MŽP uvolní 40 milionů korun na snížení počtu přemnožených hrabošů Aktualizováno
Zemědělci mohou podle ředitele Státního fondu životního prostředí ČR Petra Valdmana žádat o dotace od pondělí 6. března od 10:00, přičemž příspěvek má podle Hladíka sloužit na práce spojené s hubením hrabošů. K tomu mají zemědělci použít přípravky rodenticidy, které se aplikují do nor.
Povoleny jsou dva přípravky, a to Stutox II a Ratron GW v množství deseti kilogramů na hektar. Toto opatření zavedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský 21. února. Platné je do 21. června letošního roku. Podle instrukcí MŽP musí zemědělci nahlásit ústavu použití přípravku, a to nejpozději tři dny před zahájením aplikace. Ústav bude následně kontrolovat dodržování podmínek nařízení.
Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) je situace nejkritičtější v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji. Jelikož se bude hraboš na jaře dále množit, dají se předpokládat značné rostoucí škody na úrodě.
"Cílenou podporou pro zemědělce jim pokryjeme zvýšené náklady na boj s hrabošem, a zároveň nepoškodíme životní prostředí. Situace se nesmí podcenit, je třeba využít všechny dostupné a povolené metody ochrany k omezení výskytu tohoto škůdce," řekl Nekula.
Podle Hladíka chce MŽP zabránit plošnému hubení, aby předešlo otravě jiných zvířat. "Chceme chránit řadu druhů ptáků jako poštolek, káňat, sýčků, kalousů, ťuhýků, volavek, čápů, koroptví, bažantů, ale i zajíce, lišky, srnce, nebo dokonce domácí mazlíčky jako kočky a psy. Proto je pro nás klíčová dohoda s resortem zemědělství, že na výjimky bude Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský povolovat zvýšenou a adresnou aplikaci do děr. Ať už se provádí ručně, nebo strojem, jed jde cíleně pod povrch", objasnil Hladík. Zároveň dodal, že plánovaných 40 milionů korun má pokrýt přibližně 80.000 hektarů zemědělské půdy.
Naposledy způsobili hraboši extrémní škody v roce 2019, také nejvíce na jižní Moravě. Kromě úrody obilí okusovali i mladé ovocné stromky, někteří ovocnáři tak přišli o část sadů. Chemické hubení hrabošů tehdy vzbudilo velký, převážně negativní ohlas mezi laickou veřejností, chemické hubení kritizovali mimo jiné i někteří ornitologové. V té době požadovali zemědělci výjimku, aby mohli jed rozhazovat na polích plošně, a přeli se se zástupci MŽP i přímo v terénu.
reklama
Dále čtěte |
Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméněOnline diskuse
Všechny komentáře (11)
Michal Uhrovič
27.2.2023 14:16Podle všech článků a diskusí je prevence základ.
Slavomil Vinkler
27.2.2023 15:44 Reaguje na Michal Uhrovičorb slavík
27.2.2023 17:11 Reaguje na Michal UhrovičSlavomil Vinkler
27.2.2023 17:44 Reaguje na orb slavíkPetr Blažek
27.2.2023 18:53Jsou sice podpůrné prostředky, jako je hluboká orba (kterou nám páni ekologové chtějí omezit), ale ani to mnohdy nestačí a pak jelikož lidí na práci je málo, musí nastoupit chemie. A bohužel i tady se projevuje ideologie, neboť se upřednostňuje ruční aplikace před strojovou. Máme techniku, která dokáže rovnoměrně aplikovat i třeba 1-2kg na hektar. Při takovéto aplikací je prakticky nemožné ohrozit necílené živočichy. Kdežto při ruční aplikaci dojde vždy k nějakému místnímu přesypání a zde pak hrozí k ohrožení jiných živočichů.
Slavomil Vinkler
27.2.2023 19:11 Reaguje na Petr BlažekPetr Blažek
27.2.2023 19:41 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
28.2.2023 09:48 Reaguje na Petr Blažekpásovými traktory, které hned za pluhy tahaly disky. Byl to pro
hraboše doslova masakr a za pásáky nalétávaly hejna vran, havranů atd., kteří přecpaní nebyli pomalu schopni ani odletět. Prostě se
ta kultivace půdy po podmítce děla ihned a hraboši nestačili utéci. Nevím, zda by to nastálo za pokus uplatnit stejný postup ihned po sklizni, jak se to dělávalo tehdy. Před pásáky se tam orávala pole
lanovými parními lokomobilami a pole nebyla uválcována jako nyní
těžkými traktory. Samozřejmostí byl ale taky hnůj a zaorávání všech
rostlinných zbytků do půdy bez pálení slámy a bioplynek. Ono by asi
nebylo marné se poučit i v minulosti, kdy se nespoléhali pouze na jedy. Jinak při přemnožení to chápu a i plošným rozhozem, ale ono
by nebylo marné po aplikaci instalovat plašiče, které odradí ty
dravce od lovu přiotrávených hrabošů.
Petr Blažek
28.2.2023 17:14 Reaguje na Břetislav MachačekA k té orbě. Orat hluboko po sklizni si můžete dovolit pouze v roce kdy máte dostatek vláhy. jinak si vysušíte pole a už tam nezasejete ozim. Nevětší efektivita u orby se ukazuje, když oráte v 2 půlce října. Tehdy zlikvidujete většinu myších hnízd a znemožníte jim přezimování. Kdežto když oráte dříve tak vám myši do zimy ještě stačí vychovat další generaci a zahnízdit.
