Lidstvo zabírá jen 0,01 % hmotnosti života na Zemi. Přesto úspěšně likviduje všechno ostatní

Izraelští biologové skutečně umí dávat věcem perspektivu. Díky nim víme, že celková hmotnost lidstva tvoří jen 0,01 % všech živých organismů na Zemi. Navzdory tomuto váhovému nepoměru vůči zbytku života však působíme na planetu mnohem výrazněji. O podrobnostech píše ScienceAlert.

Výzkumnicí Weizmanova institutu v rámci své srovnávací studie poukázali na drastický nepoměr mezi váhou lidské části veškerenstva a intenzitou dopadů naší činnosti na ostatní živé organismy. Počty jsou to skutečně na hraně představitelnosti, ale k zamyšlení nutí. „I když je naše váha na povrchu Země nepatrná, naše kroky jsou drtivé,“ říká výzkumník Ron Milo s dovětkem: „Snad tato čísla změní to, jak lidé hluboce nevnímají svou dominantní roli při formování planety.“

Hrátky s uhlíkem

Milo se svými kolegy bral v potaz čistou váhu uhlíku zabudovanou uvnitř žijících organismů. Tím elegantně obešel obtíže s výpočtem skutečné váhy, kterou ovlivňuje objem vody uvnitř těl živočichů a rostlin v různých vývojových fázích a částech roku. Souhrnná váha všeho živého na Zemi pak činí přibližně 550 miliard tun. Zhruba 450 miliard tun, tedy cirka 80 %, můžeme hned ponechat stranou. Je to hmotnost vegetace (rostlin, ať už mechů, řas, stromů). A dál?

Druhou co do váhy nejvýraznější skupinou jsou bakterie. Tady se odborníci vytrvale přou o konkrétní cifru, která ale ve většině odhadů osciluje okolo 70 miliard tun. Tedy asi 15 % života na planetě. Houby s dvanácti miliardami tun také stojí za zmínku. Jsou totiž šestkrát početnější, než živočišstvo na Zemi. Sedm gigatun patří k archaea, tedy prokaryotickým jednobuněčným organismům.

Zlomky, desetinky a ještě menší kousky

Chybět nesmí ani čtyři gigatuny vážící Protista. To je taková všehochuť živých organismů, zahrnující všechny eukaryotní organismy, které současně nejsou klasifikovány jako živočichové, rostliny ani jako houby. A teprve teď se dostáváme ke zvířatům, na které zbývají poslední dvě miliardy tun uhlíku. A tady to začíná být zajímavé: i když lidstvo nyní váží okolo 0,06 gigatun, pořád je to desetkrát více, než kolik připadá na divoká zvířata.

V rámci živočišných počtů jsou nejvýrazněji zastoupeny zvířata hospodářská, která „pokrývají lidskou spotřebu“. Nějakých 100 milionů tun. Díky tomu prasata, krávy, ovce a kozy tvoří 60 % hmotnosti všech Zemi obývajících savců. A podobný nepoměr by vznikl, kdybychom na jednu misku (opravdu pořádnou mísu) vah posadili veškeré ptactvo, a na druhou pak chovnou drůbež.

Nejvíc váží stádo krav, slony aby pohledal

„Když zkoušíme s mými dcerami nejrůznější hádanky týkající se hmotnosti, obvykle postavíme na začátek řady slona, pak žirafu a za ní nosorožce,“ říká Milo. „Ale pokud bych to chtěl pojmout realisticky, byla by to kráva stojící vedle krávy, pak další kráva a nakonec kuře.“

Nebylo tomu tak vždy. Člověk, který se svou vahou ztrácí v desetině procenta hmotnosti všech živých organismů světa, totiž dokázal za dobu své existence (nějakých 285 000 let) zredukovat biomasu všech rostlin na polovinu a o 85 % snížit váhu divokých savců tím, že je zlikvidoval. Tím pochopitelně uvrhl celou biosféru do situace, o která si pojmenování „bezprecedentní hromadné vymírání“ skutečně zaslouží.

---

reklama

---