Mikrobiom lidí a goril si je podobný. Ovlivňuje ho strava, zjistili čeští vědci
Podle Petrželkové se o značné podobnosti mikrobiomu u lidí a primátů vědělo již dříve, ekologické a funkční důsledky však dosud nebyly dost objasněny. "Nás především zajímalo, jak se mění složení mikrobiomu vzhledem k různým stravovacím návykům goril nížinných a domorodých obyvatel pralesního ekosystému," uvedla spoluautorka výzkumu Barbora Pafčo.
Vědci porovnali mikrobiom goril nížinných v období dešťů a sucha, tradičních lovců sběračů z polokočovného entika BaAka žijících v tropických deštných lesích Středoafrické republiky a členů tamějšího kmene Bantu, kteří se živí hlavně zemědělstvím. Střevní mikrobiom odborníci zkoumali ve vzorcích stolice pomocí takzvané metagenomiky. Tou lze zjistit celkovou genetickou informaci komunity organismů.
Výsledky ukázaly, že mikroflóra goril sdílí podobné funkční znaky s lidmi v závislosti na stravovacích návycích v dané sezóně. Badatelé vysledovali podobnosti mikrobiomu u lovců sběračů a goril v období sucha, kdy gorily jedly více polysacharidů, hlavně z listí a vegetace. Další podobnost byla u zemědělců a goril v čase dešťů, kdy stravu primátů zpestřilo sezonní ovoce.
Ve srovnání s etnikem BaAka zemědělci kmene Bantu jedí mnohem rozmanitější produkty z průmyslově zpracovaných potravin z trhu - včetně jídel bohatých na tuky a cukry. Tato jídla jsou však chudá na polysacharidy, třeba vlákninu, která je pro správné trávení zásadní.
Zatímco jedinci živící se lovem a sběrem podle vědců jedí hodně polysacharidů z rostlinné stravy, "západní" způsob se liší, což vede ke změně střevní mikroflóry. "V budoucnu by nám tedy mohl jídelníček goril a lidí s tradičními způsoby obživy napovědět, jak správně řešit některé zdravotní potíže západní industrializované populace včetně tzv. civilizačních onemocnění, která jsou v současné době ve středu zájmu, protože jsou v případě onemocnění COVID-19 jedním z nejrizikovějších faktorů," uvedla Petrželková.
Vedle trávení se mikrobiom podílí na vývoji imunitního systému a zasahuje do dalších tělních funkcí. Jeho složení podle vědců hraje důležitou roli při rozvoji nemocí - kromě obezity se jedná třeba o zánětlivá, nádorová, metabolická a psychická onemocnění.
reklama
Dále čtěte |
Nejen antibiotika, rezistenci způsobuje i zinek. Studie brněnských vědců varuje před riziky využívání kovů v zemědělství
Vědec z Olomouce získal čtvrtmiliardový grant na výzkum rostlinného hormonu. Může pomoci zvýšit výnosy zemědělských plodin
Vědci testují ve výživě hospodářských zvířat konopné výlisky
