Kvůli těžbě zlata v Peru rapidně stoupá množství rtuti v přírodě i v tělech živočichů

V peruánské části Amazonie se v posledních letech příroda hodně změnila. Může za to povrchová těžba zlata. Kvůli ní velkou část této oblasti pokrývá soustava uměle vytvořených jezírek, které zlatokopové vyhloubili při hledání zlata. Kromě radikální proměny prostředí je těžba zlata problém i kvůli použité metodě získávání zlata. Kvůli ní se do prostředí uvolňuje velké množství toxické rtuti. Vyplývá to ze studie zveřejněná v žurnálu Science Advances, o které informuje EurekAlert.

Zlato se na řece Madre de Dios začalo intenzivně těžit už v roce 1985. Za těžbou nestojí jedna velká důlní společnost, ale jednotliví zlatokopové, kteří pro svou práci zpravidla nevyužívají žádné moderní technologie. Aby se k malým ložiskům zlata dostali, hloubí v okolí řek a jezer těžební jámy. Když lokalitu opustí, jámy se po nějaké době zatopí dešťovou a spodní vodou. Krajinu tak pokrývá soustava tisíců uměle vytvořených jezírek. Podle studie došlo od 80. let k jejich nárůstu o 670 %. Současně s tím ubývá lesů. Vědci odhadují, že v letech 1984 - 2017 těžba způsobila odlesnění asi 14 % plochy místních lesů (asi 95 000 ha).

Zlatokopové extrahují zlato rozpouštěním ve rtuti a následným zahřátím vzniklého amalgámu, při kterém se rtuť odpaří. A to často bez jakékoli adekvátní ochrany ať už sebe, nebo životního prostředí. Rtuť se tak dostává do atmosféry, ale dochází i k jejímu úniku do okolí – především do vodního ekosystému, kde se kvůli mikrobům přemění na methylrtuť.

„Methylrtuť je obzvlášť nebezpečná, protože se postupně kumuluje v tkáni zvířat a prostupuje potravním řetězcem. Ohrožuje pak především lidi a velké predátory. Vzhledem k tomu, jak velká biodiverzita a množství domorodých kmenů v této části Amazonie žije, je to obzvlášť znepokojivé,“ říká Jacqueline Gersonová, spoluautorka studie. Vědci odhadují, že se v regionu Madre de Dios kvůli tomuto způsobu těžby zlata uvolňuje do prostředí asi 180 tun rtuti ročně.

„K velkému nárůstu těchto umělých jezírek začalo docházet v roce 2008, kdy dramaticky vzrostly ceny zlata. Bohužel se dá očekávat, že dokud budou ceny zlata tak vysoké jako teď, trend se nezastaví. Takže životní prostředí i zdraví zlatokopů se bude nadále zhoršovat,“ dodává Topp.

Při výzkumu vědci vycházeli z analýzy vzorků z vody v regionu Madre de Dios. A to jak ze samotné řeky, tak z jejích přítoků, jezer, ale i uměle vzniklých jezírek po těžbě. Zároveň tato zjištění kombinovali se satelitními snímky za více než 30 let, na nichž je úbytek lesů a nárůst umělých jezírek po těžbě zřetelně poznat.

---

reklama

---