Lidé z rodinných domů v Pardubicích třídí biodpad poctivě, na sídlištích se to zatím nedaří

Do hnědých popelnic lze házet pouze rostlinný biologicky rozložitelný odpad z domácnosti a zahrady.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Pixavril / Shutterstock

"Jen za loňský rok byly od účastníků vytříděny zhruba dva tisíce tun bioodpadu, který je dále zpracováván v dražkovické kompostárně," řekl náměstek primátora Jan Nadrchal (ANO).

Čtyřtisící v pořadí je Dagmar Šlégrová z městské části Jesničánky. Od města dostala poukaz na dvě tuny kompostu. "Už mi přestalo vyhovovat jezdit s bioodpadem do sběrného dvora, mít popelnici na bioodpad přímo u domu je pro nás pohodlnější," řekl Šlégrová. Část darovaného kompostu rozdělí mezi své sousedy.

Kontejnery na ukládání bioodpadu město zájemcům půjčuje bezplatně, svoz popelnic každou domácnost vyjde na 300 korun ročně, což nejsou skutečné náklady pro město náklady. Dvě třetiny z nich hradí město. Letos dotuje svoz bioodpadu částkou téměř 4,5 milionu korun. Za sběr zeleného odpadu pak nabízí lidém, kteří ho třídí, bonus v podobě 50 kilogramů kompostu ročně. Zdarma si ho mohou odvézt z dražkovické kompostárny.

Postupně se radnice snaží rozšířit sběr bioodpadu i na další místa ve městě. Jsou od loňského podzimu na Dubině a na Slovanech, kde jsou velká sidliště. "Město se ve spolupráci se Službami města Pardubic navíc snaží projekt rozšířit ze zástavby rodinných domů také do sídlištní zástavby," řekl Nadrchal.

Lidé v rodinných domech třídí poctivě, a tak se dá z bioodpadu vyrobit kvalitní kompost. "O kompost je dlouhodobě vysoký zájem, který v tuto chvíli nejsme schopni uspokojit. Již nyní máme zájemce o kompost, který bude k dispozici koncem srpna," řekl výkonný ředitel společnosti Služby města Pardubic – Odpady Jiří Strouhal.

Na sídlištích se zatím lidem moc třídit nedaří, někteří bioodpad znehodnucují odpadky, které do něj nepatří.

Do hnědých popelnic lze házet pouze rostlinný biologicky rozložitelný odpad z domácnosti a zahrady, což jsou odřezky ovoce a zeleniny, shnilé ovoce a zelenina, skořápky ořechů a vajec, sedliny kávy a čaje, pokojové květiny, řezané květiny, hlína, listí, plevel a tráva.

Na sídlišti tam ale lidé vhodí pytle se směsným odpadem nebo odpadky samostatně, vyskytují se tam pytlíky od potravin, plechovky, plastové lahve nebo kelímky od kávy.

Pilotní projekt funguje Dubině od loňského října, kontejnery jsou v pěti ulicích. Zatím se podle Strouhala ani jednou nepodařilo přivézt do kompostárny v Dražkovicích správně vytříděný bioopad. Musí tak skončit ve směsném dopadu, na výrobu kompostu použít nejde.

"Hromada končí ve směsném odpadu, využít ji na výrobu kompostu není možné, zničila by celou šarži kompostu, který vyrábíme," řekl Strouhal. Vytřídit zpětně materiál nejde, bylo by to pracné a nákladné. Navíc by v hmotě by mohly být chemikálie, například z vyteklých baterek, dodal Strouhal.

Služby města Pardubic proto natiskly letáky s informacemi, lidé je dostávají do schránek, řekla mluvčí městské firmy Klára Sýkorová.

Do separace bioodpadu jsou zapojené také pardubické mateřské a základní školy zřizované městem. Mimo to mohou zdarma obyvatelé Pardubic biologicky rozložitelný odpad odkládat i v devíti separačních dvorech. Zájemci, kteří hnědý kontejner ještě nemají, o něj mohou požádat webu města.

Vloni kompostárna v Dražkovicích přijala 2085 tun bioodpadu od rodinných domů. V posledním kvartále loňského roku lidé z Dubiny vhodili do hnědých popelnic 5,36 tuny odpadu. V první čtvrtině letošního roku svezly technické služby z Dubiny 10,84 tuny odpadu.