Mrazivé počasí svědčí ovocným sadům, pomůže redukovat hraboše a choroby. Může ale poškodit ozimou pšenici a řepku

Mrazivé počasí, které v těchto dnech zasáhlo Českou republiku, ovocným sadům svědčí a nijak je neohrožuje. Mrazy by mohly pomoci v ovocných sadech redukovat populace hrabošů a různé choroby, řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Naopak současné počasí může v některých oblastech způsobit škody na klíčových ozimých plodinách, jimiž jsou pšenice a řepka. Dnešní ráno bylo v celé České republice velmi mrazivé. Na většině stanic klesly teploty na minus devět až minus 14 stupňů Celsia, na severovýchodě území až k minus 20 stupňům, uvedli meteorologové. Výstraha před silnými mrazy platí v ČR do čtvrtečního rána. Noční teploty mají na mnoha místech republiky i v dalších dnech klesnout na minus deset i méně stupňů, zároveň však na většině území republiky není dostatečná sněhová pokrývka, která by rostliny před vymrznutím chránila. Ohrožené jsou i kořeny rostlin, protože půda je plně nasycená vodou a při jejím zmrznutí mohou ledem vyvolané pohyby půdy poškodit jemnější kořeny,řekl bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Zdeněk Žalud.

Jak velké riziko panuje na různých katastrech, ukazuje web AgroRisk. Pro některé katastry platí dokonce mimořádné, tedy nejvyšší riziko, pro velkou část území platí velké riziko. Mimořádné riziko platí ve středu na většině území Moravskoslezského kraje, na Pardubicku a v oblasti, kam spadá Blanensko, Svitavsko a část Prostějovska a Vyškovska. "Tam, kde neleží alespoň čtyři až pět centimetrů sněhu, které stačí k zakrytí rostliny, půjde o velmi silné holomrazy, místy až k minus 15 stupňům. V takových případech může dojít k vymrzání rostlin v jejich nadzemní i v podzemní části," řekl Žalud.

V nadzemní části holomrazy způsobí potrhání pletiva. "I když se rostlina na podzim v rámci svého otužování vody zbavuje, určité množství vody v ní přeci jen zůstane, při zmrznutí se její objem zvětší a může roztrhnout pletivo. Ale ani potrhání a odumření některých listů nemusí nic znamenat, pokud neumrzne takzvaný odnožovací uzel, ze kterého mohou na jaře rostliny regenerovat. Pokud však odnožovací uzel zmrzne, tak je konec," řekl Žalud. Míra poškození závisí i na tom, jaká je na poli odrůda a jak je mrazuvzdorná. "U různých odrůd může stejná teplota vyvolat menší, ale i relativně silné poškození," řekl Žalud.

Aktuálně rostlinám hrozí i poškození kořenů, protože půda je po prosincovém tání a intenzivních deštích posledních dnů nasycená. "V podstatě obsahuje maximální množství vody, a to nejen v povrchové vrstvě, ale až do jednoho metru. Při déle trvajících silných holomrazech může půda promrznout i do několika desítek centimetrů. Led, který má větší objem než voda, následně může vyvolat malé, ale pro přetrhání kořenů obou ozimých plodin dostatečné pohyby půdy," vysvětlil Žalud.

Mráz si naopak pochvalují ovocnáři. "Při mrazivém počasí dochází u výsadeb k přirozené fytosanitaci, kdy celá řada chorob a škůdců je přirozeně redukována," řekl Ludvík. Poznamenal, že současné počasí s celodenními mrazy odpovídá první dekádě ledna.

Pokud nebudou teploty klesat hluboko pod minus 15 až 20 stupňů Celsia, nebudou mít mrazy podle Ludvíka na ovocné stromy negativní vliv. Dnes naměřené teploty kolem minus 20 stupňů se netýkaly oblastí, kde se pěstuje ovoce.

"Měli jsme obavy, že po teplém listopadu a prosinci s nadprůměrnými srážkami stromy začnou brzy startovat. Doufejme, že mrazy vydrží," uvedl předseda ovocnářů.

Velké obavy mají ovocnáři každoročně z jarních mrazů, které dokážou na úrodě způsobit obrovské škody. Loni jarní mrazy poškodily meruňky. Velké škody z mrazů ovocnáři utrpěli zejména v letech 2019, 2017, 2016 a 2011. V roce 2011 mrazy poškodily většinu sadů a sklizeň ovoce 101 249 tun patřila k nejnižším za posledních 50 let.

Proti škodě ze zimních mrazů se nelze v ovocnářství pojistit. Pojištění z jarních mrazů lze podle Ludvíka sjednat jen velmi omezeně u jahod a jabloní.

---

reklama

---