Lídři zemí Latinské Ameriky chtějí tvrdší přístup ke zločinům proti Amazonii
Dosavadní využívání amazonského pralesa podle brazilského prezidenta "vyprodukovalo bohatství pro několik málo lidí a chudobu pro mnohé", zatímco vedlo k ničení životního prostředí. Lula se domnívá, že nelze dosáhnout lepší ochrany pralesa bez zlepšení životních podmínek zhruba 50 milionů lidí, kteří na území tohoto ekosystému žijí. Brazilský prezident má větší ochranu Amazonie mezi svými politickými prioritami.
Další prezidenti latinskoamerických států vyzvali k tvrdšímu postupu proti nelegálním aktivitám, které amazonský prales ničí. "Nabízím jasnou a pevnou alianci pro zamezení zločinů proti životnímu prostředí, což je hlavně odlesňování a nelegální těžba," uvedla peruánská prezidentka Dina Boluarteová. Podle kolumbijského prezidenta Gustava Petra by se země v oblasti měly dohodnout na vytvoření mezinárodního tribunálu, který by se zabýval zločiny proti amazonskému pralesu. Vyzval i k většímu společnému úsilí ve vědeckém bádání.
Cílem dvoudenní summitu je nalézt společnou řeč ohledně ochrany amazonského pralesa. Podle brazilské ministryně životního prostředí Mariny Silvaové je nutné zabránit tomu, aby se amazonský prales dostal do "bodu zvratu", kdy začne produkovat více oxidu uhličitého, než kolik ho dokáže absorbovat. Jedním z hlavních úkolů summitu je podle agentury AFP nalézt shodu na opatření proti odlesňování. Státy by se mohly zavázat k zastavení odlesňování do roku 2030, jak to chce učinit Brazílie.
Přes 60 procent amazonského pralesa se nachází v Brazílii a zbytek leží na území sedmi států. Amazonský summit je primárně schůzkou Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádoru, Guyany, Peru, Surinamu a Venezuely, tedy států, které už v roce 1978 podepsaly smlouvu o spolupráci v Amazonii. Jejím cílem je společně chránit Amazonii a využívat její zdroje udržitelným způsobem. V roce 1995 tyto země vytvořily Organizaci smlouvy amazonské spolupráce (OTCA), jejíž poslední summit se konal v roce 2009 v brazilském městě Manaus.
Na jednání v Belému jsou prezidenti Brazílie, Bolívie, Kolumbie a Peru. Venezuelu zastupuje viceprezidentka, Guyanu premiér a Surinamu a Ekvádor ministři zahraničí.
reklama
Dále čtěte |
Brazilská vláda zavedla ochrannou známku na produkty pocházející z Amazonie
Brazilské úřady připravují zásah proti ilegálním těžařům zlata v AmazoniiOnline diskuse
Všechny komentáře (11)
Slavomil Vinkler
9.8.2023 07:01ŹÁDNÝ LES, PRALES, NEMŮŽE ABSORBOVAT VÍCE CO2, NEŽ VYPOUŠTÍ. TO MŮŽE POUZE UHELNÝ PRALES, VE KTERÉM SE HROMADÍ UHLÍ. A TO ŽÁDNÝ Z TROPICKÝCH PRALESŮ DNES NENÍ.
Jiří Svoboda
9.8.2023 12:05 Reaguje na Slavomil Vinklervaber
9.8.2023 09:00tak kdo v té Jižní Americe vládne, lídři států nebo někdo jiný ,
koho chtějí lídři postihovat, sami sebe,
kdo ty zločiny dělá ,že lídři států nic proti nim nezmohou,
divný svět
Slavomil Vinkler
9.8.2023 11:32 Reaguje na vaber
Karel Zvářal
9.8.2023 09:10Problematika deštných pralesů se smrskla jen na Amazonii? Na jiných kontinentech není třeba chránit zbytky kdysi rozsáhlých pralesů? S takovou tedy to úložiště uhlíku a zelenou "giga střechu" nezachráníme. Asi budou stačit úlitby s městskými pidi stříškami, bohatě zadotované a patřičně PR prodané.
Jiří Svoboda
9.8.2023 12:09 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
9.8.2023 13:16 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
9.8.2023 15:45 Reaguje na Karel ZvářalBřetislav Machaček
10.8.2023 08:35řadě musí klesnout poptávka po produktech z pralesů a z půdy po jejich
vytěžení a pak nebude ani komu co nabízet. Pokud budeme nakupovat produkty
z pralesů a polí tam vzniklých, tak možná těžbu zastaví, ale o to více se bude těžit jinde a půda intenzivněji využívat. My pole zatravníme kvůli
ekologii, ale obratem nakoupíme krmnou sóju z Brazílie a taky hovězí a
jiné produkty. Je to moudré? Není to pokrytecké být doma ekologem a navíc
kritizovat producenty chybějící produkce? Přestaňme s nesmysly jakými
jsou bioplynky a produkujme raději potraviny a krmiva pro dobytek. Tak
poklesne o brazilskou produkci zájem a nebude důvod pralesy kácet.
Pokud jde o cenná dřeva, tak i tam lze přejít na jejich cílenou produkci
formou vyčlenění určité části pralesa na hospodářské lesy. To je lepší,
než pouze vytěžit a čekat na zázrak, jako u nás s nálety a bezzásahem,
zda ty požadované dřeviny samy vyrostou.
