https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mzp-uvolni-40-milionu-korun-na-snizeni-poctu-premnozenych-hrabosu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

MŽP uvolní 40 milionů korun na snížení počtu přemnožených hrabošů Aktualizováno

27.2.2023 10:27 | PRAHA (ČTK)
Hraboš polní
Hraboš polní
Na snížení počtu přemnožených hrabošů přispěje ministerstvo životního prostředí (MŽP) zemědělcům 500 korun na jeden hektar, celkově plánuje uvolnit 40 milionů korun. Sdělil dnes náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zároveň uvedl, že jeho úřad se spolu s ministerstvem zemědělství (MZ) dohodl na cíleném, nikoli plošném hubení hrabošů.
 

Zemědělci mohou podle ředitele Státního fondu životního prostředí ČR Petra Valdmana žádat o dotace od pondělí 6. března od 10:00, přičemž příspěvek má podle Hladíka sloužit na práce spojené s hubením hrabošů. K tomu mají zemědělci použít přípravky rodenticidy, které se aplikují do nor.

Povoleny jsou dva přípravky, a to Stutox II a Ratron GW v množství deseti kilogramů na hektar. Toto opatření zavedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský 21. února. Platné je do 21. června letošního roku. Podle instrukcí MŽP musí zemědělci nahlásit ústavu použití přípravku, a to nejpozději tři dny před zahájením aplikace. Ústav bude následně kontrolovat dodržování podmínek nařízení.

Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) je situace nejkritičtější v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji. Jelikož se bude hraboš na jaře dále množit, dají se předpokládat značné rostoucí škody na úrodě.

"Cílenou podporou pro zemědělce jim pokryjeme zvýšené náklady na boj s hrabošem, a zároveň nepoškodíme životní prostředí. Situace se nesmí podcenit, je třeba využít všechny dostupné a povolené metody ochrany k omezení výskytu tohoto škůdce," řekl Nekula.

Podle Hladíka chce MŽP zabránit plošnému hubení, aby předešlo otravě jiných zvířat. "Chceme chránit řadu druhů ptáků jako poštolek, káňat, sýčků, kalousů, ťuhýků, volavek, čápů, koroptví, bažantů, ale i zajíce, lišky, srnce, nebo dokonce domácí mazlíčky jako kočky a psy. Proto je pro nás klíčová dohoda s resortem zemědělství, že na výjimky bude Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský povolovat zvýšenou a adresnou aplikaci do děr. Ať už se provádí ručně, nebo strojem, jed jde cíleně pod povrch", objasnil Hladík. Zároveň dodal, že plánovaných 40 milionů korun má pokrýt přibližně 80.000 hektarů zemědělské půdy.

Naposledy způsobili hraboši extrémní škody v roce 2019, také nejvíce na jižní Moravě. Kromě úrody obilí okusovali i mladé ovocné stromky, někteří ovocnáři tak přišli o část sadů. Chemické hubení hrabošů tehdy vzbudilo velký, převážně negativní ohlas mezi laickou veřejností, chemické hubení kritizovali mimo jiné i někteří ornitologové. V té době požadovali zemědělci výjimku, aby mohli jed rozhazovat na polích plošně, a přeli se se zástupci MŽP i přímo v terénu.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Uhrovič

27.2.2023 14:16
A nebylo by lepší a správnější uvolňovat miliony na prevenci proti přemnožení hrabošů?
Podle všech článků a diskusí je prevence základ.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.2.2023 15:44 Reaguje na Michal Uhrovič
Prevence je problém. Nejde ji vysoutěžit, protože reál neexistuje. Ve skutečnosti je jen jakýsi předpoklad, že by mohli....
Odpovědět
os

orb slavík

27.2.2023 17:11 Reaguje na Michal Uhrovič
Naprosto s Vámi souhlasím. Viděl jsem v televizi záběr - možná sto hektarového pole s nějakou obilninou, jak pracovník ručně vsypává jed do nor. Široko daleko žádná berlička pro dravce, pouze ohromné pole s jednou plodinou. Jsem přesvědčen , že zde nese vinu špatné hospodaření zemědělce, protože uměle vytvořil ideální biotop pro přemnožení myší. Jsme v Čechách, takže po té co vzniklo foto , vjede do pole rozmetadlo a ,,práci,, urychlí. V okolí pole budou ležet uhynulí zajíci a dravci, kteří se nakrmili otrávenými hlodavci. O tomto problému se dlouho ví, jsou postupy, jak se tomuto bránit. Ale rychlejší je vysypat tam jed. Na polích takového zemědělce nedokáže přežít žádná koroptev, křepelka ani ten zajíc.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.2.2023 17:44 Reaguje na orb slavík
A to by měli ve vlastním zájmu hlídat myslivecká sdružení. Ve skutečnosti taky proto chtějí větší velcí majitelé půdy mít vlastní revír.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

27.2.2023 18:53
Pro všechny diskutující - přemnožení hraboši se na zemi čas od času vyskytují pravděpodobně déle než začali první lidé zemědělsky hospodařit. A samozřejmě poté, když jim na poli připravujeme snadnou obživu, se to opakuje častěji. Přemnožení hlodavci patří mezi 7 biblických pohrom na lidstvo. A budete se divit tenkrát zde nebyl ani Babiš, ani agrobaroni natož velká pole.
Jsou sice podpůrné prostředky, jako je hluboká orba (kterou nám páni ekologové chtějí omezit), ale ani to mnohdy nestačí a pak jelikož lidí na práci je málo, musí nastoupit chemie. A bohužel i tady se projevuje ideologie, neboť se upřednostňuje ruční aplikace před strojovou. Máme techniku, která dokáže rovnoměrně aplikovat i třeba 1-2kg na hektar. Při takovéto aplikací je prakticky nemožné ohrozit necílené živočichy. Kdežto při ruční aplikaci dojde vždy k nějakému místnímu přesypání a zde pak hrozí k ohrožení jiných živočichů.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.2.2023 19:11 Reaguje na Petr Blažek
Viděl jsem někde stroje, co umí aplikovat jed do podpovrchových vrstev.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

27.2.2023 19:41 Reaguje na Slavomil Vinkler
Když chcete aby myš návnadu sežrala, tak jí ji musíte nabídnout a ne schovat pod zem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.2.2023 09:48 Reaguje na Petr Blažek
Před 50 léty se u nás pole získána po vysušení rybníků orávala
pásovými traktory, které hned za pluhy tahaly disky. Byl to pro
hraboše doslova masakr a za pásáky nalétávaly hejna vran, havranů atd., kteří přecpaní nebyli pomalu schopni ani odletět. Prostě se
ta kultivace půdy po podmítce děla ihned a hraboši nestačili utéci. Nevím, zda by to nastálo za pokus uplatnit stejný postup ihned po sklizni, jak se to dělávalo tehdy. Před pásáky se tam orávala pole
lanovými parními lokomobilami a pole nebyla uválcována jako nyní
těžkými traktory. Samozřejmostí byl ale taky hnůj a zaorávání všech
rostlinných zbytků do půdy bez pálení slámy a bioplynek. Ono by asi
nebylo marné se poučit i v minulosti, kdy se nespoléhali pouze na jedy. Jinak při přemnožení to chápu a i plošným rozhozem, ale ono
by nebylo marné po aplikaci instalovat plašiče, které odradí ty
dravce od lovu přiotrávených hrabošů.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

28.2.2023 17:14 Reaguje na Břetislav Machaček
Začnu od konce. Statistika ukazuje, že i při velké aplikaci stutoxu, která proběhla při minulé kalamitě, došlo k otrávení necílových organizmů v řádu jedinců. U naprosté většiny medii zveřejněných případů se otrava neprokázala, ale bohužel zprávy o otravě už si žily vlastním životem.
A k té orbě. Orat hluboko po sklizni si můžete dovolit pouze v roce kdy máte dostatek vláhy. jinak si vysušíte pole a už tam nezasejete ozim. Nevětší efektivita u orby se ukazuje, když oráte v 2 půlce října. Tehdy zlikvidujete většinu myších hnízd a znemožníte jim přezimování. Kdežto když oráte dříve tak vám myši do zimy ještě stačí vychovat další generaci a zahnízdit.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.2.2023 20:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Při aplikace ve Šlapanicích hynuli bažanti a zajíci a dost(několik desítek bylo dohledáno). Dravec nebyl nalezen. On je stutox při přímém požití podstatně jedovatější než při sekundárním.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

28.2.2023 21:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
Citujete správy z médií, ale dohledejte si zprávy ze státní veterinární správy. To je podstatný rozdíl . Fakta versus senzační mediální správa.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist