05 Reaguje na Jarka O.Není pravda, že věda je založená na domněnkách. Když vědec něco tvrdí, musí to mít nějak doložené tím že to zaznamená, změří, udělá pokus. A názor musí být něčím podložený, v tom má pan Eliáš naprostou pravdu - když mám třeba názor, že benzín nehoří, tak je to prostě nesmysl, kterému můžu věřit jen tak dlouho, dokud neškrtnu sirkou.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
17.2.2023 16:13 Reaguje na JHDěkuji. A je zarážející, že i takto jasnou věc musí člověk vysvětlovat...
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2023 16:13 Reaguje na JHEliáš je mimo. V rámci této diskuse, pokud jste shlédl přednášku A. Nobre (viz. výše), je význam zeleně/pralesa dostatečně popsán. I s vyčíslenými rozdíly v teplotách v bezlesí (KZ 14,18).
Odpovědět
JH
JH
17.2.2023 16:19 Reaguje na Karel ZvářalJá jsem reagoval na tvrzení, že věda stojí na domněnkách. Jestli je věcně mimo, to nemůžu posoudit, nejsem klimatolog.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2023 16:22 Reaguje na JHMezi vědci je spor, jestli biotická pumpa funguje, nebo ne (námitka!-domněnka). Ta přednáška je krátká (20 min.) a opravdu stojí za to. A. Nobre správně říká - hledíme Hubblem do kosmu, ale o Zemi nevíme zdaleka všechno - (ač si to mnozí pyšně myslí, dodávám).
Odpovědět
JH
JH
17.2.2023 16:31 Reaguje na Karel ZvářalAle i když se vědec něco domnívá, musí to mít něčím podložené. Vědec se nemůže něco domnívat jen na základě domněnek.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2023 16:32 Reaguje na JHNo nic, přednášku ignorujte, já povšechné plky o ničem nemám čas.
Odpovědět
JH
Karel Zvářal
17.2.2023 16:42 Reaguje na JHA nabízíte jinou přednášku/článek, která tuto popírá? Leda tak h***o, že trole?-)
Odpovědět
JH
JH
17.2.2023 16:51 Reaguje na Karel ZvářalAle já nechci nic popírat, jen jsem chtěl jemně upozornit na rozdíl mezi domněnkami a vědeckými argumenty, což je rozdíl dost zásadní. Debatu o h**vnu vedete vy.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2023 17:33 Reaguje na JHDyť to říkám, J.H. Troll. Na konkrétní téma kydy o ničem.
Odpovědět
JH
JH
17.2.2023 18:15 Reaguje na Karel ZvářalMěl jsem jen drobnou poznámku, na kterou jste nemusel reagovat, pokud vám připadá nepodstatná. Pokud jste tak militantní kvůli blbostem, zajděte si pro nějaké prášky.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2023 18:37 Reaguje na JHA vy už jste byl u lékaře, když na konkrétní dotaz mlžíte fázemi?
Odpovědět
JH
JH
17.2.2023 19:06 Reaguje na Karel ZvářalO kus výše někdo tvrdil, že věda je založená na domněnkách. Což je názor, který mi dost vadí. Tak jsem to nevydržel a reagoval. O biotické pumpě toho moc nevím, tak nechci mluvit do něčeho, čemu nerozumím. Že jste to nepochopil a ryjete do mě abych vám poslal nějakou přednášku je váš problém. A rozdíl mezi domněnkou a vědeckou hypotézou není fráze, ale dost podstatný předpoklad každé odborné debaty, nejen o klimatu. Stačí vám to takhle?
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2023 20:33 Reaguje na JHAno, věda pracuje s hypotézami, třeba já se různými pokusy rád zabývám. I všelijaké zkušební testování je práce s hypotézou. Průmyslovou devastaci krajiny řadím na stejnou úroveň a možná ještě výš, než je profláknutý kysličník. Prostě miliony kmq zmizelých pra/lesů se někde musí projevit- kdyby ne, bylo by to divné, že. A ten pán klimatolog (A. Nobre) to velmi výstižně a populárně vysvětluje. A je mezi námi nemálo takových- jednoho jste před chvíli podpořil, co se smějí tomuto pojmu, tj biotické pumpě. A jelikož nemáme srovnávací planetu, bez lidí, či s málo lidmi a původními pralesy, tak pracujeme s různými hypotézami, jak GO zabránit, příp ho minimalizovat. Prostě dnešní svět není a nemůže být o jednom správném názoru. Je třeba myšlenky ověřovat v praxi a žádnou (rozumnou) dopředu nezavrhovat. Ani takovou, které (zatím) nerozumíte.
Odpovědět
JH
JH
17.2.2023 21:42 Reaguje na Karel ZvářalJá nechci zavrhovat žádnou myšlenku a neměl jsem v úmyslu podpořit někoho, kdo se vám směje. Jen jsem reagoval na jedno nesmyslné tvrzení, to je všechno. S průmyslovou devastací krajiny máte pravdu, ale netroufám si hodnotit, co to udělá s biotickou pumpou. Já celkem věřím na škodlivost skleníkových plynů a myslím si, že když snížíme jejich produkci, tak to má smysl. Což ale asi nevylučuje vaši teorii o biotické pumpě. Zběžně jsem se díval, kdo je pan Nombre a vypadá jako seriózní vědec, tak na tom, co říká, snad něco bude. Pokud jde o jediný správný názor, tak správný názor je ten, který je něčím podložený. Můžeme mít i různé názory, ale musíme mít pro ně argumenty.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.2.2023 07:43 Reaguje na JHAno, hlavního pachataele (snad) máme. Sláva! Na řadě jsou teď spolupachtatelé. A o nich se tak nějak skromně mlčí.
Odpovědět
JO
Karel Zvářal
19.2.2023 09:08 Reaguje na Jarka O.Nápodobně!-) Hledím, že tady se ještě pokračuje. Příště budu vědět, s kým mám tu čest, když hypotéza (Bez důkazůů!!) je sprosté slovo.
Odpovědět
JH
JH
19.2.2023 10:04 Reaguje na Karel ZvářalNepokračuje, končí. Příště budu vědět, komu drobná připomínka vystačí jako téma na 3 dny.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.2.2023 11:37 Reaguje na JHNikoliv, panáčku, je to jinak, než se snažíte druhým nasugerovat! Lež jako "drobná připomínka", jo?-) Popírání významu slov jako zesměšňování a urážení oponenta - to je tu běžné. Přitom celý GD je postaven na hypotéze - ale! ostentativně přehlíží/ nekomentuje stejně obsáhle jiné vlivy mimo CO2, tj přelidnění, prmůyslovou deforestaci, dehydrataci krajiny, urbanizaci atp.
Něco si o tom přečtěte, než zase začnete mluvit z cesty.
Odpovědět
Něco si o tom přečtěte, než zase začnete mluvit z cesty.
JH
JH
19.2.2023 12:09 Reaguje na Karel ZvářalJaká zase lež? Já jsem jen napsal, že věda není založena na domněnkách. To není lež, ale pravda. A vy z toho pořád děláte debatu o něčem, co já jsem neřekl. Nějak potom nechápu, v čem by ta lež měla spočívat.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.2.2023 16:33 Reaguje na JHV té diskusi předtím jste se neměl čeho chytit, ani ten, pod jehož trolí výpad jste přispěchal. Byla to seriózní diskuse o relativnosti vědeckých pravd v proudu času. Od té doby jen mlžíte, aniž byste něco konkrétního k diskutované problematice (změn klimatu) měl. Prostě žvaníte o ničem. Hypotéza, neboli domněnka, je vědci používána, a my jsme nevybočili z kolejí věcné diskuse, až do doby příchodu trolů.
Odpovědět
JH
JH
19.2.2023 16:54 Reaguje na Karel ZvářalŽe k problematice nic nemám jsem se vám už snažil několikrát vysvětlit o řadu příspěvků výše. Myslel jsem, že tím tuto debatu ukončím. Že jste to nepochopil je váš problém.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.2.2023 17:29 Reaguje na JHVy jste nepochopil, že "nevinná" poznámka byla nevhodná, tj podpora trolího štěknutí, s cílem rozhodit diskutující a odvést debatu jinam. Nezapadala nijak do věcné diskuse, a do teď v tom zarputile pokračujete. Prostě trolíte.
Odpovědět
JO
Jarka O.
18.2.2023 22:36 Reaguje na JHDomněnka a argument je něco jiného. Nikdy bych nezaměnila ty 2 věci.
Odpovědět
Jakub Graňák
17.2.2023 17:14 Reaguje na Karel ZvářalA není to náhodou jenom domněnka? Hmm?
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2023 17:21 Reaguje na Jakub GraňákMiliardy tun vody z pralesa ve vzduchu jsou domněka, nebo hmatatelný fakt? Viděl jste přednášku, co na ni říkáte? Mně se moc líbí. Mluví sice rychle, ale je to tam s překladem. Jinak totiž platí "teorie" Terazkyho - popíliť, všetko popíliť! A kášňu rozbourovat. Prostě stromy do štěpky, na planetě je vody plná (_!_)
Odpovědět
Jakub Graňák
17.2.2023 17:56 Reaguje na Karel ZvářalCo když za těma miliardama tun vody stojí i ještě něco víc? Něco co jsme dosud netušili? Jsou pak páně Nobreho rezultáty domněnkami, teorií, fikcí? Mně se ta přednáška líbí - shoduje se s mojim světonázorem i vědomostma, které jsem za svůj kratičký bezvýznamný život načerpal, nicméně si nemyslím, že to vysvětluje všechno a že obrazně řečeno můžeme nyní složit ruce do klína a spokojeně usnout na bobkových listech. Avšak o tom tohle vlákno není...
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2023 18:17 Reaguje na Jakub GraňákTo by mě opravdu nenapadlo, že A. Nobre nápádá k nečinnosti. Naopak, vraťme se z kosmických výšin na zem a naslouchejme moudrosti starších, ti to věděli i bez vědeckých titulů.
Rozhodně mě to oslovilo víc, než nutnost elaut/GD, k nimž měl předvčírem s Takáčem rozhovor Vratislav K. - další obrovská zátěž pro ŽP a větší závislost na Ejže. Ale to bude pro 99% populace mnohem zajímavější téma.
Odpovědět
Rozhodně mě to oslovilo víc, než nutnost elaut/GD, k nimž měl předvčírem s Takáčem rozhovor Vratislav K. - další obrovská zátěž pro ŽP a větší závislost na Ejže. Ale to bude pro 99% populace mnohem zajímavější téma.
Jakub Graňák
17.2.2023 19:25 Reaguje na Karel ZvářalMyslel jsem to jinak: že když už teď víme, že něco jako biotická pumpa existuje, tak už jenom stačí aplikovat a je hotovo. I když to do značné míry může platit: v naší krajině by se "gejzíry" rozhodně zasloužily o "ochlazování" okolí, ale sám víte i ze zdejších diskusí, že materialismem a oportunismem opojená společnost na tohle moc neslyší ("protože přece vyprodukujem míň, a tak míň i vyděláme").
Ta fascinace kosmickými výšinami podle mě taky dost souvisí s oběma zmíněnými fenomény, kdy musí být každému jasné, že s podobným přístupem to nejde táhnout do nekonečna a tak jediná možnost v budoucnosti bude "odjebat sa odťial" - jak by řekl jeden můj kamarád ze sousední země. Důvodem, proč tomu tak je, soudím já: je ztráta duchovního rozměru. Tím nemyslím tlučení hlavou do koberečku, či jakýkoli jiný ekvivalent této činnosti, nýbrž to, čemu učila lidi filosofie: hodnoty, rozum, poznání... A z toho pak pramení i různé nedomyšlené ptákoviny, plné problematických aspektů typu é-mobilita.
Odpovědět
Ta fascinace kosmickými výšinami podle mě taky dost souvisí s oběma zmíněnými fenomény, kdy musí být každému jasné, že s podobným přístupem to nejde táhnout do nekonečna a tak jediná možnost v budoucnosti bude "odjebat sa odťial" - jak by řekl jeden můj kamarád ze sousední země. Důvodem, proč tomu tak je, soudím já: je ztráta duchovního rozměru. Tím nemyslím tlučení hlavou do koberečku, či jakýkoli jiný ekvivalent této činnosti, nýbrž to, čemu učila lidi filosofie: hodnoty, rozum, poznání... A z toho pak pramení i různé nedomyšlené ptákoviny, plné problematických aspektů typu é-mobilita.
JO
Jarka O.
18.2.2023 22:35 Reaguje na JHDomněnka má více významů od vědecké hypotézy přes výmysl po utkvělou představu a pracuje s ní více profesí včetně těch jmenovaných. Buď jste mne tedy špatně pochopil nebo jsem to popsala zjednodušeně. Že to nepochopil Eliáš, je dané a logické, ale proč vy?
Hořlavost benzínu je dobrý příklad. Vaše vysvětlení je zjednodušené, spíše připomíná vysokou školu života, které se zde Eliáš často arogantně vysmívá. Zajímalo by mne, zda jste chemik. A víte co, moje domněnka je, že benzín nemusí hořet. Jistě to umíte vědecky vysvětlit :) A nesmysl? Zná věda to slovo? Nesmysl je také právě ta domněnka. Zvláštní...
Odpovědět
Hořlavost benzínu je dobrý příklad. Vaše vysvětlení je zjednodušené, spíše připomíná vysokou školu života, které se zde Eliáš často arogantně vysmívá. Zajímalo by mne, zda jste chemik. A víte co, moje domněnka je, že benzín nemusí hořet. Jistě to umíte vědecky vysvětlit :) A nesmysl? Zná věda to slovo? Nesmysl je také právě ta domněnka. Zvláštní...
JH
JH
19.2.2023 08:48 Reaguje na Jarka O.Nevím, jak jste to myslela, ale věda určitě není založena na domněnkách. Pan Eliáš měl pravdu v tom, že názor musí být něčím podložený. A domnívat se samozřejmě můžete, co chcete, ale i domněnka by měla být něčím podložená, jinak to může být taky neznalost nebo víra v nesmysly. Takže se klidně můžete domnívat, že benzín nemusí hořet, ale měla byste pro tuto domněnku mít nějaký důvod. Asi může nastat situace, že benzín nehoří, třeba když bude na hoření málo kyslíku. Pokud jde o vysokou školu života, je lepší se v opravdové škole naučit, že benzín hoří, než ve vysoké škole života utrpět popáleniny při manipulaci s hořlavinou. A nesmysl je nesmysl i ve vědě.
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.2.2023 16:05 Reaguje na JHPodívejte se, nevím, jak se u vás bádá a co je základem vašich výzkumů.Bádání potřebuje domněnky. Věda zná ale i jiná slova než vámi stále opakované domněnka a domnívat se. Vědec se od jistého okamžiku nedomnívá. Ale nemůže být jistý, že zná na100% pravdu. Že vy berete hoření benzínu za axiom, je v pořádku. Vědec to bere jinak. Ale "nesmysl" ve vědě zní nafoukaně, lépe by snad byl paradox ... a všechno vlastně platí podobně asi i jinde, např v právu ... Nevím, kteří lidé ve vašem světě mají právo na názory a domněnky, ale vlastně není věc vás a Eliáše určovat, co a proč je správný názor.
Odpovědět
JH
JH
19.2.2023 17:44 Reaguje na Jarka O.Já vám asi rozumím, vy máte nejspíš pořád pocit, že vám někdo chce určovat, co je správný názor. Zkusím na příkladu vysvětlit, jak se správný názor pozná: můžete mít názor, že benzín nehoří. Ale je pravda, že když škrtnete sirkou, tak celkem určitě hořet bude. To je vyzkoušená pravda, o které není třeba pochybovat. A když si někdo myslí opak, tak to prostě pravda není a jeho názor bude právem považován za nesmysl. Pokud má ten člověk rozum, nechá si to vysvětlit. Pokud rozum nemá, bude všem tvrdit, že mu chce někdo diktovat, co je a není pravda.
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.2.2023 22:39 Reaguje na JHVáš názor na chování benzínu zkusím poopravit: Může explodovat. Z mé strany nejde o názor, p. Hruška. Nashledanou
Odpovědět
JH
JH
20.2.2023 10:40 Reaguje na Jarka O.Omlouvám se, že jsem byl až příliš upřímný, mohl jsem použít lidštější formulaci. Chtěl jsem říct asi tolik, že když máte svůj názor něčím podložený, budou ho ostatní brát vážně. Naopak výkřiky bez argumentů, že o vašem názoru chce někdo rozhodovat, nikoho nepřesvědčíte.
Odpovědět
JO
Jarka O.
20.2.2023 17:16 Reaguje na JHNabídla jsem, abyste argumenty vyložil, ale ony žádné nebyly. Aroganci mocní nazývají upřímností? Omluva za pokusy o ztrapňování a matení pojmů je na místě. Je tu ukázka toho, jakými způsoby se i bez znalostí zkouší dělat z lidí blázny. Takto se zasahuje do různých oborů, vyšetřování, práce znalců v oboru chemie atd atp... Jen se správným názorem a s tím opojným pocitem.
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.2.2023 15:05 Reaguje na Martin ČernýČetla jsem vysvětlení, že zelená Sahara s dobou ledovou (suché klima) souvisela, a už jen malý nárůst vlhkosti při ústupu ledovce na severu vedl k zazelenání se Sahary před asi 10 000 lety. Byl to jeden z vědeckých názorů.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
17.2.2023 10:22S klimatickou změnou, se lidé budou muset nějak vypořádat, jako to měli/uměli předkové.
Jde jenom o to, aby to bylo smysluplné, žádné nesmysle, ze kterých budou mít někteří živnost vynikající !
Odpovědět
Jde jenom o to, aby to bylo smysluplné, žádné nesmysle, ze kterých budou mít někteří živnost vynikající !
JO
Pe
Petr
17.2.2023 23:15 Reaguje na Jarka O.Původním divokým druhům asi ne, ale dnešním kompletně přešlechtěným rostlinám ano. Dnešní obilniny jsou nízké a za velmi krátké období musejí vytvořit velké množství zrn. A to bez vody nejde.
Odpovědět
JK
Jan Křížek
17.2.2023 14:05Molekuly vody se samovolně rozdělí cca dvakrát denně na ionty. Ionty vody mají po rozdělení polaritu. Van der Waalsovy síly, které udrží molekulu vody pohromadě a sloučí ionty zpět po samovolném rozdělení jsou 0,2 eV. Pokud se samovolně rozdělená molekula vody vyskytuje v okolí elektrických rozvodných sítí, jsou ionty vody od sebe nenávratně roztrženy a následně z nich vznikají nové sloučeniny. Elektrostatika bohužel působí na podzemní vody a tento proces se děje nepřetržitě. Byť by se zdálo, že sem tam nějaká molekula nevadí, jde o mnohem větší úbytek, který nedoplní ani větší srážky.
Pokud budeme apelovat na navyšování elektrifikace, udělá nám rádoby ekologická elektrifikace z naší země poušť. Nelze se vymlouvat, že není distribuční elektrická síť všude. Podzemní vody jsou většinou spojené nádoby a úbytek pod sítěmi se dorovná z míst mimo působení elektrostatiky.
Pokud má někdo dilema, že přece nevypne elekřinu v chalupě, tak ať si nestěžuje na prázdnou studnu.
Odpovědět
Pokud budeme apelovat na navyšování elektrifikace, udělá nám rádoby ekologická elektrifikace z naší země poušť. Nelze se vymlouvat, že není distribuční elektrická síť všude. Podzemní vody jsou většinou spojené nádoby a úbytek pod sítěmi se dorovná z míst mimo působení elektrostatiky.
Pokud má někdo dilema, že přece nevypne elekřinu v chalupě, tak ať si nestěžuje na prázdnou studnu.
MČ
Martin Černý
17.2.2023 14:15 Reaguje na Jan KřížekTy nové sloučeniny z takto ztracené vody jsou co a kde je najdeme, prosím? Já se vodou tak trochu profesně zabývám, tak abych byl v obraze. Bez ironie.
Odpovědět
JK
Jan Křížek
17.2.2023 15:00 Reaguje na Martin ČernýInformaci o samovolném dělení molekul vody mám z přednášek Prof Pavla Jungwirtha.
Z učebnic pedologie je zřejmé, že zemina obsahuje volné ionty s daleko větší vazebnou polaritou.
Poissonova rovnice ukazuje, že elektroda nemusí vůbec s ionty být v přímém kontaktu.
Všechno jsou to elektrostatické jevy, jakmile se někdě objeví náboj magnetickém poli vodiče, pohybují se ionty od sebe opačným směrem vlivem elektrostatiky.
Coulombův zákon
Gaussova věta
Rovnice plynoucí z nevírovosti elektrostatického pole
Věta o jednoznačnosti řešení
Věty pro rozhraní dvou prostředí
Věty o multipólovém rozvoji
Energie elektrostatického pole
Ne vždy je zachován rovnovážný stav, ale za ideálních okolností by se bez rovnovážného stavu rozložila všechna voda během půl dne.
Odpovědět
Z učebnic pedologie je zřejmé, že zemina obsahuje volné ionty s daleko větší vazebnou polaritou.
Poissonova rovnice ukazuje, že elektroda nemusí vůbec s ionty být v přímém kontaktu.
Všechno jsou to elektrostatické jevy, jakmile se někdě objeví náboj magnetickém poli vodiče, pohybují se ionty od sebe opačným směrem vlivem elektrostatiky.
Coulombův zákon
Gaussova věta
Rovnice plynoucí z nevírovosti elektrostatického pole
Věta o jednoznačnosti řešení
Věty pro rozhraní dvou prostředí
Věty o multipólovém rozvoji
Energie elektrostatického pole
Ne vždy je zachován rovnovážný stav, ale za ideálních okolností by se bez rovnovážného stavu rozložila všechna voda během půl dne.
PE
Petr Eliáš
17.2.2023 14:19 Reaguje na Jan KřížekA jistě to máte podložené nějakým pozorováním, že? :)
Odpovědět
JK
Jan Křížek
17.2.2023 14:40 Reaguje na Petr EliášPůsobení elektrostatiky na polaritu iontů je dán Coulombovým zákonem, potažmo dielektrikum Poissonova rovnice.
Zkuste učebnici elektrotechniky.
https://old.vscht.cz/fch/cz/pomucky/kolafa/mikro09.10.pdf
Samovolné dělení molekul vody v poměru cca 1:300 000 000 je prokázaná konstanta.
Odpovědět
Zkuste učebnici elektrotechniky.
https://old.vscht.cz/fch/cz/pomucky/kolafa/mikro09.10.pdf
Samovolné dělení molekul vody v poměru cca 1:300 000 000 je prokázaná konstanta.
MČ
Martin Černý
17.2.2023 15:05 Reaguje na Jan KřížekJá fakt nerozporuji, že se voda ionizuje elektrostatickým nábojem. Jen ale navíc píšete, že se to děje naveliko ("úbytky, které nedoplní ani větší srážky") a že z toho vznikají nové sloučeniny. Tak se, při vědomí zákona o zachování hmoty (Lomonosov, Lavoisier), pořád ptám, o jaké sloučeniny se jedná a kde je v tom příslušně velkém množství najdeme.
Odpovědět
JK
Jan Křížek
17.2.2023 15:49 Reaguje na Martin ČernýOkem to pozorovatelné není anebo máte někde v popisovaném místě sondy?
Klidně mohou vznikat deriváty uhlovodíků, to nezmění ani výšku zeminy, ale mohou vznikat kyseliny a soli. To záleží na obsahu zeminy v okolí rozvodných elektrických sítí.
Měření výšky zeminy od hladiny spodní vody také nikdo neprovádí.
Voda je v místech magnetických pólů chladičem planety a také to nikdo nehlídá.
Birkelandovy proudy odpuzují kationty směrem od magnetických pólů. Voda se samovolně dělí na ionty a kationty jsou emitovány směrem k ionosféře. Anionty, tedy kyslík se váže na mořskou vodu. Dělení vody na ionty vytváří záporné teplo, tedy chladí. Chladí v místě s největší magnetickou indukcí, tedy jinde než před stopadesáti lety, takže studené mořské proudy vznikají jinde než bylo dříve obvyklé. Je to dáno posunem osy magnetického pole směrem k ose rotace.
Málokdo zná fyziku Birkelandových proudů, takže na moje postulování nemají klimatologové slov, protože to je právě ta proměnná, která jim pro správný výpočet klimatických výkyvů chybí.
Studené mořské proudy rozvádějí po planetě kyslík, který vlivem Birkelandových proudů vzniká.
Čísla mluví za vše.
Van der Waalsovy síly molekul vody 0,2 eV
Bikelandovy proudy 15eV a potvrzeny měřením sondy prolétající nad magnetickým pólem.
Odpovědět
Klidně mohou vznikat deriváty uhlovodíků, to nezmění ani výšku zeminy, ale mohou vznikat kyseliny a soli. To záleží na obsahu zeminy v okolí rozvodných elektrických sítí.
Měření výšky zeminy od hladiny spodní vody také nikdo neprovádí.
Voda je v místech magnetických pólů chladičem planety a také to nikdo nehlídá.
Birkelandovy proudy odpuzují kationty směrem od magnetických pólů. Voda se samovolně dělí na ionty a kationty jsou emitovány směrem k ionosféře. Anionty, tedy kyslík se váže na mořskou vodu. Dělení vody na ionty vytváří záporné teplo, tedy chladí. Chladí v místě s největší magnetickou indukcí, tedy jinde než před stopadesáti lety, takže studené mořské proudy vznikají jinde než bylo dříve obvyklé. Je to dáno posunem osy magnetického pole směrem k ose rotace.
Málokdo zná fyziku Birkelandových proudů, takže na moje postulování nemají klimatologové slov, protože to je právě ta proměnná, která jim pro správný výpočet klimatických výkyvů chybí.
Studené mořské proudy rozvádějí po planetě kyslík, který vlivem Birkelandových proudů vzniká.
Čísla mluví za vše.
Van der Waalsovy síly molekul vody 0,2 eV
Bikelandovy proudy 15eV a potvrzeny měřením sondy prolétající nad magnetickým pólem.
PE
Petr Eliáš
17.2.2023 16:11 Reaguje na Martin ČernýTaké jsem očekával nějakou práci od p. Křížka - bohužel, jak sám níže tvrdí, nikde nic neměřil. Ale jeho teorie, že za vše může elektromagnetismus, je opravdu zajímavá. Bohužel, je to skromný velikán, který své teorie nikde nepublikuje. :-)
Ale úryvky jeho veledíla naleznete i na ekolistu:
1) https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cr-ma-v-eu-nadprumerne-emise-sklenikovych-plynu-na-obyvatele#diskuse
2)https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimirn-wagner-k-cemu-povede-hnuti-studentu-iniciovane-gretou-thunbergovou#diskuse
3)https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jann-farsky-krajine-muze-stat-pomoci-hned.podporovat-pouze-zemedelce-kteri-se-k-pude-chovaji-zodpovedne
atd. atd.
Odpovědět
Ale úryvky jeho veledíla naleznete i na ekolistu:
1) https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cr-ma-v-eu-nadprumerne-emise-sklenikovych-plynu-na-obyvatele#diskuse
2)https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimirn-wagner-k-cemu-povede-hnuti-studentu-iniciovane-gretou-thunbergovou#diskuse
3)https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jann-farsky-krajine-muze-stat-pomoci-hned.podporovat-pouze-zemedelce-kteri-se-k-pude-chovaji-zodpovedne
atd. atd.
JK
Jan Křížek
17.2.2023 16:42 Reaguje na Petr EliášVše je v učebnicích už dávno změřeno.
Pouze postuluji závěry.
Klimatologové se nemýlí, pokud vycházejí z dosažených znalostí, jenže klíčová je znalost Birkelandových proudů a tu se z těch jedenácti tisíc klimatologů těžko nekdo učil, jinak by musel dojít ke stejnému závěru jako já.
Tedy pro chlazení atmosféry:
Magnetické póly odpuzují kationty. Kationty nesou elektrický náboj a z fyzikálního hlediska jde o zákon elektrického proudu v plynech. Termoelektrický - Peltierův zákon vyjadřuje tento pohyb jako náboj s vyšší kinetickou energií, tj. prostředí se ochlazuje.
A chlazení mořskou vodou jsem popsal výše.
Opírat se o skleníkové plyny, které pouze mají zádržný charakter je zcestné. Chladící proces planety dříve probíhal blíže k rovníku, tedy v trasách jetstreamu a planeta se snadněji ochlazovala.
Jakmile se osa magnetického pole nakloní blíže k rovníku, budou průměrné teploty klesat, bez ohledu na vzestupnou tendenci CO2.
Zajímalo by mne, jestli to Wegenerovi také dávali takto povýšenecky najevo, že se v teorii pevninského driftu mýlí...
Čas je neúprosný.
Moc elektřiny bude znamenat sucho a za tím si stojím...
Odpovědět
Pouze postuluji závěry.
Klimatologové se nemýlí, pokud vycházejí z dosažených znalostí, jenže klíčová je znalost Birkelandových proudů a tu se z těch jedenácti tisíc klimatologů těžko nekdo učil, jinak by musel dojít ke stejnému závěru jako já.
Tedy pro chlazení atmosféry:
Magnetické póly odpuzují kationty. Kationty nesou elektrický náboj a z fyzikálního hlediska jde o zákon elektrického proudu v plynech. Termoelektrický - Peltierův zákon vyjadřuje tento pohyb jako náboj s vyšší kinetickou energií, tj. prostředí se ochlazuje.
A chlazení mořskou vodou jsem popsal výše.
Opírat se o skleníkové plyny, které pouze mají zádržný charakter je zcestné. Chladící proces planety dříve probíhal blíže k rovníku, tedy v trasách jetstreamu a planeta se snadněji ochlazovala.
Jakmile se osa magnetického pole nakloní blíže k rovníku, budou průměrné teploty klesat, bez ohledu na vzestupnou tendenci CO2.
Zajímalo by mne, jestli to Wegenerovi také dávali takto povýšenecky najevo, že se v teorii pevninského driftu mýlí...
Čas je neúprosný.
Moc elektřiny bude znamenat sucho a za tím si stojím...
Miroslav Vinkler
17.2.2023 17:12 Reaguje na Jan KřížekNo, už jsem tady četl ledaco , ale že tady najdu nadšence pro romány českého J. Verna, spisovatele J.M. Trosky , jsem skutečně nečekal.
Pro nezasvěcené :
Jan Matzal byl český spisovatel, který publikoval ve 30. a 40. letech 20. století. Sci-fi, která ho proslavila, psal pod pseudonymem J. M. Troska.
Odpovědět
Pro nezasvěcené :
Jan Matzal byl český spisovatel, který publikoval ve 30. a 40. letech 20. století. Sci-fi, která ho proslavila, psal pod pseudonymem J. M. Troska.
Jakub Graňák
17.2.2023 17:58 Reaguje na Miroslav VinklerNechte na hlavě, třeba taková Planeta LEON... majstrštyk:-)
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
17.2.2023 17:38 Reaguje na Jan KřížekTo jsou pitomosti, tomu se do opravdu jen a pouze smát. :D :D
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2023 17:48 Reaguje na Jan KřížekKdyž připustím, že s minimální pravděpodobností na tom něco je, co navrhujete jako řešení? Návrat k petrolejkám? Mohu garantovat, že lidstvo raději zemře žízní, než by se vzdalo výdobytků techniky. TV, PC, mobily..., to prostě bude, kdyby co bylo.
Odpovědět
JK
Jan Křížek
17.2.2023 18:15 Reaguje na Karel ZvářalNemá to řešení, ale můžeme ropovod předělat na vodovod.
Kalifornie už elektrifikuje ve velkém, tak stačí sledovat jak jim mizí voda...
Odpovědět
Kalifornie už elektrifikuje ve velkém, tak stačí sledovat jak jim mizí voda...
Karel Zvářal
17.2.2023 18:27 Reaguje na Jan KřížekOni byli velcí exportéři ovoce (zavlažované sady), jejich řeky ani nedotekly do moře. To teď (nedávno končí/silně omezují), protože kromě řek vyčerpali i podzemní vody (art studně), v důasledku čeho místy poklesl zemský povrch až o 9 m. Takže krajinu vysušujeme průmyslově, čímž jsme přerušili koloběh vody. Ona ta biotická pumpa má možná/pravděpodobně (nevím-tuším) i vztak k podzemní vodě, nejen stromové zeleni.
Odpovědět
JK
Jan Křížek
18.2.2023 12:33 Reaguje na Karel ZvářalA to je jeden z důvodů, proč prohlížíte elektromagnetické pole. Ionty kyslíku se po rozdělení molekul vody směřují ke zdroji magnetického pole, tedy ke drátům, ale protože mu stojí v cestě zemina, bude to o nových sloučeninách.
Katodový test odhalil, že magnetické pole vykazuje po celém obvodu vlastnosti kladného náboje
Odpovědět
Katodový test odhalil, že magnetické pole vykazuje po celém obvodu vlastnosti kladného náboje
Karel Zvářal
18.2.2023 13:35 Reaguje na Jan KřížekPoslyšte, když o tom tak přemýšlím, jste blízko vynálezu, jak těchto sil využít při sestrojení Dešťostroje. Vysoko na oblohu se nainstalují anody a katody, otočím knoflíkem a spustí se déšť. Je to tak správně?
Odpovědět
18.2.2023 15:13 Reaguje na Karel Zvářal
Není to správně
Oblačnost nevzniká jen odpařováním.
Atmosférický kyslík se sloučí s vodíkem s ionosféry a doplňuje tímto oblačnost, ale to neznamená, že se vyprší tam kde vzniká.
Při slučování vodíku a kyslíku vznikají vazby s volnými elektronovými vazbami (akceptor) a přitahují z radiačních pásů kladné částice (donor), které při příletu přitáhnou nabité částice a kinetikou vytvoří blesk.
Tak jako obyčejná dioda, jenže Zenerova, protože to může proběhnout i opačným směrem.
Všechno už vymyslela příroda
Odpovědět
Oblačnost nevzniká jen odpařováním.
Atmosférický kyslík se sloučí s vodíkem s ionosféry a doplňuje tímto oblačnost, ale to neznamená, že se vyprší tam kde vzniká.
Při slučování vodíku a kyslíku vznikají vazby s volnými elektronovými vazbami (akceptor) a přitahují z radiačních pásů kladné částice (donor), které při příletu přitáhnou nabité částice a kinetikou vytvoří blesk.
Tak jako obyčejná dioda, jenže Zenerova, protože to může proběhnout i opačným směrem.
Všechno už vymyslela příroda
va
vaber
18.2.2023 09:14 Reaguje na Jan Křížekono je magnetické pole Země a od Slunce přílétá sluneční vítr a to jsou různé částice i nabité ,magnetické pole prý nás chrání jak,když nabité částice přitahuje k polům a nenabité magnetické pole nezajímá,
nabité částice a magneticlé pole indukuje elektrické napětí,
elektřina v atmosféře je přirozený jev,
ano ve vysoké atmosféře dokáže sluneční záření, různých délek ,rozbíjet molekuly
Odpovědět
nabité částice a magneticlé pole indukuje elektrické napětí,
elektřina v atmosféře je přirozený jev,
ano ve vysoké atmosféře dokáže sluneční záření, různých délek ,rozbíjet molekuly
JK
Jan Křížek
18.2.2023 10:23 Reaguje na vaberFyzika elektrotechniky je platná jak v malém měřítku, tak ve velkém měřítku.
V pólech magnetu byly katodovým testem dokázány Birkelandovy proudy.
Molekuly vody mají slabé Van der Waalsovy síly asi 0,2 eV takže se voda na magnetickém pólu dělí na ionty docela rychle. Kyslík se váže na vodu. Je to dáno tím, že katodový test ukázal magnetický pól jako kladný a to jak severní, tak jižní, prostě oba mají vlastnosti kladného náboje.
Z toho vyplývá:
Pokud poteče řeka nad magnetitem, bude okysličenější.
Pokud si to chcete ověřit jednoduchým experimentem, vložte do zavařovací sklenice silnější magnet magnetickým pólem nahoru, ať je to viditelné pouhým okem a zalejte magnet do třetiny sklenice vodou. Zanedlouho se magnet obalí bublinkami kyslíku.
Odpovědět
V pólech magnetu byly katodovým testem dokázány Birkelandovy proudy.
Molekuly vody mají slabé Van der Waalsovy síly asi 0,2 eV takže se voda na magnetickém pólu dělí na ionty docela rychle. Kyslík se váže na vodu. Je to dáno tím, že katodový test ukázal magnetický pól jako kladný a to jak severní, tak jižní, prostě oba mají vlastnosti kladného náboje.
Z toho vyplývá:
Pokud poteče řeka nad magnetitem, bude okysličenější.
Pokud si to chcete ověřit jednoduchým experimentem, vložte do zavařovací sklenice silnější magnet magnetickým pólem nahoru, ať je to viditelné pouhým okem a zalejte magnet do třetiny sklenice vodou. Zanedlouho se magnet obalí bublinkami kyslíku.
