https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kurovcove-kaceni-v-jesenikach-rozdeluje-lesniky-a-ekology
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kůrovcové kácení v Jeseníkách rozděluje lesníky a ekology

11.10.2019 00:40 | JESENÍK (ČTK)
Ekologové a správci lesů se včera na diskusním setkání v Jeseníku neshodli na tom, zda je nutné kvůli postupující kůrovcové kalamitě kácet stromy i v přírodních rezervacích Jeseníků. / Ilustrační foto
Ekologové a správci lesů se včera na diskusním setkání v Jeseníku neshodli na tom, zda je nutné kvůli postupující kůrovcové kalamitě kácet stromy i v přírodních rezervacích Jeseníků. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | KRNAP
Ekologové a správci lesů se včera na diskusním setkání v Jeseníku neshodli na tom, zda je nutné kvůli postupující kůrovcové kalamitě kácet stromy i v přírodních rezervacích Jeseníků. Zatímco ekologové a někteří odborníci tvrdí, že lesy v chráněných územích lze díky jejich značné schopnosti obnovy bez obav ponechat vlastnímu osudu, tak lesníci naopak upřednostňují preventivní zásahy, aby se kůrovec nerozšířil i do nepostižených horských oblastí Jeseníků se smrkovými porosty.
 

Podle Pavla Kindlmanna z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy by se v chráněných územích kácet kůrovcové dřevo nemělo, protože to postrádá smysl. Platí to hlavně pro horské smrčiny. "Stejně nestíháme vše kácet," míní Kindlmann. Podle něj má les obrovskou schopnost regenerace, což se ukázalo při kůrovcové kalamitě na Šumavě. V tamních lesích, kde se kůrovcové dřevo nekácelo, se na jednom hektaru samovolně uchytilo průměrně 6000 semenáčků stromů, což pro přirozenou obnovu lesa bohatě stačí. "Při zakládání lesa se jich na hektar používá 4500," podotkl Kindlmann.

Podle předsedy Společnosti přátel Jeseníků Ondřeje Bačíka by se na třetině plochy CHKO Jeseníky, kterou tvoří druhá a první zóna, mělo při boji proti kůrovci postupovat velmi citlivě. V nejcennější první zóně, která tvoří necelých deset procent CHKO Jeseníky, by pak lesníci zasahovat vůbec neměli. Platí to například pro rezervace Rejvíz a Suchý vrch. "Je třeba dát prostor přírodě," míní Bačík. V druhé ochranné zóně by správci lesů měli podle Bačíka postupovat opatrně bez holosečí a použití jedovatých chemických látek.

Podle vedoucího CHKO Jeseníky Petra Šaje by bylo nezodpovědné, aby lesníci ponechali rezervace zcela bez zásahu a umožnili kůrovci další šíření do okolních lesů. Jesenické rezervace jsou podle něj rozparcelovány na několik pásem, díky čemuž v nich vznikly i malé bezzásahové zóny. Šetrná těžba dřeva je v rezervacích prováděna na základě výjimky, kterou vydala Správa CHKO Jeseníky. Největší zásahy jsou až v třetí zóně CHKO Jeseníky, což už jsou hospodářské lesy.

Ředitel šumperského závodu státního podniku Lesy ČR Pavel Indra uvedl, že situace horských lesů v Jeseníkách díky jejich nadmořské výšce i klimatickým podmínkám zatím není z pohledu kůrovce dramatická. Hned ale dodal, že pokud se nebudou například na Rejvízu dělat preventivní lesnické zásahy, tak se tato plocha stane přestupnou stanicí kůrovce pro invazi z nižších do vyšších poloh Jeseníků. "Bude pak problém brouka zastavit," varoval. Podle Indry je třeba i v rezervacích včasně a šetrně pokácet napadené stromy či jejich malé skupiny.

Podle Kindlmanna je ale v jesenických rezervacích výskyt kůrovce mnohem menší než v okolních lesích, takže argument o šíření kůrovce z rezervací do okolí neobstojí. "Kůrovec by se šířil z místa větší hustoty do menší hustoty, nikoliv naopak," podotkl. "Většina kůrovce je v okolí rezervace. Aspoň tu rezervaci nechme být," dodal Bačík.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Petr Běhal
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.10.2019 12:15
Na základě vlastního seznámení se s postoji SCHKO Jeseníky a jmenovitě jejich vedoucího i solidní znalosti místních podmínek v oblasti Hrubého Jeseníku , včetně postoji vlastníků a správců lesů k neřešení problematiky kůrovcové kalamity, nelze než v tomto případě dát za pravdu ekologům.
Vhodná doba k zdůvodněnému zásahu dávno propršela a je to stejné jako po požáru stodoly tvrdit, že z ohořelých trámů postavím funkční stavbu .
Mgr. Šaj je zcela mimo mísu a hájí zcela jiné zájmy.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.10.2019 13:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já také dobře znám situaci v Jeseníkách (účastnil jsem se i několika jednání se správou CHKOJ a zástupci LČR) a můžu potvrdit. SPRÁVA CHKO JESENÍKY HÁJÍ ZÁJMY TĚŽAŘŮ a pouze a pořád dokola udělují vyjímky z ochrany přírody svěřených hor....

Ti co ty hory mají z poslání svých funkcí chránit je svými selháními neustále ničí..... a mají zastání na všech úrovních státní ochrany ŽP a to je to nejděsivější zništění, ke kterému jsem došel.....
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.10.2019 08:34
To je prostě klasický rozdíl v přístupu mezi těmi, kdo chtějí kvalitní les, a těmi, kdo chtějí velkopěstírnu kůrovce.
Řešení je jediné: prosadit (třeba i za asistence policie a vojska) dodržování zákona, který (zatím) velkopěstírny kůrovce zakazuje. Jinak budou za pár let Jeseníky holé.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.10.2019 11:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Jeseníky před kůrovce zachránit nejde. A nejde zachránit smrkové hospodářské lesy prakticky nikde v ČR.
Smrkové porosty jsou natolik oslabené, že kůrovec je prakticky rána z milosti.
Na vině je slabomyslný postoj Lesů ČR, které zpočátku katastrofu podcenily a již tehdy účinně nezasáhly. Ale i kdyby zasáhly, tak s disturbancí by stejně nic nesvedly.
SCHKO Jeseníky pak vyšlo vstříc vlastníkům lesů, kteří doufají, že "posunou" rozpad smrkových porostů do období, kdy se ceny dřeva dostanou z kritického minima.
Evidentně si Mgr. Šaj plete ochranu přírody s ochranou soukromého majetku, tak jako si plete i jiné věci.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.10.2019 18:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
Zrovna v případě Suchého vrchu už v podstatě ani není co zachraňovat. Severní svahy jsou kompletně odlesněny až po vrcholové partie kde převládají unikátní porosty autochtonních borovic (některé kusy jsou skutečně mamutí) a modřínů. Velká škoda je, že kůrovec nakonec napadl i pitoreskně vyhlížející poléhavou habituelní formu smrku, která se na dané lokalitě vyskytuje. Jižní a jihovýchdní svahy porostlé smíšeným lesem (až pralesem) jedlí se smrkem by bylo vhodnější nechat stát především (pro mě jako entomologa-amatéra) z důvodu výskytu několika velice vzácných druhů brouků jako je např. rod Tragosoma, aspoň to urychlí obnovu porostu. Na druhou stranu (toto berte jako takový smutný vtip) odlesnění by patrně napomohlo nálezům fosilií, které se tam v kvarcitech vzácně dají nalézt (jednu mám doma). Je zvláštní, že několikahektarová "kola" kůrovcem napadených smrků na Medvědím Vrchu již několik let "svítí" do okolí aniž by kdokoli zasáhl (tedy v době kdy to mělo smysl).
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

18.10.2019 09:35 Reaguje na Jakub Graňák
No protože toto je pro LČR vzácná situace, kdy mohou "ve jménu údajného boje s kůrovcem" vletět do rezervací a zničit je... zničit to nejcenější co Jeseníky mají... a správa CHKOJ jim v tom evidentně nehodná klást odpor... v Jeseníkách je bohužel hlavní zájem těžba dřeva a podpora tvrdého turismu a né jejich ochrana....

Doporučuji se aktivně zapojit do některých řešených kauz jako je třeba zásah na Suchém vrchu... dozvíte se hodně zajímavé věci... dobře Vám z toho zjištění ale nebude.....
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist