https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mladych-se-na-zmeny-zivotniho-prostredi-neptejte-nepoznaji-je
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mladých se na změny životního prostředí neptejte, nepoznají je

9.10.2020 17:02 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pokud jste nezažili zajíce panáčkující na poli, stáda srnek, čejky, bažanty a koroptve, přijde vám momentální zemědělská krajina bez divokých zvířat víceméně jako normální stav.
Pokud jste nezažili zajíce panáčkující na poli, stáda srnek, čejky, bažanty a koroptve, přijde vám momentální zemědělská krajina bez divokých zvířat víceméně jako normální stav.
Foto | Sergiu Vălenaș / unsplash.com
Titulek, který možná hne žlučí čtenářů mladších třiceti let, v sobě skrývá prostou skutečnost, doloženou aktuálním vědeckým výzkumem. Londýnští zoologové jím upozorňují na tzv. Syndrom posouvající se hranice (SBS, Shifting Baseline Syndrome), při němž lidé považují za přirozený jen takový stav věcí, který sami osobně pamatují. Píše o tom EuroNews.
 

Kdy jste naposledy chytali raky v potoce, lovili světlušky, plašili při procházce po mezi hejna křepelek a koroptví anebo zažili setkání se zmijí na vlastní zahradě? Kdy vás pravidelně budilo kokrhání kohouta a ze sousedova dvora voněl koňský hnůj? Ne, nehovoříme tu o časech, kdy se svítilo jen petrolejkami, to popisované se odehrálo vlastně nedávno. Pro mladší generace už to ale zní jako historky ze skanzenu.

A na to upozorňuje Lizzie P. Jonesová z londýnské univerzity v Royal Holloway. „Mladí lidé nejsou až tak dobří v pozorování environmentálních změn, třeba úbytku biodiverzity, jako zástupci starší generace,“ říká a druhým dechem dodává: „Což znamená, že nevratné změny na životním prostředí mohou snadno uniknout pozornosti, pokud nebude se staršími hovořeno o tom, co je vlastně normální.“

Metodika jejího výzkumu byla jednoduchá. V obrazovém dotazníku představila katalog volně žijících ptáků, a respondenty požádala, aby se svými vzpomínkami vyjádřili k tomu, o jak hojné druhy se jednalo, když jim bylo 18 let. Starší lidé byli schopni mnohem přesněji posoudit trendy ptačích populací a změny, které podstoupily. Dokázali vybrat druhy hodné ochrany. Co z toho plyne?

Usedněte kolem krbu, dědeček vypráví o bažantech

„Že pokud se budeme soustředit pouze na současnou změnu, bez historické perspektivy, může se nám stav životního prostředí jevit méně akutní a zrovna úbytek biodiverzity jevit menší, než ve skutečnosti je,“ říká Jonesová. Společně s kolegy má pro tento fenomén i vysvětlení. Tím je onen SBS, Syndrom posouvající se hranice. Chcete-li, chápání současného stavu jako normy, základu, od kterého se odvíjí vaše reakce na změnu.

Pokud jste nezažili zajíce panáčkující na poli, stáda srnek, čejky, bažanty a koroptve, přijde vám momentální zemědělská krajina bez divokých zvířat víceméně jako normální stav. „Každá generace onen normální stav vnímá odlišně,“ dodává Jonesová. O to snáze pak může být dosaženo kritického bodu, nevratného stavu životního prostředí, protože ji perspektivou vlastní generace jednoduše přehlédneme.

Bohatství informací tu v rukách drží spíše starší lidé, kteří by se měli zasadit o to, aby své zkušenosti předali. Na mladších generacích je pak ochota tyto informace vstřebávat. „Nic jiného totiž nemůže ten cyklus normalizace zastavit,“ říká Jonesová. Mladé generace se mohou stát skutečnou budoucností přírody jen tehdy, když se těch starších zeptají na minulost.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

9.10.2020 06:18
Člověk by řekl, že je to skoro naopak. Ti starší mohou vyprávět, jak zaneřáděná byla krajina - kolem každé obce skládky, pod obcí potok plný splašků, řeky nebezpečné na koupání.
V zimě kyselá mlha ze spalování hnědého uhlí, prádlo na šňůře plné černých sazí.
Ti mladí si neuvědomují, že žijí v čistším prostředí, než jejich předkové.
Odpovědět
va

vaber

9.10.2020 08:44 Reaguje na Richard Vacek
tak já pamatuji potůčky s krásně čistou vodou a raky, na dně oblázky a písek a dnes jsou to stoky ,na dně sliz a voda do které bych nestrčil ruku, nanočástice z aut nejsou vidět , šrotoviště aut,všude se válející plasty ,nelegální skládky atd. ,každý vidí jen to co chce
Odpovědět
sv

11.10.2020 11:46 Reaguje na vaber
S těmi "potůčky" to vypadá na genetickou paměť po prapředcích. S tím "dneškem" jste se minul asi o nějakých 40 let.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.10.2020 16:13 Reaguje na
Pletete se, ještě žiji a to co "vaber" popisuje jsem si užíval po celou dobu svého mládí až do vojny v roce 1955. A s tím dneškem je to skutečně také tak, chalupu mám od roku 1973 a v okolí je to skoro přesně jak "vaber" píše. ještě před 40 léty tam žili v řece raci řiční, teď tam není ani oklejka a při tom je to oficiálně vyhlášený Přírodní park Rokytná.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.10.2020 16:14 Reaguje na Jiří Daneš
Podotýkám ještě, že ža vojnu jsem šel až po VŠ.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.10.2020 16:15 Reaguje na Jiří Daneš
... na vojnu ...
Odpovědět
sv

11.10.2020 16:37 Reaguje na Jiří Daneš
Nepletu se. Totálně zasviněné řeky si já pamatuju ze 70. a 80. let. V 90. letech byly vyčištěny.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

9.10.2020 07:51
Ono abyste viděli srnku, tak také musíte vytáhnout paty z domu, Vy mladí do 30 let. A jet z Londýna někam pryč, nejlépe do ČR a na vesnici.
Já, když si doma sednu na židli, tak vidím z okna spoustu zvířeny. Veverky na ořešáku, strakapoudy, datla, doupňáky, máme tu srnky, lišky, jezevce, když se rojili roháči v teplém letním podvečeru, tak to byl zážitek. A to bydlíme jen 15 km od hranice Prahy.
Odpovědět
va

vaber

9.10.2020 09:09 Reaguje na Katka Pazderů
vy jmenujete to co vidíte , ale nejmenujete to co tam žilo dříve a dnes už nežije a nemůžete srovnat , na to je život člověka většinou krátký
Odpovědět
Anyr

Anyr

9.10.2020 22:30 Reaguje na Katka Pazderů
Tak si dovolím vyjádřit se, respektive popsat stav před/teď, co se týče mého rodiště a nejbližšího okolí. Časový úsek, dejme tomu, cca patnáct, dvacet let. Jsem třicátník.

Před: jen na našem domě jsme napočítali přes třicet hnízd vlaštovek, sem tam se do nějaké skuliny mezi trámy nacpali i vrabci. Na zahradě bylo běžné pozorovat otakárky, a vzhledem k aktivnímu "starozahradničení" mé milované prababičky, i jejich celkem četné housenky. Babočky všeho druhu, jako například admirál, paví oko, kopřivová, bílé cé, ale i osiková, to byli zcela běžní denní obyvatelé zahrady i okolí. Ani nemluvím o běláscích, pravidelně jsem byl úkolován držet hlídku se síťkou nad záhony se zelím, kedlubnami a kapustou. Jiný hmyz, jako chrousti, velcí střevlíci, dokonce i nosorožíci - další normálka. V blízkém okolí spousta čápů, vírů, sov, volavek, konipasů, lindušek, dokonce i moudivláčci. Včely samotářky, "divní" čmeláci,... a když se zvedl větší kámen nebo starší kus dřeva, jooo, tam to žilo. :) Prostě takový malý podkrkonošský Ráj.

A dnes? Vrabci nejsou, poslední vlaštovky hnízdí v bývalé uhelně, otakárka jsem neviděl roky, celkem vzácné jsou i babočky a žluťásci, dokonce i větší pavouci. Dokonce i těch blbých šneků je málo - zato slimáků sbíráme pytle. Navíc moc netuším čím to může být, změny se u nás ani v okolí prakticky nedějí, a když, tak zanedbatelné.
Taky musím napsat, že zatímco mě tenhle stav pěkně bolí u srdce, už moji bratranci a sestřenky to považují za normální, a to jsou skutečně jen o pár let mladší než já. Ergo mám přírodu u nás za polomrtvou, a to jsem z místa, kde se lidé velmi zajímají o ekologii a přírodu, dokonce i "náš" zemědělec hospodaří v ekorežimu.

Takže je super, že kolem Prahy to žije, ale jinde to je o poznání jinak. Možná by to chtělo taky vytáhnout paty z toho ráje jezevců a roháčů. XD
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

10.10.2020 08:15 Reaguje na Katka Pazderů
Srnky, zajíci a spol jsou podle Duhy, ČSO ČSOP přemnožení, a je třeba je zlikvidovat. A nebo naopak, pokud chceme chránit přírodu, je třeba zlikvidovat ekologistické aktivisty.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.10.2020 16:24 Reaguje na Michal Ukropec
Ano, na co sáhne ekologický aktivista, to zcela určitě po..., pardon, to nedopadne vůbec dobře. Viz návrat vlka do české krajiny, či úsilí o likvidaci nepůvodní kozy bezoárové na Pálavě a muflonů kolem Pálavy (ale i na ).
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

9.10.2020 07:53
ale jinak byl primárním cílem ten vědecký článek. I ta vědkyně musí z něčeho žít. A objevila "kolo".
Odpovědět
va

vaber

9.10.2020 08:35
už jsen to tady psal jednou ,všem doporučují se podívat na film Král Šumavy , ne kvůli politice, ale je tam vidět počasí, které bývalo na Šumavě před 70roky. To nebyly kulisy ale realita.
Odpovědět
sv

11.10.2020 11:50 Reaguje na vaber
To byla "realita" na začátku komunistické totality. Jak to dopadlo jsme mohli vidět o 30 let později v Krušných horách.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.10.2020 16:28 Reaguje na
A jak to dopadlo po demokratech, to vidíme, také po 30ti letech v Jeseníkách a na Vysočině, ale i na té Šumavě.
Odpovědět
sv

11.10.2020 16:39 Reaguje na Jiří Daneš
ANo, vidíme jak dopadly smrkové monokultury, které mají na triku komoušští likvidátoři životního prostředí.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

9.10.2020 08:38
Paní Jonesová by měla vytáhnout paty z Londýna a vyrazit někam na venkov. V Londýně totiž stáda srnek asi opravdu potkávat nebude. A pak si takový blábol přečte někdo z Prahy a začne na sítích vyvádět, jak je naše krajina mrtvá. Lidi mají v současnosti díky Covid omezením super příležitost trávit spoustu času venku v přírodě, ideálně ne na Sněžce mezi dalšími tisíci lidí, ale kdekoliv mimo město - pořádné boty, bundu, pláštěnku, batoh se svačinou a hurá kamkoliv. Možná se budou divit, jak to tam žije.
Odpovědět
MM

Martin Macek

9.10.2020 08:41
Je třeba dodat, že paměť funguje selektivně, má tedy tendenci vytěsnit některé informace. Jak zde píše R. Vacek, v posledních letech se v některých ohledech stav životního prostředí naopak výrazně zlepšil, ale pamětníci vám to možná neřeknou, protože už raději zapoměli jaké svinstvo do přírody vypouštěli. Obecná tendence je tedy spíše glorifikování stavu, který panoval tak o dvě generace nazpět a přehlížení jeho vad. Jo, a ty raky jsem v potoce chytal naposledy letos, protože díky "diktátu EU" byly obce donuceny splašky prohnat čističkou před vypuštěním do potoka a raci se tak do mnohých toků vrátili, pokud jim v tom račí mor nezabránil ;)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.10.2020 16:31 Reaguje na Martin Macek
Sbírání hub, chytání motýlů a lučních kobylek i pstruhů a raků do ruky, nelze zapomenout ani po 80 letech.
Odpovědět
JH

Jaqen Hghar

9.10.2020 10:48
stáda srnek, je vidět i teď, to ostatní nějak vyhynulo, v sedmdesátých letech na podzim, před každou samoobsluhou byly hromady pověšených zajíců a bažantů, což dnes už je sci-fi, tuhle jsem se díval na zdejší řeku a zjistil jsem, že se nějak za posledních 30 let dost zahloubila, asi tak o dva metry, co tím chci říct, ti mladší si to ani neuvědomí, stejně jako já, si neuvědomuji dřívější změny, jelikož nevím, jak řeka vypadala před 100 lety, nebo 200lety
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.10.2020 16:36 Reaguje na Jaqen Hghar
Srnky opravdu jsou, ale zcela zmizely koroptve, které jsem vídal v šedesátých letech, když jsem jezdil po cestě přes pole (na okraji čtvrtě Čená pole) do práce, v tehdy fungujícící, dnes rozkradené, Královopolské strojírně.
Odpovědět

Jirka Černý

9.10.2020 21:27
U nás je zvířat jako za mého dětství, kdo nechodí na procházky nebo nekouká z okna má možnost vidět pestrou paletu druhů cestou autem, nejlépe ráno kdy ještě nejsou rozježděná na placku. Co fakt chybí? Napadá mně jediné a to obrovská hejna bělásků které bylo možné vidět na vysychajících loužích ti fakt nikde nejsou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.10.2020 10:04
Ono to je tak, že každý vidí to co chce a co nechce tak nevidí. Ano na
pohled se zlepšila čistota vod i ovzduší, ale nevidíme už tu skrytou
chemii před našimi smysly v těch vodách, půdě a i tom ovzduší. Naše tělo
a všechny organizmy to ale nevnímají pouze zrakem, chutí a čichem, ale i
reakcí organizmu na tyto látky. Na pohled vyčištěná voda z čističek bez naředění opravdu relativně čistou vodou k životu moc není a rovněž tak
půda s neviditelnou chemií ukrytou v ní. Pak ale marně na poli hledá
rybář žížaly, ale na mé zahrádce, kde hospodařím bez chemie jich je
jako v minulosti a i to zelí mám okousané housenkami bělásků. U těch zmíněných bělásků je to o tom, že kdysi na vesnicích si každý pěstoval nějaké to zelí, které potřebovali ti bělásci. Dnes zelí nikdo doma nepěstuje a hledá vitamín C v dováženém ovoci. Bělásci tak nemají
zdroj potravy pro své housenky a letos se pustili i do listí křenu,
Tak je to s veškerým hmyzem závislým na kdysi zcela běžných rostlinách, mouchách závislých na množení v hnoji, ptácích závislých na tom hmyzu, zvířatech závislých na pestrosti potravy a taky bohužel na hájených predátorech, kteří decimují zbytky těchto tvorů. Daří se naopak druhům, které se umí přizpůsobit dané situaci jako jsou potkani, hraboši, hryzci, divočáci atd. Taky člověk se uměl přizpůsobit a méně rozmnožující se Evropany úspěšně přečíslí časem ty více se množící rasy.(to prosím není rasizmus, ale pouze odkaz na statistiku). Takže chci říci, že mnohdy ani starší lidé neumí objektivně posoudit některé změny a natož ti mladí,
kteří mohou srovnávat současnou situaci pouze s nějakými informacemi
z minulosti. Každý to tak vidíme jinak a z pohledu svého zaměření na
danou oblast. Každopádně jako negativní považuji stále větší globalizaci
s nekontrolovatelným zavlékáním nových druhů, které jsou často právě
úspěšnější, než ty naše tradiční. S tím souvisí i přemíra dopravy,
s ní spojený vliv na migraci zvířat, ztráty zvířat při střetech
a "neviditelnými" zplodinami, otěrem z pneumatik, asfaltu, plastů,
brzdových destiček, kapalin do ostřikovačů, chladičů a autokosmetiky splachované při dešti z karosérií do krajiny. Je tu i zasolování okolí cest, postřiky kolejových svršků proti plevelům a taky letecká doprava, která je znečišťovatelem horních vrstev atmosféry. Kdysi auto sice více čadilo, ale bylo jedno v ulici, kde je jich dnes dvacet a letadlo jsme vídali na obloze párkrát za den. Kamión byl vzácností, ale koleje byly
plné nákladních vagónů. Chemie nebyla na polích tak běžná, ale běžný tam
byl ale zase hnůj a na kravincích na loukách mračna much a žampiónů.
Já ty změny vidím v této rovině a vidím, že zhoršování bohužel pokračuje. Pouze však méně viditelně, ale o to víc bude výsledek šokující.
Odpovědět

Jirka Černý

10.10.2020 16:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Takhle mně to nenapadlo, ale dává to smysl babička bělásky nenáviděla. Ty mouchy mi z dětství nějak zásadně nechybí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.10.2020 18:21 Reaguje na Jirka Černý
Vidíte a ty mouchy chybí vlaštovkám, larvy a kukly much zase
ostatním hmyzožravým ptákům. Vás mouchy obtěžovaly, ale ptáci bez nich vymírají. Vše se vším souvisí a čisté mnohdy znamená
nevhodné k životu.
Odpovědět

Jirka Černý

11.10.2020 17:25 Reaguje na Břetislav Machaček
No je fakt že dětství jsem částečně prožil v dost přímém kontaktu s živočišnou výrobou a tak k tomu ty mouchy prostě patří. Dnes to dohání majitelé koní jinak by hnůj ani na vsi nebyl skoro k mání. Dnešní doba je opravdu v mnohém přehnaně sterilní, když si vzpomenu do jakého rybníka jsem se chodil jako dítě cachtat asi by byl dnes obehnaný páskou, ale vše bylo jinak, když jsem šlápl na kopáč na hnůj a probodl si nohu naskrz raději jsem to zatajil abych nedostal vynadáno že jsem probodl nové holínky.
Odpovědět
JH

Jaqen Hghar

11.10.2020 20:16 Reaguje na Břetislav Machaček
k té vodě z čističky, já pamatuju, že před 40 lety se ryby shlukovaly u výtoku z čističky, teda aspoň u nás, nyní když většina lidí používá ty stračky do záchodu (naprosto zbytečně), už né
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.10.2020 10:12 Reaguje na Jaqen Hghar
V tom máte plnou pravdu. U výtoku z "čističky"Z Karviné
do řeky Olše jsem před 40.roky chytal vypasené tlouště,
ale nekonzumoval. Ani dnes ryby z řeky nejím a nedal bych
je ani slepicím. Ona průzračná voda nemusí být čistá a
naopak ta kalná bývá často znakem života. Chce to prostě
před výtok čističek a kanalizací povinně vybudovat malé
retenční nádrže s obsadou ryb a vodních organizmů a pak
se teprve ukáže, zda je voda opravdu čistá nebo "čistá".
Každý tak rychle a jednoduše zjistí i otravu podle těch
živočichů v nádrži a nikdo se nebude mít na co vymlouvat.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist