Válka je pro zvířata stejné utrpení jako pro lidi
To, že unikl z Halabu do bezpečí v Jordánsku, je zásluha organizace Four Paws International. Jeho sousedy v přírodním parku Al-Mava jsou i další zvířata zachráněná ze zoo na okraji Halabu. Organizace Four Paws zachraňuje ohrožená zvířata kdekoli na světě. Často z válečných zón, někdy ze zoo, ale pomáhá i exotickým zvířatům, o která se soukromníci nedokážou postarat. Působí v 15 zemích a spravuje sedm útočišť pro zachráněné.
Raghad Zajtúnová působí v parku Al-Mava jako veterinářka. Má v péči 18 lvů, čtyři medvědy a dva tygry. Říká, že se tato zvířata musejí vyléčit z válečného traumatu. Z Halabu se kromě Loza dostalo 12 dalších zvířat. Do války bylo v tamní zoo 300 zvířat, ale většina zahynula při bombardování nebo při přestřelkách, některá i hladem. Ty zbylé zachránili lidé z Four Paws.
"Byli ve velmi špatném stavu, vyhublí a zranění. Medvědi vážili polovinu ideální váhy, byli vyděšení, teď už vypadají lépe," říká Zajtúnová.
Al-Mava se rozkládá na 110 hektarech a je největším přírodním parkem pro velká zvířata na Blízkém východě. Zřízena byla v roce 2015 díky spolupráci nadace princezny Áliji a Four Paws. Určená je zvířatům, která se nemohou vrátit do svých zemí ani být vypuštěna do volné přírody. Pro veřejnost se park otevřel loni v říjnu, ale návštěvy jsou omezeny na jednu prohlídku denně pro maximálně 20 lidí. Snahou je nevyrušovat lidskou přítomností zvířata, která mají s člověkem špatnou zkušenost.
"Chceme lidi seznámit s ochranou zvířat a hodláme lidi učit, jak zvířata chránit," říká manažer parku Mustafá Chrajsát. V parku by na jaře měla být otevřena vegetariánská restaurace a ekochatky.
Lidé z okolních vesnic zpočátku parkem nadšeni nebyli. Báli se, že zvířata budou utíkat a ohrožovat je. "Teď, když vědí, že je to bezpečné, hodně pomáhají," řekl Chrajsát.
Některá ze zvířat pocítila půdu pod nohama až zde. Třeba lvi Sultán a Sabrín, zachránění ze zoo v Gaze v roce 2014, do příjezdu do Jordánska trávili život výhradně na betonové podlaze svých klecí. Bylo třeba je zachránit za izraelského bombardování Gazy. O život tehdy přišly tisíce lidí a zoo v Gaze bylo těžce poškozeno. Podle Four Paws tehdy uhynulo 80 zvířat a 30 přeživších zůstalo bez vody a potravy. "Když sem poprvé přišli, dotýkali se stromů," popisuje Chrajsát příchod lvů.
Říká, že lidé se někdy ptají, proč se tolik energie věnuje záchraně zvířat, když umírají lidé. "Ale kdo se o ně postará, někdo musí bránit jejich práva. Jsou-li v zajetí, musíte o ně pečovat, jako kdyby to byly naše děti," řekl Chrajsát.
Sekci urgentních zásahů ve Four Paws řídí Egypťan Amír Chalíl. Pracuje pro tuto organizaci 24 let a ve složitých situacích riskoval mnohokrát život. Předloni zachraňoval zvířata ze zoo v Mosulu, předtím v Halabu. Zásahu předchází jednání různých týmů. V případě Halabu Chalíl kontaktoval majitele a řekl mu, že pokud zvířata nedaruje, uhynou. Majitel svolil. V Halabu musel Chalíl projet četnými kontrolami, a to i hlídkami radikálů napojených na Al-Káidu. Lozova nynější sousedka Lula pochází z Mosulu.
Boje o toto severoirácké město začaly v říjnu 2016 a několik měsíců na pozemku zoo tábořili bojovníci Islámského státu. Zvířata umírala v přestřelkách a hladem. Když byla východní část města v lednu 2017 osvobozená, naživu byla jenom dvě zvířata - lev a medvěd. Mosulané kontaktovali Four Paws. Chalíl dorazil v únoru, aby stav zvířat prověřil a nechal pro ně léky a jídlo. Vrátil se pro ně v březnu, avšak zastavila ho irácká armádní hlídka a požadovala víc dokumentů. Lidé z Four Paws se v dubnu vrátili s požadovanými doklady a nakonec vyjednali převoz do Ammánu.
"Každá záchrana je obtížná, ale ta v Mosulu byla mimořádně těžká. Bylo to složité vyjednávání s vojáky a v těsné blízkosti Islámského státu," řekl Chalíl. Vojáci si nejprve ze záchranné operace věnované zvířatům dělali legraci, ale nakonec přinášeli potraviny a krmili je. Jeden voják dodal dvě kuřata, která zabavil na kontrole, aby je mohl nabídnout zvířatům. "Změnili názor a uvědomili si, že ta zvířata neválčí. Že trpí nejenom lidé," vzpomíná Chalíl. Na cestě z Mosulu byl na několik dní zatčen, nakonec ale dostal povolení se zvířaty odjet. Projížděl kolem uprchlíků, mezi nimiž byly děti, jež ztratily domovy. "Měly za sebou velmi špatné vzpomínky, ale když se podívaly do našeho auta a spatřily lva a medvěda, začaly se usmívat. Byly šťastné. Viděl jsem, že zvířata mohou lidem přinést štěstí," dodal Chalíl.
reklama
Rozhovor o historii environmentálního hnutí u nás s historikem Matějem Spurným
Jak můžeme zlepšit životní podmínky medvědů chovaných v zajetí?
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová