Mladotice si připomněly 150 let od protržení hráze rybníka po prudkém dešti
Na začátku května byla o pár kilometrů dál proti proudu Mladotického potoka otevřena také naučná stezka věnovaná Odlezelskému jezeru, někdy nazývanému Mladotické jezero. Je nejmladším jezerem v Česku a jedním z nejmladších v Evropě. Vzniklo jen asi dva dny po protržení hráze Mladotického rybníka. Autorem stezky u Odlezelského rybníka a spoluautorem stezky Mladotického rybníka je světově uznávaný geograf, hydrolog a mladotický rodák Bohumír Janský, pro něhož se události kolem vzniku nového jezera staly jedním z celoživotních vědeckých zájmů a který se dnes také stal čestným občanem Mladotic.
Protržení hráze rybníka v Mladoticích a vznik nového jezera byly důsledkem prudkého přívalového deště 25. května 1872. Tehdejší farář v nedaleké Žebnici naměřil, že mezi 14:00 a 15:30 spadlo 237 milimetrů srážek, tedy 237 metrů vody na metr čtverečný, řekl ČTK Janský. "Můžeme říci, že od té doby se taková událost neopakovala na celém území Česka a dá se říci i střední Evropy. Množství vody, které tady tehdy spadlo, je teď bráno jako rekord srážkový pro Česko a střední Evropu, možná, že to bude i krátkodobý rekord pro celou Evropu," řekl Janský.
Rybník se naplnil vodou. Nikdo ale nestihl vytáhnout propusť, hráz neudržela obrovský nápor vody a v noci na 26. května se na dvou místech protrhla. Do koryta potoka vtrhlo podle Janského až 3,5 milionu metrů krychlových vody. V nedalekých Plasech připravila povodeň o život tři lidi a dál po toku v obci Nebřeziny se hovoří o 43 obětech, z toho bylo asi 18 lidí, kteří zde stavěli železnici. "Myslím, že těch obětí tam mohlo být i více. Asi před půl rokem jsem také pátráním zjistil, že kilometr odtud voda připravila o život další dva lidi - jednu dívku, která se možná šla podívat k řece a ta jí strhla, a jeden byl můj vzdálený příbuzný, který oral na poli a s kravským povozem chtěl přejet potůček. Voda ho ale hned 25. května odpoledne strhla," řekl bývalý ředitel Státního oblastního archivu v Plzni a další z mladotických patriotů Petr Hubka.
Odlezelské jezero podle Janského představuje pro vědce cenný zdroj informací. Nánosy bahna na jeho dně slouží jako geoarchiv posledních sto padesáti let. "Odebírali jsme nánosy bahna a zjistili jsme, že jsou tam čtyři metry a každých deset centimetrů jsme pomocí radioaktivních izotopů uhlíku datovali," řekl Janský. Díky tomu například vědci zjistili jak rychle jezero zanáší sedimenty. Zatímco po svém vzniku se zanášelo velmi rychle, nyní přibývá na dně zhruba centimetr nánosu ročně. Byly ale doby, kdy za rok přibylo devět i deset centimetrů. Vědci v nich dokážou například bezpečně najít stopy po jaderných výbuších. V hloubce kolem metru od současného dna lze najít stopy radioaktivního spadu po ruských jaderných zkouškách v 50. letech 20. století, je tu odraz francouzských jaderných testů v Tichomoří, 40 centimetrů pod dnem jsou uloženy stopy spadu po výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu. "Naposledy jsme tato měření dělali v roce 2003, takže nám tam chybí Fukušima (havárie japonské jaderné elektrárny v roce 2011), to chci ještě udělat," dodal Janský.
Odlezelské jezero mělo podle něj ještě na začátku 70. let minulého století, kdy o něm dělal diplomovou práci, hloubku až 7,5 metru nyní je to jen šest metrů. Existují i modely, jak rychle se zcela zanese. "Příroda toto jezero vytvořila a příroda rozhodne, kdy zas zanikne," dodal Janský, jenž na počátku tisíciletí vedl vědecký tým, který určil prameny řeky Amazonky.
reklama
Metrostav v Norsku hloubí síť tunelů pro uložení odpadu
Na islandském poloostrově Reykjanes sopka chrlí druhý den lávu
Vulkanický systém na jihozápadě Islandu se opět probudil k životu. Láva zalila i Modrou lagunu 
