Ministerstvo by mělo podle ekologických aktivistů zasáhnout proti překračování emisních limitů Aktualizováno

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) by mělo podle ekologických aktivistů zasáhnout proti překračování emisních limitů. Nové emisní limity pro velká spalovací zařízení začaly platit před dvěma roky, čímž se zpřísnily požadavky na ochranu zdraví lidí před vypouštěním škodlivých plynů, jako jsou oxidy dusíku. Limity se týkají i vypouštění mikroskopického prachu, regulovat se začalo rovněž vypouštění rtuti do ovzduší. Největší výjimky z limitů získaly podle ekologů elektrárny Počerady na Lounsku, Chvaletice na Pardubicku a Ledvice na Teplicku. Elektrárna Chavelitce výjimku ztratila, přesto limity neplní, uvedly ekologické organizace ve společné tiskové zprávě.

"Již dva roky mělo být zdraví lidí v Česku lépe chráněno před zplodinami z uhelných elektráren a dalších velkých spalovacích zařízení. Naprostá většina zařízení se přizpůsobila. Bohužel zdaleka největší zdroje toxické rtuti - elektrárny Počerady, či Ledvice - pokračují ve znečišťování kvůli výjimkám z emisních limitů. Uhelná elektrárna Chvaletice pak kvůli nečinnosti úřadů limit překračuje dokonce bez platné výjimky. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) by měl v souladu s programovým prohlášením vlády zakročit a zajistit, že překračování limitů nebude tolerováno a nezákonné výjimky budou přehodnoceny," řekl Jiří Koželouh z Hnutí Duha.

Největší výjimku získala od úřadů uhelná elektrárna Počerady ze skupiny Sev.En Energy AG Pavla Tykače. Požádal o ni předchozí vlastník Skupina ČEZ. Aktivisté tuto výjimku žalují, podle nich je nezákonná. Druhou největší výjimku z hlediska celkového množství rtuti obdržela elektrárna Chvaletice stejného majitele. Tato výjimka je neplatná od 22. června 2022, kdy ji pozastavil a následně zrušil soud, protože byla svým rozsahem nezákonná.

Výjimku z emisních limitů se elektrárně stále nepodařilo získat, Krajský úřad v Pardubicích proto v rozhodnutí o změně integrovaného povolení použil limity podle takzvaných závěrů o BAT, které platí od srpna roku 2021. Toto rozhodnutí označují aktivisté za protiprávní, jedná se podle nich fakticky o udělení výjimky.

Podle mluvčí MŽP Lucie Ješátkové rozhodl pardubický krajský úřad o nastavení podmínek provozu podle novely emisní vyhlášky, která reaguje na energetickou krizi vyvolanou ruskou invazí na Ukrajinu a souvisejícího metodického pokynu. "Oba tyto nástroje jsou časově omezeny do května roku 2024 a smí se využít jen v době, kdy se vyhlásí tzv. předcházení či stav nouze. Jde tedy o krizové opatření, které nic nemění na dlouhodobých závazcích k omezování emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů", uvedla na dotaz ČTK.

Výjimky získaly i elektrárny Ledvice a Tušimice patřící ČEZu a elektrárna Opatovice firmy EPH, přičemž elektrárna Tušimice podle aktivistů začíná limity plnit. Výjimky z limitu pro rtuť obdržely dále zařízení spalující uhlí Mělník I a II a Prunéřov II společnosti ČEZ, Unipetrol společnosti Unipetrol RPA, Tisová II a Vřesová společnosti Sokolovská uhelná.

Česko patří podle ekologických aktivistů kvůli emisím rtuti mezi země s největším spadem rtuti na čtvereční kilometr, 55 procent spadu pochází ze zdrojů v Česku. Česko patří i do desítky zemí, které nejvíce přispívají ke znečištění Baltského moře rtutí, kde je jediným znečišťovatelem, který není přímo u moře.

---

reklama

---