Kvůli globálnímu oteplování ne. Živočichové a rostliny vymírají hlavně z jiného důvodu
Příčiny vyhynutí celých živočišných či rostlinných druhů je třeba hledat doma, respektive v cizině. Ano, zní to zvláštně. Jenže podle aktuální studie britské University College London mají nejvýraznější podíl na globálním vymírání druhů od roku 1500 právě invaze nepůvodních druhů. „Je to už taková naše zažitá představa, že cizí druh odjinud nemůže v novém prostředí napáchat výrazně větší škody, zvlášť pokud to vnímáme v kontextu globálního vymírání,“ říká profesor Tim Blackburn. „Jenže naše data ukazují, že právě nepůvodní druhy jsou podstatnou částí, respektive významnou příčinou celého problému.“
O tom, kolik druhů rostlin a živočichů na Zemi vlastně máme, se budou odborníci ještě dlouho přít. Ale v počtech druhů, které tu byly, věděli jsme o nich a už vyhynuly, máme celkem pořádek. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) totiž vede v patrnosti 153 druhů takových rostlin a 782 živočichů. A také dvanácti různými kategoriemi detailně popisuje, co bylo příčinou jejich vyhynutí. Zda třeba přelovení, sběr nebo zemědělství. Vtip je v tom, že v celkem 126 případech (13 %) bylo jedinou příčinou vyhynutí působení nepůvodních, invazních druhů.
U dalších 300 vyhynulých je negativní vliv invazních druhů jednou z hlavních příčin (přesněji, ve 42 % případů je uveden na prvním místě jako hlavní příčina). Dohromady tedy mají invazní a nepůvodní druhy prsty, ve větší či menší míře, ve vyhynutí 261 živočišných a 39 rostlinných druhů.
Pro jistotu ještě jednou a v procentech: 33,4 % živočišných druhů a 25,5 % rostlinných druhů vyhynulo kvůli působení zavlečených invazních druhů. Jen pro srovnání, vylovení nějakého živočišného druhu člověkem bylo příčinou vyhynutí „jen“ v 18,8 % případů, a přetěžení/vysbírání rostlinných druhů člověkem bylo příčinou vyhynutí v 23,5 % případů.
Aby toho nebylo málo: příčin vyhynutí druhu samozřejmě může být víc. Jistě ale není náhodou, že prakticky každý už vyhynulý pavouk nebo mnohonožka měl jako jeden z ohrožujících faktorů uvedeno negativní působení invazních druhů, stejně jako dvě třetiny již vyhynulých ptáků. Můžeme se tedy přít o to, zda nyní žijeme na počátku éry šestého hromadného vymírání. Ale nemůžeme popřít, že nejvýraznější příčinou vymírání fakticky nejsou klimatické změny nebo přelovení. To, co zatím ponejvíce za posledních pět století hubilo živočišné a rostlinné druhy, totiž byly jiné, cizorodé a zavlečené nepůvodní organismy.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
V Indonésii se narodilo mládě slona sumaterského, druh je na pokraji vyhynutí
Africké státy na konferenci COP16 žádají speciální financování biodiverzity
Pokles biodiverzity je v chráněných oblastech rychlejší, varují vědci COP16
Další články autora |
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studie
Blboun nejapný si zaslouží rehabilitaci. Vyhynulý dronte byl docela svižný ptákOnline diskuse
Všechny komentáře (6)
Katka Pazderů
11.3.2019 05:38A co člověk, to není živočišný druh? Invazivní je docela dost. A původem je z Afriky. Takže v Austrálii určitě nemá co dělat, natož aby tam vyhubil vačnatče.
Je to hlavně tlak člověka, co způsobuje zřejmě nevratné změny na planetě. Jenže nad námi není žádný další vrcholový predátor, kromě nás. A nám zatím nedochází, že pravděpodobně dojde k redukci populace Homo sapiens, pokud tato narazí na limity růstu.
