https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ministerstvo-pripravilo-zakon-o-zakazu-nekterych-jednorazovych-plastu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ministerstvo připravilo zákon zakazující některé jednorázové plasty, například brčka nebo příbory

2.9.2020 13:22 | PRAHA (ČTK)
Podle odhadů ministerstva se v Česku ročně prodá zhruba 300 milionů plastových brček, 20 milionů talířů, 60 milionů příborů, 40 milionů nádob na jídlo a 40 milionů kelímků z expandovaného polystyrenu.
Podle odhadů ministerstva se v Česku ročně prodá zhruba 300 milionů plastových brček, 20 milionů talířů, 60 milionů příborů, 40 milionů nádob na jídlo a 40 milionů kelímků z expandovaného polystyrenu.
Foto | Ram Yoga / Flickr
Od července 2021 by měl v Česku platit zákaz uvádění plastových vatových tyčinek, příborů, talířů nebo brček na trh. Doprodej zásob bude možný, úplný zákaz uvádění do oběhu by měl začít platit nejpozději o rok později. Týká se vybraných jednorázových plastových výrobků včetně těch z bioplastu a též všech výrobků z oxo-rozložitelných plastů. Novinářům nový zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí představil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Předpis chce resort dát do meziresortního připomínkového řízení tento týden.
 

Zákon převádí do české legislativy evropskou směrnici. Kromě zmíněných výrobků nebudou moci být uváděny na trh nádoby na potraviny a nápoje a kelímky z expandovaného polystyrenu. Oxo-rozložitelné plasty obsahují přísady, které prostřednictvím oxidace rozkládají plast na mikroplasty. Ne však beze zbytku, a mikročásti se pak stávají součástí potravinového řetězce živočichů.

Podle odhadů ministerstva se v Česku ročně prodá zhruba 300 milionů plastových brček, 20 milionů talířů, 60 milionů příborů, 40 milionů nádob na jídlo a 40 milionů kelímků z expandovaného polystyrenu.

Zákon zavádí i další povinnosti a požadavky pro výrobce. Od července 2024 budou muset u nádob na nápoje z plastu či kompozitních materiálů do objemu tří litrů připevnit uzávěr nebo víčko k nádobě. Týká se to i tetrapakových obalů na mléko nebo džusy. Zároveň se členské státy EU dříve dohodly, že do roku 2029 by mělo být recyklováno devět desetin plastových lahví. Do roku 2025 se budou muset takové lahve vyrábět alespoň se čtvrtinovým použitím recyklovaného plastu, do roku 2030 by měl tento podíl vzrůst na 30 procent.

V druhé polovině příštího roku by měla podle návrhu začít platit povinnost informovat spotřebitele, že výrobek je z plastu a jak s ním zacházet ve chvíli, kdy se stane odpadem. Značení nebude vyžadováno u obalů s povrchem menším než deset centimetrů čtverečních. Týkat se bude hygienických vložek, tamponů a jejich aplikátorů, vlhčených ubrousků, tabákových výrobků s filtry či nápojových kelímků. Evropská komise podle Brabce vydá pokyny pro jednotnou podobu značení, dosud se tak ale nestalo.

Výrobci budou také povinni působit na změnu chování uživatelů, snížit spotřeba by se měla u nádob na potraviny či nápojových kelímků. Cíle zatím Evropská komise nestanovila, od roku 2023 budou ale členské státy muset reportovat množství spotřebovaných výrobků.

Zákon dále zavádí povinnost výrobcům finančně se podílet na úklidu odpadů prostřednictvím smluv s obcemi a také podílet se na jejich nákladech na úklid odpadu odloženého mimo určená místa. Pro producenty tabákových výrobků bude povinnost platit od roku 2023, vlhčených ubrousků nebo balonků se to bude týkat o rok později. Už nyní se rozšířená odpovědnost výrobce vztahuje třeba na nádoby na potraviny nebo nápoje do tří litrů, nápojové kelímky či lehké plastové tašky.

Výrobci budou muset od července 2021 také informovat spotřebitele o dostupnosti alternativ a recyklaci výrobků a o tom, jak správně nakládat s odpady. Týkat se to bude nádob na potraviny a nápoje do tří litrů, sáčků a obalů na potraviny k okamžité spotřebě, nápojových kelímků, plastových tašek, vlhčených ubrousků, tabákových výrobků s filtry nebo hygienických vložek a tamponů.

Kontrolovat dodržování povinností daných zákonem by podle návrhu ministerstva měly Česká obchodní inspekce, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, krajské hygienické stanice či Česká inspekce životního prostředí.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

2.9.2020 18:06
1. V "době covidové" je to šílené rozhodnutí, které může stát tisíce lidských životů.

2. Všechny tyhle šílenosti zaplatí spotřebitelé vyššími cenami kde čeho.

3. Jediné rozumné řešení je odchod z EU.
Odpovědět
LB

Lukas B.

2.9.2020 19:38 Reaguje na Jan Šimůnek
z toho covidu bych tak nešílel. zrouna teda s brčkama a kelímkama. když chcete bojovat proti covidu (a žloutence a ještě asi stopadesáti nemocem), můžeme začít smysluplně třeba tím, že nepolezeme do hromadné dopravy.

samozřejmě důsledkem bude, že točené pivo a kofola ve stánku na koupališti bez plastu nebude. nebo bude, ale v plechovce. nebo bude, ale z úplně jinou infrastrukturou a tedy za úplně jinou cenu.
Odpovědět
JL

Jan Lhotský

3.9.2020 07:56 Reaguje na Lukas B.
Pivo u stánku se dá řešit kelímkama se zálohou, jak už to teď funguje na nejrůznějších festivalech a koncertech. 50kč vratná záloha na kelímek a ten rozdíl v množství odpadků je veliký.

Plastové talířky a příbory se dají nahradit bambusovými, což je teda samozřejmě dražší. Na druhou stranu jak často se stravujeme z plastových tácků? I kdyby to mělo být dražší o 20kč, tak si to snad můžeme jednou za čas dovolit, ne? Nebo by se to zase mohlo řešit zálohovaným nádobím.

A brčka snad nepotřebujeme vůbec, ne?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.9.2020 10:47 Reaguje na Jan Lhotský
Naprostý souhlas.
To malé nepohodlí, které sníží dosavadní plýtvání plastem, za to stojí.
Já už nějakou dobu nabízená brčka odmítám, protože je na pití nepotřebuji.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.9.2020 12:05 Reaguje na Jan Lhotský
Záleží co se pije. Na něco jsou fajn. A papírová stojí za prd.

Ten zálohovaný kelímek je z čeho? A pak se s ním děje co? Ten bambuse je dobrý nápad, zajímal by mne cenový rozdíl. Jinak tácky se dají vcelku dobře a tradičně nahradit papírem, stejně tak nějaké misky a podobně. U kelímků by mne zajímalo jak moc velký eko-sajrajt byla ta klasika našeho mládí, papír+něco, ty mi hlavně přišly výrazně příjemnější.

A docela by mne zajímalo o jakém objemu se třeba zrovna u těch brček bavíme a jak je to v proporci s tím, že se jedná o další pakárnu shora.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.9.2020 14:58 Reaguje na Svatá Prostoto
V obchodech se prodávají brčka skleněná a kovová. Milovníci brček si je budou muset koupit a nosit s sebou.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.9.2020 15:58 Reaguje na Majka Kletečková
Jj, budou muset ... a o to jde, buzerační pakárna.

Jinak aby to nebylo jak kdysi s tou adorací skleněných flašek ... dokud to někdo na ČVUT pořádně nespočítal.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.9.2020 19:17 Reaguje na Svatá Prostoto
Zálohovaný kelímek by klidně mohl být i z plastu, protože se vrátí a celou hromadu jich je možné dát na recyklaci - ideální stav - jeden druh plastu a relativně čisté.
Ale to by v Bruselu musel alespoň někdo myslet hlavou.
Odpovědět
JL

Jan Lhotský

7.9.2020 11:42 Reaguje na Svatá Prostoto
Ten kelímek je samozřejmě z plastu. Rozdíl ale je v tom, že se po použití umyje a používá se vesele dál. Jasně, že to neřeší problém s tím, kolik plastů se vyrábí, ale pomůže to s množstvím plastového odpadu.

Co se týče cenového rozdílu u plastového a bambusového nádobí. Cena jedné plastové vidličky je cca 10 haléřů. Cena bambusové přibližně koruna. Když vezmu celý set (vidlička, nůž, talíř) a připočtu cca 300% marži obchodníka, jsme na rozdílu třeba 10-15kč. Jasně, že je to znát. Na druhou stranu se z tácků nestravujeme tak často, aby se nás to nějak znatelně dotklo.
Teda beru to podle sebe, někdo to má možná jinak.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

2.9.2020 19:30
Důležité je, že se mohou používat pesticidy, herbicidy, insekticidy, rodencicity a spol, tolik důležité pro produkci ekologických biopaliv.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

3.9.2020 02:23
Ať jdou do ....., všichni sociální inženýři, kteří stojí za tímto nesmyslem.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.9.2020 07:20 Reaguje na Vladimír Hošek
Můžeme je tam poslat, letos při volbách do krajů a 1/3 senátu, příští rok při volbách do poslanecké sněmovny. Znamená to důsledně nevolit nikoho, kdo se kompromitoval spoluprací s ekologickými aktivisty (a opravdu důkladně si to ověřovat, protože existují kryptoekologické strany, jako např piráti) a cíleně volit toho, kdo začne připravovat czexit.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.9.2020 11:06 Reaguje na Jan Šimůnek
Jen si volte SPD a ostatní pošahance...máte na to právo. ;)
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.9.2020 09:02 Reaguje na Petr Eliáš
A jistěže ho také využiji.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

3.9.2020 07:19
Výjimečně mám pocit, že MŽP nachystalo dobrý zákon. Jen tak dál! :)
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.9.2020 07:29 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tuto nebezpečnou stupiditu nám vnutila EU. My tady budeme umírat na epidemie, v současné době eliminované používáním jednorázových plastů, ale a množství plastů, vyházených do moře v zemích 3. světa, zůstane stejné, respektive se spíš zase zvýší, jako se zvyšovalo v posledních letech.
A životní prostředí, včetně uhlíkové stopy, se zhorší, protože myti nejednorázového náčiní spotřebuje daleko více energie (ohřev vody v myčce a její pohon) než výroba jednorázového plastu. Je také jasné, že mycí prostředky z těch myček skončí v řekách se všemi s tím spojenými negativními dopady. Pochopitelně, tohle, co jsem uvedl, není jediná ekologická zátěž (poškozující především nás, bruselští naše životní prostředí neřeší), která z tohoto opatření plyne.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

3.9.2020 11:35 Reaguje na Jan Šimůnek
Dejte si nějaké dobré zdravé jídlo bez zbytečných odpadů a uklidněte se :) úplně zbytečně se tu rozčilujete a přitom nejste schopen pochopit ani elementární záležitosti....
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.9.2020 09:13 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Co je "elementární záležitost"? Nechápete, jaký skok dolů ve výskytu nejrůznějších infekci udělalo zavedení jednorázových jídelních pomůcek? Chcete se zase vrátit do dob, kdy alimentární infekce a otravy (včetně úmrtí na ně) byly tak časté, že kvetlo řemeslo travičů (protože případy záměrných otrav se mezi tu spoustu "přirozených" nemocí a úmrtí velice dobře schovaly)?

A dokážete si představit, jaké sajrajty se musí používat na opakovaně používané náčiní, aby se zlikvidovaly odolnější viry (jako jsou třeba viry některých hepatitid)? A jaký bude problém použité roztoky neutralizovat a likvidovat (a to ještě nepočítám náklady, i ekologické, na výrobu jejich složek).

Zato já si dokážu představit, že po pár letech přijdou nějací ekologičtí aktivisté s tím, že by se měla procedura toho mytí a desinfekce v hromadném stravování "zekologizovat", tj. snížit její účinnost. A budou argumentovat přesně tím, čím argumentuji já proti tomu rizikovému zákazu jednorázových plastů.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.9.2020 09:15
Možná ještě jeden důvod, proč je to celé nesmysl: Právě v oblasti hromadného stravování absolutně není problém posílit zpětný sběr (už tak je procento separátně odebraného plastu u nás docela vysoké), třeba zálohováním.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist