Kolik stojí velryby? Brazilci si je cení na miliardy dolarů
Každou zimu se velryby jižní a keporkaci vrací k pobřeží Brazílie, aby se pořádně vykrmily zdejším krillem a přivedli na svět mladé. Je to podívaná, která láká tisíce výletníků. A jejich potenciál přinést dolary do místní ekonomiky je značný. Podle kalkulací čtyř významných univerzitních ekonomů takový, že pro zemi jsou výraznějším přínosem velryby živé než naporcované. V součtu kolem 82 miliard dolarů.
Ohromující suma není jen vyčíslením vstupného od platících turistů. Započítána je do něj i hodnota vyplývající z vyšší ochrany území, na kterém se velryby pohybují. Na těchto lokalitách je totiž zakázán rybolov a tato plošná regenerace rybích populací pomáhá místním rybářům. Turisté se obvykle nespokojí jen s velrybami a vydají se i pod vodu. Ke zdejším korálovým útesům. Což generuje další zisky sektoru cestovního ruchu.
Velryby mají přínos i v boji proti klimatickým změnám, coby živoucí pumpy přečerpávající uhlík. Tedy, nasávají fytoplankton (s výrazným podílem uhlíku) a zbavují se jej ve formě trusu, který ukládají na mořském dně. Za svůj život tak jedna průměrná velryba deponuje kolem 33 tun CO2. Efekt jedné velryby má tedy přínos kolem 2 milionů dolarů, všech velryb v oceánech světa pak 1 bilionu.
Brazilskými vodami v sezóně proplouvá okolo 64 300 velryb a každý rok se na ně dívá kolem čtvrt milionu turistů, kteří zaplatí 6 milionu dolarů. Za to, že je mohou sledovat v přirozeném prostředí. „Nesnažíme se o to odhadnout jakousi vnitřní hodnotu života velryb, spíše poukázat na to, v jaké škále tržních služeb znamenají velryby přínos,“ říká Connel Fullenkamp, ekonom z Dukeho univerzity.
Důsledná ochrana velryb nechrání jen velryby a přínosy jejich existence jdou daleko za hranu výnosů cestovního ruchu. Kdyby vymizely, ztrátu by pocítili všichni.
reklama
Dále čtěte |
Velryba na severu Německa stále vězí na mělčině, pomáhat jí ochranáři už nebudou
Velryba na severu Německa už potřetí uvázla na mělčině
Velrybě, jež opakovaně uvázla na mělčinách na severu SRN, se podařilo vyprostit

Klam místo síly. Malí pavouci si vyrábí své větší dvojníky, aby mohli přežít
Apalačské dilema. Když se z nechtěného odpadu stane žádaná surovina, komu bude patřit?
Kam odchází spát ropné plošiny?