https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mohutne-vlny-evoluce-plazu-souvisi-s-klimatickymi-zmenami-uvadi-studie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mohutné vlny evoluce plazů souvisí s klimatickými změnami, uvádí studie

1.9.2022 01:10 | WASHINGTON (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Klimatické změny v minulosti vyvolaly mohutné vlny v evoluci plazů. Podle společné studie Harvardovy univerzity, univerzity v Albertě a muzea přírodní historie v Severní Karolíně rychlý vývoj plazů koreluje s klimatickými změnami. Studii zveřejnil odborný časopis Science Advances.
 

Země zažila mezi obdobím permu a triasu, tedy periodou mezi 265 a 230 miliony let dvě zásadní období, v nichž vyhynulo velké množství druhů; první před 261 miliony let, druhé před 250 miliony let. Při této druhé vlně zmizelo z povrchu zemského 86 procent zvířecích druhů. A začala éra plazů, coby největší žijící skupiny obratlovců. Do té doby jí dominovali synapsidi, bližší savcům.

Po druhém velkém vyhynutí zvířecích druhů se začali velkou rychlostí množit plazi. Ovlivnili ekosystém a měli vliv na evoluci celého světa. Mnozí vědci to vysvětlují uvolněním prostoru po vyhynutí konkurenčních druhů.

Podle publikované studie, o níž informuje deník The Jerusalem Times, existuje korelace mezi rychlou evolucí plazů a extrémním zvýšením teploty na planetě. Dokázali totiž v těchto podmínkách přežít snadněji než ostatní zvířata. "Některé skupiny se vyvíjely rychle, jiné pomaleji, ale téměř u všech byl vývoj rychlejší než kdykoli dříve," řekl jeden z autorů studie Tiago R Simões.

Vědci zkoumali fosilie tisícovky jedinců náležejících k 125 druhům plazů, synapsidů a jejich blízkých příbuzných žijících během 140 milionů let před a po období velkého vyhynutí v permu a triasu. Popsali tak vzhled různých druhů a jejich vývoj v tomto období. Údaje srovnali s těmi o teplotách panujících ve stejné době.

Mohutný vývoj plazů po "velkém vyhynutí" se projevil vznikem velkých druhů, z nichž mnohé známe i dnes - například ještěry, želvy, krokodýly. "Jedna linie, lepidosauria, z nichž se vyvinuli první plazi a tuatary, se odklonila od většiny a pomalými změnami dospěla k autonomii. Místo radikální změny, jakou prodělali v té době jiné druhy plazů, byl jejich tělesný vývoj omezen přirozenou selekcí," řekl Simões.

Nejsnadněji zmapovatelnou změnou je změna velikosti těla a příčinu lze snadno vystopovat. "Menší plazi mohou lépe vyměňovat teplotu se svým okolím, což je pro plazy s objemnými těly těžší. Velké druhy jako krokodýli nebo dinosauři se nedokázali tak účinně zchlazovat, byli nuceni rychle změnit tvar těla a přizpůsobit se novým podmínkám v prostředí," řekl Simões.

Oteplování také vedlo plazy k přesunům - buď zamířili do míst s mírnějším podnebím, nebo se ponořili do mořské vody a tam se chladili.

Dnešní plazi takové šťastné období neprožívají. Podle dubnové studie zveřejněné v časopise Nature hrozí 21 procentům z nich zánik.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

1.9.2022 08:32
jo, kdyby nebyly klimatické změny vládli by tu dnes místo lidí,trilobiti ,
odborníci přijdou na vše,
nějaká změna se určitě chystá i nyní ,protože se začala evoluce plžů
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.9.2022 12:23
Tak odpovídá to teorii. Při neměnných podmínkách hlavní proud genových kombinací odpovídá podmínkám a po čase je množství genových kombinací neboli genetická diverzita druhu obrovská. Jakmile se podmínky, třeba vlivem určité klimatické změny změní, přesune se optimum genetického vybavení na nějaké okrajové málo frekventované kombinace genů, zatímco jedinci s mainstreamovou kombinací genů nejsou změněnému prostředí přizpůsobeni a hynou. V optimálním případě tak přežije jen malá část jedinců druhu s tom menšinovou kombinací genů přizpůsobených prostředí. Nebo pokud ten živočišný druh nedisponuje takovou kombinací genů, která je přizpůsobena novému prostředí, druh vymírá. Pokud ale disponuje, přežívá ten druh klimatickou změnu jako málo početný druh s malou genetickou diverzitou neboli ve svém vývoji prochází úzkým místem podněcujícím vývoj, změnu toho druhu v jiný. Ten malý počet jedinců se totiž musí zase v novém prostředí namnožit a obsadit svou niku a ta malá genetická diverzita, kdysi okrajová kombinace genů, nyní mainstreamová, se musí v novém prostředí novými variacemi a mutacemi všelijak zmodifikovat a vytvořit mové kombinace genů. Posílit mainstreamové a vytvořit zase okrajové a málo frekventované kombinace genů. Aby byl ten nově pozměněný druh připravený zase na nějakou další změnu prostředí, další klimatickou nebo jinou změnu.
Pokud ten novější druh po první změně prostředí se zase nenamnoží na původní počet, třeba kvůlůi konkurenčnímu druhu, který jeho životní niku obsadí, zůstane malý počet jedinců s malo genetickou diverziou a potom po následující změně prostředí, třeba další klimatické změně, ten živočišný druh nebude mít ve své popualci vhodnou kombinaci genů a potom snadno vyhyne úplně.
Odpovědět
ms

2.9.2022 14:25
Savra savra, takže tu byla před stamiliony let klimatická změna a opět za to nemohl člověk ani "uhláky".
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist