Kolik stojí velryby? Brazilci si je cení na miliardy dolarů
Každou zimu se velryby jižní a keporkaci vrací k pobřeží Brazílie, aby se pořádně vykrmily zdejším krillem a přivedli na svět mladé. Je to podívaná, která láká tisíce výletníků. A jejich potenciál přinést dolary do místní ekonomiky je značný. Podle kalkulací čtyř významných univerzitních ekonomů takový, že pro zemi jsou výraznějším přínosem velryby živé než naporcované. V součtu kolem 82 miliard dolarů.
Ohromující suma není jen vyčíslením vstupného od platících turistů. Započítána je do něj i hodnota vyplývající z vyšší ochrany území, na kterém se velryby pohybují. Na těchto lokalitách je totiž zakázán rybolov a tato plošná regenerace rybích populací pomáhá místním rybářům. Turisté se obvykle nespokojí jen s velrybami a vydají se i pod vodu. Ke zdejším korálovým útesům. Což generuje další zisky sektoru cestovního ruchu.
Velryby mají přínos i v boji proti klimatickým změnám, coby živoucí pumpy přečerpávající uhlík. Tedy, nasávají fytoplankton (s výrazným podílem uhlíku) a zbavují se jej ve formě trusu, který ukládají na mořském dně. Za svůj život tak jedna průměrná velryba deponuje kolem 33 tun CO2. Efekt jedné velryby má tedy přínos kolem 2 milionů dolarů, všech velryb v oceánech světa pak 1 bilionu.
Brazilskými vodami v sezóně proplouvá okolo 64 300 velryb a každý rok se na ně dívá kolem čtvrt milionu turistů, kteří zaplatí 6 milionu dolarů. Za to, že je mohou sledovat v přirozeném prostředí. „Nesnažíme se o to odhadnout jakousi vnitřní hodnotu života velryb, spíše poukázat na to, v jaké škále tržních služeb znamenají velryby přínos,“ říká Connel Fullenkamp, ekonom z Dukeho univerzity.
Důsledná ochrana velryb nechrání jen velryby a přínosy jejich existence jdou daleko za hranu výnosů cestovního ruchu. Kdyby vymizely, ztrátu by pocítili všichni.
reklama