Koncentrace CO2 v atmosféře dosáhla nejvyšší úrovně za 4 miliony let
19.6.2021 11:29 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Atmosférická observatoř NOAA Mauna Loa je umístěna vysoko na vrcholu největší havajské hory, aby bylo možné odebírat vzorky dobře promíchaného vzduchu bez místního znečištění.
Foto | Susan Cobb / NOAA Global Monitoring Laboratory
Rekordní úroveň oxidu uhličitého v atmosféře byla zaznamenána v květnu, konkrétně 419,13 PPM (parts per million - částic z milionu). Jedná se o nejvyšší zaznamenaný údaj od doby, kdy se před šedesáti lety začala úroveň CO2 v atmosféře měřit. Vědci zároveň dodávají, že podobně vysoká úroveň CO2 v atmosféře byla zhruba před 4,1 - 4,5 miliony lety, tedy v době pliocénu. Tehdy byla naše planeta asi o 2-3 °C teplejší než v době předindustriální éry a póly byly pokryty lesy.
Zdroj | NOAA Global Monitoring Laboratory
“Do atmosféry ročně lidstvo vypouští zhruba 40 miliard tun CO2. Pokud chceme zabránit katastrofální klimatické změně, musí se naší nejvyšší prioritou stát právě snížení CO2. A to co nejdříve a na co nejnižší úroveň,” komentuje klimatolog Pieter Tans z NOAA.
K velmi podobným výsledkům měření dospělo také výzkumné centrum Scripps Institution of Oceanography - v květnu naměřilo 418.92 PPM oxidu uhličitého v atmosféře.
“Během posledních deseti let jsme zaznamenali nejrychlejší nárůst CO2 v atmosféře za celou historii lidstva. Nejde jen o to, že koncentrace CO2 jsou obecně vysoké, ale také že velmi rychle rostou. A my s tím opravdu musíme začít něco dělat,” uzavírá geochemik Ralph Keeling ze Scripps Institution of Oceanography.
reklama
Dále čtěte |
Systém evropského uhlíkového vyrovnání budou v ČR spravovat MŽP a celníci
Klimaticko-energetický plán je vrcholem alibismu, míní Havlíček (ANO)
Svazy: Klimaticko-energetickému plánu chybí analýza dopadů. Cíle jsou nízké
Další články autora |
Tuleni jsou schopni napodobovat zvuky okolí včetně lidské řeči
Vědci odhalili, proč psi naklánějí hlavu ke straně
Nový nanogenerátor imituje pohyb řas a umí vytvářet obnovitelnou energii i při umístění na dně mořeOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
va
vaber
19.6.2021 08:56o přesných znalostech koncentrace CO2 jsou silné pochybnosti a věta
,,Tehdy byla naše planeta asi o 2-3 °C teplejší než v době předindustriální éry a póly byly pokryty lesy. ,,
O Antarktidě se sice říká ,že tam je uhlí ,ale to vzniklo v dobách kdy byla zcela jinde ,díky pohybu kontinentů ,
o Arktidě není známo ,že by tam byla pevnina a není vyloučeno ,že i pohyb osy rotace Země nebyl takový jak se vypráví
ale odborníci musí ve svých prohlášeních vypadat před laiky sebejistě,
vždyť my dobře neznáme ani historii lidstva ,
Odpovědět
,,Tehdy byla naše planeta asi o 2-3 °C teplejší než v době předindustriální éry a póly byly pokryty lesy. ,,
O Antarktidě se sice říká ,že tam je uhlí ,ale to vzniklo v dobách kdy byla zcela jinde ,díky pohybu kontinentů ,
o Arktidě není známo ,že by tam byla pevnina a není vyloučeno ,že i pohyb osy rotace Země nebyl takový jak se vypráví
ale odborníci musí ve svých prohlášeních vypadat před laiky sebejistě,
vždyť my dobře neznáme ani historii lidstva ,
RV
Richard Vacek
19.6.2021 08:58Před 4 mil. let tedy byla koncentrace CO2 vyšší. A koho zajímá, jak to bylo ještě dříve, tak v odkaze je graf jak CO2 tak globální teploty za posledních 600 mil. let. Je vidět, že žijeme v éře výjimečně chladné s výjimečně nízkou koncentrací CO2. I když současný trend naznačuje, že se snad vracíme k běžnějším hodnotám:
https://www.quora.com/When-in-Earths-history-was-CO2-last-as-high-as-415-ppm
Odpovědět
https://www.quora.com/When-in-Earths-history-was-CO2-last-as-high-as-415-ppm
DN
Daniel Nývlt
19.6.2021 10:04 Reaguje na Richard VacekAno, máte pravdu. Buďme rádi, že žijeme v chladném odbobí dlouhodobého vývoje planety Země! Jinak bychom zde jako teplokrevní savci žít nemohli! Na hranici spodní a svrchní křídy před 100 milióny lety byly koncentrace skleníkových plynů mnohonásobně vyšší, než dnes. Byla ale také o 15-18 °C vyšší globální teplota na povrchu této planety, proto se tak dařilo chladnokrevným dinosaurům a teplokrevní savci dorůstali maximálně pulmetrových rozměrů, protože by větší tělesné schránky jen těžko uchladili. Znamenalo to, že tři čtvrtiny souše nebyly pro savce obyvatelné - představte si, že by v Evropě byla průměrná roční teplota 25-30 °C, znamenalo by to mimo jiné, že letní maxima by přesahovala 55 °C a v tom savci opravdu žít nemohou... Buďme rádi, že žijeme v chladném období s ohledem na dlouhodobý vývoj klimatu planety Země a neničme si prostředí optimální k životu pro nás a pro druhy organismů, které tak dobře ze svého okolí známe!
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
19.6.2021 14:42 Reaguje na Daniel NývltTo ste písal Vy? https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2012/cislo-7/geologicke-vyzkumy-ceske-geologicke-sluzby-antarktide.html
V kvartéru dominovala chladná období. Na hranici pliocénu a pleistocénu mizí většina druhů a přežívají pouze ty lépe přizpůsobené chladnějšímu prostředí. Glaciály se prodlužovaly a během posledního milionu let již trvaly nejčastěji 100 tisíc let. Díky poklesu hladiny světových oceánů o více než 100 m během glaciálů se obnažil kontinentální šelf, a rozsah zalednění Antarktidy tak byl mnohem větší než dnes. Navíc se zvýšila tloušťka ledovcové čapky ostrova na 300 m (v interglaciálech) až 500 m (v glaciálech).
Odpovědět
V kvartéru dominovala chladná období. Na hranici pliocénu a pleistocénu mizí většina druhů a přežívají pouze ty lépe přizpůsobené chladnějšímu prostředí. Glaciály se prodlužovaly a během posledního milionu let již trvaly nejčastěji 100 tisíc let. Díky poklesu hladiny světových oceánů o více než 100 m během glaciálů se obnažil kontinentální šelf, a rozsah zalednění Antarktidy tak byl mnohem větší než dnes. Navíc se zvýšila tloušťka ledovcové čapky ostrova na 300 m (v interglaciálech) až 500 m (v glaciálech).
RV
Richard Vacek
19.6.2021 15:18 Reaguje na Daniel NývltAle kdepak. V teplých obdobých, kdy bylo podstatně víc energie v atmosféře, byly tomu odpovídající podstatně vyšší větry. Současně s vyšším odparem byla mnohem větší oblačnost. To vše vedlo k tomu, že se stíraly teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, pólem a rovníkem, pobřežím a vnitrozemím, létem a zimou. Prostě blížilo se to skleníku s konstantní globální teplotou 20 st. C. A ne jako dnes, kdy je u nás během 24 hodin klidně rozdíl 20 st.C.
Odpovědět
KT
PH
Pavel Hanzl
3.7.2021 09:56 Reaguje na Daniel NývltPřesně tak, dost lidem nějak nedochází, že náš současný ekosystém se vyvinul za milióny let právě pro současné koncentrace CO2 a teplot. A to jsme dnes na jejich maximu.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.7.2021 10:00 Reaguje na Richard VacekPán si asi neráčil všimnout, že v tom "normálním stavu", kdy byly teploty o 10 - 20°C vyšší než dnes, by ze současného ekosystému nepřežilo skoro nic (snad jen nižší organismy) a člověk by nemohl přežít bez skafandru.
Možná je to jen nesmyslný názor, ale já to za normální stav skutečně nepovažuji.
Odpovědět
Možná je to jen nesmyslný názor, ale já to za normální stav skutečně nepovažuji.
ss
PH
Pavel Hanzl
3.7.2021 10:03 Reaguje na smějící se bestieNa Zemi existují v některých sedimentech tzv. "datové banky", ze kterých dokáží vědci vyčíst až neskutečné informace. Říká se tomu "proxydata", a jejich přesnost se směrem do minulosti snižuje.
Odpovědět
kk
karel krasensky
19.6.2021 13:07Článek má pravdu.Matně si vzpomínám jak jsme s kolegy v období Jana Žižky z Trocnova měření provaděli a už tehdy se objevovaly zvýšené hodnoty.Bohužel víc konkretního vám nemohu napsát.Už je to dávno a pamět mi neslouží jako dřív
Odpovědět
kk
karel krasensky
19.6.2021 13:21 Reaguje na karel krasenskyJeště dodám.Opakovaně jsme husity a jejích vudce peticemi,které podepsal i císař Zikmund vyzyvali,aby zanechali vypalování hradu a tvrzi,že jde o neekologickou činnost hrubě poškozující klíma a ovzduší.Bohužel bezuspěšně
Odpovědět
TK
Tomáš Kvítek
19.6.2021 15:244 miliony let a nejvyšší koncentrace mě moc nevzrušují. Spíše ten tvar křivky. Daty by se pravděpodobně dala proložit kvadratická funkce a koeficient determinace (R kvadrát) by mohl být ca 99.0%. To ukazuje na silnou závislost na nějakém faktoru. Data zde prezentována jsou od roku 1960 do 2020. Pokud by byl zjištěn podobný koeficient determinace a stejné proložení i na datech předindustriálnich pak je klimatická změna zaviněná člověkem kde? Nemaje data nebude spekulovat. Ale myslím si svý.
Odpovědět
va
vaber
20.6.2021 08:34 Reaguje na Tomáš Kvítekmy se pohybujeme na na časovém období 200let nebo méně a chceme porovnávat s časovým obdobím miliony nebo desítky milionů let, v takovém časovém úseku je 200let naprosto neměřitelné a nezjistitelné,
všechny odhady množství CO2 jsou jen vykonstruovány z nějakých zjištění,
i zdánlivě přesné měření v bublinách ledovců nemusí bý pravda a jejich časové datování podobně ,
nikdo neví jak se složení plynu v bublině změnilo co uniklo co přibylo , kolik vrstev ledovce zmizelo ,kolik se jich nevytvořilo
a potom se udělají dvě křivky ,teplota planety (mohli bychom diskutovat jak se určuje teplota planety dnes i v historii) a koncentrace CO2 ,vše v závislosti na čase (můžeme tam plácnout jakékoliv časové měřítko ,stovky ,tisíce, miliony let )
křivy na sebe napasujeme ,to se vždy povede protože obě křivky nejsou měření, ale konstrukce a máme Nobelovu cenu
Odpovědět
všechny odhady množství CO2 jsou jen vykonstruovány z nějakých zjištění,
i zdánlivě přesné měření v bublinách ledovců nemusí bý pravda a jejich časové datování podobně ,
nikdo neví jak se složení plynu v bublině změnilo co uniklo co přibylo , kolik vrstev ledovce zmizelo ,kolik se jich nevytvořilo
a potom se udělají dvě křivky ,teplota planety (mohli bychom diskutovat jak se určuje teplota planety dnes i v historii) a koncentrace CO2 ,vše v závislosti na čase (můžeme tam plácnout jakékoliv časové měřítko ,stovky ,tisíce, miliony let )
křivy na sebe napasujeme ,to se vždy povede protože obě křivky nejsou měření, ale konstrukce a máme Nobelovu cenu
JS
Jiří Svoboda
23.6.2021 20:17 Reaguje na Tomáš KvítekJá vám ten faktor prozradím: Emise CO2 spalováním fosilních paliv.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.7.2021 10:31 Reaguje na Tomáš KvítekTakový koeficient determinace (jen odhaduji co to znamená) se v předindustriálním období najít postě nedá. Jen proto, že tam není.
Prostě ta příčina je stokrát dokázaná a ověřená více způsoby (třeba rozborem radioaktivního izotopu fosilního uhlíku ve vzduchu). Je jím těch 40 miliard tun CO2 ROČNĚ emitovaných spalováním fosilního uhlíku do atmosféry.
Ten ďábel je ukryt ve slově KAŽDOROČNĚ. Jen v roce 2020 ten přírůstek dělal asi 2,59 ppm.
Souačsných 412 ppm CO2 odpovídá daleko vyšší teplotě, brzdí nás akumulační hmota oceánů, které se oteplují pomaleji. Jenže pořád.
Odpovědět
Prostě ta příčina je stokrát dokázaná a ověřená více způsoby (třeba rozborem radioaktivního izotopu fosilního uhlíku ve vzduchu). Je jím těch 40 miliard tun CO2 ROČNĚ emitovaných spalováním fosilního uhlíku do atmosféry.
Ten ďábel je ukryt ve slově KAŽDOROČNĚ. Jen v roce 2020 ten přírůstek dělal asi 2,59 ppm.
Souačsných 412 ppm CO2 odpovídá daleko vyšší teplotě, brzdí nás akumulační hmota oceánů, které se oteplují pomaleji. Jenže pořád.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
19.6.2021 17:18Všichni pořád opakují stejnou mantru a nechtějí říct naplno to, co je z výsledků všech měření zjevné. Množství CO2 roste hlavně díky rostoucí populaci. Pokud by se podařilo nastartovat pačný trend, tedy pokles populace, produkovalo by se nejen méně odpadů, ale i méně CO2. Vzorem by mohla být třeba politika jednoho dítěte, kterou jednu dobu uplatňovala Čína.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.7.2021 10:34 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaOmyl. Populace sama o sobě žádný fosilní CO2 neprodukuje, jede na uhlíku oběhovém a tak je úplně fuk, kolk lidí na Zemi žije.
Pokud ovšem každý obyvatel jede na nějakém motorovém stroji na benzín, je to něco jiného.
Odpovědět
Pokud ovšem každý obyvatel jede na nějakém motorovém stroji na benzín, je to něco jiného.
Miroslav Vinkler
20.6.2021 08:57Další z rádoby zelených proklamací. A stejně jako ostatní zaměňuje příčinu s následkem.
Dokud se neomezí růst populace a také její čím dál vyšší potřeba materiálních statků a energií , nemáme se o čem bavit.
Namátkou - naši prarodiče měli pouze jízdní kolo , o autě si mohli nechat zdát . Dnes není problém ,aby rodina měla auta dvě.
Teplota obytných prostorů - 19C se považovalo za normální teplotu, dnes pokud není 23C tak je zima. /zde bych připomněl, že rozdíl 1C teploty = 6% na nákladech za energie/. O masové turistice se raději bavit nebudu, atd.
Politické elity se rozhodly, že zafixování koncentrace CO2 přinese lidstvu blahobyt a že se k němu tzv. proinvestujeme "zeleným údělem." Pak bude dobře.
Všechno špatně , doslova tragický omyl, který skutečné problémy nejenže neřeší, ale naopak výrazně zhoršuje. Primitivní materialismus na kvadrát.
Tito idioti absolutně nechápou, že planeta Země není nějaký statek na pronájem, kde si mohu dělat co chci . A už vůbec nevidí, že místo člověka je dáno pouze a jenom interakcí mezi všemi ekosystémy a vzájemnými vazbami mezi nimi, které naopak těžce poškodilo a hodlá poškozovat ještě více.
Přesto jsem optimista - přijde něco, proti čemu kovid byla nevinná dětská říkanka a celou společnost to drsně a bolestivě srovná.
Odpovědět
Dokud se neomezí růst populace a také její čím dál vyšší potřeba materiálních statků a energií , nemáme se o čem bavit.
Namátkou - naši prarodiče měli pouze jízdní kolo , o autě si mohli nechat zdát . Dnes není problém ,aby rodina měla auta dvě.
Teplota obytných prostorů - 19C se považovalo za normální teplotu, dnes pokud není 23C tak je zima. /zde bych připomněl, že rozdíl 1C teploty = 6% na nákladech za energie/. O masové turistice se raději bavit nebudu, atd.
Politické elity se rozhodly, že zafixování koncentrace CO2 přinese lidstvu blahobyt a že se k němu tzv. proinvestujeme "zeleným údělem." Pak bude dobře.
Všechno špatně , doslova tragický omyl, který skutečné problémy nejenže neřeší, ale naopak výrazně zhoršuje. Primitivní materialismus na kvadrát.
Tito idioti absolutně nechápou, že planeta Země není nějaký statek na pronájem, kde si mohu dělat co chci . A už vůbec nevidí, že místo člověka je dáno pouze a jenom interakcí mezi všemi ekosystémy a vzájemnými vazbami mezi nimi, které naopak těžce poškodilo a hodlá poškozovat ještě více.
Přesto jsem optimista - přijde něco, proti čemu kovid byla nevinná dětská říkanka a celou společnost to drsně a bolestivě srovná.
BM
Břetislav Machaček
20.6.2021 19:44 Reaguje na Miroslav VinklerNa ten poslední odstavec je slušně zaděláno i tím kovidem, který
ještě s mutacemi neřekl poslední slovo. Je vidět, že má ještě
velký potenciál mutovat a globalizovanému světu ukázat jeho
zranitelnost. Všichni se už zase tetelí radostí cestovat a něco
sobě a sousedům dovézt (novou mutaci). Mám obavu, že podzim
a zima bude zase stejná jako loni, ne-li horší, protože lidé
ztratí víru v očkování a všemožná omezení. Zjistí, že je to
pouze loterie, ve které přežijí šťastnější a zbytek prohraje.
Určitou naději budou mít ti, co nehrají vůbec( izolují se od
zbytku světa), ale ani oni se nemohou izolovat navěky a tak si
občas vsadí a uvidí, zda vyhrají, nebo prohrají. Doufám, že se
mýlím a nebude to tak katastrofální.
Odpovědět
ještě s mutacemi neřekl poslední slovo. Je vidět, že má ještě
velký potenciál mutovat a globalizovanému světu ukázat jeho
zranitelnost. Všichni se už zase tetelí radostí cestovat a něco
sobě a sousedům dovézt (novou mutaci). Mám obavu, že podzim
a zima bude zase stejná jako loni, ne-li horší, protože lidé
ztratí víru v očkování a všemožná omezení. Zjistí, že je to
pouze loterie, ve které přežijí šťastnější a zbytek prohraje.
Určitou naději budou mít ti, co nehrají vůbec( izolují se od
zbytku světa), ale ani oni se nemohou izolovat navěky a tak si
občas vsadí a uvidí, zda vyhrají, nebo prohrají. Doufám, že se
mýlím a nebude to tak katastrofální.
PH
Pavel Hanzl
3.7.2021 10:06 Reaguje na Břetislav MachačekProto, že vy se mýlíte vždycky, tak jsem klidný.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.7.2021 10:08 Reaguje na Miroslav VinklerZajímavé je, že vy článek, ve kterém je jen několik tvrdých dat stokrát ověřených, považujete za "rádoby zelenou proklamaci".
Potom i zbytek příspěvku má výpovědní hodnotu nula.
Odpovědět
Potom i zbytek příspěvku má výpovědní hodnotu nula.
MP
Miloslav Pecka
10.7.2023 08:45 Reaguje na Pavel HanzlMohl byste nám vyjmenovat ona "tvrdá data", stokrát ověřená, která jsou v článku uvedena? Já tam žádná taková nenašel. Jen tradiční dohady a manipulace.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
20.6.2021 12:44https://www.tyzden.sk/casopis/6928/klimaticke-lamento/
Asi najkompexnejší pohľad na danú problematiku z hľadiska dávnej minulosti.
"Čím „hlbšie“ ideme v geologickom zázname, tým sú získané údaje menej citlivé na krátkodobé variácie a reagujú viac na globálne zmeny. Sedimenty z mladšieho kvartéru (štvrtohôr) sú dobre zachované aj na našom území a ich štúdium umožňuje interpretovať aj pomerne jemné variácie v zmenách klímy. Na ich základe boli definované takzvané glaciály (spomínané doby ľadové) a interglaciály (doby medziľadové), menšie variácie v rámci týchto epoch sú nazvané štadiály a interštadiály. Krivka charakterizujúca zmeny teploty počas kvartéru je zložená zo základnej oscilácie medzi glaciálmi a interglaciálmi, na ktoré sú naložené variácie štadiálov a interštadiálov. Detailným štúdiom veľkého množstva profilov boli identifikované ďalšie naložené zmeny v relatívne krátkych časových intervaloch. Superpozíciou oscilácií rôznych rádov vzniká veľmi komplikovaná krivka, ktorá prakticky neumožňuje realistickú predikciu ďalšieho vývoja jej extrapoláciou. Tomu zodpovedá aj veľmi premenlivý sklon čiary, ktorá má dokumentovať nárast očakávaných teplôt v budúcnosti (takzvaná „hokejka“ Michaela Manna) a ktorá je prezentovaná materiálmi IPCC. Jej sklon sa odvíja veľmi pravdepodobne od viac či menej katastrofických nálad autora konkrétneho dokumentu alebo interpretácie."
Odpovědět
Asi najkompexnejší pohľad na danú problematiku z hľadiska dávnej minulosti.
"Čím „hlbšie“ ideme v geologickom zázname, tým sú získané údaje menej citlivé na krátkodobé variácie a reagujú viac na globálne zmeny. Sedimenty z mladšieho kvartéru (štvrtohôr) sú dobre zachované aj na našom území a ich štúdium umožňuje interpretovať aj pomerne jemné variácie v zmenách klímy. Na ich základe boli definované takzvané glaciály (spomínané doby ľadové) a interglaciály (doby medziľadové), menšie variácie v rámci týchto epoch sú nazvané štadiály a interštadiály. Krivka charakterizujúca zmeny teploty počas kvartéru je zložená zo základnej oscilácie medzi glaciálmi a interglaciálmi, na ktoré sú naložené variácie štadiálov a interštadiálov. Detailným štúdiom veľkého množstva profilov boli identifikované ďalšie naložené zmeny v relatívne krátkych časových intervaloch. Superpozíciou oscilácií rôznych rádov vzniká veľmi komplikovaná krivka, ktorá prakticky neumožňuje realistickú predikciu ďalšieho vývoja jej extrapoláciou. Tomu zodpovedá aj veľmi premenlivý sklon čiary, ktorá má dokumentovať nárast očakávaných teplôt v budúcnosti (takzvaná „hokejka“ Michaela Manna) a ktorá je prezentovaná materiálmi IPCC. Jej sklon sa odvíja veľmi pravdepodobne od viac či menej katastrofických nálad autora konkrétneho dokumentu alebo interpretácie."
PE
Petr Eliáš
20.6.2021 22:20 Reaguje na Vladimir MertanA těch zdrojů, které ten škvár cituje... Hlavně do článku (starého 11 let) zamotat klimatickou doktrinu, katastrofickou náladu, zatajování důkazů, politickou korektnost a nějaké další kraviny (jo a ještě to nejdůležitější -- nezapomenout nakonec napsat, že autoři jsou geologové, aby to vypadalo vědecky). :D :D :D Ale chápu, jste už zoufalý že vám ty kraviny nikdo nežere, tak zkoušíte co můžete. ;)
Odpovědět
va
vaber
21.6.2021 12:11 Reaguje na Vladimir Mertankdysi jsme jednomu pivaři, který se chlubil že pozná každé pivo dali ochutnat několik piv a on nepoznal nic,
přinesl bych odborníkům usazeniny o kterých by nic nevěděli a čekal jak určí klima - byly by to dnešní usazeniny, to bych jim však řekl až po prozkoumání ,
podobně i stáří usazenin ,jasné je spodní jsou staré, nahoře mladší ,ale když přinesu usazeninu v pytli jak určí stáří,usazeniny nejen přibývaly ale také mohly ubývat,
nechci zlehčovat práci, jen si dávám otázky ,
možná by se to dalo také interpretovat takto , zjistily se glaciály a interglaciály , někdy to však nefunguje a tak jsme tam šoupli štadiály a interštadiály,
vždyť my ani nevíme kde jsme s teplotami a klimatem dnes, nebo jinak řítíme se do zkázy nebo je vše v nejlepší pohodě
Odpovědět
přinesl bych odborníkům usazeniny o kterých by nic nevěděli a čekal jak určí klima - byly by to dnešní usazeniny, to bych jim však řekl až po prozkoumání ,
podobně i stáří usazenin ,jasné je spodní jsou staré, nahoře mladší ,ale když přinesu usazeninu v pytli jak určí stáří,usazeniny nejen přibývaly ale také mohly ubývat,
nechci zlehčovat práci, jen si dávám otázky ,
možná by se to dalo také interpretovat takto , zjistily se glaciály a interglaciály , někdy to však nefunguje a tak jsme tam šoupli štadiály a interštadiály,
vždyť my ani nevíme kde jsme s teplotami a klimatem dnes, nebo jinak řítíme se do zkázy nebo je vše v nejlepší pohodě
PH
Pavel Hanzl
3.7.2021 10:21 Reaguje na vaberPivařovy názory nejsou žádná vědní disciplína.
Pokud byste odborníkovi dal vzorky v pytli, tak samozřejmě taky nepozná nic. Ten výzkum a přesnost proxydat je právě v tom, že se posuzuje vše v maximálně širokém kontextu.
Jak jsme na tom dnes s teplotami se ví zcela přesně, byl už dost dávno vynalezen teploměr.
Odpovědět
Pokud byste odborníkovi dal vzorky v pytli, tak samozřejmě taky nepozná nic. Ten výzkum a přesnost proxydat je právě v tom, že se posuzuje vše v maximálně širokém kontextu.
Jak jsme na tom dnes s teplotami se ví zcela přesně, byl už dost dávno vynalezen teploměr.
PH
Pavel Hanzl
3.7.2021 10:15 Reaguje na Vladimir MertanTa velmi komplikovaná křivka je složitá v tom, že se do jednoho grafu na list A4 nakreslí několik set tisíc, až miliónů let.
Pokud nakreslíte jen nějaký rozumově uchopitelný časový úsek, (třeba od konce poslední doby letové, tj. cca 12 tisíc let), tak vám to vyjde zcela jednoduše hlavně velmi názorně.
Třeba v tomhle článku:
https://www.czechsight.cz/co-vime-o-zmene-klimatu-zadna-alternativni-teorie-nedokaze-soucasne-otepleni-vysvetlit/?fbclid=IwAR1SAwsg7V66pKgf63_aJx8WFw463pCH51GIpE2zr4PAzKoNH9swwzwVXP4
Odpovědět
Pokud nakreslíte jen nějaký rozumově uchopitelný časový úsek, (třeba od konce poslední doby letové, tj. cca 12 tisíc let), tak vám to vyjde zcela jednoduše hlavně velmi názorně.
Třeba v tomhle článku:
https://www.czechsight.cz/co-vime-o-zmene-klimatu-zadna-alternativni-teorie-nedokaze-soucasne-otepleni-vysvetlit/?fbclid=IwAR1SAwsg7V66pKgf63_aJx8WFw463pCH51GIpE2zr4PAzKoNH9swwzwVXP4
MP
Miloslav Pecka
10.7.2023 01:57Už titulek článku: Koncentrace CO2 v atmosféře dosáhla nejvyšší úrovně za 4 miliony let, je silně zavádějící. Šroubovat data naměřená přístroji za posledních cca 60 let na data z ledovcových vrtů může jen diletant. Navíc není neznámá ani skutečnost, že příčina oteplení není v nárůstu CO2 v atmosféře, ale je to přesně naopak. Po oteplení dochází následně k uvolňování CO2, tzv. "sodovkový" efekt. Zahřejete-li sodovku na sporáku, v ní rozpuštěný CO2 se uvolní rychleji než když ji ve stejné nádobě necháte stát v chladu. Je to dáno tím, že největší zásoba CO2 se skrývá v oceánech a pravě jejich zahřátím se následně tento plyn uvolňuje do atmosféry. Bylo dobré, kdyby si autor článku něco dostudoval, než začne vůvec cokoli psát.
Odpovědět
MP
Miloslav Pecka
10.7.2023 10:42"Do atmosféry ročně lidstvo vypouští zhruba 40 miliard tun CO2. Pokud chceme zabránit katastrofální klimatické změně, musí se naší nejvyšší prioritou stát právě snížení CO2. A to co nejdříve a na co nejnižší úroveň,” komentuje klimatolog Pieter Tans z NOAA."
No tak pokud vím, tento údaj o množství emisí je také značně nadhodnocen panem klimatologem. Ještě před třemi lety byla lidská produkce CO2 kolem 10 Gt a on uvádí 40 Gt. Kde by se tak najednou vzaly? Asi by správný údaj nebyl dostatečně děsivý, že! Mimochodem roční produkce přírodního CO2 se pohybuje mezi 250 až 300 Gt CO2. Produkce celého lidstva je tedy na úrovni 3-5% celkové produkce CO2, což je na hranici statistické chyby a jen velmi těžko může znamenat katastrofu, o které nás tu tak vehementně přesvědčují různí "vědci".
Odpovědět
No tak pokud vím, tento údaj o množství emisí je také značně nadhodnocen panem klimatologem. Ještě před třemi lety byla lidská produkce CO2 kolem 10 Gt a on uvádí 40 Gt. Kde by se tak najednou vzaly? Asi by správný údaj nebyl dostatečně děsivý, že! Mimochodem roční produkce přírodního CO2 se pohybuje mezi 250 až 300 Gt CO2. Produkce celého lidstva je tedy na úrovni 3-5% celkové produkce CO2, což je na hranici statistické chyby a jen velmi těžko může znamenat katastrofu, o které nás tu tak vehementně přesvědčují různí "vědci".
