https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kvuli-globalnimu-oteplovani-ne.zivocichove-a-rostliny-vymiraji-hlavne-z-jineho-duvodu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kvůli globálnímu oteplování ne. Živočichové a rostliny vymírají hlavně z jiného důvodu

11.3.2019 10:45 | PRAHA (Ekolist.cz)
O tom, kolik druhů rostlin a živočichů na Zemi vlastně máme, se budou odborníci ještě dlouho přít. Ilustrační snímek.
O tom, kolik druhů rostlin a živočichů na Zemi vlastně máme, se budou odborníci ještě dlouho přít. Ilustrační snímek.
Druhy přichází a odchází, je jen otázkou časového měřítka, v jakém jejich výměnu budeme sledovat. Současná biodiverzita se ale ztenčuje natolik zneklidňujícím tempem, že máme tendenci hledat její příčiny, kde se jen dá. Globální oteplení, chemizace zemědělství, lov, fragmentace krajiny. Co je ale skutečně tím nejvýraznějším faktorem, který se v posledních pěti stoletích promítl do hynutí živočichů a rostlin? O tom píše ScienceAlert.
 

Příčiny vyhynutí celých živočišných či rostlinných druhů je třeba hledat doma, respektive v cizině. Ano, zní to zvláštně. Jenže podle aktuální studie britské University College London mají nejvýraznější podíl na globálním vymírání druhů od roku 1500 právě invaze nepůvodních druhů. „Je to už taková naše zažitá představa, že cizí druh odjinud nemůže v novém prostředí napáchat výrazně větší škody, zvlášť pokud to vnímáme v kontextu globálního vymírání,“ říká profesor Tim Blackburn. „Jenže naše data ukazují, že právě nepůvodní druhy jsou podstatnou částí, respektive významnou příčinou celého problému.“

O tom, kolik druhů rostlin a živočichů na Zemi vlastně máme, se budou odborníci ještě dlouho přít. Ale v počtech druhů, které tu byly, věděli jsme o nich a už vyhynuly, máme celkem pořádek. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) totiž vede v patrnosti 153 druhů takových rostlin a 782 živočichů. A také dvanácti různými kategoriemi detailně popisuje, co bylo příčinou jejich vyhynutí. Zda třeba přelovení, sběr nebo zemědělství. Vtip je v tom, že v celkem 126 případech (13 %) bylo jedinou příčinou vyhynutí působení nepůvodních, invazních druhů.

U dalších 300 vyhynulých je negativní vliv invazních druhů jednou z hlavních příčin (přesněji, ve 42 % případů je uveden na prvním místě jako hlavní příčina). Dohromady tedy mají invazní a nepůvodní druhy prsty, ve větší či menší míře, ve vyhynutí 261 živočišných a 39 rostlinných druhů.

Pro jistotu ještě jednou a v procentech: 33,4 % živočišných druhů a 25,5 % rostlinných druhů vyhynulo kvůli působení zavlečených invazních druhů. Jen pro srovnání, vylovení nějakého živočišného druhu člověkem bylo příčinou vyhynutí „jen“ v 18,8 % případů, a přetěžení/vysbírání rostlinných druhů člověkem bylo příčinou vyhynutí v 23,5 % případů.

Aby toho nebylo málo: příčin vyhynutí druhu samozřejmě může být víc. Jistě ale není náhodou, že prakticky každý už vyhynulý pavouk nebo mnohonožka měl jako jeden z ohrožujících faktorů uvedeno negativní působení invazních druhů, stejně jako dvě třetiny již vyhynulých ptáků. Můžeme se tedy přít o to, zda nyní žijeme na počátku éry šestého hromadného vymírání. Ale nemůžeme popřít, že nejvýraznější příčinou vymírání fakticky nejsou klimatické změny nebo přelovení. To, co zatím ponejvíce za posledních pět století hubilo živočišné a rostlinné druhy, totiž byly jiné, cizorodé a zavlečené nepůvodní organismy.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KP

Katka Pazderů

11.3.2019 05:38
Hezká hra se slovy, milí výzkumníci.
A co člověk, to není živočišný druh? Invazivní je docela dost. A původem je z Afriky. Takže v Austrálii určitě nemá co dělat, natož aby tam vyhubil vačnatče.
Je to hlavně tlak člověka, co způsobuje zřejmě nevratné změny na planetě. Jenže nad námi není žádný další vrcholový predátor, kromě nás. A nám zatím nedochází, že pravděpodobně dojde k redukci populace Homo sapiens, pokud tato narazí na limity růstu.
Odpovědět
na

11.3.2019 11:49
Poslední 3 roky jsem přestal vídat naše původní berušky - slunéčka sedmitečné. Místo toho mám každej podzim pokrytou fasádu baráku těma asijskýma mrchama. Celou zimu následně po baráku zametám jejich spící tělíčka. A to bydlím jinak v oblasti kde je hodně ptáků a čistá příroda, neumím si představit jak by to vypadalo někde kde ptactvo, které se jimi živí je zastoupeno minimálně. Takže článku věřím.
Odpovědět
J

Josef Mozek

12.3.2019 11:38 Reaguje na
Asijská slunéčka jsou výkonnější v požírání mšic a na podzim jsou déle aktivní. Pro majitele zahrad jsou jednoznačně prospěšnější. Mnozí ovšem raději použijí jeden kanystr jedu na vyhubení těchto slunéček a pak třeba 10 kanystrů jiného jedu na hubení přemnožených mšic. A pak se kochají tou zdravou přírodou kolem sebe. Já jsem jich měl na baráku taky stovky, pak někde zalezly, a i kdybych věděl kam, dal bych jim pokoj.
Odpovědět
J

Josef Mozek

12.3.2019 11:48
Čísla, která mají ohromit , příklady žádné, důkazy vůbec žádné. "Invazní druhy" se stávají asi lukrativním korytem, je nutné přesvědčit co nejvíc lidí, aby se platil boj proti ničemu a někomu to přineslo pohodlný život.
Odpovědět
DK

Dana Krásná

12.3.2019 18:22
Invazivní druhy se staly novou módou. Ničení planety a vymírání druhů způsobuje nejinvazivnější druh na světě - člověk. Jednak přímým lovem a vybíjením a ještě více nepřímo - přeměnou a ničením životního prostředí. Jsou to snad zvířata a rostliny, kdo vypalují pralesy, drancují moře nadměrným rybolovem, znečišťují životní prostředí, vybíjí ostatní zvířata ve velkém? Kolik druhů vyhynulo v Evropě, Asii, Africe a Americe vlivem zavlečených nepůvodních druhů? Mizí snad motýli a včely v Evropě vlivem zavlečených druhů? Který nepůvodní druh u nás hubí sýčky, jejichž úbytek je v ČR přímo šokující? Zavlečené druhy se asi nejvíce podílely na vyhynutí ostrovních druhů, ale tyto oblasti tvoří jen malou část přírody Země. A mimochodem, ty druhy se tam nedostaly samy, ale byly tam zavlečeny člověkem. Ono se také často píše jen o zcela vyhynulých druzích - těch zase tolik není, ve skutečnosti je mnohem více téměř vyhubených, jejichž počty jsou tak nízké, že většina genetické variability těchto druhů vymizela a vlivem lidské rozpínavosti již nemají ani šanci se znovu zmátořit na přijatelný počet. Ovšem výzkumníci si je odškrtnou v kolonce přežívající a jsou spokojeni. Pak napíšou článek, že to vlastně s tou ubývající biodiverzitou není tak špatné...
Odpovědět
TM

Tomas Mikus

13.3.2019 08:19
ano na tom je mnoho pravdy ale řekl bych že monokulturní krajina jakožto výsledek rozpínajícího se zemědělství je minimálně stejně významným faktorem a může se samozřejmě s invazními druhy snoubit. Tam kde je narušen původní biotop je samozřejmě otevřený prostor pro nástup nových invazních druhů.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist