https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kolik-se-v-cesku-tridi-odpadu-nikdo-nevi-statistiky-jsou-neuplne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kolik se v Česku třídí odpadů? Nikdo neví, statistiky jsou neúplné

16.7.2012 01:53 | PRAHA (Ekolist.cz)
Podle Hnutí Duha je například u papíru skutečná recyklace asi o čtvrtinu nižší než ministerstvo udává: činí kolem 70 % namísto údajných 94 %.
Podle Hnutí Duha je například u papíru skutečná recyklace asi o čtvrtinu nižší než ministerstvo udává: činí kolem 70 % namísto údajných 94 %.
Foto | Filip Vonka / Ekolist.cz
Češi netřídí odpady tak moc, jak celá léta vykazuje ministerstvo životního prostředí (MŽP). Tvrdí to Hnutí Duha, podle něhož je ve statistkách chyba, protože někteří dovozci obalů své výrobky vůbec nehlásí. Obaly se ale dostávají ke konečnému zpracování a podle aktivistů končí z části na skládkách nebo ve spalovnách. Rozpor ve výkazech ministerstvo přiznává, podle něj stejný problém řeší i další evropské státy.
 

Vykazovaná data o množství recyklace jsou na jedné straně postavena na ohlášených množstvích obalů uvedených na trh ze strany osob povinných na základě zákona o obalech (plniči obalů, dovozci), a na straně druhé na reálném množství odpadů z obalů, které byly předány k recyklaci nebo využití. A protože některé firmy své obaly do statistiky nehlásí, je i skutečné množství obalů odevzdaných k recyklaci procentuálně nižší než podle výkazů. "Pokud se obaly, které nejsou evidované, dostanou do systému využití, opticky to navyšuje procentuální míru recyklace odpadů z obalů,“ cituje tisková zpráva Hnutí Duha Ladislava Trylče z odboru odpadů MŽP.

Přebornická blamáž

Podle Hnutí Duha nejde o žádnou drobnost, například u papíru je skutečná recyklace asi o čtvrtinu nižší než ministerstvo udává: činí kolem 70 % namísto údajných 94 %. Česko tak mělo například v roce 2010 údajně vyprodukovat 353 tisíc tun papírových obalů. Recyklováno, spáleno nebo vyhozeno na skládky však bylo ve skutečnosti 489 tisíc tun, tedy o třetinu více. „Optimistické zprávy o tom, jak patříme mezi přeborníky v recyklaci, jsou jedna velká blamáž ministerstva životního prostředí. Chyba ve výpočtu je hloupá, ale zaslouží si uznání, že ji ministerští úředníci čestně přiznali,“ komentuje Ivo Kropáček z Hnutí Duha.

Ministerstvo životního prostředí nesrovnalosti nepopírá, nicméně za statistikami si stojí. "Evidence množství obalů a odpadů z obalů vedená ministerstvem životního prostředí je založena na reálných hodnotách a tato čísla vykazují dlouhodobě konzistenci," sdělil Ekolistu mluvčí ministerstva Matyáš Vitík. Podle něj je metodika vedení evidence odpadů každoročně zasílána Evropské komisi společně s dosaženými výsledky recyklace a využití odpadů z obalů a doposud nebyla nikdy ze strany této instituce zpochybněna. „Všichni vědí a uznávají, že je metodika špatně, nicméně se situace neřeší. A řešit ji je potřeba, protože ta uváděná čísla jsou zcela nereálná. Pokud už tedy ministerstvo vede nereálná čísla, měla by také informovat o tom, že ta čísla jsou nereálná, ale to se také neděje,“ oponuje Ivo Kropáček z Hnutí Duha.

„Situace v odpadové statistice je velmi podobná jako například u stanovování výsledků HDP, které také nedokáže do svých výsledků započítat objemy realizovaných finančních transakcí bez dokladu tedy šedou ekonomiku,“ vysvětluje Lukáš Grolmus, ředitel oddělení komunikace společnosti EKO-KOM.

Podle něj ale statistika vedená společností EKO-KOM těmito statistickými vadami netrpí, protože jak na straně obalové, tak na straně odpadové prochází audity společnosti ERNST&YOUNG. Díky tomu je prováděn celkový audit evidence obalů i odpadů, provádí se i audity evidence vedené jednotlivými osobami uvádějícími obaly na trh, odpadové evidence obcí, třídících zařízení a recyklátorů zapojených do systému zpětného odběru a využití obalových odpadů.

Povinnost auditování ukládá EKO-KOMu zákon o obalech v obecné rovině i autorizace, která upřesňuje požadavky na audit. Jde zejména o povinnost každoročně provést audit nejméně 20 % obalového toku. „Vzhledem k důslednému auditování a každoroční kontrole ze strany MŽP nemůže evidence vedená EKO-KOMem vykazovat zmiňované vady,“ řekl Ekolistu Grolmus.

Samotný EKO-KOM zajišťuje plnění zákona o obalech pro 85 - 90% obalového trhu v ČR, dalších 10 – 15 % zpětného odběru si zajišťují firmy samy.

„Nemyslím si, že by množství nenahlášených obalů bylo příliš vysoké,“ říká šéfredaktor časopisu Odpadové fórum Ondřej Procházka. Podle něj hlavně nelze recyklované množství vztahovat ke skutečnému množství, jehož velikost nikdo nezná.

S tím ale Hnutí Duha nesouhlasí a nabízí výpočet postavený na množství odpadů, které byly skutečně zpracovány. Podle zprávy o plnění Plánu odpadového hospodářství ČR za rok 2010 bylo 8,9% odpadu energeticky využito, 24,3% materiálově využito a 66,8% skončilo na skládkách. „Na jeden díl spalovaného směsného komunálního odpadu tedy připadá 7,5 dílů skládkovaného odpadu,“ vypočítává Ivo Kropáček z Hnutí Duha. Pokud tedy bylo 18 755 tun papírových obalů spáleno ve spalovnách, pak na skládkách skončilo (7,5 x 18 755 tun =) 140 000 tun papírových obalů. Součet skládkovaných, spalovaných a recyklovaných papírových obalů (140 000 + 18 755 + 330 507 = 489 262 t) je tak 1,3 x vyšší než udávaný počet vzniklých obalů (353 413 t).

Černí jezdci

"Souhrnná evidence obalů nemůže zohledňovat množství obalů, které byly na trh uvedeny v rozporu se zákonem o obalech, tedy těch, které jednotlivé povinné osoby reálně dovezly nebo použily k balení svých výrobků, ale nezahrnuly je do své evidence, a tudíž ani nemohly být vykázány ministerstvu životního prostředí," říká Vitík.

Sklo se v České republice zpracovává, další druhotné suroviny se vyvážejí
Sklo se v České republice zpracovává, další druhotné suroviny se vyvážejí

Podle ministerstva se ale významně liší množství firem, které se chovají jako "černí jezdci", napříč jednotlivými obalovými materiály. To je způsobeno odlišnými oblastmi jejich používání. U prodejních (spotřebitelských) obalů, které jsou distribuovány prostřednictvím maloobchodní sítě, lze prý předpokládat míru jízdy na černo významně nižší oproti obalům, které jsou široce používány v průmyslu.

Podle něj se navíc s problémem "černých jezdců" potýkají všechny státy Evropské unie, což potvrzuje i Procházka z Odpadového fóra. Podle údajů statistického úřadu Eurostat například Dánsko vykázalo za rok 2009 více než 174 % recyklaci skleněných obalů. Hranici 100 % využití překročilo u papírových obalů také Nizozemsko nebo Finsko. Také Belgie dlouhodobě vykazuje jedny nejvyšších hodnot recyklace prakticky u všech obalových materiálů. "Nicméně na rozdíl od výše uvedených států používá odlišnou metodiku, a u komodit, které přesahují hodnotu 100 % recyklace nebo využití, provádí jejich korekci na 100 % hranici," říká Vitík.

Tři miliardy

Řádné vedení evidence obalů a jejich vykazování kontroluje Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). V roce 2011 inspekce zkontrolovala celkem 155 povinných subjektů, přičemž téměř u poloviny z nich bylo zjištěno pochybení při plnění povinností vyplývajících ze zákona o obalech. Za porušení zákona udělila inspekce pokuty v celkové výši 1, 84 milionů Kč.

Plnění zákonných povinností při dovozu baleného zboží kontrolují také celní úřady, v případě pochybností dává tato instituce podnět ČIŽP. Dovozy nenahlášených obalů se ale v posledních letech rozmáhají. "Proto aktuálně připravovaný návrh novely zákona o obalech navrhuje zvýšení kompetencí pro celní úřady s cílem snadnějšího postihování takového nezákonného jednání," dodává Vitík.

Podle Hnutí Duha končí na skládkách nebo ve spalovnách recyklovatelné suroviny za 3 miliardy korun ročně
Podle Hnutí Duha končí na skládkách nebo ve spalovnách recyklovatelné suroviny za 3 miliardy korun ročně
Foto | Hugo Charvát / Ekolist.cz

Ivo Kropáček nabízí jiné řešení. Firma Eko-kom si totiž dělá rozbory složení odpadů, podle kterých například říká obcím, že papír, který je v popelnici na papír, nejsou jen obaly, ale i jiné papíry (noviny a časopisy). Následně pak s tímto koeficientem sníží proplacenou částku obcím za vytříděné suroviny. „Takže pokud se podíl obalů v kontejneru na tříděný sběr zjišťuje přes rozbory složení odpadů, stejně by se mohl zjišťovat podíl evidovaných obalů,“ dodává Kropáček.

Další možností zpětné kontroly jsou Plány odpadového hospodářství (POH) producentů odpadů. Kdyby se v nich uváděla i produkce výrobků a obalů, pak má stát či kraj zpětnou kontrolu. „Bohužel ministr Chalupa navrhuje povinnost producentů vytvářet POH zrušit. Nejen, že tím stát ztratí schopnost snížit produkci odpadů, ale ztratí tím i možnost kontrolovat produkci,“ dodává Kropáček.

V Česku se recykluje zhruba čtvrtina komunálního odpadu, podle Hnutí Duha kvůli tomu na skládkách nebo ve spalovnách zbytečně končí recyklovatelné suroviny za tři miliardy korun ročně. Podle ochránců životního prostředí by se měla nadále podporovat vyšší recyklace, která je stále ve srovnání například s Německem nízká, a nikoli energetické zpracování ve spalovnách, což navrhuje právě úřad Tomáše Chalupy.

Organizace podporuje také výrobu energie z vytříděného odpadu, například v bioplynových stanicích. „Ministr Chalupa by měl nasměrovat evropské fondy do recyklačních programů pro města a obce, aby třídit bylo nejen správné, ale také snadné. Nemá smysl peníze sypat do obřích spaloven odpadků, které by pohlcovaly i tisíce tun kvalitních, recyklovatelných surovin,“ říká Ivo Kropáček.

Šetříme slovenské lesy

"Všechny zajímá sesbírané množství obalů a dalších recyklovatelných složek ale nikoho v podstatě nezajímá, co se s vytříděnými odpady děje dál,“ ukazuje na další problém Procházka. Podle něj pro naprostou většinu druhotných surovin, kromě skla, není v Česku zpracovatelská kapacita, a proto se musejí vyvážet. To ale prý nikoho nezajímá, dokonce když se najde investor, který chce postavit závod na zpracování odpadního papíru, tak aktivisté prý zmobilizují místní občany k odporu proti a investici zamezí. „Takže sběrem papíru šetříme slovenské lesy a sběrem PETek šetříme Číně ropu,“ dodává Procházka.

Podle Kropáčka už dávno neplatí představa, že Česká republika si sama bude řešit své problémy bez vztahu k tomu, co se děje ve světě. Způsob a rozsah spotřeby v Evropské unii a tedy i ČR má podle Kropáčka zásadní vliv na těžbu surovin v Africe, Latinské Americe, nebo Asii. „Nemůžeme se tvářit, že se nás to netýká, jsme za ni zodpovědní,“ říká Kropáček. Navíc recyklace snižuje emise CO2 a je tedy jedním ze způsobů, jak předcházet klimatickým změnám. Naopak spalováním recyklovatelných odpadů lidstvo o suroviny přichází a vytváří tlak na další těžbu přírodních surovin.

Podle Hnutí DUHA se nejlépe o své odpady postará jejich původce, tedy výrobce. Průmysl, který vyrábí obaly a výrobky na jedno použití, by měl být prý tím, kdo se bude starat o jejich recyklaci. „Pouze výrobce zodpovědný za své výrobky od kolébky po hrob nepřilepí etiketu k lahví vodou nerozpustným lepidlem. Není to starost vlády, krajů, měst ani občanů, měla by to být starost výrobců,“ říká Kropáček. Podle něj by vláda neměla výrobcům ustupovat, ale požadovat od nich plnou zodpovědnost. „A zde jsme opět u statistik. Která vláda bude chtít po výrobcích, aby zajistili míru recyklace vyšší než sto procent? Žádná,“ říká Kropáček. Podle něj se ale nemohou výrobci bránit zvyšování požadované míry recyklace obalů tím, že budou uvádět nepravdivá čísla, jak je tomu nyní.


reklama

 
Hugo Charvát

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist