https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/klimaticti-aktiviste-budou-deset-dni-stavkovat-aby-upozornili-na-blizici-se-rozhodnuti-o-konci-uhli-v-cesku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Klimatičtí aktivisté budou deset dní stávkovat, aby upozornili na blížící se rozhodnutí o konci uhlí v Česku

16.11.2020 13:42 | PRAHA (Ekolist.cz)
Uhelná komise by na svém listopadovém jednání měla rozhodnout o termínu ukončení využívání uhlí.
Uhelná komise by na svém listopadovém jednání měla rozhodnout o termínu ukončení využívání uhlí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zástupci hnutí za ochranu klimatu dnes zahájili desetidenní okupaci prostoru před budovou ministerstva životního prostředí. Důvodem je připravované jednání Uhelné komise, které se má konat 26. listopadu. Na něm se má rozhodnout o termínu ukončení využívání uhlí v ČR. Ke stávce se připojila hnutí Fridays For Future, Extinction Rebellion, Limity jsme my a Univerzity za klima.
 

„Všechny scénáře, se kterými uhelná komise pracuje, jsou v rozporu s ochranou klimatu a s tím, k čemu se Česká republika zavázala podpisem Pařížské dohody, to je udržením globálního oteplení pod 1,5 °C,“ uvedl dnes na tiskové konferenci Petr Doubravský z hnutí Fridays For Future.

Členové hnutí chtějí upozornit na to, že uhelná komise vybírá jeden ze scénářů útlumu uhlí, které počítají s roky 2033, 2038 a 2043. Každý z nich je podle aktivistů z hlediska ochrany klimatu příliš pozdě. Podle informací z dřívějších setkání se komise nejvíce kloní k termínu 2038.

„To, že Uhelná komise nehledá možnosti útlumu těžby a spalování uhlí v souladu s ochranou klimatu, je její absolutní selhání. Budeme tu mimo jiné proto, že chceme ministru Brabcovi i celé komisi připomenout, že to byla právě ochrana klimatu, kvůli které údajně vznikla,” připomíná Petr Doubravský, že vznik uhelné komise inicioval ministr životního prostředí v reakci na studentské stávky za klima.

Tisková konference k okupaci prostoru u MŽP před listopadovým jednáním uhelné komise.
Tisková konference k okupaci prostoru u MŽP před listopadovým jednáním uhelné komise.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Aktivisté připomínají, že klimatická změna se v Česku projevuje především vysycháním krajiny. Střídají se dlouhá období sucha s přívalovými dešti, obojí s sebou nese nepříjemné následky pro ekonomiku země i přírodní hodnoty.

Zástupci klimatických hnutí věří, že vyspělé státy, mezi něž ČR patří, mohou odstoupit od využívání uhlí v následujících deseti letech. Pokud se chceme vyhnout nejhorším dopadům klimatické krize, měly by se například elektrárny Počerady nebo Chvaletice začít zavírat ihned.

Terčem kritiky je i samotné složení komise, kvůli slabému zastoupení odborníků a zástupců občanské společnosti a převaze politiků a zástupců byznysu.

„Je nutné podotknout, že vládní Uhelná komise vznikla dosti netransparentním způsobem. I přes původní slib Richarda Brabce, že komise bude složená z odborníků a odbornic, je nakonec složena hlavně ze zástupců byznysu a dalších lobbistických skupin,“ upozorňuje Kryštof Říha mluvčí Univerzit za klima. „Někteří členové mají dokonce osobní finanční zájem na co nejdelší těžbě uhlí, někteří dokonce popírají vliv člověka na změnu klimatu. Mezi devatenácti členy komise je jen jeden vědec a jedna vědkyně. Ani jedna klimatoložka či klimatolog. Samotná legitimita komise je tak velmi pochybná,” dodal Říha.

Správně nastavená politika státu může podle aktivistů pomoci uhelným regionům s rekvalifikací zaměstnanců uhelného průmyslu a pomoci jim celkově zvýšit kvalitu života.

„Je třeba zabránit prudkému nárůstu nezaměstnanosti v uhelných regionech. Stát by měl místním rekvalifikaci poskytnout a v postižených oblastech investovat mimo jiné do rozvoje obnovitelných zdrojů, vzdělání a infrastruktury," uvedla Néa Zon z Extinction Rebellion.

Demonstrující aktivisté deklarují, že budou dodržovat hygienická opatření nařízená vládou. Budou rozděleni do skupin a po celou dobu budou mít na sobě roušky.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PD

Pavel Dudr

16.11.2020 14:49
Parazité, kteří žádnou hodnotu nevytvořili ani nevypěstovali, chtějí diktovat těm, kteří na rozdíl od nich pracují. Řešením je přestat je živit a nepodporovat ty, kteří to financují. Jejich cílem je dostat se ke korytům, kterých už není dost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.11.2020 18:46 Reaguje na Pavel Dudr
Víte kulový, kde ti lidé pracují a co vytvořili, tak račte držet.....možná byste se fakt divili..............
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

16.11.2020 20:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Nepovídejte, oni pracují? A kde, když budou 10 dní stávkovat? To jim to bude zaměstnavatel opravdu trpět? Nejsou náhodou zaměstnanci aparátu nějaké státem dotované neziskovky? Nejspíš ano.
Odpovědět
PD

Pavel Dudr

16.11.2020 21:24 Reaguje na Jiří Daneš
To jsou přece studenti. Ty živí rodiče.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.11.2020 08:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Jen parazit, který nevykonává žádnou smysluplnou práci, si může dovolit takto demonstrovat. Pracující člověk rozhodně ne.
Odpovědět
ig

16.11.2020 14:53
Úžasný plán. Nejdřív dotovat uzavření elektráren a potom dotovat škody které se tím způsobí :D :D :D
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.11.2020 18:21 Reaguje na
Ještě lepší je to mezitím ještě prodat Tykačovi, aby byl ty kompenzace kdo čerpat v násobném objemu.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

16.11.2020 15:18
To mě pobavilo. Už někdo vyčíslil, jaké škody národnímu hospodářství vzniknou stávkováním této skupiny obyvatel? Skoro to vypadá, že žádné. Tak ať si v klidu stávkují.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.11.2020 18:22 Reaguje na Marcela Jezberová
Zato škody práce té uhelné parakomise budou astronomické.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.11.2020 08:44 Reaguje na Pavel Hanzl
I kdybychom posunuli konec uhlí na rok 3000, nic strašného by se nestalo.
Odpovědět
JB

Josef BIS

16.11.2020 16:19
Vážení aktivisté, běžte do hor a pokuste se 10 dnů přežít tam. Bez supermarketu, bez topení, bez auta a všech vymožeností civilizace. Elektřinu si vyrábějte ebonitovou tyčí a liščím ocasem. potom vás to přejde-hajzlíci.
Odpovědět
JB

Josef BIS

16.11.2020 16:22
cenzore, proč moje příspěvky dáváš na konec, nech je na začátku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.11.2020 16:58
Prostě nesmysly. Za každý uhelný zdroj který odstavíme, musí být jaderný o stejné nebo i vyšší kapacitě. OZE parodie jsou k ničemu, ty uhlí nenahradí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.11.2020 18:39 Reaguje na Jan Šimůnek
Musí, ale není a nebude. Jak to vyřešíte, soudruhu?
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.11.2020 08:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Pak nemůžeme odstavovat uhelné zdroje. To jsou čistě kupecké počty. Potřebný výkon versus vyráběný.

Chtělo by to zrušit dráty přes hranice s Německem a Rakouskem a nechat je jít párkrát ročně do několikadenního blackoutu. Snad by se alespoň některým rozbřesklo a přestali by zeleně blbnout.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.11.2020 18:31
Obávám se, že uhelná komise může zasedat do alelujá a je úplně fuk, co vymudruje.
Uhlí je už odepsaný zdroj a kdo to zavčas nepochopil, těžce na to doplatí.
Prostě dnes je už možná půlka států EU bez uhlí a do roku 25 to bude drtivá většina. Takže my budeme s uhláky v dupě totálně:
https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/evropsky-trh-uhlim-zazil-krusne-prvni-pololeti-dovoz-klesl-bezprecedentnich-40
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.11.2020 18:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Ještě pěkný odkaz z míst nejpovolanějších:
https://plus.rozhlas.cz/klimatolog-tolasz-stejne-budeme-muset-opustit-uhli-kdyz-budeme-odkladat-bude-8323296
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

16.11.2020 20:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Pan Tolasz, ke vší účtě k němu, není odborník na energetiku. I když oproti vám...
No vidíte, alespoň podporuje JE...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.11.2020 21:04 Reaguje na Jaroslav Studnička
Na to, aby věděl, že uhlí jde do dupy nemusí být nikdo odborník na energetiku.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.11.2020 08:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Nejde do dupy. Tlačí ho tam naprosto nesmyslně klimaalarmistický odpad se svým hoaxem o antropogenním globálním oteplování.
Odpovědět
PD

Pavel Dudr

16.11.2020 21:22
Čeká je bída, pokud budou takto uvažovat. Protože Asie v tomto idiotismu nejede a ekonomicky zvítězí a oni budou pracovat za hrst rýže denně, jako v Africe nebo v Bangladéši.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.11.2020 08:48 Reaguje na Pavel Dudr
Jim bych to přál, ale většině našich občanů, kteří nejsou takto intelektuálně alternativní, ne. Proto bude nutné tyhle lidi tvrdě potlačit, aby nás do té hladomorny nezatáhli.
Odpovědět
VJ

Václav John

17.11.2020 17:23
Ať si každý demonstruje jak chce, ale závěr je jasný - bez jádra to v budoucnu nepůjde. I kdybych opomenul zásadní věc, a to sice, že potřebuju stabilní zdroj energie (sluneční a větrné elektrárny nejsou stabilní zdroj, podle počasí dochází k obřím výkavům), tak nemůžu nevidět výhoda jádra u nás.
1. Vodní elektrárny - jsou sice stabilní, ale v našich podmínkách marginální zdroj. Navíc vytvořením obří přehrady zničíte obrovské území a většinou taky vysídlíte místní obyvatele.
2. Větrné elektrárny - jako doplněk budiž, ale nejde o stabilní zdroj, ničí krajinný ráz a zabíjí obrovské počty ptáků a netopýrů.
3. Solární elektrárny - fajn věc, pokud ji máte na střeše. Pokud by ale měly plošně pokrýt krajinu, půjde to opět na úkor přírody a nebo orné půdy. Nejde o stabilní zdroj, jako doplněk dobré.
4. Spalování biomasy - marginální zdroj, je potřeba počítat s energií na pěstování plodin, spotřebovanou vodou a PHM. Jak doplněk dobré, ale řešení to není. Pokud by byla produkce masová, bude to na úkor pěstovaných plodin.
5. Uhlí - je to stabilní zdroj a hnědouhelné lomy přírodu jak už dneska víme neničí, ale spíš vytváří. Vědí ornitologové, při těžbě vzniká unikátní biotop, téměř celá naše populace lindušky úhorní, bělořita šedého hnízdí v hnědouhelných lomech, jsou tam obří populace mnoha dalších ohrožených druhů (slavík modráček, bramborníčci aj.). Po rekultivaci tento unikátní biotop rychle zaniká (jezero Most). Problémy jsou ale i tady - emise CO2 + pro obyvatele vesnic, které leží nad hnědým uhlím je uhlí samozřejmě noční můra.

Výsledek je jasný - jádro. Dopady na přírodu minimální, zdroj je to stabilní, jediný strach je z rizika jaderné havárie. To je ale velmi nízké. A pokud vezmeme jaderné havárie v minulosti, zjistíme, že při nich umíralo podstatně méně lidí než třeba při haváriích chemických. Jenže s rychlostí výstavby u nás se obávám, že nějaké nové bloky jaderných elektráren se postaví tak mezi roku 2250 a 2310.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.11.2020 20:52 Reaguje na Václav John
Máte mé sympatie ze logický úsudek směřování energetiky. Ono
tu nejde pouze o výrobu elektřiny, ale i o teplárenství
a na Ostravsku se už rýsuje velký problém. EDĚ zásobuje teplem Orlovou a Bohumín, Ostravu zase Třebovice. Zbytek měst má většinou
černouhelné teplárny a možnost jejich masivní plynofikace je omezena
kapacitou plynovodu. Po uzavření dolů se bude muset uhlí dovážet
a problémem bude jak doprava, tak skladování(doposud se vše
zásobovalo plynule od vytěžení po spálení v kotlích) Závislost na
dovozech nejspíše zdraží energii, která naroste i o dopravné a
skladné. Nechci domýšlet mrazy jako v minulém století, kdy byla
republika zavalena vagóny se zmrzlými substráty a rozmražování
trvalo více než 24 hodin. To nikdo asi nedomýšlí a čeká, že se to
"nějak" samo vyřeší. Bohužel se to vše děje v kraji, který je už
tak těžce zkoušen zavíráním šachet, hutí a doprovodných provozů.
I ty hnědouhelné elektrárny a teplárny nelze jen tak přestavět
na plyn, když na to není připravena kapacita plynovodů. Myslím,
že je zaděláno na velký průser a aktivisté by to chtěli ještě
urychlit. Pochybuji o jejich zdravém rozumu a nebo jsou placeni
za likvidaci tohoto státu. Snad je nikdo mimo pár novinářů ani
nebere vážně a jejich protest mlčky přejde.
Odpovědět
VJ

Václav John

18.11.2020 00:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Lze je pochopit. Oni vidí problém (emise CO a oteplování) chtějí řešení. Jenže většina aktivistů rozlišuje věci na černé a bílé, vidí ideologicky (to ale neplatí jen pro aktivisty, ale u aktivistů je to většina). Řadě aktivistů, kterým vadí uhlí, vadí současně i jádro. Prakticky jsou to jediné dvě zdroje energie, které jsou v podmínkách střední Evropy dostatečně silné a nepodélhají výkyvům. Když byli Němci dotlačení do odklonu od jádra, nahrazovali to uhlím.

K oteplování - názorů je spousta a téma je bohužel silně zpolitizované. Nelze ale nevidět rostoucí koncentraci CO2 (0,030 historicky, dnes cca 0,041) a postupně se zvyšující globální teploty. Místně bylo historicky i výrazně tepleji než dnes, ale růst nikdy nebyl globální na úrovni celé planety, ale lokální. Něco se evidentně děje, a to něco závažného. Vzájemný vztah koncentrace CO2 a růstu teplot je známý, lze ještě diskutovat o tom, jak moc se právě koncentrace CO2 podílí na růstu teplot a jak moc je to nějaký jiný (jiný skleníkový plyn), případně jiný neznámý vliv. Velmi pravděpodobně je ale vliv CO2 zásadní. Problém bude nutné řešit, ale nemůže se to dít na ideologickém základě. Jádro je podle mě jedno z nejúčinnějších řešení dané situace.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.11.2020 06:24 Reaguje na Václav John
Lokálnost předchozích teplých období je typická klimaalarmistická lež. Ve skutečnosti bylo paralelně tepleji jak na západní polokouli, tak i na polokouli jižní (výzkumy sedimentů ze dna moře i z některých jezer to prokazují vcelku jasně).
Odpovědět
VJ

Václav John

19.11.2020 01:01 Reaguje na Jan Šimůnek
Chápu, že někomu vadí aktivisté (mě vcelku taky), ale, že někomu vadí vědci, to už chápu méně. Můžete mě prosím odkázat na kokrétní publikace publikované v impaktovaných časopisech? Nejsem nijak předpojatý a nemám problém změnit názor, pakliže k tomu vidím dostatečně silné důkazy.

Protože globální oteplování je tak široký konsenus ve vědě, že buď se mýlí tak obrovské množství lidí, kteří o tom narozdíl od nás dvou ví mnohem víc - mluvím teď o vědcích, nikoliv o aktivistech s řetězem a politicích - což je dost těžko představitelné, nebo se jedná o celosvětovou konspiraci, což je taky dost těžko představitelné. Nebo vidíte jiné vysvětlení?
Odpovědět
VJ

Václav John

19.11.2020 02:35 Reaguje na Jan Šimůnek
Ještě než se pustíte do odpovědi:
https://blisty.cz/art/84934-jak-se-spravne-hadat-na-internetu-o-trumpovi-klimatu-a-syrii.html

...pakliže nejde o shodu jmen a jste to skutečně vy, nemusíte to sem znovu psát. Diskuse je oboustranně velmi zajímavá a pokud jde opravdu od vás, pak jste mě sice svými argumenty nepřesvědčil o tom, že globální oteplování je jednoznačně výmysl, ale přesvědčil jstě mě o tom, že dokážete argumentovat věcně, slušně a logicky, že jste schopný sebereflexe a že o téhle problematice víte víc jak já. Zjevně i vás jsem podcenil, ale asi chápete, že pokud v diskusi používáte často termíny jako lháři, nepřátele státu a podobně, moc dobrým dojmem to nepůsobí.

Abychom si to ujasnili, netvrdím, že VÍM, že globální oteplování existuje, tvrdím, že na základě informací, které mám, zastávám SPÍŠE názor že globální teplování existuje. Nemusí to být ale pravda. Psal jsem, že téme je zpolitizované a je to jasně vidět - například aféra climagate - ta sice sama o sobě není důkazem, že globální oteplování je nesmysl, ale důkazem neférového jednání je. Víc zajmových skupin, to popisujete celkem správně, stejně tak ale i Vaši oponenti, má zájem na určité ideologii. Pokud neznáte motivy konkrétního člověka, pak nevíte, jestli tak argumentuje z upřímného přesvědčení, nebo jestli za ním stojí nějaká finanční lobby.

Existují dvě vyhraněné skupiny lidí. Jedna bude bezmezně věřit státu, politikům (ale i vědcům) a odmítne jakoukoliv konspirační teorii jako nesmysl. To je dost naivní, z historie víme, že konspirace existovaly a nebyly výjimečné. Proč by to mělo být dneska jinak. Druhá toto připouští, ale často má tendenci vidět konspiraci ve všem a všude. To druhé je nebezpečí, do kterého se dá snadno zabřednout, zažil jsem to u současné epidemie COVIDu i u velmi inteligentních lidí, kterých si jinak vážím. Někdo prostě slyší trávu růst a jiný nevidí ani metasekvoji. Není snadné to vybalancovat.
Odpovědět
VJ

Václav John

19.11.2020 02:44 Reaguje na Václav John
...a doplňuji, že se s vámi i v celé řadě věcí zcela shodnu, včetně pozitivního názoru na Asada a negativního názoru na pana Čulíka, který je - pakliže je toto pravda -
https://g.cz/pozor-vydavatel-britskych-listu-jan-culik-je-udavac-prevleceny-za-novinare/

...pro mě obyčejný udavač
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.11.2020 10:55 Reaguje na Václav John
Ano, jsem to já a jsou to názory, které konzistentně hlásám už léta. A, mimochodem, s tou ekonomickou úspěšností Trumpa jsem se hodně strefil (letos mu to zhoršila epidemie, která byla nepredikovatelná), včetně predikce proekonomických opatření, která reálně udělal.

K tomu "antropogennímu globálnímu oteplování":
Je to věc, kterou sleduji už od počátků internetu u nás a účastnil jsem se mnoha diskusí na toto téma, především na tehdejším ještě samostatném a bez nutností přihlašování se do diskuse přes reklamní servery Neviditelném Psovi.
Jsem toho názoru, že antropogenní faktor je jednak z ideologických, jednak z ekonomických, důvodů silně nadhodnocen, a že jsou z těch samých důvodů nadhodnocovány i dopady. Opravdu nevěřím ničemu (nebo skoro ničemu), vyprodukovanému "klimatologickou" institucí, jejímž vedoucím se mohl stát železniční inženýr, tedy naprostý laik v oboru, navíc (jako vlastník firmy pro přeprodej emisních povolenek) s gigantickým střetem zájmů (proti kterým ten Babišův s Agrofertem a dotacemi z EU hraje sotva druhé housle). Ta instituce (IPCC) měla být IMHO rozehnána a založena nová, zcela nezatížená touto trapnou minulostí, pokud možno ani personálně. Aby se jí vůbec dalo věřit.
V té diskusi nezaznělo z toho, co opakovaně uvádím, akorát to, že statistice rozumí dost odborníků mimo klimatologii, kteří tudíž mají ke statistikám od klimatologů co říci (a přitom odborně na úrovni) a že řada problémů, které se klimatologové snaží řešit, má spíš charakter epidemiologické studie než čisté statistiky, a že v takových případech selhávají (s čímž jsem se opakovaně setkal) i "čistí statistikové".

Pan Čulík je emigrant (s diagnózou 68), z událostí (ani 1968 a násl., ani 1989) se, jako mnozí jiní levičáci, naprosto nedokázal poučit, a tak kolem sebe chaoticky kope, i tím udáváním lidí, kteří s jeho extrémistickými názory nesouhlasí. Lidsky ho chápu jako člověka, kterému se hroutí svět.
V podstatě reflektuje názory lidí, kteří se nás, návštěvníků z východního bloku na letní škole (snad rok 1990, snad o rok později) na univerzitě v Southamptonu, vyděšeně a se zjevnými výčitkami ptali, jak jsme mohli zničit tak ideální systém, jaký jsme ve střední a východní Evropě měli.
Odpovědět
VJ

Václav John

19.11.2020 15:42 Reaguje na Jan Šimůnek
Antropogenní vliv patrně bude. Průmysl mění složení atmosféry, růst koncentrace CO2 budiž toho důkazem, vzrostla-li z 0,03 a 0,041, je to růst o třetinu. Stačí si vzpomenout z prováděly v atmosféře (a stále ještě provadí) freony. Právě ale freony a s nimi souvesející ozónová díra je příklad toho, že i velké průšvihy lze řešit, pokud se to děje racionálně.

Mně vadí ideologie. Jaderná energie je pro řadu aktivistů zlo, podobá se to spíš náboženskému než osobnímu postoji. Biopaliva jsou naopak dobro, ale ne každý už řeší, jestli se skutečně vyplatí a jejich velmi negativní dopady. Snažit se najít řešení je fajn, ale chybí tomu něco jako odborná oponentura, která by vypíchla všechny negativní faktory.

Ano, ekologické problémy existují a jsou výzvou pro současný svět. Moje pořadí je:
1. Druhové vymírání - s každým dalším druhem, který vymře je planeta zase o něco nudnější a je ho škoda. Samozřejmě pár výjimek by se našlo, třeba vlasovec medinský.
2. Přímá likvidace cenných biotopů - aktuálně hlavně deštné pralesy JV Asie
3. Plastové znečištění oceánů
(4. Globální oteplování)

Kdysi jsem byl na univerzitě v Kodani na plenární přednášce o měření ledovců v Grónsku, sledování úbytku/přírůstku ledu od začátku 20. století. Je potřeba vzít samozřejmě v úvahu, že stanovit rok 1900 jak rok nula bez znalosti předchozího průběhu není logicky úplně správné, ale i tak to bylo zajímavé. Nejprve patrný postupný nárůst, končil někdy v 50. letech, pak patrný pokles končící cca v 80. letech, který vrátil předchozí oteplení zpátky do bodu nula. Ovšem pak další nárůst, v této chvíli již minimálně dvojnásobně velký než ten první.
Odpovědět
VJ

Václav John

19.11.2020 15:43 Reaguje na Václav John
Samozřejmě myslím nárůst teplot, a s ním související úbytek ledovců, napsal jsem to dost chaoticky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.11.2020 06:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Spíš bych je viděl jako placené (nebo jiným způsobem odměňované a motivované) nepřátele tohoto státu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.11.2020 09:15 Reaguje na Jan Šimůnek
Ono to může být i tím rozumem, protože ani vzdělání,
které jako studenti mají, není ještě patentem na
rozum. Navíc degradace titulů na pouhou zkratku před
a za jménem je hmatatelná. Já si vážím všech poctivě pracujících lidí a výsostně nenávidím tláchaly.
Máte často některé dobré myšlenky, ale prosím
trochu brzděte své emoce. Mnohdy méně znamená více
a emoce nejsou dobrým rádcem. Chce to vážit některá
slova a myšlenky, protože se tak dostáváte do pozice
"komentátora" , kterého v diskusích přeskakuji.
Odpovědět
VJ

Václav John

19.11.2020 01:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano, a taky VŠ tituly hodně devalvovaly, protože existují i soukromé pseudouniverzity a pseudoobory (gender studies a podobně). A pokud má někdo titul z medicíny není to to samé jako titul z pedagogické fakulty. A podobně. A taky ve 20 letech vidíte věci jinak než v 60.

Taky jsem v životě zažil, že je i dost lidí bez VŠ titulu, kteří jsou podstatně chytřejší než řada jiných s VŠ titulem.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.11.2020 10:57 Reaguje na Václav John
K tomu přispělo i kádrování komunistů, kdo smí a kdo nesmí vzdělání získat, které se pořád ještě alespoň zčásti projevuje.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist