Mohutné vlny evoluce plazů souvisí s klimatickými změnami, uvádí studie

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Země zažila mezi obdobím permu a triasu, tedy periodou mezi 265 a 230 miliony let dvě zásadní období, v nichž vyhynulo velké množství druhů; první před 261 miliony let, druhé před 250 miliony let. Při této druhé vlně zmizelo z povrchu zemského 86 procent zvířecích druhů. A začala éra plazů, coby největší žijící skupiny obratlovců. Do té doby jí dominovali synapsidi, bližší savcům.

Po druhém velkém vyhynutí zvířecích druhů se začali velkou rychlostí množit plazi. Ovlivnili ekosystém a měli vliv na evoluci celého světa. Mnozí vědci to vysvětlují uvolněním prostoru po vyhynutí konkurenčních druhů.

Podle publikované studie, o níž informuje deník The Jerusalem Times, existuje korelace mezi rychlou evolucí plazů a extrémním zvýšením teploty na planetě. Dokázali totiž v těchto podmínkách přežít snadněji než ostatní zvířata. "Některé skupiny se vyvíjely rychle, jiné pomaleji, ale téměř u všech byl vývoj rychlejší než kdykoli dříve," řekl jeden z autorů studie Tiago R Simões.

Vědci zkoumali fosilie tisícovky jedinců náležejících k 125 druhům plazů, synapsidů a jejich blízkých příbuzných žijících během 140 milionů let před a po období velkého vyhynutí v permu a triasu. Popsali tak vzhled různých druhů a jejich vývoj v tomto období. Údaje srovnali s těmi o teplotách panujících ve stejné době.

Mohutný vývoj plazů po "velkém vyhynutí" se projevil vznikem velkých druhů, z nichž mnohé známe i dnes - například ještěry, želvy, krokodýly. "Jedna linie, lepidosauria, z nichž se vyvinuli první plazi a tuatary, se odklonila od většiny a pomalými změnami dospěla k autonomii. Místo radikální změny, jakou prodělali v té době jiné druhy plazů, byl jejich tělesný vývoj omezen přirozenou selekcí," řekl Simões.

Nejsnadněji zmapovatelnou změnou je změna velikosti těla a příčinu lze snadno vystopovat. "Menší plazi mohou lépe vyměňovat teplotu se svým okolím, což je pro plazy s objemnými těly těžší. Velké druhy jako krokodýli nebo dinosauři se nedokázali tak účinně zchlazovat, byli nuceni rychle změnit tvar těla a přizpůsobit se novým podmínkám v prostředí," řekl Simões.

Oteplování také vedlo plazy k přesunům - buď zamířili do míst s mírnějším podnebím, nebo se ponořili do mořské vody a tam se chladili.

Dnešní plazi takové šťastné období neprožívají. Podle dubnové studie zveřejněné v časopise Nature hrozí 21 procentům z nich zánik.