https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/komunalniho-odpadu-v-cr-loni-mirne-pribylo-na-5-9-mil.tun
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Komunálního odpadu v ČR loni mírně přibylo, na skládkách skončila téměř polovina Aktualizováno

25.11.2020 12:05 | PRAHA (ČTK)
Komunálního odpadu připadlo na jednoho člověka podle úřadu průměrně 551 kilogramů ročně, zhruba o sedm kilogramů víc než v předchozím roce.
Komunálního odpadu připadlo na jednoho člověka podle úřadu průměrně 551 kilogramů ročně, zhruba o sedm kilogramů víc než v předchozím roce.
Licence | Volné dílo (public domain)
Lidé v Česku loni vyprodukovali 5,9 milionu tun komunálního odpadu, což je o 1,6 procenta víc než v roce 2018. Celková produkce odpadu mírně klesla na 37,4 milionu tun, předloni to bylo 37,8 milionu tun. Stále se však příliš ukládalo na skládky. Vyplývá to z dat ministerstva životního prostředí (MŽP).
 

Komunálního odpadu připadlo na jednoho člověka podle úřadu průměrně 551 kilogramů ročně, zhruba o sedm kilogramů víc než v předchozím roce. V případě všech druhů odpadů na jednoho obyvatele Česka pak ročně připadla produkce 3502 kilogramů.

Nejvíce, konkrétně 14 procent, všech odpadů bylo v Praze, následuje Jihomoravský a Středočeský kraj, oba s podílem 13 procent. V případě Prahy a jihu Moravy překročilo množství odpadu pět milionů tun.

V případě komunálního odpadu "vede" Středočeský kraj. S více než 800.000 tun tvořil 14 procent produkce v Česku. Další je Praha s 721.000 tun (12 procent) a Moravskoslezský kraj, kde lidé vyhodili 653.000 tun odpadků, což je o procentní bod méně. Nebezpečných odpadů bylo podle MŽP 1,8 milionu tuny, oproti roku 2018 jde o mírný pokles. Nejvíce, přes 300.000 tun, jich loni připadlo na Moravskoslezský kraj, druhý byl Středočeský kraj s 264.000 tun a třetí Jihomoravský kraj, kde loni vzniklo 177.000 tun tohoto odpadu.

"Z 37,4 milionu tun všech odpadů jich bylo 88 procent využito, z toho 84,5 procenta materiálově a 3,5 procenta energeticky," uvedlo MŽP. Na skládkách loni skončilo 9,5 procenta odpadů.

V případě komunálních odpadů bylo 41 procent využito materiálově, například k recyklaci či kompostování, a 12 procent energeticky. Podle MŽP je dobrou zprávou, že se daří zvyšovat využití vytříděných materiálů z komunálního odpadu, objem komunálního odpadu, který putuje na skládky, však stagnuje.

V případě komunálních odpadů bylo 41 procent využito materiálově, například k recyklaci či kompostování, a 12 procent energeticky. Podle MŽP je dobrou zprávou, že se daří zvyšovat využití vytříděných materiálů z komunálního odpadu, objem komunálního odpadu, který putuje na skládky, však stagnuje.

"Na skládkách loni skončilo opět 46 procent komunálních odpadů, tedy stejný poměr jako v roce 2018, přestože mírně vzrostlo množství komunálního odpadu. Klesá i množství biologicky rozložitelného odpadu, který končí na skládkách, meziročně o více než šest procent. Přesto je množství odpadu, který končí na skládkách, stále neúměrně vysoké," uvedl ředitel odboru odpadů MŽP Jan Maršák. Průměrná úroveň skládkování v rámci Evropské unie v roce 2018 byla 24 procent.

Právě míru skládkování by měl omezit nový zákon o odpadech, který zvyšuje poplatky za ukládání na skládky a od roku 2030 zakazuje skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů.

Senát v listopadu posunul přes nesouhlas ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) účinnost nového odpadového zákona z ledna 2021 o rok. Spolu s dalšími pozměňovacími návrhy změnu termínu posoudí Sněmovna. Podle členů horní komory nejsou dostatečně připraveny prováděcí předpisy, což by mohlo způsobit chaos v nakládání s odpady po Novém roce.

Expert na odpady Ivo Kropáček ohledně množství komunálních odpadů řekl, že je třeba klást větší důraz na prevenci. Podle Kropáčka, který působí v Hnutí Duha, je v Česku také stále nízká míra recyklace těchto odpadů. "EU požaduje, aby členské země v roce 2025 recyklovaly, a skutečně recyklovaly, ne materiálově využívaly, 55 procent všech komunálních odpadů. Ta čísla jsou za loňský rok 41 procent materiálového využití a ta recyklace je ještě nižší," uvedl Kropáček s tím, že Česko tak má před sebou ještě velký kus cesty. Skutečná recyklace se podle něj "v podstatě ani neeviduje".

Jako další potíž uvedl Ivo Kropáček právě skládkování. Míní, že MŽP v této oblasti mělo dělat víc. Kropáček poznamenal, že skládková směrnice EU z roku 1999 říká, že členské státy mají zajistit, aby skládkování probíhalo až po úpravě odpadu a to se v ČR "evidentně" neděje. Ekolog dodal, že na skládkách se odpad rozkládá za vzniku skleníkového plynu - metanu, což je podle jeho slov největší zatížení životního prostředí ze strany odpadového hospodářství.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VH

Vladimír Hošek

25.11.2020 17:06
.... množství odpadu, který končí na skládkách, stále neúměrně vysoké," uvedl ředitel odboru odpadů MŽP Jan Maršák. Průměrná úroveň skládkování v rámci Evropské unie v roce 2018 byla 24 procent.

Pokud v Česku nebude, tak hustá síť spaloven komunálního odpadu jako v Rakousku a Německu, tak se snížení množství skládkovaného odpadu v ČR nezmění.
Pokusy o zajištění snížení procenta skládkování materiálovým využitím je pouze sněním sociálních inženýrů. A nejúsměvnější je, pokus těchto snílků napsat do zákona o odpadech nějaký termín, že se k tomuto datu zakáže skládkování. Tito snílkové si myslí, že občané, potažmo obce se zblázní a všechen odpad materiálově využijí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.11.2020 18:03 Reaguje na Vladimír Hošek
Problém spaloven je v tom, že ač mají špičkové technologie, tak
se vždy najde třeba Arnika a bude proti ní bojovat. Lidé v okolí
budou masírováni tak dlouho, až budou proti spalovně bojovat i u
voleb a volit ty odpůrce. Je jasné, že někde toho černého Petra
dostanou, tak jako je to u JE a nebo úložišť jaderného odpadu.
Do "nikam" to nelze umístit a bude záležet na zainteresování
lidí v okolí. Já bych navrhoval vytápění slevněným teplem ze
spalovny, levnější elektřinu, pokud ji bude taky vyrábět a taky
likvidací odpadů grátis. Pak se o umístění spalovny lidé možná
i poperou a druzí jim budou závidět. Bohužel k tomuto se zatím
nikdo nemíní odhodlat a bez podobných odpustků se lidem není co
divit, že to ve svém okolí nechtějí. Ještě bych tu spalovnu
spojil s velkou třídírnou odpadů obsluhovanou třeba vězni, kteří
se tak nebudou nudit v celách a budou vydělávat na úhradu pobytu
a škod způsobených poškozeným. Hlavním problémem je ale pořád
nárůst potenciálního odpadu a to i toho nebezpečného. Tady se
důsledně neřeší zátěž zboží po jeho dosloužení. Od nábytku, až
po celé budovy je vše plné plastů, pojidel a přímo nebezpečných
látek. I u stavebních materiálů by měly být předem započteny i náklady na likvidaci. Když vidím ty kvanta polystyrénu na všech zateplených budovách, tak si říkám kam pak s takovou bouračkou?
To nebude pouze hlína z cihel, beton, železo a dřevo. To jsou pojiva, plasty, nátěry a jiné produkty chemie. To skončí zajisté taky pouze na skládce a bude záležet, jaký status se skládce přidělí. Každopádně už by to neměla být pouze skládka stavební
sutě, ale normální skládka. Bez skládek to prostě nikdy nebude!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist