V Pákistánu kvůli změnám klimatu roste počet nucených svateb dívek
V pákistánském Chán Mallahu v provincii Sindh není Salva zdaleka jediná dospívající dívka, kterou její rodiče provdali po ničivých povodních v roce 2022. Mašúk Birhmani, zakladatel nevládní organizace Sudžak Sansar, v oblasti bojuje proti sňatkům dětí. Za letošek eviduje 45 sňatků nezletilých, třetina jich byla v květnu a červnu, krátce před začátkem monzunů.
Monzuny, které jsou pro miliony pákistánských zemědělců a potravinovou bezpečnost země životně důležité, jsou v posledních letech delší a silnější než kdykoli předtím, což způsobuje nesčetné záplavy a ničí zemědělskou půdu. Tyto přírodní a hospodářské katastrofy, které ještě zhoršuje globální oteplování, vedly k novému trendu, který Pákistánci nazývají monzunové nevěsty.
"Během nejničivějších povodní v historii Pákistánu v letech 2007, 2010 a 2022 jsme zaznamenali systematický nárůst nucených sňatků," uvedl Gulšer Panhver, projektový manažer organizace Sudžak Sansar.
Podle studie dvou pákistánských akademiků o důsledcích povodní v roce 2010 vzrostl rok poté podíl provdaných dívek ve věku 15 až 19 let z 10,7 procenta na 16 procent. Jen v provincii Sindh bylo povodněmi postiženo téměř 4,8 milionu lidí, z nichž polovina byly ještě děti. V tomto regionu byla téměř čtvrtina dívek provdána před dosažením věku 18 let.
"Zemědělci bez příjmů jsou tak zoufalí, že své dcery prodávají za cenu krávy nebo i nižší. Doufají, že je tak vyvedou z chudoby a získají dostatek peněz na obživu zbytku rodiny," vysvětluje Panhver.
Pákistán je pátá nejlidnatější země světa, kde zemědělství tvoří čtvrtinu HDP a zaměstnává třetinu obyvatelstva. V roce 2022 třetinu jeho území zaplavily povodně a poničily cennou úrodu. Záplavy tehdy přiměly miliony lidí opustit své domovy, v provincii Sindh je mnoho zemědělských vesnic, které se z katastrofy nikdy nevzpamatovaly.
"Žijeme díky naší půdě, ale v roce 2010 ji zničil monzun. Abychom přežili, museli jsme odejít do jiné provincie," vysvětluje Aiza, která je ve 29 letech matkou dvou dětí. Navzdory odchodu měla její malá rodina problém se uživit a rozhodla se provdat dceru. Díbě bylo 12 let, vzala si 25letého muže a rodina za to dostala 150 000 rupií (12 200 korun).
"Byla šťastná, že dostala nové oblečení a náramky, ale když jsme ji odvedli k manželovi, tak se mě držela a obě jsme brečely. Moc toho lituji," říká Aiza, která se vdávala v 16 letech.
Svatby nezletilých jsou v Pákistánu nelegální, hranice pro vstup do manželství je v jednotlivých provinciích mezi 16 a 18 lety. Tento zákon se ale mnohdy nerespektuje a podle pákistánských statistik se před 15. narozeninami provdá 3,6 procenta dívek, do 18 let zhruba šestina z nich a zhruba osm procent dívek od 15 do 18 let má děti.
V Pákistánu jsou dva odlišné myšlenkové proudy, z nichž jeden respektuje zákon a druhý bere více v potaz socioekonomické podmínky, míní univerzitní odborník na právo Saíd Murad Ali Šáh. "V zemi přetrvávají nucené sňatky, které jsou umocněny klimatickými změnami, zejména v chudých a odlehlých oblastech obývaných negramotnými lidmi. A to navzdory úsilí vlády," lituje odborník.
V roce 2023 UNICEF ocenil pokrok ve snižování počtu sňatků nezletilých. Přiznává ale korelaci s meteorologickými extrémy a jedny povodně znamenají posun zpět zhruba o pět let.
Když média hojně psala o 45 svatbách nezletilých ve vesnici Chán Mallah, nařídil ministr provincie Sindh prověřit, zda byly rodiny, které provdaly své dcery, opravdu postiženy povodněmi.
V rámci boje proti epidemii "monzunových nevěst" vede nevládní organizace Sudžak Sansar v místních komunitách osvětovou kampaň zaměřenou na náboženské vůdce, učitele, rodiče a jejich dcery.
"Prostřednictvím uměleckých projektů vytváříme sociální vazby, abychom prolomili začarovaný kruh dětských sňatků. Jedinou odpovědí na tuto katastrofu je vzdělání. Aby dívky nebyly vnímány jako přítěž, musíme rozvíjet jejich dovednosti, aby si mohly najít práci nebo založit firmu a osamostatnit se," říká Birhmani.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (28)
Richard Vacek
9.9.2024 07:39A což takhle kacířský názor, že je v té zemi už moc lidí a ta země takový počet neuživí?
Pavel Hanzl
9.9.2024 09:00Jaroslav Řezáč
9.9.2024 09:15 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.9.2024 09:51 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPavel Hanzl
9.9.2024 09:02Honza Honza
9.9.2024 09:10 Reaguje na Pavel HanzlRovněž vyprahlá krajina bez lesů = kolaps.
Pavel Hanzl
9.9.2024 09:49 Reaguje na Honza HonzaHonza Honza
9.9.2024 12:11 Reaguje na Pavel HanzlProč asi máme nejnižší hospodářský růst? Já jednoznačně to vidím v příčině zdražení energií (a byrokracii).
Proč Polsko mnohem lépe vybudovalo dálnice? Proč jsme se zpozdili ve výsabě JE? Jsou to chyby Babiše i této vlády.
Pavel Hanzl
9.9.2024 17:32 Reaguje na Honza HonzaMy se zpozdili (a hlavně zadlužili) zcela zásadně za 8 let babišistánu a tahle vláda dohání, co může.
Lukas B.
9.9.2024 12:16Karel Zvářal
9.9.2024 17:56Pavel Hanzl
10.9.2024 12:31 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
10.9.2024 13:03 Reaguje na Pavel HanzlKarel Zvářal
10.9.2024 13:07 Reaguje na Karel ZvářalPavel Hanzl
11.9.2024 09:22 Reaguje na Karel ZvářalTo je hluboký omyl, ty děti spotřebují i to, co oni budou potřebovat.
Karel Zvářal
11.9.2024 11:47 Reaguje na Pavel Hanzl"...Země se potýká se sílící mocí islámských radikálů. Velice časté jsou srážky vojska s radikály a protivládní demonstrace. Po těchto událostech vláda velice často vyvolává výjimečný stav, který někdy trvá až nepřirozeně dlouho. Centrální vláda nemá žádnou kontrolu nad územím při hranici s Afghánistánem, kde kvete obchod se zbraněmi a drogami. Toto území je pod kontrolou místních kmenových vůdců, kteří většinou podporují svržený Taliban a teroristickou organizaci Al-Káidu...."
Pavel Hanzl
15.9.2024 17:43 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
15.9.2024 18:43 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-dva-roky-talibanu-u-moci-mezinarodni-izolace-trva-najdou-se-ale-i-uspechy-40440715
Karel Zvářal
11.9.2024 14:15 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.9.2024 10:16 Reaguje na Karel ZvářalVšeobecně je nejbohatší bílá rasa a taky má největší úbytek populace i přes mohutnou podporu rodiny v prakticky všech zemích.
Karel Zvářal
12.9.2024 10:25 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.9.2024 12:26 Reaguje na Karel ZvářalMiloš Zahradník
10.9.2024 14:02samozrejme Gretu Thunberg a u zvedavost, zda a za koho se ta aktivistka vda....
Anyr
11.9.2024 11:33 Reaguje na Miloš ZahradníkProstě chlap každým coulem, viď, Milošku. :)
Pavel Hanzl
12.9.2024 10:17 Reaguje na AnyrViktor Šedivý
13.9.2024 19:06 Reaguje na AnyrKoneckonců sama se míchá do kdečeho ...