Kůrovcová kalamita v okolních zemích
Naopak na Slovensku, v Rakousku a v Německu bylo v roce 2023 celkově zaznamenáno zvýšení objemu kůrovcového dříví – nejvíce v Německu (z cca 16 mil. m3 na více než 18 mil. m3), na Slovensku a v Rakousku bylo evidováno mírné meziroční zvýšení (v SK z 1,8 mil. m3 na cca 2 mil. m3, v AT z 3,7 mil. m3 na 3,9 mil. m3).
Oba kůrovcovou kalamitou nejvíce zasažené státy, tedy Česko a Německo, i v roce 2023 nadále „vévodily“ celkové situaci. Z přibližně 30 mil. m3 kůrovcového dříví evidovaného v roce 2023 v celém regionu střední Evropy jich na tyto dva státy připadalo cca 23 mil. m3, tedy přes 3/4 celkového objemu (přitom podíl smrkových porostů obou států činí necelých 60 %).
Německo
V Německu bylo v roce 2023 evidováno kolem 18 mil. m3 kůrovcové hmoty (v roce 2022 cca 16 mil. m3). Situaci charakterizovaly velké regionální rozdíly, přičemž nejvíce hmoty bylo tentokrát napadeno kromě Bavorska v Durynsku (cca 6 mil. m3, z rozlohy cca 0,2 mil. ha smrčin), Bádensku-Würtenbersku (cca 2 mil. m3, z rozlohy 0,45 mil. ha) a v Severním Porýní-Vestfálsku (necelé 2 mil. m3, z rozlohy 0,25 mil. ha smrčin).
V obou spolkových zemích sousedících s Českem, tedy v Bavorsku a Sasku, je hlášena zcela rozdílná situace: v Bavorsku byl zaznamenán nárůst napadení, a to o více než jednu třetinu na hodnotu cca 6,3 mil. m3 (v roce 2022 cca 4 mil. m3, z rozlohy cca jeden mil. ha smrčin); v Sasku byl naopak zaznamenán zřetelný pokles (o více než polovinu) a evidováno bylo cca 0,3 mil. m3 (v roce 2022 cca 0,7 mil. m3, z rozlohy necelých 0,2 mil. ha smrčin).
Lokálně a regionálně jde nadále o alarmující hodnoty, v případě Bavorska a přilehlého Durynska je rok 2023 dokonce hodnocen jako zatím nejméně příznivý ve známé historii – evidované objemy kůrovcového dříví jsou v obou zemích „rekordní“.
V roce 2023 se Německo celkově stalo ve střední Evropě státem nejvíce napadeným smrkovými kůrovci – přepočet kůrovcového napadení na jeden hektar smrkových porostů reprezentuje hodnotu 6,7 m3/ha (druhé je Česko, kde přepočet činí 3,8 m3/ha).
Rakousko
V Rakousku došlo podle hlášení v roce 2023 k mírnému zhoršení kůrovcové situace, celostátně bylo evidováno kolem 3,9 mil. m3 napadené hmoty (v roce 2022 cca 3,7 mil. m3). Jako nejvážnější je situace znovu hodnocena v alpských oblastech Východního Tyrolska a Korutan, kde došlo k opakovanému meziročnímu nárůstu objemu napadené hmoty, byť méně dramatickému než v letech 2021/2022.
Slovensko
Kůrovcová kalamita na Slovensku v posledních letech více méně stagnuje, resp. mírně narůstá – v roce 2023 bylo dle dostupných informací napadeno cca 2 mil. m3 smrkové hmoty (v roce 2022 cca 1,8 mil. m3).
Zpomalující se dynamika vývoje gradace výrazně souvisí s tím, že disponibilní smrkové porosty se již nalézají převážně pouze ve vyšších nadmořských výškách, kde se více projevuje vliv příznivějšího charakteru počasí posledních dvou let a neumožňuje rychlý přechod do epidemického rozvoje lýkožroutů.
Tlumení gradace podkorního hmyzu na smrku je ale na druhé straně dlouhodobě velmi znesnadněno zákonnými podmínkami ochrany přírody, které ve svém důsledku v rozsáhlých oblastech horských chráněných územích účinně omezují praktické možnosti ochrany lesa.
Polsko
V Polsku je rozsah kůrovcového napadení a celkový vývoj situace v úhrnu trvale značně příznivý. V roce 2023 bylo v Polsku evidováno celkové napadení ve výši kolem 0,5 mil. m3 (v roce 2022 cca 0,75 mil. m3). Velmi příznivý stav je nepochybně zapříčiněn především dosud konsolidovanější situací v tamějším lesním hospodářství, kde cca 80 % všech lesů spravují státní lesy, které jsou právně, organizačně, kapacitně i personálně potřebným způsobem vybavené.
Poznámka: Údaje o výskytu škodlivých faktorů za rok 2023 byly čerpány z podkladů publikovaných pro Slovensko a Polsko v posledním čísle Zpravodaje ochrany lesa (ZOL, sv. 27/2024, 1-88), pro německy mluvící státy z každoročního přehledu Waldschutz – Waldschutzsituation 2023/24, který vychází v německém spolkovém lesnickém časopisu AFZ Der Wald (AFZ Der Wald, 9/2024, 1-71).
Zpracováno podle údajů z publikace Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum 2024, která je volně ke stažení.
reklama
Dále čtěte |
Stav lesů napadených kůrovcem zůstává v Pardubickém kraji stabilní
Vojenské lesy nasadily proti kůrovci na Šumavě a v Brdech družice a umělou inteligenci
Soud potvrdil Lesům ČR pokutu za postup při likvidaci kůrovce u Českého Krumlova
Další články autora |
Genetika a ochrana tisu červeného v regionu Podyjí
Douglaska tisolistá: její potenciál i rizika v českých lesích
Má smysl chránit sazenice borovice a buku před suchem aplikací hydrogelů?Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Břetislav Machaček
19.12.2024 09:42příčinou množení kůrovce. Hlavní příčinou je zanedbání prevence a liknavý
přístup k likvidaci počínajících ohnisek výskytu. Podívejme se na nás
a Německo, kde je nejenom rozdrobenost lesů mezi mnoho vlastníků, kteří
se o svůj les moc nezajímají, Navíc pak je tu aktivita Zelených, kteří
by nejraději ponechali volnou ruku přírodě i při množení kůrovce. U nás
je to navíc zpackaná restituce lesů, ale hlavně zpackaná reorganizace
LČR ze kterých jsou správci bez operativních těžebních čet pro likvidaci počátečního výskytu kůrovce, který se při zdlouhavém soutěžení těžařů
má čas namnožit. Protipólem je Polsko, kde je státních lesů 80% ! a kde
se dokonce správci lesa v Bělověži odhodlali přes protesty ochranářů
kůrovcovou kalamitu zlikvidovat na začátku. Prostě to je přístupem k
prevenci a nikoliv pouze oteplováním, které bylo stejné pro všechny ve
článku hodnocené země. Každý k tomu prostě přistupuje jinak a s jinými
výsledky. Nemá smysl dál rozpitvávat stav minilesů navrácených v rámci
restitucí o kterých vlastníci ani neví kde leží a o tom, že ani po výzvě
lesního správce k likvidaci kůrovce nereagují. Běží lhůty a kůrovec
vyletí a letí k sousedům. Těžba souší už je pouze zhodnocení poškozené
dřevní hmoty a nikoliv prevence. Tou je těžba v okamžiku napadení a
likvidace dosud nevyvinutých brouků. U LČR bez vlastních pracovních
čet je to totéž a o NP, jako množírnách škůdců už je zbytečné psát.
Prostě zde došlo na souběh manter nedotknutelnosti soukromého majetku,
bezzásahovosti v NP a k mantře LČR pouze jako správci, bez vlastních
těžařů, těžařské techniky a pil pro přednostní zpracování preventivní
těžby. Pokud se toto nezmění, tak se situace bude opakovat nejenom
s kůrovcem, ale i jinými škůdci a chorobami. Ale co, cílem je stejně
"hospodářský" les ze samovýsevu bez zasahování do doby semletí na
palivovou štěpku pro energetiku. Tento bezpracný les je cílem mnoha
spekulantů, kteří levně skupují vytěžené nezalesněné lesy a pro které
vybrečeli samovýsevy a prosazují ty bezzásahy. Na řadě je vybrečet
jejich cyklickou těžbu štěpkovači 3 x častěji, než kdyby se jednalo
o výchovu lesa k pilařskému zpracování. Investované peníze do nákupu
se bezpracně a bez dalších investic rychle vrátí a ještě jim tleskají
zelení zblblíci prosazující samovýseby, bezzásahy a topení dřevní
štěpkou jako obnovitelným palivem. Prosazují i vybití zvěře, aby už
nemuseli draze oplocovat a chránit nátěry ty samovýsevy a bezzásahy.
Je to celkem průhledný záměr přeměny hodnotných hospodářských lesů
na plantáže biomasy pro energetiku.
Honza Honza
20.12.2024 14:02 Reaguje na Břetislav MachačekAle základem je prevence, ne kouřit a pak se léčit na rakovinu, ne tloustnout a pak mít cukrovku a infarkt.
A že ve všech zemích? I v Německu, jak je to možné? Protože ve všech zemích byla zanedbána prevence - pestrý přírodní smíšený les pěstovaný přírodním způsobem ne jako chemií ošetřovaná kukuřičná plantáž se zničenou půdou!
A taky proto že všeobecně prostě nejsou lidi, nejsou podmínky, nejsou na to peníze!
Petr Elias
19.12.2024 10:501. Monokultury;
2. Změna klimatu (sucho);
3. Špatné lesní hospodářství;
...
A jen pro zajímavost: Jurečka navrhoval pozval 15 tisíc pracovníků ze zahraničí, ale STBáček a jeho vláda odsouhlasili jen 1500 pracovníků.
Břetislav Machaček
19.12.2024 15:45 Reaguje na Petr Eliasrůzné.
2. Změna klimatu postihla taky celou Střední Evropu a výsledky
jsou různé.
3. Za špatné hospodaření zodpovídá vlastník a tím je u LČR stát.
A přesto je vidět, že v každé zemi je tomu jinak a někde se to
povedlo a jinde nepovedlo. Základem je zbavit se ideologických
pouček a přenechat péči o lesy praktikům místo experimentátorům.
Ti ať dělají své pokusy v malém a nikoliv na celém území státu.
Ve velkém se mají dělat pouze osvědčené zásahy a nikoliv pokusy.
Jarka O.
19.12.2024 11:09114/92,§ 22aNakládání s lesy v národních parcích
"Při provádění péče o lesy zařazené do zóny přírodní a do zóny přírodě blízké se dále nepoužijí ustanovení jiného právního předpisu o povinném provádění opatření53) na předcházení nebo zabránění působení škodlivých činitelů a na odstranění nebo zmírnění jejich následků, s výjimkou preventivních opatření proti vzniku lesních požárů."
Takže požár v NP stále je trestný čin. Vyřazení lesního zákona z péče o lesy si rychle dali do zákona po kůrovcových kalamitách, i v novele to stále je. Snad je s tímhle odstavcem neschvalitelná.
