Ministerstvo životního prostředí čekají škrty a propouštění
Záležitosti spravované ministerstvem by se měly zmenšit až o 30 procent. Podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) jde především o záležitosti, které se dublují. "Například v oblasti vod nebo odpadů, kdy stejné záležitosti řeší například obecní odbory životního prostředí," vysvětlil ministr. Právě na to, která agenda se dělá nadbytečně, teď probíhají audity.
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) by podle Chalupy měla fungovat jako kontrolní orgán a ne povolovací, který navíc začasto řeší sousedské spory. Zároveň by mělo dojít ke spojení činností, které dělá Český hydrometeorologický ústav a Česká informační agentura o životním prostředí (CENIA). Dojít by mohlo i ke zmenšení státní správy v ochraně přírody. Podle ministra by se měla zmenšit také například rozhodovací povinnost ve čtvrtých zónách chráněných území nebo zjednodušit autorizace v rámci území Natura.
Podle ministra životního prostředí by ale nemělo dojít k redukci samotné ochrany životního prostředí, jen by ji všude nemusely vykonávat všechny úřady souběžně. "Cílem by mělo být horizontální řízení, aby v každém kraji existovalo místo, kde se bude potřebná agenda řešit," vysvětlil novinářům Chalupa. V některém z krajů by tak mohla fungovat jen kancelář ČIŽP, jinde Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK).
Šetřit se ale bude i na zaměstnancích. Po několika vlnách propuštění se má dále snížit počet zaměstnanců v letech 2013 -2014 o 20 procent. Česká informační agentura o životním prostředí CENIA zredukovala počet svých zaměstnanců na sto a od prvního června se stěhuje do centrálního sídla ministerstva v pražských Vršovicích. Tam se již dříve přestěhovala AOPK. I ta bude muset ale dále propouštět, odejít má téměř dvě stě lidí, tedy 30 procent personálu.
Omezení se týká i vědeckých pracovišť: Výzkumného ústavu vodohospodářského a Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Praze-Průhonicích. "Peníze na vědu nemáme, ústavy buď získají peníze z grantů, nebo zaniknou," říká Chalupa.
Podle odcházejícího náměstka Tomáš Vrbíka bude zřejmě příští rok ministerstvo mít na svůj provoz jen tři miliardy a o rok později dvě a půl, zatímco v roce 2010 hospodařilo se čtyřmi miliardami.
Dlouhodobě se spekuluje o budoucnosti Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Ten by podle Tomáše Chalupy měl zůstat zachován, otázka je v jaké podobě. "To záleží na objemu spravovaných prostředků," dodal Chalupa. Podle něj je ambicí jeho úřadu udržet správu evropských peněz v budoucím operačním programu, který se bude zabývat životním prostředím.
Připouští ale i variantu, kde by budoucí program spravoval jiný resort a MŽP by mělo na starosti jen ty pilíře, které by se týkaly životního prostředí. Počet operačních programů v České republice je v současnosti přebujelý a podle vlády je potřeba počet jednotlivých programů snížit. Programů by v dalším období mohlo být čtyři či pět, oproti dvaadvaceti dnešním. "I my se ztotožňujeme s potřebou snížit počet programů," říká ministr Chalupa.
V každém případě se SFŽP současné šetření netýká. Jednak jeho provoz není placen z rozpočtu MŽP, jednak musí vypořádat program Zelená úsporám, který končí v polovině roku.
Další peníze chce ministerstvo ušetřit maximální elektronizací úřadu, opuštěním budov, které si pronajímá nebo co nejvýhodnějším nákupem služeb.
reklama
Dále čtěte |
Aktuálně.cz: Chalupovo ministerstvo poslalo miliony sdružením, jež nelze najít
Průhonický ústav nese nový název Výzkumný ústav pro krajinu
Sněmovna schválila rozpočet SFŽP na příští rok s nižšími výdaji 45,5 miliardy korun
MŽP podpoří dotacemi ve výši 640 milionů korun vybrané školy v uhelných krajíchOnline diskuse
Dobrá... - 20. 5. 2012 - M.Z.Co se tyka mnozstvi stanic tak souhlasim treba s tim, ze srazkomeru neni nikdy dost. (Hlavne v oblastech, ktere "zivi" hlavni toky. Srazky na Zatecku a Slansku at si meri mistni zemedelci, pro ne je to velmi dulezite. Pro ne-lokalni povodnovou sluzbu ale zrovna tam ty srazkomery budou nepotrebne. Prijde li privalova bourka - poznaji to ve Slanem i bez telefonatu z centra a stavy vody v Labi tou bourkou ovlivneny i tak nebudou.) U ostatnich mereni me ale prijde, ze merit teplotu a vlhkost v kdejakem P*delakove nema stat zapotrebi :) At si to meri mistni patrioti, pro ktere to ma vyznam - a bavi je to delat i zadarmo. K cemu ma stat udrzovat mereni teplot v Kostelni Myslove? (Pardon tamnim zamestnancum. Vybral jsem nahodne stanici na miste, ktere mi nic nerika.) To radeji dat ty penize do hustsi site srazkomeru. Daleko vic jde (u tech teplot, slunecniho svitu a dalsich podruznosti)o to, aby stanice merily za pokud mozno casove nemennych podminek (coz plati na Milesovce, Snezce ale mozna i v Klementinu poslednich let, jinde to bude slozitejsi nebot krajina se podstatne promenila) a aby byla venovana pece jejich dukladnemu porovnani. Tedy nejen srovnavat prumery, rozptyly a extremy v Kbelich a na Karlove, ale nalezite dokumentovat - i pro verejnost (jinak to nema cenu, uvadet ty rozdily v pripadnych "rekordech") rozdily v zpusobu mereni na Karlove a v Kbelich (=jina barva cervenych prejzu na strese MFF versus travy na letisti apod.) Za nepochopitelnou povazuji napr. neexistenci obcasnych srovnavacich mereni vysky snehu na Vrbatce (po desetileti hlavni "snehove" stanice CHMU) timhle se totiz historicke zaznamy z te lokality fakticky hazi do kose. Kdyz uz pred 100 a vice lety postavili Nemci velkolepou stanici na Schneekoppe - proc se nesnazit co nejvic "harmonizovat" soucasna mereni s temi historickymi (ne nutne pripadnym stavenim kopii tehdejsi boudy nybrz jasnym a podrobnym popisem rozdilu tehdejsiho a dnesniho mericiho stanoviste - jak u Polaku tak na Postovne). Proste - dle meho nazoru by se pecemela venovat hlavne nalezitemu "zharmonizovani" dulezitych mist stavajici site. Opravdu jsou treba Ricany tak meteorologicky unikatni lokalitou ze ten jejich rekord +40 (ci kolik a mozna ze to nejsou ani Ricany ale Uhrineves, to je jedno :) ma byt tak pametihodnym udajem? Nebyla by mnohem lepsi poradna, kvalifikovana esej na tema "porovnani teplotnich pomeru pri ruznych meteo situacich krajiny stredoceskeho kraje resp prazske aglomerace" S tim ze udajum z Ruzyne, Kbel, Karlova, Klementina by byla venovana trvala systematicka pozornost (i pro media) a nepletly se do tech zprav blbosti (nemuze byt prece kazda stanice hlavni, ja proti Neumetelum tez nic nemam :) o Ricanech, Uhrinevsi Rezi ci Neumetelich? |
