Komunálního odpadu v ČR loni mírně přibylo, na skládkách skončila téměř polovina Aktualizováno

Komunálního odpadu připadlo na jednoho člověka podle úřadu průměrně 551 kilogramů ročně, zhruba o sedm kilogramů víc než v předchozím roce. V případě všech druhů odpadů na jednoho obyvatele Česka pak ročně připadla produkce 3502 kilogramů.
Nejvíce, konkrétně 14 procent, všech odpadů bylo v Praze, následuje Jihomoravský a Středočeský kraj, oba s podílem 13 procent. V případě Prahy a jihu Moravy překročilo množství odpadu pět milionů tun.
V případě komunálního odpadu "vede" Středočeský kraj. S více než 800.000 tun tvořil 14 procent produkce v Česku. Další je Praha s 721.000 tun (12 procent) a Moravskoslezský kraj, kde lidé vyhodili 653.000 tun odpadků, což je o procentní bod méně. Nebezpečných odpadů bylo podle MŽP 1,8 milionu tuny, oproti roku 2018 jde o mírný pokles. Nejvíce, přes 300.000 tun, jich loni připadlo na Moravskoslezský kraj, druhý byl Středočeský kraj s 264.000 tun a třetí Jihomoravský kraj, kde loni vzniklo 177.000 tun tohoto odpadu.
"Z 37,4 milionu tun všech odpadů jich bylo 88 procent využito, z toho 84,5 procenta materiálově a 3,5 procenta energeticky," uvedlo MŽP. Na skládkách loni skončilo 9,5 procenta odpadů.
V případě komunálních odpadů bylo 41 procent využito materiálově, například k recyklaci či kompostování, a 12 procent energeticky. Podle MŽP je dobrou zprávou, že se daří zvyšovat využití vytříděných materiálů z komunálního odpadu, objem komunálního odpadu, který putuje na skládky, však stagnuje.
V případě komunálních odpadů bylo 41 procent využito materiálově, například k recyklaci či kompostování, a 12 procent energeticky. Podle MŽP je dobrou zprávou, že se daří zvyšovat využití vytříděných materiálů z komunálního odpadu, objem komunálního odpadu, který putuje na skládky, však stagnuje.
"Na skládkách loni skončilo opět 46 procent komunálních odpadů, tedy stejný poměr jako v roce 2018, přestože mírně vzrostlo množství komunálního odpadu. Klesá i množství biologicky rozložitelného odpadu, který končí na skládkách, meziročně o více než šest procent. Přesto je množství odpadu, který končí na skládkách, stále neúměrně vysoké," uvedl ředitel odboru odpadů MŽP Jan Maršák. Průměrná úroveň skládkování v rámci Evropské unie v roce 2018 byla 24 procent.
Právě míru skládkování by měl omezit nový zákon o odpadech, který zvyšuje poplatky za ukládání na skládky a od roku 2030 zakazuje skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů.
Senát v listopadu posunul přes nesouhlas ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) účinnost nového odpadového zákona z ledna 2021 o rok. Spolu s dalšími pozměňovacími návrhy změnu termínu posoudí Sněmovna. Podle členů horní komory nejsou dostatečně připraveny prováděcí předpisy, což by mohlo způsobit chaos v nakládání s odpady po Novém roce.
Expert na odpady Ivo Kropáček ohledně množství komunálních odpadů řekl, že je třeba klást větší důraz na prevenci. Podle Kropáčka, který působí v Hnutí Duha, je v Česku také stále nízká míra recyklace těchto odpadů. "EU požaduje, aby členské země v roce 2025 recyklovaly, a skutečně recyklovaly, ne materiálově využívaly, 55 procent všech komunálních odpadů. Ta čísla jsou za loňský rok 41 procent materiálového využití a ta recyklace je ještě nižší," uvedl Kropáček s tím, že Česko tak má před sebou ještě velký kus cesty. Skutečná recyklace se podle něj "v podstatě ani neeviduje".
Jako další potíž uvedl Ivo Kropáček právě skládkování. Míní, že MŽP v této oblasti mělo dělat víc. Kropáček poznamenal, že skládková směrnice EU z roku 1999 říká, že členské státy mají zajistit, aby skládkování probíhalo až po úpravě odpadu a to se v ČR "evidentně" neděje. Ekolog dodal, že na skládkách se odpad rozkládá za vzniku skleníkového plynu - metanu, což je podle jeho slov největší zatížení životního prostředí ze strany odpadového hospodářství.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (2)
Vladimír Hošek
25.11.2020 17:06Pokud v Česku nebude, tak hustá síť spaloven komunálního odpadu jako v Rakousku a Německu, tak se snížení množství skládkovaného odpadu v ČR nezmění.
Pokusy o zajištění snížení procenta skládkování materiálovým využitím je pouze sněním sociálních inženýrů. A nejúsměvnější je, pokus těchto snílků napsat do zákona o odpadech nějaký termín, že se k tomuto datu zakáže skládkování. Tito snílkové si myslí, že občané, potažmo obce se zblázní a všechen odpad materiálově využijí.
Břetislav Machaček
25.11.2020 18:03 Reaguje na Vladimír Hošekse vždy najde třeba Arnika a bude proti ní bojovat. Lidé v okolí
budou masírováni tak dlouho, až budou proti spalovně bojovat i u
voleb a volit ty odpůrce. Je jasné, že někde toho černého Petra
dostanou, tak jako je to u JE a nebo úložišť jaderného odpadu.
Do "nikam" to nelze umístit a bude záležet na zainteresování
lidí v okolí. Já bych navrhoval vytápění slevněným teplem ze
spalovny, levnější elektřinu, pokud ji bude taky vyrábět a taky
likvidací odpadů grátis. Pak se o umístění spalovny lidé možná
i poperou a druzí jim budou závidět. Bohužel k tomuto se zatím
nikdo nemíní odhodlat a bez podobných odpustků se lidem není co
divit, že to ve svém okolí nechtějí. Ještě bych tu spalovnu
spojil s velkou třídírnou odpadů obsluhovanou třeba vězni, kteří
se tak nebudou nudit v celách a budou vydělávat na úhradu pobytu
a škod způsobených poškozeným. Hlavním problémem je ale pořád
nárůst potenciálního odpadu a to i toho nebezpečného. Tady se
důsledně neřeší zátěž zboží po jeho dosloužení. Od nábytku, až
po celé budovy je vše plné plastů, pojidel a přímo nebezpečných
látek. I u stavebních materiálů by měly být předem započteny i náklady na likvidaci. Když vidím ty kvanta polystyrénu na všech zateplených budovách, tak si říkám kam pak s takovou bouračkou?
To nebude pouze hlína z cihel, beton, železo a dřevo. To jsou pojiva, plasty, nátěry a jiné produkty chemie. To skončí zajisté taky pouze na skládce a bude záležet, jaký status se skládce přidělí. Každopádně už by to neměla být pouze skládka stavební
sutě, ale normální skládka. Bez skládek to prostě nikdy nebude!