MŽP: Ohledně rekultivace Túrowa bude zásadní přeshraniční posouzení vlivu

Ohledně budoucí rekultivace dolu Turów je pro Česko zásadní, že jí má podle unijního práva předcházet proces přeshraničního posuzování vlivu. ČTK to sdělil náměstek ministerstva životního prostředí (MŽP) Vladislav Smrž v reakci na ve čtvrtek zveřejněný posudek České zemědělské univerzity. Rekultivační fázi podle Smrže Česko zmiňuje i v návrhu dohody k řešení dopadů těžby na Česko, o níž obě země jednají. Smrž také uvedl, že ačkoliv resort o informace k rekultivaci polskou stranu opakovaně žádá, dosud je nedostal.

Ve zprávě EIA se podle autorů posudku, jehož vypracování zadala organizace Frank Bold, píše o rekultivaci jen stroze. Chybí detaily prováděných prací, harmonogram i způsob financování. Spoluautorka posudku Markéta Hendrychová z Fakulty životního prostředí ČZU upozornila, že z pohledu českého prostředí je "nemyslitelné" čekat na vytěžení uhlí a teprve pak plánovat nápravu. Posudek ale zároveň uvádí, že absence informací v EIA neznamená, že by provozovatel dolu, těžební společnost PGE, neměla plán a finanční rezervu připravené, ale pravděpodobně kvůli odlišné legislativě povolování těžby není v současnosti řešeno v dokumentaci EIA.

To v reakci potvrdil náměstek Smrž. "Dle českého horního práva je plán sanace a rekultivace již součástí procesu EIA a následných povolení, v Polsku je tomu ovšem jinak, tam dochází k povolování sanace a rekultivace až v horizontu před ukončováním těžby," napsal náměstek. Smrž zároveň konstatoval, že byť Česko po polské straně dlouhodobě požaduje alespoň základní data a informace, dosud je polská strana neposkytla. "Pro nás je ovšem zásadní, že dle unijního práva má rekultivaci dolu v budoucnu předcházet samostatný proces přeshraničního posuzování vlivů na životní prostředí," zdůraznil Smrž. "Navíc náš návrh smlouvy, o kterém i dnes s Polskem jednáme, zohledňuje mimo jiné i rekultivační fázi, což znamená, že povinnosti vyplývající ze smlouvy v žádném případě nekončí datem ukončení těžby," doplnil.

Polský důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Na české straně jsou nejblíž Uhelná a sousední Václavice. Obyvatelé na české straně se obávají nejen ztráty pitné vody, ale i zvýšení prašnosti a hluku. Evropský soud v květnu předběžným opatřením nařídil těžbu zastavit, Poláci to ale odmítli a těží dál. V červenci evropský soud požádali o zrušení zákazu těžby.

Tento týden pokračovalo jednání o mezistátní smlouvě mezi oběma zeměmi. Podle odhadů to potrvá ještě nejméně dva až tři měsíce. Obyvatelé příhraničí si také stěžují na minimum informací z jednání.

---

reklama

---