https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kurovcova-kalamita-ukazuje-proc-by-narodni-parky-nemely-byt-financovany-z-prodeje-dreva
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kůrovcová kalamita ukazuje, proč by národní parky neměly být financovány z prodeje dřeva Aktualizováno

18.11.2020 16:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Odkorňování stromu napadeného kůrovcem po těžbě.
Odkorňování stromu napadeného kůrovcem po těžbě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | KRNAP
České národní parky mají vážný problém s financemi. Podstatná část prostředků na jejich správu pochází z prodeje vytěženého dřeva. Kůrovcová kalamita ale srazila cenu dřeva k zemi. Národní parky kvůli tomu pociťují výrazný výpadek příjmů. V Krkonošském národním parku hovoří o ztrátě třetiny příjmů, na Šumavě jde o polovinu příjmů oproti roku 2015.
 
„V minulosti jsme uváděli, že tržby za dřevo jsou zhruba jednou třetinou příjmů, druhou třetinou jsou dotace od zřizovatele, tedy od MŽP, a třetí třetinu představují příjmy ostatní – tržby ze vstupného do muzeí, z prodaného propagačního materiálu, z nájmů, z dalších mimorozpočtových zdrojů,“ popisuje mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.

Chřadnutí smrkových porostů a následná kůrovcová kalamita ale tento poměr změnila. Na trh se od roku 2016 totiž dostalo nebývalé množství kulatiny a v důsledku toho prudce klesla poptávka i cena prodávaného dřeva. V rozpočtu správ národních parků tento pokles vytvořil výrazný finanční deficit.

Kůrovcové dřevo na Šumavě.
Kůrovcové dřevo na Šumavě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavla Čížková / NP Šumava

„Průměrné zpeněžení dřevní hmoty se do roku 2017 pohybovalo nad 1000 Kč/m3, v roce 2018 kleslo pod tuto úroveň a dnes leží pod 500 Kč/m3, tedy na samé hranici rentability,“ popisuje pokles cen dřeva Tomáš Salov, mluvčí Správy Národního parku České Švýcarsko.

Největším problémem je snížení výnosů z těžby dřeva pro národní park Šumava a KRNAP, protože tam byly tržby ze dřeva nejvyšší.

„V roce 2015 byl podíl tržeb na celkovém rozpočtu ve výši 50 %, v roce 2019 to bylo 36 % a v roce 2020 očekáváme podíl 29 %,“ shrnul pokles výnosů z prodeje dřeva tiskový mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák. „Rozdíl ve zpeněžení 2019 oproti roku 2017 činí 669 Kč za m3, což při objemu prodeje 204.000 m3 (hodnota z roku 2019) znamená propad v tržbách cca 137 milionů Kč,“ vypočetl Jan Dvořák konkrétní sumu peněz.

Druhým nejvýrazněji postiženým parkem jsou Krkonoše. Tam představovala těžba dřeva 38,4 % z celkových výnosů roku 2015. V letošním roce předpokládají, že tento podíl klesne na 19,3 %. „Očekávaný propad mezi rokem 2015 a rokem letošním činí v tržbách za dřevo téměř neuvěřitelných 73,6 milionů korun,“ srovnává mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

V NP Podyjí je smrku málo, kůrovcová kalamita ho tedy postihla méně než ostatní parky.
V NP Podyjí je smrku málo, kůrovcová kalamita ho tedy postihla méně než ostatní parky.
Foto | Petr Adámek / Wikimedia Commons

Národní parky České Švýcarsko a Podyjí jsou v trochu jiné situaci, každý z jiných důvodů. V Podyjí je zastoupení smrku v lesích minimální, takže správa parku nebyla výpadkem příjmů z těžby kůrovcového dřeva zasažena tak jako Krkonoše a Šumava. Tyto příjmy tvořily za posledních 5 let podle údajů správy v průměru 25 % rozpočtu.

„Pokud bychom v roce 2019 prodali průměrné množství vytěženého dříví za posledních pět let v cenách z roku 2015, výnos by byl o téměř sedm milionů vyšší. Toto číslo bychom tedy mohli chápat jako zprůměrovaný výpadek z těžby dřeva,“ okomentoval pro Ekolist.cz situaci David Grossman, mluvčí NP Podyjí.

Správa Národního parku České Švýcarsko se na rozdíl od ostatních národních parků stala příspěvkovou organizací státu teprve nedávno, konkrétně 1. 1. 2018. Do té doby byla organizační složkou státu. „Tato skutečnost je důležitá. Do roku 2018 Správa NP České Švýcarsko veškeré příjmy z těžeb odváděla do státního rozpočtu a nemohla s nimi nakládat. Naopak činnost správy parku byla ze státního rozpočtu v plném rozsahu hrazena,“ vysvětluje Tomáš Salov, mluvčí Správy parku. Do konce roku 2017 České Švýcarsko odvádělo do státního rozpočtu každoročně mezi 30 až 40 miliony Kč.

Kůrovec v Národním parku České Švýcarsko.
Kůrovec v Národním parku České Švýcarsko.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavla Čížková / NP Šumava

Co to znamená?

„Několikátý rok pracujeme v tzv. nouzovém režimu,“ komentuje výpadek příjmů Radek Drahný ze Správy KRNAP. „Zajišťujeme pouze nejnutnější činnosti ze zákona a na řadu dalších běžných činností se snažíme získávat mimorozpočtové zdroje financování.“

Všechny národní parky zároveň zdůrazňují, že těžba dřeva není jejich posláním a cílem a že na ní nemají být závislé při financování svého provozu. Na tuto okolnost upozornil před rokem i Nejvyšší kontrolní úřad ve zprávě týkající se hospodaření národních parků. „...správy národních parků musí pokrývat své náklady z velké části výnosy z prodeje dřeva. Ty ale budou v dalších letech klesat a stát dosud nemá jasno, jak bude nejen financování, ale i další rozvoj národních parků řešit,“ uvedl Petr Neuvirt, který za Nejvyšší kontrolní úřad vedl kontrolu hospodaření parků.

Náhradní zdroje

Nejvíce postižená Šumava nahradila výpadek financování především omezením nákladů, začala více využívat externích zdrojů financování a zřizovatel parku, Ministerstvo životního prostředí, jí navýšil příspěvek na činnost.

Chceme pečovat o ekosystémy, ne být tlačeni k tržbám ze dřeva, vzkazují národní parky.
Chceme pečovat o ekosystémy, ne být tlačeni k tržbám ze dřeva, vzkazují národní parky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | NP Šumava

KRNAP přistoupil k podobným opatřením: maximální omezení nákladů, snaha získávat granty, dotace z EU a z krajských rozpočtů, přeshraniční financování. V Podyjí ztrátu kompenzovali zapojením vlastních fondů organizace a snížením odpisů majetku.

V Českém Švýcarsku se vzhledem k jiné historii na problém dívají mírně odlišně. „Ve specifickém případě Správy NP České Švýcarsko se nedá vysloveně hovořit o výpadku. Spíše lze hovořit o tom, že se nedá spoléhat na prodej dřevní hmoty jako na budoucí zdroj financování činností Správy NP, což by ovšem nebylo správně ani z hlediska poslání národních parků,“ uvádí mluvčí Tomáš Salov.

„Příjem z prodeje dřeva byl vždycky myšlen jako dočasná věc. S tím, že jednou přijde čas, kdy příjmy ze dřeva nebudou. Kůrovec to razantně urychlil a ukázalo se, že strategie financování parků není připravená. Respektive plán B nebyl na stole, a teď řešíme, co bude dál,“ komentoval současný stav financování Pavel Benda, ředitel Správy NP České Švýcarsko, na říjnovém setkání parlamentního výboru životního prostředí. Zároveň dodal, že rozpočet na příští rok, který byl parku přislíben, potřebné náklady pokrývá.

Budoucnost

„Naší snahou pro budoucí roky je zajistit, aby příjmy z prodeje dřeva, jakožto produkt nikoliv ekonomický, nýbrž vznikající péčí o ekosystémy v národních parcích, nebyl určen k financování provozu organizace, ale sloužil k rozvojovým činnostem v péči o Krkonoše. Organizace typu národní park nemůže být nikdy tlačena k maximalizaci příjmů z prodeje dřeva, k zvyšování průměrného zpeněžení a podobným aktivitám na úkor managementových zásahů v lesním ekosystému,“ vyjadřuje postoj Krkonošského národního parku Radek Drahný.

Kůrovec v Krkonošském národním parku.
Kůrovec v Krkonošském národním parku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | KRNAP

Podobně se k problému staví i ředitel Správy našeho největšího národního parku. „Šumava v plánech péče počítá s tím, že bude postupně utlumovat těžbu a prodej dřeva. Je na dohled doba, kdy dřevo v národním parku nebude možným zdrojem financování, takže na to asi nějaký plán financování bude potřeba postavit,“ uvedl na jednání parlamentního výboru pro životní prostředí Pavel Hubený.

Jak dál?

Na tržbách ze dřeva byly dlouhodobě závislé především národní parky Šumava a Krkonoše. Současná lesní krize ale ukázala, že je to zdroj nestabilní a urychlila potřebu těžbu dřeva z financování národních parků vypustit.

Správy národních parků se v odpovědích na dotaz Ekolistu po ideálním financování vesměs shodují na tom, že by jejich provoz měl být hrazený příspěvkem od zřizovatele, tedy od Ministerstva životního prostředí.

„Ideální by pro nás byl model dostatečného financování našich aktivit formou příspěvku na provoz od naší zřizující organizace, kombinovaný s možností získat dotace nebo jiné formy podpory na konkrétní doplňkové nebo jednorázové akce,“ vyjadřuje názor správ našich čtyř národních parků mluvčí NP Podyjí David Grossman. „Komplexní péče o zvláště chráněné území je povinností státu, takže by měla být z pohledu financování pojímána jako mandatorní výdaj,“ dodává.

KRNAP k tomu slovy svého mluvčího Radka Drahného doplňuje: „Co se týká možného ideálního modelu, tak hodně se mluvilo o možnosti získávat příspěvek na hektar zóny.“

Strážní služba naléhavě potřebuje posílit ve všech národních parcích.
Strážní služba naléhavě potřebuje posílit ve všech národních parcích.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | KRNAP

MŽP na náš dotaz po strategii financování národních parků odpovědělo, že bude prozatím postupovat jako doposud. To znamená, že na základě předpokladu vývoje tržeb a nákladů stanoví roční příspěvek na činnost a v případě potřeby vzniklé v průběhu roku financování případně posílí navýšením tohoto příspěvku.

Debata o financování národních parků má ale ještě další kapitolu. Parky v tuto chvíli usilují o zajištění alespoň stávajících financí, ale ty nejsou z jejich pohledu dostatečné, pokud mají zajistit funkční ochranu přírody.

„Není tajemstvím, že správy národních parků jsou z finančních důvodů personálně poddimenzované. Jedním z příkladů je nedostatek kapacit v oblasti informační, dohledové a strážní služby,“ vysvětluje David Grossman z Podyjí.

„Prostě chybí dostatek lidí, kteří by měli být v dostatečném počtu permanentně k dispozici návštěvníkům v terénu. Zejména nyní, v době velkého návštěvnického tlaku na chráněnou přírodu je tato věc naprosto fatální,“ uzavírá mluvčí Národního parku Podyjí.

„Vztahovat tento problém ke klesající ceně dřeva mi přijde jako střelba špatným směrem. Tohle je totiž problém principiální," říká k tématu Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody. „Finanční závislost národních parků na prodeji vytěženého dřeva má asi tak stejnou logiku, jako by byla Správa železnic financována z prodeje kolejnic..."


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.11.2020 06:30
Předpokládám, že na vrcholu hierarchie soustav CHKO a NP je AOPK ČR .

O jejím řediteli je známo, že ví a umí všechno , jak prokazuje svým expozé v kauze návrat velkých šelem, jmenovitě vlci.

Peníze mít bohužel nebudete neboť výše úhrad za vlčí škody stojí desítky mil. Kč a tedy nejsou rezervy na financování postižených NP.
Odpovědět
VJ

Václav John

18.11.2020 16:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
To ovšem předpokládáte špatně. Národní parky fungují samostatně a na AOPK nezávisle, narozdíl od CHKO. Jedná se o jiný typ orgánu ochrany přírody, cituji z příslušného zákona:

§ 75Orgány ochrany přírody
(1) Orgány ochrany přírody jsou
a) obecní úřady,
b) pověřené obecní úřady,
c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
d) krajské úřady,
e) Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (dále jen „Agentura“),
f) správy národních parků,
g) Česká inspekce životního prostředí,
h) ministerstvo životního prostředí,
i) újezdní úřady, Ministerstvo obrany.

Pod bod e) spadají i CHKO, nikoliv ale národní parky
Odpovědět
VK

Václav Kain

18.11.2020 12:00
Že by UNILES firma kterou spravuje Monika Babišová dávala výtěžek z prodeje dřeva na obnovu lesů? No to jistě,ale až naprší a uschne.
Odpovědět
MG

Milan G

18.11.2020 12:45
Rozhodně ani korunu ze státního rozpočtu pro správu ŠNP.

.... „Šumava v plánech péče počítá s tím, že bude postupně utlumovat těžbu a prodej dřeva. Je na dohled doba, kdy dřevo v národním parku nebude možným zdrojem financování, takže na to asi nějaký plán financování bude potřeba postavit,“ uvedl na jednání parlamentního výboru pro životní prostředí Pavel Hubený....tohle se dá kvalifikovat jako vydírání.
Jak je možné, že Hubený a jeho melody boys v plánech péče úplně rezignuje na těžební činnost? Máme si to vysvětlit tím, že hubený počítá do budoucna, že kůrovec totálně sežere Šumavu a nebude co těžit?

Domníval jsem se, že Šumava patří nám všem, ale jak vidno je to hračka v rukou pomatenců, kteří si na ní honí svoje ego. Nedávno pouštěli v TV šot jak se do jezera Laka vrátil pstruh a kameraman švejknul s kamerou dokola jezera. Tam byl krásně vidět úspěch péče o Šumavu v podání Hubeného, jeden suchý strom vedle druhého.
Dobré by bylo aby aspoň ti poslanci z parlamentního výboru pro životní prostředí zvedli ty svoje prdele a jeli se osobně na tu Šumavu podívat.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

19.11.2020 06:46 Reaguje na Milan G
Máte v tom poněkud hokej....

Ano, Šumava patří nám všem, a taky je tak chráněná proti těžařské a stavební lobby, které by si tuto přírodně hodnotnou oblast zabrali pro sebe a bezohledně z ní těžili....

Suché stromy patří do lesa a mají v něm nezastupitelnou funkci.... to ale takový jako vy nikdy nepochopí.... vás asi už od malička láká spíš pohled na plantáž, kterou vidíte stovky metrů a kde vám nezavazí mrtvé stromy, větve, podrost, atd... to ale není les! A NP Šumava chrání les a ne plantáže!

Tak si laskavě dostudujte na jaké planetě žijete a jaké jsou její zákonitosti než příště budete psát takové naivní bláboly, kterými hrajete do karet všem možným šmejdům, kteří by si oblasti jako je Šumava nejraději zabrali pro sebe a své sobecké zájmy....

Odpovědět
SR

Selský Rozum

22.11.2020 07:59 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pane Kašpárek, úplně mimo jste Vy. Šumava byla po stovky let obydlená tak jako na Německé straně a byla hospodářským lesem a fungovalo to. Pak si ji vzali po revoluci pod “ochranu” “ochranáři” a jak to tam dopadlo? Za 30 let to tam přivedli do katastrofálního stavu.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

22.11.2020 19:08
"Suché stromy patří do lesa a mají v něm nezastupitelnou funkci" stejně tak na poli sežrané brambory od mandelinky... nějak jste zapoměl, že Šumava byla kolem r. 1870 skoro celá osázena smrkem, po velké sněhové bouři. Čili byla a je to umělá monokultura, něco jako pole kukuřice, brambor či jahod. A po 100 letech byla tato smrková plantáž vyhlášena Boubínem. Takže ano suché stromy do smíšeného přirozeného lesa v režimu reservace patří, ale kolik? 1, 10, 100%? J.L. end
Odpovědět
SR

Selský Rozum

23.11.2020 10:03 Reaguje na Jaromír Lukavský
Šumava je posleních 80 let chudák snad zakletá.
- Nejdřív ji za války ukradli Němci Čechům, (ale starali se o ni).
- Po válce zase Češi vyhnali Němce( ale starali se o ni).
- Pak odsud komunisti vyhnali i české obyvatelstvo a nastěhovali vojáky(ale starali se o ni).
- Pak zase demokrati vyhnali vojáky a nastěhovali ochranáře (ale ti se o ni z vrozené blbosti nestarali a nechali ji sežrat broukem).
- Potom Brouk napadá i okolní (hospodářsky užívané) lesy.
- Potom kamiony převáží smrky plné brouků křížem krážem celou republikou a broucitak sežerou celou zemi.
Tak tedy DĚKUJEME
ANO chce to VÍC peněz, aby jsme si mohli vydržovat víc povalečů v “národních parcích”
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

28.11.2020 09:20
Jak upravit fungování národních parků -fauny a flory v nich - aby se nestaly množitelem a nebezpečím pro okolní kulturní krajinu, potřebnou pro přeřití člověka ?? Jak přesvědčit lýkožrouta smrkového a vlky aby se zdržovali jen na území chko a neškodili na pozemcích podnikatelů jež se zabívají pěstováním a výrobou nejen ovčích produktů a výrobků denní potřeby jako jsou nábytek a stavební dřevo ! Zrušme tesařské a truhlářské podnikání včetně farmařiny. Vždyt to vše můžeme dovést a prodávat v supermarketech!
Odpovědět
JF

J F

28.11.2020 21:04
Jsem rád že jsou CHKO a NP u nás a podobné po celém světě. Netvrdím že dělají vše optimálně, pár let jsem byl úředník a část své práce jsem vnímal jako buzeraci, to je individuální. Se základními názory, např. že by se Šumava neměla měnit na území podobné pražské Krči, se ztotožňuji, a je jasné že nejen zaměstnanci NP a CHKO jsou často pod nepříjemným tlakem kvůli požadavkům na výstavbu. Pamatuji na případ z mé praxe, okolo přehrady na pitnou vodu se měl pustit automobilový provoz, na argument "je tam pitná voda" byla odpověď "koho to zajímá". Dnes tudy auta jezdí, zatím máme vodu bez ropných příměsí. Dělali se i neformální opatření aby bylo bezpečno. S tlakem na výstavbu na Šumavě to bude podobné či horší. Někteří místní si stěžovali na ústupky správy ve prospěch výstavby. Obchodníci s pozemky a zájemci o výstavbu jsou jiného názoru. Názory jsou individuální.
U nás (Západní Čechy) jsou desítky km2 lesů v mýtném věku, často přes sto let, vesměs smrk. Kvůli tomu zde vznikl projekt "Dřevák Planá", velkozpracovatel na klády a vývozce. Částečně ve stylu banánová republika, vývoz suroviny s minimální přidanou hodnotou, ale v dané situaci dobré řešení. Dobře zapěstovaný smrkáč všechen v mýtném věku je dědictví. Řeší aktuální problém. Vcelku dobře přístupné porosty, kvalitní klády, krátká vzdálenost do místa zpracování, minimální náklady na výslednou cenu.
Cena dřeva jde dolů, kůrovec něco udělal, ale není to jen kůrovec. Dokonce se tvrdí, že cena v náročnějším terénu (KRNAP, Šumava) je na hranici rentability. Za této situace mě připadá logické, že se bude těžba v NP omezovat. Jestli tam bude i kůrovec se netvrdí. Uvidí se co na to řekne počasí.
Co se týče kůrovce a rady aby se někdo zvedl ze židle a jel se tam podívat... Kůrovci nerozumím, ale v době kdy vrcholila "kůrovcová pandemie" na Šumavě se asi nikdo z tuzemských tvrdých kritiků na místě podívat nebyl, nebo to tak alespoň působilo. Z německé strany se politici kupodivu namáhali, našli na místě vzrostlé mrtvé stromy a pod nimi kartáč zmlazeného smrku. U nás zmlazení smrku někdo "z ekoteroristů" vyfotil a ukazoval politikům s apokalyptickými projevy typu nastal konec lesa na Šumavě. Němečtí politici usoudili na ztrátu peněz na těžbách, na ohrožení lesa jako takového, či půdy (erozí), nikoli. Pomalejší obnovu lesa přisoudili drsnějším klimatickým podmínkám, chudší půdě a něco málo i zvěři. Ztráta ceny dřeva nakonec byla nevýznamná s ohledem na obtížný terén, tedy nákladů na dopravu. Nebyl zájem ani o drobné těžby, všude bylo (je) dřeva vzhledem k poptávce v místě dost.
Les na Šumavě zlikvidovaný kůrovcem pokračuje, kde byla kalamita před 10-15 lety je dnes (velmi mladý často rozvolněný) les, ovšem nikoli hospodářský.
Názor že dřív na Šumavě těžba fungovala je zajímavý, ale jak vlastně ? Historické milíře ? Drobné těžby na palivo pro rekreační a turistické stavby, případně i na jiné účely v současnosti i do budoucna asi problém nebude. Technologie ve velkém je někde jinde, jsou jiné možnosti, viz dřevák u nás.
Obecně, i s odkazem na článek "Naše lesy potřebují dlouhodobou vizi, méně stromů a méně zvěře, říká lesník Aleš Erber", by mě zajímalo, kolik bychom potřebovali produkčních lesů na upokojení zdejší poptávky, něco na export aby to nebylo moc banánové, a zbytek jako mimoprodukční rezerva. Neměl by být problém to spočítat, LHP je v mapách a tabulkách, ekonomické ukazatele také. Možná by se ukázalo že potenciální dřevní produkce Šumavy či KRNAP jsou bezvýznamné, k tomu vícenáklady na obtížný terén a drsnější podnebí.
Ekonomicky jsou obyvatelé obvykle živi z turistiky, pastevectví a lesnictví a služeb navázaných, někdy kombinovaně. Kolik lidí v NP se živí (čistě) těžením dřeva netuším. To s omezením těžby samozřejmě souvisí.
Kdyby bylo dřeva opravdu nedostatek, nepochybuji že by se těžby v NP (třeba zákonem) prosadily, taková situace ale není a pochybuji že v dohledné době nastane.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist