Kvůli těžbě zlata v Peru rapidně stoupá množství rtuti v přírodě i v tělech živočichů
Zlato se na řece Madre de Dios začalo intenzivně těžit už v roce 1985. Za těžbou nestojí jedna velká důlní společnost, ale jednotliví zlatokopové, kteří pro svou práci zpravidla nevyužívají žádné moderní technologie. Aby se k malým ložiskům zlata dostali, hloubí v okolí řek a jezer těžební jámy. Když lokalitu opustí, jámy se po nějaké době zatopí dešťovou a spodní vodou. Krajinu tak pokrývá soustava tisíců uměle vytvořených jezírek. Podle studie došlo od 80. let k jejich nárůstu o 670 %. Současně s tím ubývá lesů. Vědci odhadují, že v letech 1984 - 2017 těžba způsobila odlesnění asi 14 % plochy místních lesů (asi 95 000 ha).
Zlatokopové extrahují zlato rozpouštěním ve rtuti a následným zahřátím vzniklého amalgámu, při kterém se rtuť odpaří. A to často bez jakékoli adekvátní ochrany ať už sebe, nebo životního prostředí. Rtuť se tak dostává do atmosféry, ale dochází i k jejímu úniku do okolí – především do vodního ekosystému, kde se kvůli mikrobům přemění na methylrtuť.
„Methylrtuť je obzvlášť nebezpečná, protože se postupně kumuluje v tkáni zvířat a prostupuje potravním řetězcem. Ohrožuje pak především lidi a velké predátory. Vzhledem k tomu, jak velká biodiverzita a množství domorodých kmenů v této části Amazonie žije, je to obzvlášť znepokojivé,“ říká Jacqueline Gersonová, spoluautorka studie. Vědci odhadují, že se v regionu Madre de Dios kvůli tomuto způsobu těžby zlata uvolňuje do prostředí asi 180 tun rtuti ročně.
„K velkému nárůstu těchto umělých jezírek začalo docházet v roce 2008, kdy dramaticky vzrostly ceny zlata. Bohužel se dá očekávat, že dokud budou ceny zlata tak vysoké jako teď, trend se nezastaví. Takže životní prostředí i zdraví zlatokopů se bude nadále zhoršovat,“ dodává Topp.
Při výzkumu vědci vycházeli z analýzy vzorků z vody v regionu Madre de Dios. A to jak ze samotné řeky, tak z jejích přítoků, jezer, ale i uměle vzniklých jezírek po těžbě. Zároveň tato zjištění kombinovali se satelitními snímky za více než 30 let, na nichž je úbytek lesů a nárůst umělých jezírek po těžbě zřetelně poznat.
Přečtěte si také |
Česko ukrývá obrovské ložisko zlata. Jenže se nedá vytěžit jinak, než kyanidovým louženímreklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Břetislav Machaček
13.12.2020 18:25tak dnes mlčíte? Ten měděný důl je možno snadno rekultivovat, ale co
s těmi rtuťovými jezírky v Peru. Tak ale netěží Rusové a Putin, ale
západní kapitál a ještě pouze investiční zlato místo technikou žádané
mědi.