https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/les-duchu-v-expozici-na-manhattanu-je-obrazem-valky-clovek-versus-priroda
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Les duchů v expozici na Manhattanu je obrazem války člověk versus příroda

7.7.2021 14:24 | NEW YORK (ČTK)
Stromy byly pokáceny v prostředí, do nějž se vlivem klimatické změny dostala slaná voda, která na stromy působí jako jed, protože je rozkládá zevnitř. Ty, které jsou nyní v New Yorku, se už nedaly zachránit.
Stromy byly pokáceny v prostředí, do nějž se vlivem klimatické změny dostala slaná voda, která na stromy působí jako jed, protože je rozkládá zevnitř. Ty, které jsou nyní v New Yorku, se už nedaly zachránit.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Andy Rom / madisonsquarepark.org
V manhattanském Madison Square parku je do 14. listopadu k vidění instalace americké architektky a umělkyně Mayi Linové sestavená z odumřelých stromů z pobřeží. Liová ve své předchozí tvorbě poukazovala na konflikty a války a u tohoto tématu zůstala i tentokrát, protože její "Les duchů" je taky odkazem na válku, na tu, již vede člověk proti přírodě, napsal The New York Times.
 

Stromy, jak učí věda, jsou sociální bytosti a některé se chovají podobně jako slušní lidé - vyměňují si informace o zdraví i počasí, navzájem se podporují, vyživují a chrání. Jsou oporou ostatním bytostem - ptákům, hmyzu i lidem. Žijí zdravě a vyzařují úžasnou karmu. V tom se od nich člověk ale liší, jelikož svou nenasytností, plýtváním a zlou vůlí svět kolem sebe zabíjí. Je ve válce s planetou a vším, co je na ní, stromy nevyjímaje.

Linová má za sebou díla upomínající na konflikty. Ve Washingtonu je její památník veteránům války ve Vietnamu z roku 1982 - stěna z černé žuly zaříznutá do americké půdy se jmény padlých je symbolem "zahraniční" války, jež přerostla v domácí a rozdělila národ.

Les duchů na Manhattanu se tyčí k nebi jako znamení současné války namířené proti tomu, čemu říkáme příroda.

Někdo stále neví, že se mění klima, jiní vážnost této změny zlehčují a jsou tací, k nim patřil minulý americký prezident Donald Trump, podle nichž je to celé výmysl. Podobně se zpočátku zlehčovala i válka ve Vietnamu, dokud se neobjevily snímky masakru v My Lai a bývalí spolužáci se nezačali vracet v rakvích.

S popírači je to těžké. Otepluje se, pobřeží mizí pod vodou a pole jsou vyprahlá. Z celých druhů - čtyřnohých, okřídlených, plavoucích i pevně zakořeněných - se stávají váleční nezvěstní. A přesto je v USA protestů proti ničení klimatu poskrovnu a jsou jen vlažné. Proto je důležité cokoli, co se proti tomuto nezájmu postaví a k tomu patří Les duchů.

Instalace Lesa duchů na Manhattanu a její autorka Maya Lin
Instalace Lesa duchů na Manhattanu a její autorka Maya Lin
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Andy Rom / madisonsquarepark.org

Je to ukázka zničené přírody a surovinu pro ni poskytlo pobřeží New Jersey. Linová odtud do New Yorku nechala převézt 49 vzrostlých atlantských cedrů vysokých něco přes deset metrů. Jsou holé a zjevně buď mrtvé nebo umírající; v sousedství listnáčů v parku poskytují nepřehlédnutelný kontrast. Byly pokáceny v prostředí, do nějž se vlivem klimatické změny dostala slaná voda, která na stromy působí jako jed, protože je rozkládá zevnitř. Ty, které jsou nyní v New Yorku, se už nedaly zachránit.

Linová vystudovala architekturu, ale nejvíc na sebe upozornila sochařskými instalacemi. V roce 2009 vytvořila v uměleckém centru Storm King Vlnové pole. Navršila tam na čtyřech hektarech pozemků hlínu a trávu do oblých vln inspirovaných oceánem.

Les duchů není ani tak aktivistické jako ekologické umělecké dílo - drsný obraz ztráty. Kdo přijde do parku, uvědomí si to za pár minut. Zdálky se jehlicovité cedry prolínají s okolním porostem, postupně se ale vyjevují rozdíly - kmeny živých stromů jsou zemitě hnědé a černé, v případě cedrů šedivá přechází do bílé. A bylo to tak už při otevření expozice v květnu, kdy "domácí" stromy ještě nebyly plně olistěné, a bude tomu stejně i na podzim, až listy začnou padat.

A další rozdíl - když člověk zvedne hlavu proti korunám "domácích" stromů, uvidí baldachýn schopný ochránit před deštěm. Při pohledu nahoru pod cedry spatří jasnou oblohu. Veškerá jejich zeleň je pryč a zmizelo i mnoho větví. Ty, jež zůstaly, připomínají hubené vztažené paže.

Nelze pochybovat o tom, že Linová chtěla vyvolat dojem hlubokého zranění. Vytvořila ale i obraz společenství, komunity bytostí a duchovního shromáždění. Dosáhla toho přesnou choreografií. Několik stromů stojí v řadách podobně jako sloupy v katedrále, ale většina je jich v nesymetrických uskupeních. Jako by tvořily skupinky debatérů, jaké lze vidět při sousedské sešlosti lidí a také v přírodě. I tam se stromy shlukují, aby spolu mohly komunikovat nad zemí a předávat si živiny pod ní svými kořeny.

To, čím Linové les dojímá nejvíc, je personalizace hlavního aktéra. Bez sentimentu a zásahů do jejich vzhledu se tu stromy prezentují jako živoucí, dýchající a umírající bytosti, jak je mnozí z nás vidí v parku u svého domu. Anebo jak o nich psal básník John Ashbery ve sbírce Pár stromů.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

V

Vladimir Mertan

7.7.2021 22:21
To by ma zaujímalo ako umelkyňa tie stromy nechala doviezť na Manhattan. Elektroautom? Pílili sa pílami bruchatkami, sekali sekerami a nakladali elektrožeriavom poháňaným solárnymi panelmi. Celá táto zábavka mohla vzniknúť len vďaka vyspelosti technickej civilizácie ktorá bola vybudovaná na fosílnych palivách.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist