Kolik stojí velryby? Brazilci si je cení na miliardy dolarů
Každou zimu se velryby jižní a keporkaci vrací k pobřeží Brazílie, aby se pořádně vykrmily zdejším krillem a přivedli na svět mladé. Je to podívaná, která láká tisíce výletníků. A jejich potenciál přinést dolary do místní ekonomiky je značný. Podle kalkulací čtyř významných univerzitních ekonomů takový, že pro zemi jsou výraznějším přínosem velryby živé než naporcované. V součtu kolem 82 miliard dolarů.
Ohromující suma není jen vyčíslením vstupného od platících turistů. Započítána je do něj i hodnota vyplývající z vyšší ochrany území, na kterém se velryby pohybují. Na těchto lokalitách je totiž zakázán rybolov a tato plošná regenerace rybích populací pomáhá místním rybářům. Turisté se obvykle nespokojí jen s velrybami a vydají se i pod vodu. Ke zdejším korálovým útesům. Což generuje další zisky sektoru cestovního ruchu.
Velryby mají přínos i v boji proti klimatickým změnám, coby živoucí pumpy přečerpávající uhlík. Tedy, nasávají fytoplankton (s výrazným podílem uhlíku) a zbavují se jej ve formě trusu, který ukládají na mořském dně. Za svůj život tak jedna průměrná velryba deponuje kolem 33 tun CO2. Efekt jedné velryby má tedy přínos kolem 2 milionů dolarů, všech velryb v oceánech světa pak 1 bilionu.
Brazilskými vodami v sezóně proplouvá okolo 64 300 velryb a každý rok se na ně dívá kolem čtvrt milionu turistů, kteří zaplatí 6 milionu dolarů. Za to, že je mohou sledovat v přirozeném prostředí. „Nesnažíme se o to odhadnout jakousi vnitřní hodnotu života velryb, spíše poukázat na to, v jaké škále tržních služeb znamenají velryby přínos,“ říká Connel Fullenkamp, ekonom z Dukeho univerzity.
Důsledná ochrana velryb nechrání jen velryby a přínosy jejich existence jdou daleko za hranu výnosů cestovního ruchu. Kdyby vymizely, ztrátu by pocítili všichni.
reklama
Dále čtěte |
Island příští únor předloží návrh zákona zakazující komerční lov velryb
Norští rybáři ulovili za letošní sezonu 418 plejtváků malých
Video zachytilo samici keporkaka, která nejspíš truchlila nad mrtvým mládětem

Zelené střechy? Skvělý nápad. Nejsou však jednorázovou investicí
Vyprahlá krajina přinesla švýcarským archeologům nejvíce informací o římském sídle za posledních padesát let
Stradivariho housle, fresky i muzejní sbírky: Klimatické změny představují problém pro kulturní dědictví