Ministři životního prostředí chtějí kritéria pro uvádění chemických látek na trh
Jednání, kterému předcházela pondělní odborná konference, se zúčastnili zástupci Evropské agentury pro životní prostředí a ministři a ministryně z Česka, Slovenska, Maďarska, Polska, Bulharska, Rumunska, Slovinska, Rakouska a Německa. "Vnímám velkou shodu mezi názory vědců a politiků. Jsem nadšen ze schůzek ve formátu V4 plus, do kterého jsou zapojené i jiné sousední země nebo země s podobnou historickou zkušeností. Reprezentujeme téměř polovinu obyvatel Evropské unie a shoda na této širší platformě dává větší šanci prosadit se na celounijní úrovni," uvedl Hladík. Návrhy chtějí předložit Evropské komisi po červnových volbách do Evropského parlamentu.
Prvním z témat setkání byl dopad chemických látek na životní prostředí a zdraví lidí. "Je úzce spojen s resortem zdravotnictví, protože chemické látky, léky ovlivňují vodu, půdu, ovzduší i naše životy. Shodli jsme se na tom, že při přijímání nových chemických látek na trh chceme jednoznačně nastavit kritéria, na základě kterých takové látky budou povolené na evropský trh. Požadujeme dopadové studie včetně substancí látek. Stávalo se, že některé náhražky nebyly dostatečně prozkoumány a dopad na životní prostředí byl nakonec horší než u primární látky," řekl ministr.
Politici se zabývali rovněž otázkou regulace mikroplastů a konstatovali, že je v této oblasti rozšířený tzv. greenwashing. Existuje mnoho termínů spojených s ekologií, které ale nejsou ověřené a spotřebitel si nemůže být jistý, že kupuje produkt šetrný k životnímu prostředí. Jedinou vhodnou značkou je podle Hladíka Ecolabel, kterou v Česku uděluje ministerstvo životního prostředí. Snahou je podporovat výrobky s touto značkou třeba i ve veřejných zakázkách.
Ve druhém bloku se ministři a ministryně věnovali cirkulární ekonomice a využívání recyklátů. Shodli se na tom, že je potřeba sjednotit legislativu napříč zeměmi, řekl Hladík. "Hodně jsme diskutovali i zálohové systémy, kde je Česko relativně pozadu. Třeba u podpory výrobků z recyklátů jsme ale byli první, kteří začali prosazovat nižší sazbu DPH u výrobků, které jej obsahují," dodal.
Posledním tématem bylo světelné znečištění, ve kterém je podle Hladíka Česko průkopníkem a dokonce již zavedlo normu, která tento druh znečištění s nepříznivými vlivy na zdraví člověka i mnohých živočichů reguluje. "Kromě dopadu na životní prostředí a zdraví jsme se zabývali také hospodářským aspektem. Většina svítidel je dovážena z Číny, kde nemají limit maximální intenzity. Pokud bychom ji regulovali, podpoříme výrazně evropské výrobce a oživíme evropský trh s veřejným osvětlením," poznamenal.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Jaroslav Řezáč
13.3.2024 08:31Radim Zaňka
13.3.2024 09:18 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
13.3.2024 09:45 Reaguje na Radim ZaňkaDaňový systém se dá použít i aktivně nejen restriktovně, ale to by se muselo chtít.
Jiří Svoboda
13.3.2024 10:16 Reaguje na Jaroslav ŘezáčHlavně by se měly plasty důsledně likvidovat ať už recyklací nebo spalováním (ZEVO). To, že se to nedělá, je ta největší zátěž mikroplasty.
Radim Zaňka
13.3.2024 09:29Regulace je nutná co nejrychleji, jelikož neustále ubývá létajícího hmyzu díky světelnému znečištění a to pak bude mít dopad na všechny, protože se mohou zhroutit celé ekosystémy, na kterých je lidstvo závislé.
Jaroslav Řezáč
13.3.2024 09:52 Reaguje na Radim ZaňkaTo, že světelnost musí v ulici navazovat, tedy bez " tmavých" míst mi připadá přežité, každé auto má reflektor.
Sloupy na kterých je pouliční osvětlení instalováno se mohou výškově pohybovat v rozmezí 3-12m, tedy úpravou parametru sloupu pouličního osvětlení a smerování toku světla aby svítilo akorát na místo kde je potřeba je možné řešit i v nynější legislativě, stejně tak i omezení intenzity světel v dobách nočního klidu.