MŽP odloží zahájení procesu vyhlášení NP Křivoklátsko, usilovali o to starostové

Berounka

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | JeP / Shutterstock

Starostové požadovali, aby připomínky obcí k vyhlášení národního parku odpovídaly aktuálnímu postoji zastupitelů a obyvatel obcí. Zástupci obcí také dlouhodobě usilují o získání více informací o podrobné podobě a režimu fungování v národním parku.

"Obce díky tomu získají i po komunálních volbách dostatek času pro připomínkování. Starostky a starosty dotčených obcí jsem dnes informovala dopisem," uvedla k důvodům pro odložení termínu Hubáčková. Starostové rozhodnutí ministerstva vítají, za obce, kterých se vyhlášení národního parku týká, to ČTK řekl starosta Bělče Lukáš Kocman. "Dává to větší prostor," dodal starosta.

Podle něj budou zároveň pokračovat další jednání, obce nadále chtějí podrobnější informace a konkrétní argumenty, proč nestačí dosavadní ochrana přírody v rámci chráněné krajinné oblasti, v opačném případě budou chtít přípravu zastavit. Místní obyvatelé se také obávají negativních vlivů souvisejících s možným zvýšeným turismem, například nadměrné dopravy.

"VěřÍm, že tento můj krok pomůže vyřešit problémy těch, kteří skutečně o poctivé projednání návrhu mjíi zájem a že povede k dovyjasnění zbývajících otázek a konečně i k hladšímu samotnému procesu projednánÍ podle zákona," uvedla Hubáčková v dopise, který dnes rozeslala obcím, jichž by se vyhlášení parku dotklo.

Připravovaný Národní park Křivoklátsko má chránit především lesní ekosystémy, které mají bohatou strukturu. Změnit se má i systém hospodaření, přednost má dostávat přírodní charakter a působení přírodních jevů před činností člověka. Podle ministerstva má vyhlášení parku zajistit tomuto přírodně bohatému území plnohodnotnou ochranu, kterou nelze v rámci CHKO dlouhodobě garantovat. Park má zabírat 102 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti.

Fakta o plánovaném národním parku Křivoklátsko

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) navrhuje, aby se národním parkem stalo nejcennějších 102 kilometrů čtverečních Křivoklátska, tedy 16 procent současné chráněné krajinné oblasti. Hranice by se měla co nejvíc vyhýbat zastavěnému území sídel nebo větším zemědělským plochám. V národním parku by ležela jen obec Karlova Ves, ostatní by zůstaly vně jeho hranic.

Loni v červnu podpořili vyhlášení národního parku středočeští zastupitelé. Záměr ocenil také tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Mohla tak začít příprava podkladů pro vznik parku, konečné slovo bude mít Sněmovna. Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko si dala do programového prohlášení i nová koaliční vláda Petra Fialy (ODS). Kraj začal na konci minulého roku jednat s obcemi, jichž se vyhlášení národního parku dotkne.

Právě od obcí, které leží kolem chystaného národního parku, se v poslední době ozývají silné výhrady proti tomuto kroku. Na tři desítky starostů a dalších zástupců obcí na začátku června vyzvaly v otevřeném dopise premiéra Fialu, aby proces vyhlašování NP Křivoklátsko zastavil. Podle nich chybí relevantní podklady, je tlak na rychlost. Míní, že dosavadní ochrana je funkční a vede k trvale udržitelnému vývoji.

Podle obcí například chybí vysvětlení, proč nestačí úprava režimu v chráněné krajinné oblasti. Ministerstvo například argumentuje tím, že v CHKO lesy plní hospodářskou funkci, ale pro ochranu přírody je třeba, aby cílem nebyl zisk, proto je třeba park vyhlásit. Podle starostů by se z hospodářských lesů mohly stát lesy takzvaného zvláštního určení i v současné CHKO, což umožňuje zákon o lesích.

Na území budoucího národního parku podle ministerstva žijí desítky ohrožených rostlin a živočichů, třeba čáp černý, mlok skvrnitý nebo luňák červený, z rostlin například tis červený nebo mochna bílá. Ochranáři si cení zejména lesů v nadmořských výškách mezi 200 a 600 metry nad mořem. Lesy tvoří největší lesní komplex ve vnitrozemí ČR a staly by se prvním národním parkem, který by nebyl přeshraniční, tedy by neměl svůj protějšek v cizině.

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Křivoklátsko, která byla vyhlášena 24. listopadu 1978, má rozlohu 628 kilometrů čtverečních. Leží při západním okraji Středočeského kraje (okresy Beroun, Kladno a Rakovník), částečně zasahuje i do kraje Plzeňského (okresy Plzeň-sever a Rokycany).

Jde o pahorkatinu s výraznými hřbety, rozkládá se podél středního toku Berounky a 64 procent území tvoří lesy. Nejvyšším vrcholem je Těchovín (616 metrů), nejnižším bodem je Berounka v Hýskově (217 metrů). Má pestré tektonické i horninové složení, typický je současný výskyt údolí s horským klimatem a teplých a suchých vrcholů kopců, kde se daří teplomilným živočichům a rostlinám.

CHKO Křivoklátsko tvoří největší lesní komplex ve vnitrozemí ČR s nebývale pestrým složením stromů a velkým podílem přírodních porostů; na území se dá nalézt více než 1800 druhů cévnatých rostlin, 84 původních druhů dřevin a 155 druhů ptáků, z nichž 120 zde i hnízdí.

V březnu 1977 vyhlásilo UNESCO oblast světovou biosférickou rezervací, CHKO je také součástí evropské soustavy Natura 2000. Na území CHKO jsou čtyři národní přírodní rezervace, 16 přírodních rezervací a sedm přírodních památek.

Správa CHKO sídlí ve Zbečně na Rakovnicku. Na území CHKO se nacházejí středověké hrady Křivoklát, Točník, Žebrák, Krakovec či zříceniny Týřov a Jenčov, zámky Zbiroh, Nižbor a Lány či rozhledny Máminka (na Krušné hoře) a Velká Buková.

V listopadu 1998 řekl u příležitosti 20. výročí vyhlášení CHKO tehdejší ředitel Správy chráněných krajinných oblastí a současný dlouholetý šéf Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc, že Křivoklátsko má zřejmě jako poslední území v ČR reálnou šanci získat statut národního parku. Myšlenka na vyhlášení pátého národního parku na území ČR se oživila za úřadování někdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka (2007 až 2009), v přípravách pokračovali i jeho nástupci.

Proces vyhlašování národního parku začal v březnu 2010, už tehdy se kvůli obavě z případných omezení postavili proti parku někteří obyvatelé dotčených obcí, nesouhlasnou petici podepsalo v roce 2012 na 14 000 lidí. Přestože tehdejší reprezentace Středočeského kraje vyhlášení Národního parku Křivoklátsko odmítla, ministerstvo životního prostředí v přípravách pokračovalo. Příznivci vzniku parku argumentují významností území, množstvím rostlinných druhů a živočichů i vysokou lesnatostí. Odpůrci kritizují případné omezení přístupu do některých oblastí, zrušení soukromých honiteb či změny v těžbě dřeva.