Dopady změn klimatu mění hospodaření v dubových lesích

Děkuji. Ani se mi nechce věřit, že zde najdu příspěvek, s kterým se dá souhlasit. Asi to bude tím, že je z per odborníků a nikoliv aktivistů.

No nevím???

Pane Řezáči, porost stromu, který se dožívá nejméně 300 let je v šedesáti starý? To myslíte vážně. Jak stará jsou ta bydla na nejspodnějším obrázku? U stromů s kůlovým kořenem, kterými jsou dub zimní i letní y mělo převažovat setí. Nevěřím, že při přesazování nedojde k poškození kořene. Neznamená to vždy konec stromu, ale rozhodně to zpomaluje růst a stabilita. Při setí se stromek zároveň musí od malička přizpůsobovat prostředí. Takže se nedá říct, že bych s příspěvkem souhlasil. snad jen s tím, že to stromy mají nyní těžší, k čemuž velmi napomohlo tvrzení, že za kůrovcovou kalamitou je globální oteplování a utajení, že hlavní příčinou je špatná správa monokulturních porostů, tedy pozdní zasahování či přesněji nezasahování proti lýkožroutům. Následkem této nepochopitelné chyby ukazující na slabé znalosti je odkryv půdy, její vysychání a degradace, oteplování, (krajina plně vystavená slunci je teplejší a otepluje se více, než zalesněná). Zalesnění navíc pomáhá ochlazovat odparem vody a zároveň tím napomáhá malému vodnímu cyklu

Je mi líto, ale máte pravdu. Lesařinu dělám od 87, ale s takovým bordelem jsem se nikdy nesetkal, až zhruba od půli 90 let, to byla ona likvidace lesů. A nyní. Smrk zde mohl růst dál, kdyby ne změna klimatu. Ne, že bych chtěl tvrdit, že není. Pan profesor na pěstění lesů nám ve škole říkal, že o letech chudých a bohatých se mluvilo ve starém zákoně, ale jsou prostě periody, ne jen ony sedmileté, ale i 75 let a nějak kolem 125 let, tak to je a to nezměníme. Pak ovšem narušování ozonové vrstvy raketami, které vynášejí satelity, ty udělají obrovskou paseku a to je nejspíš to o čem dnes se neustále mluví. Ne CO2, TO JE PRVEK, KTERÝ ROSTLINY POTŘEBUJÍ. A nyní k hospodaření LČR. Tak po revoluci zde byly lesy s velkou dřevní zásobou, tj. velké plochy mýtní. Bylo to zapříčiněno tím, že v rámci krajských lesů se vždy soustředily těžby do kalamit, aby se netěžilo více než je přírust a jen byly povoleny a nařízeny probírky do padesáti let. Dnes se doba obmýtí snižuje asi o dvacet let, tak probírky do čtyřiceti let. U LČR sice v rámci jednoho podniku, nikdo neřeší kalamity. Výmluvy na smlouvy, ale to vše by šlo smluvně udělat, ale kde není vůle, tak se to neprosadí. Pan ochranář u LČR neví co dělá. Tak nejdříve, dělal jsem pro akciovku hned od rozdělení. Na revíru, které bylo z většiny moje hájemství, se začínalo těžit na 6000 m3 dřeva ročně. To trvalo asi dva roky a najednou byl nárust na 18 000 m3 a za další dva roky na 25 000 m3. To sebou přineslo i mnohem více ploch a otevření stěn lesů. Následovali kalamity, les na tohle opravdu nebyl připraven. Poprvé jsem se sešel ale z úmyslně rozjetou kalamitou kůrovcovou na Opavsku, kam jsme jezdily na výpomoc pro Opavskou a.s. Tak bylo to asi v r.2006, byla zde kalamita větrná, firma dostala výpověď A čekalo se, mezitím vylétl dvakrát lýkožrout a z pár stovek kalamity, bylo tisíc. Já přišel tehdy střídat kolegu. Při zadání porostů jsme směly zpracovávat pouze souše, stromy se zelenými větvemi nikoli. Rozčílil jsem se, bylo to porušení zákona, marně, jen zákaz do lesa a řídil jsem dopravu. Přišel jsem opět střídat kolegu koncem srpna a zděsil se, tam kde na jaře bylo asi čtyřicet stromů nyní byly dva harvestory a dál napadené stromy a ty nikdo nezdělával, nebyly označeny. To se stalo v r.2008 u nás na Ledečsku, firma aby hned šla udělat kalamitu dostala výpověď a čekalo až do října. A bylo zle. Firma co to vyhrála z nějakých 10 000 m3 udělala přez 100 000 m3. Jenže se to do dvou až tří let zvládlo, tehdy na jaře a v létě hodně pršelo, pamatuji si to, nemohli jsme usušit otavy, tak bylo po kůrovci a zdělávali se jen lokálně. Správce dostal výpověď , že to zvládl. Pak přišel rok 2017, tehdy se již šířil brouk po Vysočině Moravský a postupoval na západ. Bláhově jsem se domníval, že se stát probere a zastaví onu kalamitu uměle vyvolanou, ne změna klimatu. Jeden strom napadený, ohrozí min deset po vylétnutí kůrovce. U nás se kalamity nezdělávaly, na jednom místě v r. 2017 jméno Homole, bylo kolo asi tak 20 aru, za rok jsem tam viděl kolem hektaru. Další lokalita Velký Prllák, zde bylo několik oček, které se během rou rozrostli na tří až čtyřnásobek. LČR vyhlásili sice výběrové řízení, ale nic se nedělo. V r.2017 padlo do toho několik kalamit, opět výběrové řízení a nic se nedělo. Trvalo to do léta 2018 až 2019. Na oné Homoli bylo min. 2000 m3 jen souší anaše lesy v sousedství již neměly šanci, u onoho Prlláku to bylo stejné a pak další problém asi 30 ha. lesa po Židech, ten stát vůbec nezajímal a odtud to bylo dokonáno. Takže závěrem ke smrku, kalamitu neZpůsobila změna klimatu, ale organizace řízená naším státem, PROČ????? A nyní k dubu. Byly jsme s Lesnickou společností na jednom panství a zde se dub pěstoval a nebylo vidět, že by dub odumíral. Byl dost málo zapojen a proto hodně zavětvený, likvidace lípy, která by ho vyvětvila.... Nevím. Oni potřebovali aby se zmlazoval. Jinak ke škodách zvěří. Kdysi jeden profesor velice známý napsal, zvěř má zlaté zuby. Ano mnohokrát jsem pozoroval, u nás hlavně buk, ale i duby jednotlivé co se objevili, byli intenzivně skousávané, dole tím pádem hodně obrostli a najednou vyskočil jeden kmínek a do dvou let dohnal všechno. Zvěř k němu již nemohla, max okusovala a vytloukala boční větvičky. Stromky zesílily a dnes nepoznáte, že byly chlupatý. Jeden jsem skácel, nikde žádná známka po prvních okusech, ale perfektně zakořeněné, proti tomu vysázenému. Když jsem tehdy na onom panství viděl jejich prostřihávky tak jsem se zhrozil. To nemohlo před zvěří obstát, tenký holý klacík a když jsem za něj vzal v zemi skoro nedržel. To bych radši nechal skupiny, prořezal jen minimálně, protože na těch obrovských plochách, byly větší než hektar, se dominantní stromky ukazovaly, přerůstaly okolní stromky. Je sice zase otázka zda by tím , že poroste rychleji, protože okolní porost bude ho tlačit nahoru, nebude vratký, ale u dubu, kořen je kůlový. Říkám u nás odroste vše a srnčího je dost a jelen a daněk. Ano mnoho lidí nadává, ale opravdu porosty zpomalené zvěří vykazují lepší stabilitu. Já vím, že za kalamity způsobené v dnešní době, může hlavně nástupnická organizace lesních závodů, které fungovali jak za komunistů, tak i za první republiky. Někdo křičí mniška za první republiky. Ano ta zničila obrovskou spoustu lesů, ale nesrovnávejme nesrovnatelné. Tehdy většina lidí co dělali ručně jen s pilou a sekerou v lese, byli sedláci a na jaře museli na pole, kdo by likvidoval kalamitu, těch pár dělníků, to bylo i za kalamity na Šumavě ke konci 19 století, až pozdě přišli dřevorubci ze Slovenska a jiných států. Dnes tolik techniky, ale kalamita se úmyslně nechala rozšířit a vědec, který lže, jen aby chránil svoje zájmy a nebo se bojí mluvit, není vědec. Ještě k době obmýtí. U nás les u hájenky, kde jsem měl strejdu a jako kluk za ním chodil, byla mlazina, dubu, buky, lípa, javor. Tehdy to bylo oplocené asi tak deset let staré. Zde se zvláštně zdělávala kalamita, taky lapáky se položili v září a za čtrnáct dní se odvážely, tak nyní se vlítlo do oněch mladých listnáčů, tak kolem 70 letých a vyrubali se, proč? Co se děje v této zemi, to je taková nenávist vůči přírodě, nebo proč. Do Rakouska Německa jsme navozili miliiony brouků a oni lesy uchránili? Kde jsou naši vědci a proč lžou? A kde je státní aparát, jakto, že nefunguje???? Naočkoval jsem jednoho zástupce SSL aby se to tlačilo na ministerstvo a málem byl bez práce.....

To není nenávist. To je ekologismus v praxi.

Já vím. Zažil jsem Šumavu a bylo mi hnusně jak nyní kůrovec. Lesníkům nikdo nedal možnost hájit les. Tak to je, ekoaktivisté.

Myslím, že jste ten článek pochopil zcela špatně. Síje a sázení mají každá své výhody a nevýhody. Zrovna teda dub je pro sázení vlelice vhodná dřevina. Jak vy říkáte správa neboli pěstební zásahy nemají s kůrovcem nic společného. Podle mě porost na posledním obrázku může být podle stanoviště starý 15 až 20 let. Zásahy u dubu na rozdíl od smrku se skutečně provádějí až později a to v závislosti na výšce v poměru ke kmenu, aby nedošlo k přeštíhlení. Další probírky v dubu jsou právě to lesnické umění, které umí málo kdo, proto je jistě lepší mít dub ve směsi, která vám usnadní probírkové zásahy. Ideální je habr, ale pro lepší následné zpeněžení bych raději používal borovici.

Reagujete na Petra Dubského, ale nejvíc jsem se rozepsal já, omlouvám se, mne dostal hned ten první odstavec. Jinak ano dub potřebuje jinou péči než smrk, ale síje a sázení je opravdu něco jiného. Pokud sázíte, musí se oplotit. Síje bývá spíš zapojená, ale nejlepší je zmlazení přirozené.

Pane DAGu,
upozornil jsem a nevím, co je na tom špatně, že by bylo vhodné, aby autor uvedl, jak starý je porost na fotografii. Pokud jde o setí či sázení dubu, trvám na tom, že z hlediska vitality stromu je lepší setí, tedy způsob, který používá příroda. A neplatí to jen pro dub, ale obecně. U dubu zimního se udává věk 300 až 400 (500) let, takže porost starý 60 let není starý z hlediska dosažitelného věku. Samozřejmě, že s věkem se snižuje kvalita, takže se těží jistě porosty mladší. Tady bych přivítal informaci, kterou pan Řezáč jistě ví, jak je dřevo obou našich dubů, kromě použití jako palivo, využíváno. Již několikrát jsem zde psal, že mi chybí snaha naznačení, kolik a kterého dřeva bude třeba. Protože pálení považuji za to nejhorší možné použití, z hlediska tolik proklamovaného zachycování oxidu uhličitého. Dub má dostatek živin v žaludu, takže si napřed vybuduje kořenový systém, věřte mi, že s tím mám bohaté zkušenosti, takže i malý nízký doubek má dlouhý, hluboký kůlový kořen a druhý problém je, že ve školkách je lepší půda, než na pozdějším stanovišti. Kdysi u nás podle archeologů a dendrologů byly rozsáhlé dubohabrové porosty. Světlomilný dub tvořil horní patro a stín snášející habr spodní, ale to jistě víte. Možná by nebylo od věci se k těmto porostům vrátit, dost dobře si ale nedovedu představit hospodářské využití v současnosti a tím se dostává opět k tomu kolik a jakého složení potřebujeme a potřebovat budeme hospodářských lesů. Snad jsem to napsal srozumitelně. Takže jen dodám, že pro přirozenou obnovu je samozřejmě problémem množství černé zvěře. Napravit škody způsobené nesprávnou manipulací se smrkovými monokulturami nebude vůbec jednoduché, zvlášť když navíc mají problémy jilmy a nověji jasany, ale místně dokonce i olše. Mám dojem že si zodpovědní málo uvědomují vážnost situace. Nepochybuji, že autor článku má hodně práce, přesto by nebylo na škodu, kdyby si diskusi přečetl a k příspěvkům se vyjádřil. Naopak bych to přivítal, diskusi, samozřejmě bez vzájemného napadání, to totiž není, považuji za potřebnou. A užitečnou. Mohla by předejít nedorozuměním.

Jeden dotaz. Jak se pod tí podúrovňovým habrem asi bude ten světlomilný dub zmlazovat? Jo a nezdá se vám že těch 400 -500 let je spojováno se soliterními duby a ne s dubem v zápoji?

Takže jsem se zase nic nedozvěděl. Před několika lety bylo třeba vyměnit dubové fošny (pravděpodobně spíš z dubu letního) a musely se dovézt z Chorvatska. takže ještě jednou, jaké je využití dřeva z dubu zimního.

Hlavně nábytek. Schody není problém. Vím o jedné firmě, která tvrdí dovoz z jiné země a nakonec je to naše, ona s tou zemí je provázaná a tak může přidražit. Dokažte jí to.

Pane Ptáčníku, jestli si to dobře pamatuju, šlo o nějaký památkově chráněný most, kde uhnily fošny po kterých se jezdilo nebo chodilo. takže šlo spíš o dub letní, takže nevím, kde byl problém. Možná máte pravdu a šlo o naše dřevo. Když tak pozoruju, co se u nás děje, tak se už ničemu nedivím.

Pane Dubský. Dub by měl opravdu hodně vydržet, ale problém je, které dřevo se použilo. Pokud někdo nařezal mladé stromy, nebo vršky a nebo to asi ano. Použili první dřevo a to je běl a ta se rozpadá brzo.

Pane Schindlere,
jen jsem napsal, jak pod nálezů vypadaly lesy u nás v nižších výškách ve 12. či 13, století. Takové lesy jsou prý někde v Rakousku, ale nejde o lesy hospodářské, ale v nějaké jejich rezervaci (myslel jsem, že to bylo v publikaci Letokruhy jako kalendář a záznamník od Josefa Kyncla), ale teď to nemůžu najít. Jak jsem též psal, je třeba odhadnout jaká bude potřeba hospodářských lesů a samozřejmě kolik kterého dřeva. jinak tehdy prý větve s mladým listím používali jako krmivo dobytka a podestýlku.

Ano lesy dříve byly opravdu jiné. Těžilo se toulavě co bylo zrovna potřeba. Les hospodářský bude potřeba stále, smrk bude i nadále jedna z hlavních dřevin. Mimochodem myslim si, že jedle začala hynout po té co se začalo hospodařit pasečně. Jedle to hůř snáší. Ale hlavně jak jeden významný lesník kdysi napsal, ale nyní to hned nenajdu, bylo to za první republiky, možná byl i profesor a tehdy napsal, ŠEDÁ NĚMECKÁ EKONOMIKA PŘINESLA DO LESŮ SMRK. Ano tomu bych věřil. Ne proto, že jedle odcházela, ale mnohem hůře se zpracovává, je tvrdší a opravdu se hůř řeže. A k tomu listí. Měl jsem strejdu sloužil vlastně od první války, dožil se 92, tak říkal, že lidi z vesnice chodily ožínat zadarmo za to, že si mohli vzít trávu, listí na stelivo nebylo nic neobvyklého a klest za vyklizení, chodili hajní a píchali do hromad aby tam nebylo něco silného. Vše se využilo.

Zajímavé, že nikdo nekomentuje foto č.1 a 3 s bohatým zmlazením dubu bez škod spárkaté zvěře. Toto je možné vidět na více místech, což staví do jiného světla účelově focené škody na lokální úrovni.

Co se týká perspektivy dubu, vykazuje ztráty (suchem?/nemocemi) i na dobře zavlažených místech. V porovnání s jinými dřevinami patří mezi ty nejméně problémové. Větší procentuální zastoupení dubu by naší fauně jen a jen prospělo.

Máte naprostou pravdu, nikdo se neozval. Přirozené zmlazení nemá chybu pokud se s ním umí zacházet. U nás LČR podrost bukový a smrkový, byla tam i pěkná jedlička, která se zmladila právě v těchto kulturách. Přijel harvestor, vše zničil, jen místo u silnice ne musel kácet do paseky, pak přijel drtič a bylo dokonáno. Postavila se oplocenka a zasadil buk, vše na dotaci, proč hospodařit, když se nemusí přemýšlet. Viděl jsem krásné zmlazení okolo Dymokur, myslím dubu, ale pořádně si nevědí asi rady a tak začala likvidace zvěře, viděl jsem jedno místo po prostřihávce, kde nechali odkryté vyloženě jednotlivé stromky anten holý kmínek opravdu zvěř přitahuje. Přitom byly v těch kulturách vidět dominantní stromky, nebyli to předrostlíci, ale takto si představuji dřívější porosty. Chráněný zespodu sourozenci a oni se dostali nad mateřský porost, byli do dvou metrů od sebe a možná by i odrůstali normálně a v několika letech se zapojili. Viděl jsem i starší kultury zde a byly normálně mlaziny. Jenže dnes velké rušení v lesích, člověk z města, ale i z vesnic se neumí chovat, nikdo ho k tomu nevede. Nakonec to odnese zvěř.

Dub byl, pane Zvářale, dřív zastoupen více, hlavně ten letní je poměrně odolný proti vodě a byl též používán pro zpevnění valů. Otázkou je jeho využití dnes, kdy se i nábytek má dělat z konopí. Znám se s majiteli lesů vrácenými v restituci, kteří neustále bojují s kůrovcem a je jim doporučeno (nařízeno?) zalesňovat jedlí, které se tam přestalo dařit již v padesátých letech. A dub nic, i když podle některých jmen (třeba Doubí) tam byl zastoupen víc. A jsme u toho, je třeba se snažit odhadnout potřebu jednotlivých dřevin a nenahrazovat dřevo, pokud to není nezbytné.