Lidovci budou i peticí tlačit na vládu, aby zrušila letní čas
"Budeme se snažit, aby i pan premiér to přestal bagatelizovat a marginalizovat," uvedl Bělobrádek k postoji předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Premiér v pátek uvedl, že ho toto téma nezajímá a že řeší migraci.
Pod peticí, kterou Šilar inicioval, je podle něj podepsáno už téměř deset tisíc lidí. Po dosažení této hranice se jí bude muset zabývat i Senát na své schůzi a Sněmovna na veřejném slyšení. "Podporujeme přirozený řád věcí a chceme, aby byl astronomický zimní čas. Podporují nás v tom hlavně severské státy," uvedl Šilar.
Podle Šilara tyto časové změny vadí zhruba pětině lidí, které kvůli tomu trpí zdravotními obtížemi. Dopad to má i na hospodářská zvířata kvůli změně doby jejich krmení.
Evropská komise, jak minulý týden oznámil její předseda Jean-Claude Juncker, navrhne Evropskému parlamentu zrušení směrnice z roku 2001 o střídání zimního a letního času. Postup komise vychází z výsledku celoevropské ankety, do níže se zapojilo 4,6 milionu Evropanů a 84 procent z nich se vyslovilo pro zrušení. Komise chce nechat ale na členských státech, aby se samy rozhodly, zda budou své občany dál nutit dvakrát ročně ciferníky posunovat o hodinu dopředu či zpět.
V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců. Od roku 1996 se prodloužil na sedm měsíců. Před dvěma lety tehdejší vláda rozhodla nařízením o tom, že posouvání hodinek na konci března a října kvůli střídání času bude platit nejméně do roku 2021.
reklama

Státy EU finálně schválily zákaz názvů steak či játra pro bezmasé výrobky
Poslanci Evropského parlamentu schválili zákaz nazývat bezmasé alternativy slovy "steak" či "játra"
Ministr Červený chce v Bruselu řešit změny v systému emisních povolenek i obaly